Základy ochrany lesa - úvod

1. Základy ochrany lesa- úvod Doc. Ing. Marek Turčáni, PhD.

2. Plán přednášek • 1. Charakteristika předmětu, vymezení základních pojmů (Turčáni) • 2. Zjišťování četnosti škůdců, prevence (Turčáni) • 3. Velkoplošné kalamity a postup při jejich zpracování (Turčáni) • 4. Defoliátoři listnáčů (Turčáni) • 5. Netradiční metody boje s hmyzími škůdci (desorientace, SIT) (Turčáni) • 6. Kůrovci na smrku (Holuša) • 7. Problematika chemické ochrany proti hmyzu (Holuša) • 8. Biologický boj (Holuša) • 9. Syptomatologie, skupiny patogenních organismů - stručná charakteristika (Cížková) • 10. Choroby jehličnatých dřevin (Cížková) • 11. Choroby buku a dubu (Cížková) • 12. Choroby ostatních listnatých dřevin (Cížková) • 13. Choroby v školkách. (Cížková)

3. Struktura dnešní přednášky • Ochrana lesa – definice • Mezinárodní organizace ochrany lesa. • Informace o lesích ČR z hlediska ochrany lesa • Zdravotní stav a jeho zjišťování • Státní rostlinolékařská správa • Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin 2006 • Lesní ochranná služba • Základní pojmy v ochraně lesa

4. Ochrana lesa-definice • Ochrana lesů (nauka o ochraně lesů) je lesnická aplikovaná vědní disciplina, která zkoumá ty procesy v lesním ekosystému, které vedou k poškození lesa, tedy ke ztrátám na užitcích, které les přináší. • Poškození lesa ovšem může být chápáno i jinak - jako přirozený autoregulační proces vedoucí k přirozenému, danému stanovišti odpovídajícímu ekosystému (to v případě hospodářského lesa s dřevinou skladbou neodpovídající danému stanovišti), popř. jako normální přirozený proces ve vývoji nenarušeného (nebo více méně přirozenému lesu odpovídajícího) lesního ekosystému.

5. Ochrana lesa-definice Jevy v ochraně lesa se zkoumají v schématu: příčina poškození - průběh poškození - konečný důsledek. Z takhle získaných poznatků se odvozují poznatky další, t.j. jaká opatření mohou poškození omezit (popř. mu zcela zamezit),- tedy opatření v oblasti prevence, event. jaká opatření je možno učinit aby poškození bylo udrženo v únosných mezích - tedy opatření v oblasti kurativní.

6. Ochrana lesa-definice Ochrana lesů využívá poznatky • základních přírodovědných disciplin (botaniky, zoologie, ekologie, klimatologie, fytocenologie), • stejně jako aplikovaných lesnických disciplin (fytopatologie, lesnické typologie, pěstování lesa, hospodářské úpravy lesa, těžby a pod.).

7. Teoretická část • Studuje, objasňuje a charakterizuje podmínky vzniku poškození • Studuje jednotlivé škodlivé činitele a průběh procesu poškození v kontextu všech ekologických podmínek, symptomy poškození (symptomatika) a jejich rozlišení z hlediska původce (diagnostika), • Snaží se s dostatečným předstihem předpovědět průběh aktivity jednotlivých škodlivých činitelů (tedy jejich intensitu) a s tím související stupeň ohrožení (prognostika, prognosy krátko- a dlouhodobé), • Hledá ekologicky vhodné a technicky proveditelné (a ekonomicky přijatelné) metody a prostředky vedoucí k zabránění škodám - tedy prevenci, popř. jejich omezení na ekonomicky přijatelnou míru - tedy vlastní obranná (kurativní) opatření.

8. Praktická část • Se zabývá kontrolou stavů škůdců (živočišných i rostlinných) - ty pak vstupují jako cenné podklady do prognosy. • Navrhuje a realizuje preventivní i obranná opatření směřující k zabránění vzniku poškození, popř. jeho omezení na požadovanou, resp. ekonomicky únosnou míru poškození.

