1 / 34

Emise skleníkových plynů v ČR a ve světě

Emise skleníkových plynů v ČR a ve světě. Dušan Vácha a Jan Pretel Český Hydrometeorologický Ústav. Obsah. Skleníkové plyny Zdroje skleníkových plynů přírodní x antropogenní Světové emise Emise v EU Emise v ČR Indikátory emisí skleníkových plynů. Skleníkové plyny. Přímé

isleen
Download Presentation

Emise skleníkových plynů v ČR a ve světě

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Emise skleníkových plynů v ČR a ve světě Dušan Vácha a Jan Pretel Český Hydrometeorologický Ústav

  2. Obsah Skleníkové plyny Zdroje skleníkových plynů přírodní x antropogenní Světové emise Emise v EU Emise v ČR Indikátory emisí skleníkových plynů

  3. Skleníkové plyny • Přímé • Přímo se podílejí na skleníkovém efektu, mají schopnost pohlcovat dlouhovlnné záření • Vodní pára • CO2, CH4, N2O, F-plyny (HFC, PFC a SF6) – Kjótské plyny • Freony, halony a další plyny kontrolované Montrealským protokolem a jeho dodatky • „Nové skleníkové plyny“ (NF3; SF5CF3; HFE)

  4. Skleníkové plyny • F-plyny • SF6 • Částečně fluorované uhlovodíky – HFC • HFC-23 = CHF3; HFC-245ca = CH2FCF2CHF2 • Zcela fluorované uhlovodíky – PFC • CF4; C6F14; • Freony • CFC-11 = CFCl3 • HFE • HFE-125 = CF30CHF2; HFE-7100 = C4F90CH3

  5. Skleníkové plyny • Nepřímé • Bez přímého vlivu na skleníkový efekt, tj. bez radiační účinnosti, ale chemicky ovlivňují přímé skleníkové plyny • NMVOC, CO, NO, NO2 • Látky ovlivňující klimatický systém • Ostatní látky absorbující či rozptylující sluneční záření • Aerosoly a látky přispívající k jejich vzniku

  6. Skleníkové plyny - GWP • Jednotlivé skleníkové plyny mají odlišnou schopnost pohlcovat a vyzařovat dlouhovlnné záření • Potenciál globálního ohřevu je poměr radiační účinnosti daného plynu a CO2 • GWP pro • CO2 = 1 • CH4 = 21 • N2O = 310 • Fluorované látky = 12 až 23 000 Pro GWP jsou udávány odlišné hodnoty pro časové horizonty 50, 100, 200 let; hodnoty publikované SAR, TAR se odlišují, pro UNFCCC a KP se používají hodnoty SAR

  7. Přírodní procesy • Biologické procesy • Fotosyntéza – propad CO2 • Respirace – emise CO2 • Budování vápenatých schránek • Metanogeneze – zatopená území – emise CH4 • Enterická fermentace (skot, velbloudi, …) • Termiti • Sopečná činnost

  8. Přírodní procesy • Fyzikální procesy • oxidace (spalování – požáry) – zdroj CO2; oxidace CH4 v atmosféře – zdroj CO2 a propad CH4 • Geologické procesy • Dlouhodobé uložení C (uhlí, ropa, vápenec)

  9. Koloběh uhlíku – přírodní cyklus Zásobníky uhlíku (PgC), toky uhlíku (PgC/rok) IPCC TAR

  10. Koloběh uhlíku – vliv člověka Zásobníky uhlíku (PgC), toky uhlíku (PgC/rok) IPCC TAR

  11. Antropogenní zdroje • Spalovací procesy (fosilní paliva) • Veškeré spalovací procesy, např. výroba elektrické a tepelné energie, doprava – CO2 • Používání katalyzátorů v automobilech – N2O • Emise z činností souvisejících s těžbou, úpravou a distribucí paliv – CH4 • Emise ze spalování biomasy jsou uhlíkově neutrální, tj. stejné množství CO2 je během růstu biomasy pohlceno a uloženo, ale spalování biomasy přispívá k emisí CH4

