důchodové pojištění

1. důchodové pojištění Úvod do práva sociálního zabezpečeníPrávo sociálního zabezpečení pro podnikatele a zaměstnavateleVysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

2. Osnova: • organizace důchodového pojištění • druhy dávek: • starobní důchod • invalidní důchod (částečný, plný) • pozůstalostní důchody: • vdovský/vdovecký důchod • sirotčí důchod

3. Literatura • Důchodové předpisy, Přib, J., Voříšek, V., ANAG 2007/aktuální vydání • Kdy do důchodu a za kolik, Přib. J. , GRADA, Jihlava 2004 • Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, ANAG, Brno, 2005 • Sociální pomoc a právo, Koldinská, K. , Marková, H. , Orac, Praha 2001 • Zákon o zaměstnanosti s komentářem, včetně prováděcích předpisů k 15. 2. 2006 s aktualizací k 1. 1. 2007, Anag, Olomouc 2006 • Komentář k Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod, Klíma K. a kol., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. , Plzeň 2006, zejména část k Listině základních práv a svobod – sociální práva • Ministerstvo práce a sociálních věcí, Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie, Praha 2002 • Sbírka příkladů z práva sociálního zabezpečení, Trinnerová, D. , Vacík, A. , Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Pelhřimov 2001 • Sbírka příkladů z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, Galvas, M. , Gregorová, Z. , Zachariáš, J. , Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Pelhřimov 2002

4. Sociální zabezpečení v ČR • A. Sociální pojištění – pojistné na: • nemocenské pojištění • důchodové pojištění • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti B. Zdravotní pojištění • Státní sociální podpora • Sociální pomoc

5. Základní pramen práva důchodového pojištění • ÚZ – sociální pojištění 2009 • Zákon č. 155 /1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění – str.124 • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

6. SAZBY POJISTNÉHO v roce 2009§ 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení

7. Organizace důchodového pojištění

8. Důchodové pojištění v ČR • upravuje důchodové pojištění pro případ • stáří • invalidity • úmrtí živitele ÚČAST NA DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ • okruh pojištěných osob, § 5-7 zák. o důch. poj. z. č. 155/1995 Sb., v platném znění: • zaměstnanci • OSVČ • osoby dobrovolně účastné • podmínky účasti, § 8 - 9 zák. o důch. poj., z. č. 155/1995 Sb., v platném znění

9. Druhy dávek ze základního důchodového pojištění – z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění • Starobní důchod - §§ 28 – 37 • Invalidní důchod • Plný - §§ 38 – 42 • Částečný - §§ 43 - 45 • Vdovský a vdovecký důchod - §§ 49 – 51 • Sirotčí důchod - §§ 52 – 53

10. Popis systému důchodového pojištění I. Povinné základní důchodové pojištění - z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů - dávkově financované - průběžně financované - univerzální, zabezpečuje všechny pojištěnce - důchod pobírá více než 99% obyv. ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod II. Dobrovolné doplňkové penzijní připojištění - zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů

11. Zaměstnavatelské penzijní systémy • s činností institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie se počítá, z. č. 340/2006 Sb. • produkty komerčních pojišťoven – životní pojištění

12. Důchodové pojištění v ČR 2009 a 20010 ● V důchodovém systému se plánují velké změny. ● Postupná reforma důchodového systému je nastíněna na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ● Změny již přijaté nabyly účinnosti od 1. 1. 2009, avšak řada pasáží nabývá účinnosti až 1. 1. 2010 – viz přiložený dokument (materiál na seminář)

13. Jaké jsou v Česku důchody

14. Správa a řízení v důchodovém pojištění Česká správa sociálního zabezpečení(ČSSZ) • řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ)) • rozhoduje o nároku na důchody, jejich výši a výplatě. Orgány sociálního zabezpečení ministerstva vnitra • rozhodují otázky týkající se vojáků z povolání, policistů, příslušníků Vězeňské stráže a jejich pozůstalých.