9. Mezinárodní organizace ochrany lesa • International union of forest reserach organisations - IUFRO • United States Department of Agriculture – Forest Service - USDA-FS • International Agency of Atomic Energy - IAEA • European plant protection organisation - EPPO • Food and agriculture organisation - FAO

10. Zákonní rámec ochrany lesa • Základním právním dokumentem, kterým je vytvořeno institucionální postavení a obsah činnosti Státní rostlinolékařské správy je zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. („zákon“).

11. Zákonní rámec ochrany lesa • Základními prováděcími vyhláškami zákona 326/2004 Sb. upravující především problematiku, která je z hlediska dodržování zákona velmi závažná a je proto nezbytné podrobněji stanovit postupy a způsoby dodržování příslušných ustanovení zákona jsou:Vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při používání přípravků na ochranu rostlin.Vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu.Vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů.Vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby.Vyhláška č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého.Vyhláška č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče.Vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin.Vyhláška č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou.

12. Informace o lesích ČR z hlediska ochrany lesa

13. Informace o lesích ČR z hlediska ochrany lesa

14. Informace o lesích ČR z hlediska ochrany lesa

15. Zdravotní stav a jeho zjišťování

16. Zdravotní stav a jeho zjišťování • Defoliace jehličnanů v České republice (60 roční a starší porosty) • 1) Na konci 80tých a počátku 90tých let 20. století docházelo k výraznému zhoršení stavu lesů. V monitorovacím období 1986-2002 průměrné hodnoty defoliace smrku a borovice dosáhli maxima v roce 1992. • 2) Ve druhé polovině 90tých let do současnosti dochází k poklesu a stagnaci defoliace. I když bylo v roce 1996 zaznamenáno lokální zvýšení defoliace (smrk 33.9 %, borovice 38.3 %), v následujícím období došlo ke její poklesu na 30 % od roku 1998. Mezi jednotlivými regiony ČR přitom jestvují výrazné rozdíly. • Pravděpodobným důvodem tohoto jevu mohou být lokální imise a lokální klimatické podmínky.

17. Zdravotní stav a jeho zjišťování • Defoliace listnatých porostů (60 ročních a starších) • 1) 1991-1993 = defoliace narůstala. Nejvyšší hodnota defliace byla zaznamenána v roce 1993 (průměrná defoliace dubů 43.0 % a buků 22.5 %). • 2) 1993-1998 = pokles defoliace (1998 - průměrná defoliace dubů 27.8 % a buků 14.6 %). • 3) 1999-2002 – nárůst v roce 1999 a stagnace od roku 2000. • Pravděpodobným důvodem těchto změn mohou být klimatické extrémy v létech 1993-1995.

18. Zdravotní stav a jeho zjišťování

19. Zdravotní stav a jeho zjišťování

20. Státní rostlinolékařská správa • Státní rostlinolékařská správa je správním úřadem rostlinolékařské péče, který působí zejména v oblastech ochrany rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organizmům, ochrany proti zavlékání organizmů škodlivých rostlinám a rostlinným produktům do České republiky, registrace přípravků na ochranu rostlin a mechanizačních prostředků na ochranu rostlin. Základním právním dokumentem, kterým je vytvořeno institucionální postavení a obsah činnosti Státní rostlinolékařské správy je zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. („zákon“). • Zákon byl zpracován s ohledem na skutečnost přistoupení České republiky do Evropské unie tzn., že z důvodu společného právního prostředí byly do zákona a příslušných vyhlášek transponovány právní akty Evropských společenství v oblasti rostlinolékařské péče.

21. Státní rostlinolékařská správa Rostlinolékařská správa vykonává působnost podle ustanovení zákona č. 326/2004 Sb. v platném znění ve věcech: • ochrany rostlin a rostlinných produktů, • opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů, • přípravků a dalších prostředků, • mechanizačních prostředků, • rostlinolékařského dozoru a řízení ve věcech rostlinolékařské péče včetně nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření, řešení krizových situací a ukládání pokut, • odborných rostlinolékařských činností a odborné způsobilosti k jejich výkonu.