  12. Antropogenní zdroje • Průmyslové procesy a použití látek • Procesy při nichž se plyn uvolňuje jiným způsobem než hořením, např. výroba vápna, odsiřování – CO2, výroba kyseliny dusičné - N2O, výroba H2 (hydrogenací CH) - CO2 • Výroba a použití fluorovaných látek, např. jako média pro chladící aparáty, zařízení pro elektro-energetiku, výroba hliníku, nadouvadla, náplně hasících zařízení, plazmatické leptání, hnací plyny aerosolů, rozpouštědla – HFC, PFC, CFC, SF6

  13. Antropogenní zdroje • Zemědělství • Trávicí pochody skotu (enterická fermentace), nakládání s odpady – CH4 • Nakládání s odpady, pěstování rýže, denitrifikační procesy v půdě – N2O • Vypalování travnatých ploch, zemědělských zbytků – CH4, N2O

  14. Antropogenní zdroje • Využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví • Množství C obsaženého v živé (nadzemní i podzemní) i mrtvé biomase, resp. změny zásob C využíváním krajiny a při změně využívání krajiny – CO2 • Emise (CH4, N2O) ze spalování organické hmoty (spalování potěžebních zbytků, vypalování lesů a pralesů, požáry)

  15. Antropogenní zdroje • Nakládání s opady • Spalování odpadů – CO2 • Skládkování – CH4 • Čištění odpadních vod – CH4 a N2O

  16. Zdroje dat o emisích • Světové emise • Vědecké studie, částečně výsledky inventarizací, databáze IEA • Emise EU • Výsledky inventarizací, databáze IEA, CAIT • Emise v ČR • Výsledky inventarizací, databáze IEA. CAIT CAIT data pro 160 států

  17. Emise CO2 Emise uhlíku (PgC/rok) IPCC TAR 23,1 Pg CO2/rok = 23 100 000 Gg CO2/rok

  18. Emise CH4 Emise CH4 (TgCH4/rok) IPCC TAR 600 Tg CH4/rok = 12 600 Tg CO2 ekv/rok = 12 600 000 Gg CO2 ekv/rok

  19. Emise N20 Emise N2O (TgN/rok) IPCC TAR

  20. Antropogenní emise celkem CO2 ……………….. 23 100 000 Gg CO2 / rok CH4 …………......... 8 400 000 Gg CO2 ekv / rok N20 ……………….. 2 900 000 Gg CO2 ekv / rok Celkem …………... 34 400 000 Gg CO2 ekv / rok

  21. Podíly emisí - Evropa

  22. Podíly emisí - USA

  23. Podíly emisí – „Rozvojové státy“

  24. Podíly emisí - vývoj ČHMÚ UN FCCC

  25. Emise CO2 Gg CO2 1990 UN FCCC

  26. Geografické rozdělení

  27. Geografické rozdělení

  28. Kumulativní emise 1950-2000 CAIT Tg CO2 Emise pouze z energetiky Rozvojové země, v podstatě nemají šanci rozvinuté země v kumulativní produkci dohnat V roce 2030 Čína dožene v kumulativních emisích EU-25, ale s 3 násobným počtem obyvatelstva Pokud by do výpočtu byly zahrnuty i emise ze sektoru LULUCF, tak by Brazílie, kde jsou z tohoto sektoru velmi vysoké emise a pokud by vývoj pokračoval stálým tempem okolo roku 2030 předstihla Rusko

  29. Emisní trendy CAIT

  30. Indikátory - t CO2 / obyv CAIT Emise pouze z energetiky 2002 World Development Indicators, 2005 (World Bank)

  31. Indikátory - t CO2 / GDP PPP CAIT Emise pouze z energetiky 2002 GDP PPP World Development Indicators, 2005 (World Bank)

  32. Vývoj v ČR ČHMÚ UN FCCC

  33. Vývoj v ČR ČHMÚ UN FCCC

  34. Děkuji za pozornost a případné dotazy Mgr. Dušan Vácha Oddělení emisí a zdrojů Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce 17, Praha 4, 143 06 tel.: +420 244 032 706 fax : +420 244 032 415 email: dvacha@chmi.cz www.chmi.cz/cc/

More Related