15. Podávání žádostí o důchody§ 82 zák.č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení • žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění je povinna sepsat s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana; rodinní příslušníci či jiný občan na základě plné moci. • ČSSZ rozhoduje o nároku na důchody, jejich výši a výplatě. • Žádost lze podat nejdříve tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat. • Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje.

16. Prvky konstrukce výpočtu důchodu, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění • vyměřovací základy, • všeobecné vyměřovací základy, • přepočítací koeficient pro úpravu naposledy stanoveného všeobecného vyměřovacího základu, • koeficienty nárůstu všeobecných vyměřovacích základů, • osobní vyměřovací základ a • výpočtový základ.

17. Rozhodné období • z něhož se zjišťují hrubé příjmy z výdělečné činnosti, je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. • Tohoto cílového stavu však bude dosaženo postupně. • V případě důchodů přiznávaných v prvním roce účinnosti zákona o důchodovém pojištění (tj. v roce 1996) bylo rozhodné období desetileté, určené roky 1986 až 1995. • Za každý další rok účinnosti zákona o důchodovém pojištění se toto desetileté období prodlužuje o jeden rok.

18. Roční vyměřovací základy = Skutečně dosažené vyměřovací základy ("hrubé příjmy") za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období (s výjimkou kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu) X tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

19. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu Podíl! • všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, • a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. • určuje se za použití příslušných všeobecných vyměřovacích základů (stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok zjištěné ČSU) a • přepočítacího koeficientu (stanoví vláda nařízením podle údajů ČSU o průměrné měsíční mzdě za stanovená pololetí - určuje se jako podíl průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu).

20. Osobní vyměřovací základ = měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů. • Při stanovení osobního vyměřovacího základu se vychází z rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, • vylučují některé zákonem stanovené doby, tzv. vyloučené doby (náhradní doby pojištění spadající do rozhodného období a některé další v zákoně o důchodovém pojištění taxativně vyjmenované doby), nedojde k jeho "rozmělnění".

21. Výpočtový základ • redukce osobního vyměřovacího základu, § 15. • při přijetí zákona o důchodovém pojištění se pro stanovení výpočtového základu započítávala částka osobního vyměřovacího základu do 5 000 Kč v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 5 000 Kč do 10 000 Kč se počítalo 30% a z částky nad 10 000 Kč se počítalo 10%. • tyto hranice redukce zvyšuje vláda nařízením, a to od 1. ledna. • pro důchody přiznávané ode dne spadajícího do roku 2007 činila hranice redukcí 9 600 Kč a 23 300 Kč. • v roce 2008 činila hranice 10 000 Kč a 24 800 Kč. • v roce 2009 činí hranice 10 500, - Kč a 27 000 Kč.

22. Zvyšování vyplácených důchodů (základní pravidla) • Pravidelně každý rok v lednu; odchylný postup je stanoven pouze při velmi nízké inflaci (zvýšení by činilo méně než 2 %) a při vysoké inflaci (aspoň 10 %), • zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy, • konkrétní částku zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemž zvýšení může být vyšší než zvýšení, které zákon stanoví jako minimální, • růst úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem je při pravidelném zvýšení od ledna zjišťován v období dvanácti měsíců, a to do července kalendářního roku přecházejícího roku zvýšení důchodů, • v mimořádném termínu se důchody zvýší, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 10 %; o takovém zvýšení rozhodne vláda do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž došlo ke splnění uvedené podmínky.