22. Státní rostlinolékařská správa • Rostlinolékařská správa vydává Věstník SRS, v němž zveřejňuje informace o dokumentech z oblasti rostlinolékařské péče vydaných orgány Evropských společenství a jinými mezinárodními institucemi, informace o výskytu škodlivých organismů, přehledy o registraci přípravků a dalších prostředků, přehledy provozovatelů kontrolního testování mechanizačních prostředků a jiné významné informace pro veřejnost a vyhlašuje opatření proti zavlékání a rozšiřování nebezpečných škodlivých organismů. • Více na http://www.srs.cz/

23. Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin • Seznam registrovaných přípravků je základním dokumentem na základě kterého je možno aplikovat chemické a jiné přípravky na ochranu rostli. Jelikož se vesměs jedná o látky které mohou být při nesprávném použití nebezpečné pro lidi, zvířata, necílové rostliny a životní prostředí, důsledné dodržení zásad definovaných v “Seznamu...” je velmi důležité. • Kompletní seznam možno najít na několika webových stránkách např: http://www.agroklad.cz/infoservis.htm

24. Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin • Modifikace tohoto celkového seznamu určena jenom pro lesní hospodářství je publikována jednou za 2 roky jako: “Seznam povolených přípravků na ochranu lesa 20xx (pověřením VÚLHM od MZe)”, který je přílohou Lesnické práce a další informace o možnosti jeho zakoupení jsou např. na webové stránce: • http://www.silvarium.cz/component/page,shop.product_details/flypage,shop.flypage/product_id,19/option,com_phpshop/Itemid,2/

25. Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin

26. Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin

27. Lesní ochranná služba FUNKCE A VÝZNAM LOS • Lesní ochranná služba VÚLHM Jíloviště-Strnady byla zřízena jako organizační složka útvaru ochrany lesa na základě pověření MZe ČR v roce 1995. Jejím hlavním cílem je zajišťovat komplexní odborný informační servis v oblasti ochrany lesa jednak pro vlastníky a uživatele lesa, jednak pro orgány státní správy všech stupňů. • Funkce a význam Lesní ochranné služby v podmínkách lesního hospodářství ČR souvisí se skutečností, že většina lesů na území republiky je umělého původu a nevyhovující druhové skladby, lesy jsou navíc na velké části své plochy vystaveny komplexnímu působení mnoha stresujících faktorů a mají proto oslaben svůj odolnostní potenciál. Jsou proto mnohem více než v minulosti náchylné k různým typům poškození abiotického i biotického charakteru. Za této situace velmi vzrůstá důležitost ochrany lesa, která se snaží systémem preventivních a kurativních opatření předcházet a bránit nežádoucímu poškozování lesních porostů, jako nezastupitelné složky přírodního a životního prostředí. • LOS současně pomáhá subjektům které nemají dostatek zkušeností s ochranou lesa jak to požaduje paragraf 32 lesního zákona a navazující vyhláška MZe ČR č.101/1996 v platném znění.

28. Lesní ochranná služba ORGANIZACE A PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ • LOS je regionálně rozdělena do tří pracovišť: ústřední pracoviště Strnady a detašovaná pracoviště Znojmo a Frýdek-Místek. Odbornou činnost LOS zabezpečuje (částí své kapacity) 8 kvalifikovaných pracovníků s VŠ vzděláním, z toho na ústředním pracovišti šest, na detašovaných pracovištích po jednom (stav k 1. 6. 2006). • Struktura LOS je Ministerstvem zemědělství ČR vymezena do následujících činností, resp. výkonů: • Kontrola, evidence a prognóza lesních škodlivých činitelů, • Expertní a poradenská činnost – Lesní ochranná služba, a • Služba – LOS.

