Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR

1. Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR Miroslav Singerviceguvernér, Česká národní banka Sdružení automobilového průmyslu 10. prosince 2008

2. Vývoj kurzu v roce 2008 • Kurz koruny vůči euru v průběhu první poloviny roku rychle posiloval a v červenci dosáhl rekordní hodnoty (22,97 Kč/euro) • Kurz koruny přispíval k tlumení inflačních tlaků a inflačních očekávání v době, kdy jejich dlouhodobé ukotvení na nízké úrovni začalo erodovat • Na straně druhé vedlo posílení koruny ke snížení cenové konkurenceschopnosti vývozců, ke snížení jejich exportních výnosů a k oslabení tvorby zdrojů pro budoucí investice Z hlediska ČNB hrál kurz koruny v roce 2008 klíčovou roli při snižování inflačních tlaků

3. Kurz koruny vůči euru (měsíční průměry) Meziroční posílení koruny vůči euru se v listopadu snížilo, ale bylo i nadále poměrně značné (6,2%)

4. Kurz koruny vůči euru (1.1.2007 – 3.12.2008) Po propuknutí akutní fáze finanční krize (září) se výrazně zvýšila volatilita kurzu koruny

5. Výhled vývoje kurzu koruny • Bude přetrvávat zvýšená volatilita kurzu • V nejbližších měsících bude pravděpodobně nadále slábnout míra meziroční apreciace koruny • Pokud nezasáhne českou ekonomiku výrazný vnější asymetrický šok, měla by koruna po návratu k „rovnovážné hladině“ nadále dlouhodobě posilovat • Pokud ekonomiku zasáhne výrazný asymetrický šok, je představitelné i skokové znehodnocení kurzu, které kvantitativně ovlivní představu o dlouhodobém trendu rovnovážného zhodnocování koruny Nelze vyloučit, že kurz by mohl přestat hrát dosavadní roli kotvy inflace; nejistoty jsou mimořádně vysoké

6. Zavedení eura • Zavedení eura je spojeno s dlouhodobým a krátkodobými přínosy i náklady • S postupnou reálnou, nominální a strukturální konvergencí české ekonomiky k eurozóně dlouhodobé čisté přínosy rostou • Ve stávajícím mimořádně volatilním prostředí však rostou krátkodobá rizika procedury samotného vstupu do EMU Globální finanční a hospodářská krize pravděpodobně vychyluje krátkodobou bilanci přínosů a nákladů v neprospěch vstupu do EMU v nejbližším období

7. Hypotetické pásmo ERM II (hypotetická parita = průměr za červenec) Pokud by byla parita ERM II odvozena od průměru červencového kurzu, po většinu následujícího období bychom neplnili kurzové kritérium

8. Rizika plnění vstupních kritérií • Při zvýšené volatilitě kurzu roste riziko neplnění kurzového kritéria • Volba méně zhodnoceného kurzu jako východiska pro stanovení parity by samozřejmě snížila riziko nesplnění • Riziko případného asymetrického šoku by patrně ohrozilo splnění kritéria při jakékoliv „rozumné“ paritě • Rizika vznikají i na straně rozpočtového kritéria: • Pokles ekonomiky  zvýšení cyklického deficitu • Stimulační balíčky  zvýšení strukturálního deficitu Plnění vstupních kritérií není prosto rizik nikdy; vstup do EMU je riskantnější o to více, že rizika jsou nyní předvídatelná (a nikoliv malá)

9. Stručná anatomie krize Opatření vlád a CB na podporu poptávky (listopad 2008 a dále) Opatření vlád a CB na podporu finančního sektoru (září-říjen 2008) Podzim 2008 2007 Léto 2008 Krize hypoték Bankovní krize Reálná ekonomika Sekundární dopady na bankovní sektor z reálné ekonomiky Další vlny opatření na podporu fin. sektoru v důsledku negativního vývoje ekonomiky (prosinec 2008 a dále) Krize finančního systému nyní rychle přechází do krize reálné ekonomiky!

