590 likes | 908 Views
Významné plyny. Dusík. Výskyt: Volný: v atmosféře – 79% obj. Vázaný: anorganické sloučeniny - dusičnany organické sloučeniny – bílkoviny. Výroba dusíku. Destilací kapalného vzduchu. Vlastnosti dusíku. Fyzikální bezbarvý plyn tvoří dvouatomové molekuly
E N D
Dusík Výskyt: Volný: v atmosféře – 79% obj. Vázaný: anorganické sloučeniny - dusičnany organické sloučeniny – bílkoviny
Výroba dusíku Destilací kapalného vzduchu
Vlastnosti dusíku Fyzikální bezbarvý plyn tvoří dvouatomové molekuly ve vodě se rozpouští méně než kyslík
Chemické NN - velká energie vazby, proto je chemicky inertní chemické přeměny dusíku vyžadují velmi vysoké teploty nebo katalyzátor atomový dusík je velmi reaktivní, při normální teplotě reaguje s S, P, Hg atd.
Použití dusíku Inertní atmosféra Výroba amoniaku
Sloučeniny dusíku Amoniak NH3 bezbarvý plyn charakteristického štiplavého zápachu vysoký bod varu a tání způsobují vodíkové můstky dobře rozpustný ve vodě - vodíkové můstky mezi NH3a vodou
nejčastěji se chová jako zásada NH3 + HCl NH4+ + Cl- zápalný, hoří v kyslíku žlutým plamenem 4 NH3 + 3 O2 2 N2 + 6 H2O směs amoniaku se vzduchem(16-27%) je výbušná reaguje se vzduchem s katalyzátorem –Pt 4 NH3 + 5 O2 4 NO + 6 H2O
Výroba amoniaku: • ze syntézního plynu při 30MPa N2+ 3 H22 NH3 (katal. Fe) 2. Izolace ze čpavkových vod z koksáren Použití amoniaku výroba kyseliny dusičné hnojiva soda
Salmiak NH4Cl elektrolyt v bateriích NH4NO3 s vápencem LAV hnojiva s dolomitem LAD výbušnina – rozklad NH4NO3 N2O + 2 H2O
NH4S v analytické chemii 2 NH3 + H2S (NH4)2S
Amidy MINH2 Vznik: zahřátý alkalický kov + amoniak 2 Na + 2 NH3 2 NaNH2 + H2 Bezbarvé krystalické látky AgNH2 – explozívní NaNH2 – k výrobě kyanidu sodného 2 NaNH2 + C Na2CN2 + 2 H2 Na2CN2 + C 2 NaCN kyanamid sodný
Imidy M2INH Li2NH, CuNH, PbNH Nitridy M3IN vznik: kov + dusík kov, oxid kovu, chlorid kovu + NH3
Hydrazin NH2NH2 Bezbarvá na vzduchu dýmající kapalina, mísitelná s vodou 2 NH3 + NaClO NH2NH2 + NaCl + H2O Ve vodném roztoku se rozpadá 3 N2H4 4 NH3 + N2 Azoimid – kyselina dusíkovodíková HN3 Bezbarvá, jedovatá, zapáchající kapalina
Chlorderiváty amoniaku Monochloramin NH2Cl Dichloramin NHCl2 Trichloramin NCl3 Nestálé, výbušné, rozkládají se vodou NH2Cl + H2O NH3 + HClO Hydroxylamin NH2OH Bezbarvá, krystalická látka, ve vodě dobře rozpustná, mimořádně nestálá
Oxidy dusíku N2O - bezbarvý, nasládlý plyn Vznik: NH4NO3 N2O+ 2 H2O (vyšší t) Na lehké narkózy – rajský plyn NO - bezbarvý plyn Výroba: 4 NH3 + 5 O2 4 NO + 6 H2O Vzniká: 3 Cu + 8 HNO3 3 CU(NO3)2 + 2NO + 4H2O Oxiduje se vzdušným kyslíkem 2 NO + O2 2 NO2
N2O3 – nestálý, rozkládá se N2O3 NO + NO2 Anhydrid kyseliny dusité NO2 monomer – hnědočervený (bod tání -10,2°C, bod varu 21,15°C) dimer – didusičitý N2O4 (v pevném stavu) Silně jedovatý, při ochlazejí dimerizuje Vznik: 2 NO + O2 NO2 Nad 150°C disociuje: 2 NO2 2 NO + O2
N2O5 - bezbarvá, tuhá látka nestálý
Kyseliny dusíku Kyselina didusná H2N2O2 bílé krystalky, v suchém stavu velmi výbušná Kyselina dusitá HNO2 Lehce se rozkládá 3 HNO2 HNO3 + 2 NO + H2O Redukční i oxidační činidlo