29. Lesní ochranná služba HLAVNÍ ÚLOHY LOS Kontrola a monitoring škodlivých činitelů • LOS monitoruje výskyt vybraných škodlivých činitelů s ohledem na jejich aktuální význam. Každoročně jsou sledovány jednak druhy se statutem kalamitního škůdce (starších porostů), a sice: • kůrovci na smrku v oblastech se zvýšeným až kalamitním stavem • bekyně mniška v tradičních ohniscích výskytu • ploskohřbetka smrková v tradičních ohniscích výskytu Poradenská služba pro vlastníky a správce lesa • Jde o rozhodující službu LOS pro vlastníky a správce lesa. Probíhá na základě jejich žádostí prostřednictvím telefonu, emailu, dopisu nebo osobní návštěvy na pracovišti LOS. Expertní služba • Během posledních dvou let výrazně narostl počet žádostí o stanovisko LOS k poškození porostů (posouzení kalamitního rozsahu poškození), která je povinnou součástí žádosti podané vlastníkem lesa za účelem získání dotace na zpracování kalamity, resp. následnou obnovu lesa aj.

30. Lesní ochranná služba Informační servis pro státní správu lesů • Zahrnuje poradenskou službu (konzultace, poskytování informací) v celé šíři oboru ochrany lesa: biologie, ekologie, rozšíření a škodlivost škůdců, kontrolní a obranné metody v rámci integrované ochrany lesa, diagnostika hmyzích škůdců a houbových chorob a patogenů včetně karanténních a invazivních druhů; poskytování informací o aktuálním výskytu škůdců a aktuálních velkoplošných obranných zásazích. Odborná garance velkoplošných obranných zásahů • LOS vykonává garanci přípravy a provedení velkoplošných obranných zásahů proti hmyzím škůdcům, včetně vyhodnocení kvality a úplnosti zásahů při ULV leteckých aplikacích. Školicí činnost • Pro orgány státní správy (lesů i dalších složek) všech stupňů zajišťuje LOS během roku semináře, školení a přednášky, na nichž je prezentována problematika ve vztahu k výkonu státní správy v oblasti ochrany lesa.

31. Lesní ochranná služba Vydavatelská a další publikační činnost Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum • Časopis vydáváný VÚLHM z prostředků LOS. Je vyhrazen pro každoroční zprávu o výskytu škodlivých činitelů a jejich očekávaném stavu. Vychází každým rokem v květnu až červnu od roku 1995. ISSN 1211–9350. České technické normy • LOS zodpovídá za zpracování českých technickým norem pro jednotlivé škůdce. V současné době kolektiv LOS zpracoval 4 české technické normy věnované kalamitním hmyzím škůdcům (ve smyslu Vyhlášky MZe ČR č. 101/1996 v platném znění), které v roce 2005 vydal Český normalizační institut. Jde o následující tituly: • Ochrana lesa proti kůrovcům na smrku (ČSN 48 1000) • Ochrana lesa proti klikorohu borovému – Hylobius abietis (Linnaeus) (ČSN 48 1001) • Ochrana lesa proti ploskohřbetkám rodu Cephalcia Panz. (ČSN 48 1002) • Ochrana lesa proti bekyni mnišce – Lymantria monacha (L.) (ČSN 48 1003)

32. Lesní ochranná služba Mezinárodní spolupráce v ochraně lesa s partnerskými organizacemi • Výměna informací na mezinárodní úrovni a spolupořádání mezinárodních akcí s tématikou monitoringu, evidence a prognózy lesních škodlivých organismů. • LOS je od roku 1998 aktivně zapojena do pracovní skupiny IUFRO WP 7.03.10. Spolupořádání workshopů na téma „Forest insect and disease survey in Central Europe“, konaných jednou za rok až dva roky; v roce 2001 se workshop konal v Průhonicích (hlavním pořadatelem byla česká strana). Z každého workshopu je vydán sborník, kam pravidelně přispívají i pracovníci LOS.

33. Základní pojmy v ochraně lesa Evoluce - je proces, ve kterém všechny živé organismy/ systémy musí běžet co nejrychleji, aby zůstaly stát na místě. Z toho vyplývá že život může přežít jenom tehdy, jestli se dokáže přizpůsobit.