10. Hlavní otázky a výzvy • Je situace horší v USA nebo v Evropě? Kde jsou lepší podmínky pro opětovné oživení? Zůstane ve světě nějaký tahoun růstu? • Je světová deflace akutním rizikem? • Jaké by měly být protikrizové politiky? • Jak zkombinovat fiskální (rychlé) impulsy s měnovými (pomalými) impulsy? • Jak rozložit břemeno krize mezi automatické přizpůsobovací procesy a aktivní hospodářské politiky? • Kdy si „vystřílet všechny náboje“? Nyní nebo až na dně krize? • Co udělat pro to, aby léčba nebyla nákladnější než nemoc sama? Rozhodnost a uvážlivost ano – nikoliv ukvapenost!

11. Dopady na čs. ekonomiku: struktura výkladu ZAHRANIČNÍFIN. SYSTÉM ZAHRANIČNÍREGULÁTOR ZAHRANIČNÍREÁL. EKON.   Regulatorní kanál Přímý vnější kanál Nepřímé vnější kanály    DOMÁCÍ FIN. SYSTÉM DOMÁCÍ REÁL. EKON. Vnitřní kanál     dohledČNBměnová politika   regulacevládafiskální politika

12. Nepřímé vnější kanály • Pokles vzájemné důvěry finančních institucí  pokles likvidity na: • Peněžním trhu • Trhu vládních dluhopisů • Ostatních segmentech závisejících na vládních dluhopisech (penzijní fondy, peněžní a dluhopisové fondy, pojišťovny) • Ochlazení trhu nemovitostí • Akciový trh (omezený význam pro čs. ekonomiku) Celkové dopady jsou doposud omezené; v některých sektorech jsou však poměrně velké

13. Domácí finanční (bankovní) systém • Má přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Je relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) • Má tradiční konzervativní model (dost příležitostí k růstu) • Má nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nejsou závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) • Podíl „toxických“ aktiv je zanedbatelný (méně než 1% aktiv) • Je dobře kapitalizovaný a zůstává ziskový Finanční sytém v ČR je méně zranitelný než jinde

14. Vnitřní kanál transmise krize • Vyschnutí peněžního trhu • Zpřísnění úvěrových podmínek • Výrazné zpomalení tempa růstu poskytování úvěrů na bydlení + protichůdný pohyb úrokových sazeb na hypotéční úvěry • Zvýšená volatilita důležitých makroekonomických veličin (úrokové sazby, kurz, akciový trh) Domácí finanční sektor není momentálně ani tlumičem ani multiplikátorem poruch přicházejících zvenčí

15. Přímý vnější kanál transmise • V posledních týdnech dochází k prudkému zhoršování vyhlídek hospodářského růstu v zahraničí včetně Německa, kam plyne cca 1/3 našeho exportu • Pozitivní aspekt: snižování zahraniční inflace + odeznívání nákladových šoků (ropa, potraviny)  pokles dovozních cen  rychlý přenos do korigované inflace  možný pokles úrokových sazeb Z vnějšího prostředí: slábnutí negativního nákladového šoku je střídáno rychlým posilováním negativního poptávkového šoku

16. Zahraniční poptávka (Consensus Forecasts) V posledních měsících dochází k dramatickému snižování prognóz růstu v zahraničí

17. Domácí reálná ekonomika • Faktory podporující obranyschopnost čs. ekonomiky: • Mikroekonomická pružnost a vysoce konkurenční struktura většiny rozhodujících odvětví • Makroekonomické rovnováhy (přebytek obchodní bilance) • Dlouhodobě nízká inflace a nízké úrokové sazby (dlouhodobě konzervativní měnová politika) • Rovnovážná reálná apreciace • Fiskální rozvážnost

18. Domácí reálná ekonomika – pokr. • Rizikové faktory: • Nedávný kurzový šok (nižší zisky  nižší investice) • Vyšší zranitelnost v důsledku vysoké intenzity HDP na čistých vývozech (růst byl v posledních letech významně stimulován exportem) • Vysoká závislost ekonomiky na některých oborech (automobilový průmysl, elektronika) • Domácí subdodavatelé pro zahraniční automobilky jsou nyní velmi ohroženi Exportní struktura české ekonomiky implikuje riziko potenciálního asymetrického šoku