23. Starobní důchod

24. Starobní důchod - §§ 28 – 37 Podmínky vzniku nároku • Nárok vzniká, pokud pojištěnec dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění • Důchodový věk – pro muže a ženy odlišně (u žen v závislosti na počtu vychovaných dětí) • Doba pojištění • obecně 25 let pojištění při dosažení důchodového věku (§ 32) • 15 let pojištění a dosažení věku 65 let • §§ 30, 31 – před dosažením důchodového věku – 25 let pojištění a do důchodového věku chybí 3 roky, je poživatelem částečného invalidního důchodu a do důchodového věku mu chybí 2 roky, u plného invalidního důchodu 5 let Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti • § 37, jen je-li sjednán pracovní poměr na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku (pozn.: tato podmínka je s účinností od 1. ledna 2010 zákonem č. 306/2008 Sb. zrušena)

25. Starobní důchod - pokračování Výše starobního důchodu(§§ 33 – 36) • Základní výměra – 2.170,- Kč • Procentní výměra – procentní sazba z výpočtového základu, 1,5% za každých 90 kalendářních dní výdělečné činnosti, vždy minimálně 770,- Kč OVZ – osobní vyměřovací základ • tvoří měsíční průměr ročních příjmů, u OSVČ ročních vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku, v němž se důchod přiznává)

26. Navyšování celkových příjmů za každý jednotlivý kalendářní rok • pomocí koeficientů odvozovaných od statisticky zjištěného průměru dosažených příjmů všech pojištěnců • dochází tak k přizpůsobování příjmů cenové hladině existující v roce přiznání důchodu • OVZ se redukuje na ROVZ

27. Redukce osobního vyměřovacího základu • jde o projev solidarity vysokopříjmových skupin pojištěnců s nízkopříjmovými • redukční hranice v roce 2009: • plně se započítává částka do 10.500,- Kč • 30% z částky přesahující 10.500,- do 27.000,- Kč • 10% z částky přesahující 27.000,- Kč

28. Příklad výše starobního důchodu v roce 2009 • muž, narozen 15. 01. 1947 – 62 let důch.věk • 15. 01. 2009 získá celkem 45 let pojištění • OVZ za rozhodné období 1986 - 2008 činí 23.890, - Kč • ROVZ – částka do 10.500,- Kč náleží v plné výši - připočte se 30% z 13.390,- Kč (23.890 – 10.500), tedy 4.017,- Kč (druhá redukční hranice 27.000) - celkem tedy 14.517,- Kč (10.500+4.017,-Kč) • Za každý rok pojištění náleží 1,5% výpočtového základu, tedy ROVZ, tzn. za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5% výpočtového základu(ROVZ), tj. 9.799,- Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) a základní výměra 2.170,- Kč. • Starobní důchod bude celkem 11.969,- Kč.

29. Příklady určení důchodového věku • Pojištěnec získal 17 let zaměstnání a dosáhl věku 64 let. Kdy vzniká tomuto pojištěnci nárok na starobní důchod? • Žena vychovala 2 děti, získala 35 let doby pojištění a věku 55 let dosáhne 10. června 2008. Stanovte její důchodový věk a datum nároku na starobní důchod.

30. Invalidní důchod

31. Invalidní důchod • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je snížena pracovní schopnost občana • částečný – snížena o 33% • plný – snížena o 66% • s účinností od 1. 1. 2010 – prvního, druhého a třetího stupně

32. Invalidní důchod – plný, §§ 38 - 42 Podmínky nároku: • je-li z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu snížena schopnost soust.výdělečné činnosti nejméně o 66% • je schopen pro zdravotní postižení pracovat jen za zcela mimořádných podmínek • splnění potřebné doby pojištění - § 40 • do 20 let méně než jeden rok, • od 20 let do 22 let jeden rok, • od 22 let do 24 let dva roky, • od 24 let do 26 let tři roky, • od 26 let do 28 let čtyři roky a • nad 28 let pět roků (v daném případě se zjišťuje potřebná doba pojištění za období posledních 10 let před vznikem plné invalidity). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Do doby pojištění se započítává: • tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro bezdětné ženy). • náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu) Výše: • základní výměra činí 2170, - Kč • výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu, nejméně 770,- Kč měsíčně

33. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Příklad invalidní důchod ● Muž 40 let byl dnem 1. 3. 2008 uznán plně invalidní. Od skončení povinné školní docházky v roce 1982 nepřetržitě pracoval až do 31. 12.1993 . Poté odešel do ciziny a po návratu v roce 1997 od 30. 09. 1997 byl důchodově pojištěn jako OSVČ až do vzniku invalidity. Zjistěte, zda tento muž splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod.

