E N D
Atomová bomba • Jaderný výzkum v USA započal z iniciativy Alberta Einsteina, který upozorňoval na podobné pokusy vedené v nacistickém Německu. Jaderné štěpení objevili Němci už roku 1938. Pokrok Německa v oblasti využití jaderné energie je však velmi přeceňován. Výzkum nebyl intenzivní, neboť vedení státu mu nepřikládalo větší význam. Po vypuknutí války ho stihl osud mnoha nadějnějších projektů (radar, proudový motor, pohon ponorek nazávislý na vzduchu atd), které by nebylo možné dokončit v rozmezí několika měsíců. Výzkum přesto pokračoval, a to tajně a bez vědomí patřičných lidí! Ale chybějící organizace a spolupráce, kterou by zastřešovala vyšší autorita vedly ke konci celého výzkumu. Neefektivní práce vyústila ve stavbu malého a nefunkčního reaktoru a po likvidaci linky na výrobu těžké vody v Norsku ustal výzkum úplně.
Výzkum v USA • Ani v USA nebyla situace zpočátku růžová, první rok byl rozpočet vědců asi 6 000 dolarů. Po zatažení USA do války 7. prosince 1941 útokem na Pearl Harbour se však situace obrátila, výzkum začal postupovat mílovými kroky a do konce války projekt Manhattan vedený Robertem Oppenheimerem spotřeboval dvě miliardy dolarů. Léta práce vědců v Los Alamos prověřil 16. července 1945 experiment. Na střelnici Alamogordo (Nové Mexiko, USA) v 5:29:45 místního času vybuchla první atomová puma v dějinách. Sílu zbraně si do té doby nedokázal nikdo představit. Původní odhad obětí v Hirošimě počítal se 20 000 obětmi, nakonec jich bylo třináctkrát víc!
Volba vhodných cílů • Německo, proti kterému se zbraň vyvíjela, už ale bylo poraženo. O použití pumy proti Japonsku se vedly diskuse. S využitím všech prostředků, které by zkrátily válku a ušetřili životy spojenců, nakonec získali Američané svolení na konferenci v Postupimi. • Problémem bylo zvolit cíl. Bylo několik návrhů. První předpokládal demonstrovat sílu bomby na nějakém předem ohlášeném pustém místě, ale nápad byl zamítnut, protože by asi těžko přesvědčil japonskou generalitu kapitulovat, spíš by přilákal zbytky japonského letectva. Druhý počítal s útokem na město, ale většina japonských měst už byla dávno vybombardována. Nakonec zpravodajci vytipovali několik cílů, jejichž obyvatele se pokusili varovat svržením letáků. Japonci situaci podcenili, zřejmě nečekali, že by jeden letoun mohl být tak nebezpečný.
Hirošima • 6. srpna 1945 v 8:16 zakusila Hirošima do té doby nepoznané peklo. Puma LITTLE BOY byla z bombardéru "Enola Gay" který pilotoval Paul Tibetts a vyžádala si život 75 000 lidí okamžitě a dalších 200 000 zemřelo na následky ozáření. • O tom, že byla použita atomová puma, informovali vládu až japonští vědci. Začala jednání, zda přijmout spojeneckou nabídku kapitulace, o které nechtěli generálové ani slyšet. Američané neregistrovali žádný pokus o odpověď, a tak rozhodli o druhém útoku.
Nagasaki • Protože 9. srpna 1945 bylo nad Kókurou zataženo, zvolil kapitán letounu "Bock's Car" Charles Sweeney náhradní cíl a v 11:01 puma FAT MAN neslavně proslavila město Nagasaki. • Osoby, které se nacházely v blízkosti epicentra výbuchu, se ve vteřině ztratily z povrchu Země. V okruhu dvou kilometrů se vše proměnilo ve smrtící pec. Ve vzdálenosti více než 3 km způsoboval výbuch popáleniny. Pak nastala ohnivá smršť, vyvolaná silným tlakem a podtlakem v důsledku exploze. A nakonec záření. Na vzdálenost 6 km bylo mnoho lidí dosud živých zasaženo neutrony a gama zářením. Umírali pak ve velkém utrpení. • http://www.zkouknito.cz/hledej?s=V%C3%BDbuch+atomovky&type=video&type_js=&x=19&y=11