19. Vnější regulatorní kanál • Zvýšení garancí bankovních vkladů na 50 000 EUR (v budoucnu na 100 000 EUR) a odstranění spoluúčasti vkladatelů • Nařízení Evropské komise v oblasti účetnictví (polovina října) – může se promítnout do nadhodnocování některých kategorií aktiv ve zveřejňovaných údajích subjektů finančního trhu • Zákaz tzv. krátkých prodejů (s cílem ochránit trhy před spekulacemi a vysokou volatilitou) Vnějším regulatorním kanálem byly vnášeny do české ekonomiky některé nesystémové prvky; zásahy nebyly dobře koordinované a nesly rizika regulatorní arbitráže a větší volatility trhů

20. Opatření ČNB: finanční systém • Zavedení dodávací facility (banky mají možnost čerpat od ČNB likviditu na 2 týdny nebo 3 měsíce) s cílem oživit peněžní trh – došlo k mírnému zlepšení • Možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál při těchto operacích s cílem zvýšit likviditu • Připravujeme s MF HTM pro pojišťovny a penzijní fondy Opatření začínají zvolna účinkovat

21. Opatření ČNB: intenzivní monitoring • Byla přijata tato opatření: • Denní sběr informací (zavedeno jeden den po rozhodnutí): • Požadavky na hotovost (na jeden a dva dny dopředu) • Peněžní trh a trh s vládními dluhopisy (v reálném čase) • Finanční instituce (banky a ostatní důležití hráči) s jednodenním zpožděním: • Likvidita • Expozice v rámci skupiny • Vklady • Limity • Výběry z fondů peněžního trhu

22. Opatření ČNB: intenzivní monitoring • Ad hoc získání informace o držení toxických aktiv (po CDOs, Islandu a pádu Lehman Borthers, atd.); informace ze všech částí finančních skupin (tj. banky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy) ve stejný okamžik daného dne • Konzultace guvernéra a viceguvernéra s Bankovní asociací (týdenní nebo dvoutýdenní frekvence) ČNB má k dispozici velmi pohotové údaje a v případě potřeby je schopna okamžitě zasáhnout; klíčovým předpokladem úspěchu je integrovaný dohled

23. Opatření ČNB: reálná ekonomika • Snížení úrokových sazeb 6. listopadu o 0,75 p.b. • ČNB jednoznačně vyhodnotila převahu rizik inflace na dolní straně a přikročila k nevídanému snížení sazeb i za cenu určitého překvapení trhů • Jedním z motivů byla i snaha zvýšit vliv měnové politiky na krátký konec výnosové křivky Posilování desinflačních tendencí otevírá prostor pro další uvolňování měnové politiky

24.  a Opatření vlády: regulátora • Zvýšení pojištění vkladů + odstranění spoluúčasti ze dne 11. listopadu (pod tlakem vnějšího regulatorního kanálu - viz výše) ------------------------------------------------------------- • Spíše spoléhání na automatické stabilizátory veřejných financí • Vládní příprava „Stimulačního balíčku“ pro případ poklesu hospodářského růstu pod 2% (první obrysy již existují)

25. Prognóza celkové inflace Prognóza celkové inflace se na horizontu měnové politiky nachází na úrovni 2% inflačního cíle platného od roku 2010

26. Prognóza HDP Růst HDP ve zbytku roku 2008 a v roce 2009 výrazně zpomalí

27. Prognóza v číslech Prognóza celkové inflace: 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,3% 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 2,0% Prognóza měnově politické inflace: 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,3% 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 2,0% Prognóza růstu HDP: 2008 4,5% 2009 2,9% 2010 3,1% Prognóza nominálních úrokových sazeb (3M PRIBOR): 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,4% 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 3,2%

28. Alternativní prognóza HDP Růst HDP je v alternativním scénáři výrazně nižší než v základním scénáři

29. Rizika a nejistoty prognózy • Ekonomické prostředí je bezprecedentně volatilní a výhledy budoucího vývoje krajně nejisté • Patrně dochází ke zlomům a nespojitostem v ekonomickém chování (což snižuje vypovídací schopnost stávajících modelových mechanismů) • Zadřením úvěrů je navíc částečně oslabena účinnost měnové politiky • Rizika jsou vychýlena výrazně směrem dolů Stávající ekonomické prostředí otevírá větší prostor pro intuici tvůrců politik

30. Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224412008