Kyselina dusičná HNO3 Výroba: 4 NH3 + 5 O2 4 NO + 6 H2O 2 NO + O2 2 NO2 3 NO2 + H2O 2 HNO3 + NO čistá = bezbarvá kapalina s vodou tvoří azeotrop 68,4% většinou zabarvená do žluta až červena – rozpuštěný NO2 světlem se rozkládá HNO3 + H2SO4 = nitrační směs Použití: barviva, hnojiva, výbušniny, léčiva, celulózové látky
Soli kyselin dusíku Dusitany MINO2 Vznik: termickým rozkladem dusičnanů 2 NaNO3 2 NaNO2 + O2 Dusičnany MINO3 Vznik: rozpouštěním kovů v kyselině dusičné Použití: hnojiva, výbušniny
Lučavka královská HNO3 : HCl v poměru 1 : 3 Halogenidy nitrosylu NOX = halogenderiváty kyseliny dusité NOF, NOCl, NOBr – fluorid, chlorid, bromid nitrosylu Tetranitrid tetrasíry S4N4 Oranžové, ve vodě nerozpustné krystalky
Kyslík Výskyt: volný – v atmosféře 20,8%obj. vázaný – voda - organické sloučeniny - anorganické sloučeniny
Výroba kyslíku • Frakční destilací kapalného vzduchu • Elektrolýzou vody
Vlastnosti kyslíku Fyzikální: • bezbarvý plyn • v kapalném a tuhém stavu modrý • ve vodě slabě rozpustný ( s vodou tvoří vodíkové můstky)
Chemické: • dvouatomové molekuly • velmi reaktivní • silné oxidační činidlo • kromě halogenů, vzácných plynů a některých ušlechtilých kovů se slučuje přímo se všemi prvky (po iniciaci vyšší t) • silné oxidovadlo i ve vodném roztoku, zejména v kyselém prostředí
Ozón O3 – trikyslík modrý plyn mimořádně jedovatý Vznik: 3O2 2O3 ( UV ) O2 2O· O· O3 Absorbuje UV záření, má silné oxidační schopnosti Použití: sterilizace vody, čistění vzduchu, bělení olejů a škrobu
Oxidy • Iontové kyslík je spojen s kovy iontovou vazbou mají vysoké body tání jsou zásadotvorné tvoří je alkalické kovy a kovy alkalických zemin
Oxidy s nekonečnou atomovou strukturou Kov je vázán s kyslíkem kovalentní vazbou Kovy se střední a vyšší X (X>1,5), některé polokovy a nekovy Většina nereaguje s vodou a ty, které reagují jsou kyselinotvorné (B2O3, Cr2O3), některé jsou amfoterní (ZnO, PbO, Al2O3)
Molekulové oxidy Prvek je vázán s kyslíkem kovalentní vazbou Tvoří je většina nekovů a kovy ve vysokém oxidačním stupni (Mn7+, Os8+), As, Sb Kyselinotvorné – anhydridy kyselin př. Mn2O7, CO2
Podvojné oxidy 2 typy: ABO3 - CaTiO3 AB2O4 - MgAl2O4
Příprava oxidů • Přímou syntézou za vyšší teploty • Termickým rozkladem hydroxidů a oxidů Cu(OH)2 CuO + H2O CaCO3 CaO + CO2 • Reakcí prvků s vodou C + H2O CO + H2 • Oxidací prvků různými oxidovadly (HNO3)
Vlastnosti oxidů Maximální oxidační stupeň odpovídá číslu skupiny Oxidy kovů mohou mít nestechiometrické složení Oxidy málo elektronegativních kovů jsou termicky stálé-mají pevné mřížky Oxidy krátkých period s charakteristickým oxidačním číslem jsou bezbarvé Oxidy dlouhých period jsou barevné
Voda • Je kapalná díky H-můstkům • Polární rozpouštědlo-vytváří hydratační obal • Krystalická voda-zabudovaná do krystalů
Úprava vody Pitná voda • sedimentace větších částic • koagulace Al2(SO4)2.18H2O hydrolýza Al(OH)3 – gel • filtrace pískovými filtry • dezinfekce chlorem (zápach se odstraní na aktivním uhlí) nebo ozónem Cl2 + H2O HClO + HCl 2 HClO 2 HCl + O2