34. Příklad výpočtu plného invalidního důchodu • muž, narozen 18. 3. 1948 • od 7. 1. 2009 byl uznán plně invalidním • získal 34 let pojištění. • + dopočtená doba od 7.1.2009 do 18.5.2010 (dosažení důchodového věku) • hodnotí se tedy celkem 35 let pojištění. • OVZ od roku 1986 do roku 2008 je 26.218,- Kč • ROVZ – 15.216,- Kč (10.500+4.716,- Kč) • procentní výměra – 35 let x 1,5 % = 52,5% výpočtového základu, tj. 7.989,- Kč (u částečného je to 0,75%) • Základní výměra – 2170,- Kč Plný invalidní důchod tak činí 10.159,- Kč (2.170+7.989)

35. Plný invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech (§ 42 zákona o důchodovém pojištění) • Dnem dosažení věku 18 let vzniká nárok na plný invalidní důchod i osobám s trvalým pobytem na území ČR, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohly být účastny pojištění po potřebnou dobu a jejichž plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku. • Procentní výměra plného invalidního důchodu činí v těchto případech 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem. • Takto stanovená výše procentní výměry je i minimální výší procentní výměry plného invalidního důchodu osob, které se stanou plně invalidními před dosažením věku 28 let, je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění.

36. Invalidní důchod – částečný, §§ 43 - 45 Podmínky nároku: • je-li z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu snížena schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33% • splnění potřebné doby pojištění - § 40 • do 20 let méně než jeden rok, • od 20 let do 22 let jeden rok, • od 22 let do 24 let dva roky, • od 24 let do 26 let tři roky, • od 26 let do 28 let čtyři roky a • nad 28 let pět roků (v daném případě se zjišťuje potřebná doba pojištění za období posledních 10 let před vznikem plné invalidity). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Do doby pojištění se započítává: • tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku (u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro bezdětné ženy). • náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu) Výše: • základní výměra činí 2170, - Kč • výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,75 % výpočtového základu, nejméně 385,- Kč měsíčně

37. Souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (§ 46 až 48 zákona o důchodovém pojištění) • Zákonem č. 24/2006 Sb. byl s účinností od 1. února 2006 zrušen institut souběhu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, takže výše příjmů z výdělečné činnosti poživatele tohoto důchodu nemá na výši důchodu a jeho výplatu vliv. • Minimální výše procentní výměry částečného invalidního důchodu osob, které se stanou plně invalidními před dosažením věku 28 let, je-li tento důchod přiznán před dosažením věku 18 let a dále pojištěnce, který ke dni vzniku nároku na tento důchod získal aspoň 15 roků pojištění bez náhradních dob pojištění, činí 22,5 % výpočtového základu. • Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání částečného invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem. Zvláštní ustanovení o minimální výši částečného invalidního důchodu

38. Vdovský / vdovecký důchod

39. Vdovský a vdovecký důchod - §§ 49 – 51 PODMÍNKY NÁROKU • smrt manžela/manželky, event. partnera/partnerky (dle zák. o registrovaném partnerství) • Zůstavitel splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod NEBO podmínky nároku na starobní důchod, NEBO v rozhodné době poživatelem některého z uvedených důchodů; Výše uvedené nemusí být splněno, pokud k úmrtí došlo následkem pracovního úrazu PODPŮRČÍ DOBA (tj. doba, po kterou je dávka poskytována) • po dobu 1 roku od smrti manžela/manželky/partnera/partnerky PRODLOUŽENÍ A OBNOVENÍ NÁROKU Po uplynutí doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže • pečuje o nezaopatřené dítě, • pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné, • pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let, • je plně invalidní, • dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. To platí obdobně i pro vdovecký důchod s tím, že věk pro další nárok na vdovecký důchod činí 58 let. ZÁNIK NÁROKU • uplynutím podpůrčí doby • nárok zaniká uzavřením nového manželství, způsobil-li vdovec úmyslně smrt manžela spácháním trestného činu