34. Základní pojmy v ochraně lesa Rostliny a stres Dynamickou rovnováhu živých systémů chápeme jako: • Homeostáze (Stálost) (Cannon, 1932) = komplexu principů v živých systémech (založených na dostupných informacích), které vedou ke kompenzaci odchylek přírodního prostředí a následně ke dynamické rovnováze systému. Homeostáze je koordinace v toku látek a energií systému, které se regulují samy a nevyžadují pro tento účel vstup venčí energie anebo impulsu (Odum, 1971). • Homeoreze (udržování směru) (Waddington, 1977) = „evoluční stabilita“, která nastává v momentu, kdy systém je vychýlen z ekvilibria, a návrat v času ani prostoru není možný. Možné jsou jenom kompenzace ovládající dráhu daného progresivního posunu.

35. Základní pojmy v ochraně lesa Koncepce stresu v biologii LEVITTOVA DEFINICE STRESU • Biologický stres je vnější stresový faktor schopen způsobit potenciální poškození živých organizmů („deformaci aneb přetížení“). Resistence (ve smyslu plastické resistence) je tolerance proti vlivu vnějších faktorů. Nezvratné přetížení způsobené stresem se nazývá plastická deformace. SELYESOVA CONCEPCE STRESU • Stres je komplex nespecifických reakcí organizmů na různé negativní vlivy. Faktory (obojí – vnější i vnitřní) způsobující stres jsou nazývány stresory. Selyesova koncepce je vhodnější pro pozorování chronologických změn v organizmech pod vlivem stresu; Levittův přístup je vhodný pro analysu rozdílných mechanismů resistence.

36. Základní pojmy v ochraně lesa Resistence Resistence proti vlivu stresu pozůstává ze dvou komponentů: • Přirozené vnitřní kvality organizmu zabraňující vzniku deformace, a opravního systému eliminující deformace. V Levittovém přístupu resistence může být rozdělena do: • Předcházení stresu = vliv stresu je redukován zabráněním vstupu stresu do rostlinných pletiv. Rostliny vytvářejí morfologické, fysikální, chemické aneb metabolické bariery. • Tolerance stresu = spočívá v redukci stresu využitím specifických opravních mechanizmů.

37. Základní pojmy v ochraně lesa EKOLOGICKÁ STABILITA SYSTÉMU Ekologická stabilita systému (ekosystému, stromu) může být rozdělena na (Holling, 1973): • Resistenci = statická resistence, schopnost zachovávat struktury a funkce pod vlivem stresoru až do určité úrovně poškození. • Resilienci = elasticitu, schopnost vrátit se do původního stavu. Systém může přizpůsobovat jeho struktury a funkce jestli je pod slabým vlivem stresoru, ale současně zachovává jeho schopnost vrátit se do původního stavu. • Pasivní resistence = resistence zabezpečována morfologicky, anatomicky anebo fysiologicky.

38. Základní pojmy v ochraně lesa Dispozice druhu stromu = citlivost na stresory způsobující nemoc anebo poškození. • Schwerdtfegerův přístup (1970) hovoří o normální dispozici, přirozené pro každý ekotyp, evoluční stupeň a na druhé straně, o abnormální dispozici dané nepříznivými podmínkami prostředí. Resistence je opačná dispozici v tomhle přístupu. • Szujecki (1980) rozlišuje mezi dispozicí = vnímavostí druhů stromů na onemocnění; a předispozicí = dočasnou, získanou vnímavostí druhu stromu, způsobenou vnějšími faktory.

39. Základní pojmy v ochraně lesa DISPOZIČNÍ TYPY • Geneticky podmíněny – na úrovni druhů, poddruhů a pod. • Ontogeneticky podmíněny – vnímavost je typická pro určité vývojové stadia anebo věk. • Podmíněny faktory prostředí a jinými faktory – obyčejně zesílení geneticky aneb ontogeneticky podmíněné dispozice. Dispozice porostů závisí na: • Stanovištní vhodnosti jednotlivých druhů stromů, • Proporci nejvýznamnějších škodlivých faktorů poškozujících vývojové stadium, • Intenzitě a frekvenci vlivu škodlivých faktorů.