Chemické změkčování vody destilace – drahé – léčiva, laboratoře Přechodná tvrdost vody – způsobena hydrogenuhličitany kovů s vyšším oxidačním číslem než I (Ca2+, Mg2+) 1. Chemicky: Ca(OH)2 + Ca(HCO3)2 2 CaCO3 + 2H2O 2. Zahřátím 2 Ca(HCO3)2 CaCO3 + CO2 + H2O filtrace
Trvalá tvrdost – způsobena sírany Odstranění: 1. Sodou nebo NaOH CaSO4 + Na2CO3 CaCO3 + Na2SO4 2. Pomocí Na3PO4 3 CaSO4 + 2 Na3PO4Ca3(PO4)2 + 3 Na2SO4 3. Pomocí Na5P3O10 – tvoří se komplex
Odstranění solí Fe2+, Mn2+ Provzdušňováním 2 Fe(HCO3)2+½ O2+H2O2 Fe(OH)3 + 4CO2 Mn(HCO3)2 +1/2O2 + H2O Mn(OH)4+ 2 CO2 Ionexy – katexy a anexy
Peroxid vodíku H2O2 Nestabilní, sirupovitá, bezbarvá kapalina, rozkládá se 2 H2O2 2 H2O + O2 3% roztok = perhydrol – desinfekční a bělící prostředek, silné oxidovadlo V laboratoří – 30% Výroba: elektrolýzou koncentrované H2SO4 2 H2SO4 H2 + H2S2O8 (peroxodisírová) H2S2O8 +2 H2O H2O2 +2 H2SO4
Vodík Výskyt: Vázaný: ve vodě v organických sloučeninách Volný: převládající prvek ve vesmíru – plynný obal Slunce i stálic, v mlhovinách
Výroba vodíku 1. Rozklad nasycených uhlovodíků z ropy a plynu parciální oxidace 2 CH4 + O2 2CO + 4 H2 parní reformování CH4 + H2O (q) CO + 3H2 • Reakce vodní páry se žhavým koksem H2O(g) + C(s) CO + H2 3. Elektrolýza vody
Vlastnosti vodíku Fyzikální vlastnosti: bezbarvý plyn bez zápachu nejlehčí ze všech plynů dvouatomové, velmi malé molekuly není příliš reaktivní
Chemické vlastnosti při vyšších teplotách 2 K(l) + H2(g) 2 KH(s) (250°C) S(l) + H2(g) H2S(g) (400°C) Po iniciaci jiskrou, plamenem nebo ozářením 2 H2 + O2 2 H2O Cl2 + H2 2 HCl V přítomnosti katalyzátorů na bázi aktivního Fe N2 + 3 H2 2 NH3 (30 MPa) CO + 2 H2 CH3OH(ZnO, Cr2O, 400°C,30MPa)
Použití vodíku výroba amoniaku a methanolu odstraňování sirných sloučenin z ropy a produktů destilace uhlí k hydrogenacím palivo (topné plyny) raketové palivo
Sloučeniny vodíku Hydridy • Solné hydridy (iontové) H2 + kovy I.A a II.A skupiny + další kovy s nízkou elektronegativitou Vznik: plynný vodík + páry, tavenina nebo prach kovu Na(l) + H2(g) 2 NaH (s) bílé, velmi reaktivní CaH2 + 2 H2O Ca(OH)2 + 2 H2
Polymerní hydridy atomy prvku jsou vázány s atomy vodíku kovalentní vazbou – Be, Mg, B, Al, prvky skupiny Ga + Zn • Hydridy kovového typu Mezi atomy kovu a vodíkem jsou vazby kovového typu H + prvky podskupiny Cr, Fe, Co, Ni = intersticiální slitiny (H mezi atomy kovu)
Přechodné hydridy Vazby přechodného charakteru mezi kovovou a iontovou vazbou Tvoří je prvky podskupiny Sc, Ti, V, lanthanoidy a aktinoidy Netvoří přesně definované sloučeniny TiH1,75 VH0,71
Molekulové hydridy Atomy prvku a vodíku jsou vázané kovalentní vazbou Tvoří je C, Si, podskupina Ge, N, P, podskupina As, O, S, Se a halogeny CH4 NH3 PH3 H2O H2O2
Chlor Výskyt: • kamenná sůl NaCl • KCl, MgCl2 • soli chloru jsou rozpuštěny v přírodních vodách • v mořské vodě, v lidském těle
Výroba a příprava chloru Cl: oxidací HCl(pomocí KMnO4, K2Cr2O7, MnO2) 16 HCl + 2 KMnO4 5 Cl2+ 2 MnCl2 + 2 KCl + 8 H2O z chlorového vápna Ca(ClO)2+ 2 HCl 2 HClO + CaCl2 HClO + HCl Cl2 + H2O elektrolýzou solanky nebo taveniny NaCl