40. Vdovský/vdovecký důchod VÝŠE • Základní výměra – 2.170,- Kč • Procentní výměra • činí 50% procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zesnulý v době smrti, • nebo 50% procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod

41. Příklad vdovský důchod • Vdově zanikl nárok na vdovský důchod uplynutím jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí 2 let od zániku nároku na důchod začal syn studovat na vysoké škole. Ve třetím ročníku vysoké školy syn dosáhl 26 let. Ke dni dovršení 26 let bylo vdově 52 let. • Zjistěte, kdy vznikl nárok na obnovu vdoveckého důchodu, po jakou dobu tento nárok trval a kdy vdově vznikne opětovně nárok na obnovu nároku na vdovský důchod.

42. SIROTČÍ DŮCHOD

43. Sirotčí důchod - §§ 52 - 53 PODMÍNKY NÁROKU • smrt rodiče (osvojitele), jiné osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, • byl-li v době smrti poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo pokud splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod; Výše uvedené nemusí být splněno, pokud k úmrtí došlo následkem pracovního úrazu • nárok má nezaopatřené dítě po každém z rodičů (nikoliv po pěstounovi) PODPŮRČÍ DOBA (tj. doba, po kterou je dávka poskytována) • po celou dobu, kdy je dítě považováno za nezaopatřené dítě (tj. po dobu, kdy se soustavně připravuje na budoucí zaměstnání, nejdéle do 26 let věku) VÝŠE • Základní výměra – 2.170,- Kč • + 40% procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti

44. Příklad výpočtu sirotčího důchodu: • Sirotek požádal o sirotčí důchod po otci, který pobíral plný invalidní důchod 8.563,- Kč, základní výměra 2.170,- Kč a procentní výměra 6.393,- Kč • Sirotčí důchod činí 40% procentní výměry vypláceného plného invalidního důchodu, tedy 40% z 6.393,- Kč, tj. 2.558,- Kč, k tomu se připočte základní výměra 2.170,- Kč. Sirotčí důchod dítěte tak činí 4.728,- Kč.

45. Příklady sirotčí důchod • Dítěti zemřel otec, který ke dni smrti nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod ani podmínky nároku na starobní důchod a ani nebyl poživatelem žádného z uvedených důchodů a k úmrtí nedošlo následkem pracovního úrazu. Vznikne v takovém případě nárok na sirotčí důchod po otci? • Dítěti zemřeli při autohavárii oba rodiče. Matka byla poživatelkou invalidního důchodu, otec ke dni smrti splnil podmínku doby pojištění potřebnou pro nárok na plný invalidní důchod. Jaké nároky z důchodového pojištění v tomto případě vzniknou dítěti?

46. Souběh nároků na důchody • vyplácí se jen jeden, a to vyšší. • výjimky: • jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného důchodu ve stejné výši, pak si občan volí. • jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského/vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry. • přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po každém z nich, z vyššího důchodu náleží základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.

47. Dobrovolné doplňkové penzijní připojištění • zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění • doživotní příjem jako doplněk k systému důchodového pojištění • daňové úlevy penzijním fondům, zaměstnavatelům, zaměstnancům • pojistné se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

48. Výše státních příspěvků penzijního připojištění:

49. Zaměstnanecké penzijní pojištěnív rámci EU • zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí penzijního pojištění z členských států EU nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru na území ČR a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

50. Kontrolní otázky, opakování důchodové pojištění Klíčové pojmy: • dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav • základní výměra důchodu • starobní důchod, souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti • částečný a plný invalidní důchod • vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod • orgány sociálního zabezpečení