40. Základní pojmy v ochraně lesa Rozdělení stresu na základě působení na rostliny (dle Lichtenthalera) • Eu-stress = mobilizační anebo stimulační stres s pozitivním dopadem na vývoj aneb přežívání rostlin. Nízké hodnoty stresu mohou mobilizovat metabolismus buněk a tak stimulovat fyziologickou aktivitu rostlin. Tento typ stresu nezpůsobuje poškození rostlin a to ani po dlouhodobém působení. • Dis-stress = je stres působící poškození. Tenhle typ stresu negativně ovlivňuje vývoj a přežívání rostlin v daném prostředí. V reálných podmínkách dis-stress začíná působit v případě, že stresor přesáhne určitou úroveň a rostliny nejsou schopny kompensovat stres využitím jejich vnitřních opravních mechanizmů. • Relativní pozice hodnoty nebezpečné úrovně závisí na: • Druhu rostliny, • Typu stresora, • Předispozici rostliny (růstových podmínek, vitality rostliny).

41. Základní pojmy v ochraně lesa Rozdělení stresu na základě jeho působení v čase a prostoru • Na úrovni orgánů– a prostřednictvím aktivity enzýmů – změny které mohou ovlivňovat funkci orgánů v průběhu zlomků sekund • Na úrovni buněk a pletiv– reakce je evidentní v průběhu hodin a týdnů • Na úrovni jednotlivých rostlin– účinek je viditelný po delší periodě, v průběhu jednoho roka (vegetační periody) • Na úrovni společenstev– účinek je pomalý a evidentní po dlouhodobém působení. • Na úrovni ekosystémů– často je evidentní jenom po desetiletích nebo stoletích.

42. Základní pojmy v ochraně lesa Nemoc rostliny • Nemoc rostliny = odchylka od normálního fyziologického procesu (Neger, 1924). • Nemoc rostliny = dlouhotrvající patofyziologický proces způsobený vnějšími vlivy; který způsobuje významné strukturální změny v buňkách, pletivech, orgánech, eventuelně v celém rostlinném organizmu (Gäumann, 1946). • Nemoc rostliny = defekt v normálních fyziologických funkcích organismů, způsobený škodlivými faktory, anebo primární dysfunkcí orgánů v samotném organismu (Nečas, 1972).

43. Základní pojmy v ochraně lesa Poškození rostliny • Poškození rostliny = defektu orgánů, v průběhu kterého neprobíhá dlouhodobý patologický proces typický pro nemoci, je způsobený klimatickými faktory, žírem hmyzu anebo podobnými jevy • Z hlediska ochrany lesa, poškození stromu znamená jakýkoliv fyziologický defekt, zhoršení kvality vývoje stromu, produkce aneb kvality dřeva (Pfeffer, 1961). • V tomhle případě se nejedná jenom o fyziologický defekt, ale významné změny v morfologických a anatomických kvalitách – funkční schopnost stromu a jeho využitelnost mizí.

44. Základní pojmy v ochraně lesa Koncepce stresu u rostlin – poškození stresem • Primární přímé poškození– stres může způsobit nevratné změny a je efektivní i při krátkém působení • Primární nepřímé poškození– způsobuje vratné změny ale při dlouhodobém působení může způsobovat neželaný účinek • Druhotní poškození stresem– projevuje se při působení primárního poškození • Sub-letální bod= maximální hodnota stresu, která ještě nepůsobí poškození • 50 % bod mortality (K50)= je resistence proti úrovni stresu, která působí 50 % mortalitu jedinců • 50 % letální dávka (LD50)= dávka (faktor s určitou intensitou a časem působení), způsobující 50 % mortalitu jedinců.

45. Stresový faktor (stresor) Stres = stav rostlin v podmínkách působení stresoru Odpověď na stres = dopad stresu předtím než se objeví viditelné poškození Poškození= výsledek silného působení stresu, za možností kompensace obrannými mechanizmy rostlin beze změn v struktuře. Poškození může být: Latentní Chronické Akutní Základní pojmy v ochraně lesa

46. Základní pojmy v ochraně lesa Koncepty odumírání a hromadního hynutí lesa • Dle Houstona, 1992 v Manion, Lachance (editoři), 1992: • Hromadní hynutí lesů (HHL)= Dlhouhodobé onemocnění s mnohými nespecifickými symptomy (jako žloutnutí, redukovaný aneb nenormální růst, defoliace); HHL je pravděpodobně projev synergického působení mnohých abiotických a biotických faktorů (znečištění ovzduší, zakyselení, kořenové a jiné patogeny…). • HHL v této podobě se objevuje v Evropě na velkých výměrách lesů po roce 1980. • Odumírání (stromu)= je nemoc charakterizována postupním odumíráním mladých výhonů a které začíná na jejich koncích a pokračuje směrem ku větším větvám.

47. Stres Zdravé stromy Začíná odumírání Více stresu Měnící se stromy Odumírání pokračuje Více stresu a druhotně působící organizmy Vážně změněné stromy Stromy ztrácejí schopnost zlepšit svůj stav, mohou začít hynout Napadené stromy Základní pojmy v ochraně lesa

48. Nemoc = dlouhotrvající proces, kdy stresor způsobuje významné strukturální změny v buňkách, pletivech, orgánech, nebo v celém organismu Poškození (rána) = defekt orgánu, v průběhu kterého neprobíhá patologický proces typický pro nemoci. je způsoben klimatickým faktorem žírem hmyzu apod. Infekční nemoc způsobena infekčním faktorem Neinfekční nemoc (závada) = způsobena abiotickými faktory, zvířaty, lidmi Napadení přimárními škůdci – vysoká patogenetická schopnost, možnost napadení zdravých stromů Klimatické faktory – sucho vysoké teploty, prodloužení vegetační periody, mráz, vítr, sníh námraza, povodně… Lesnické faktory – způsob založení porostů, kvalita sadbového materiálu, výchova porostů Napadení druhotnými škůdci – Napadení oslabených stromů Antropogenní faktory – znečištění ovzduší, změny V depozity CO2, zakyselení půdy… Základní pojmy v ochraně lesa

49. Reakce rostlin na stres (fáze působení stresu) Stresový faktor (stresor) Reakční fáze (indukční, signalizační) = vychýlení z typického fysiologického stavu, spolu se snížením vitality, katabolické (redukční) procesy převažují nad anabolickými (růstové) Stres Začínajíci stres Restituční fáze (adaptace, fáze odporu) = adaptace a náprava procesů, které vedou nejen ke návratu ke předchozímu stavu, Ale častokrát vytvoří nové fyziologické standardy, optimální pro dané podmínky Pokračující stres Fáze poškození (fáze vyčerpání) = adaptační kapacita byla vyčerpána, objevuje se poškození, eventuelně smrt. Dlouhotrvající stres Regenerační fáze (fáze obnovení) = Jestli stresor zastaví svoje působení, může docházet ke částečné regeneraci struktur a funkcí organismu. Základní pojmy v ochraně lesa

50. Základní pojmy v ochraně lesa Přírodní abiotické a biotické stresory: • Vysoká úroveň radiace(foto-inhibice = snížení aneb zastavení fotochemické asimilace, která je vratným procesem; foto-oxidace = nereverzibilní vymytí pigmentů, permanentní poškození). • Horko(extrémně vysoké teploty). • Chlad (nízké teploty, náhlé mrazy, skoré nebo pozdní mrazy) • Sucho(nedostatek dostupní vody). • Nadbytek vody(dlouho trvající deště). • Nedostatek minerálních látek(přítomnost minerálních látek znemožňující dostupnost dalších látek). • Aktivita kambiofágních, foliofágních a savých druhů hmyzu • Viry, bakterie aneb houbové patogeny.