170 likes | 274 Views
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_194. Sacharidy – 9. část. Přírodní látky. polysacharidy. Jsou složeny z více než 10 monosacharidových jednotek spojených glykosidickou vazbou
E N D
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_194
Sacharidy – 9. část Přírodní látky
polysacharidy • Jsou složeny z více než 10 monosacharidových jednotek spojených glykosidickou vazbou • HOMOPOLYSACHARIDY – jeden typ podjednotek • Nejvýznamnější glukany = stavební jednotka je glukosa • Škrob, glykogen, celulosa • HETEROPOLYSACHARIDY – různé podjednotky • nemají redukční vlastnosti • Nejsou sladké
Polysacharidy lineární větvené • Např. celulosa • Monosacharidové podjednotky vázané vazbou 1 4 • Např. glykogen • Hlavní řetězec 1 4, na něj jsou dalšími vazbami připojeny vedlejší řetězce (1 6) Obr. 1 Obr. 2
Rozdělení a význam polysacharidů stavební zásobní • Stavební materiál • Nerozpustné ve vodě • Málo reaktivní • Např. celulosa • Mají v molekulách méně vodíkových můstků – jsou méně odolné vůči vodě (ve vodném prostředí bobtnají) • Škrob, glykogen
škrob • Makromolekulární látka syntetizována rostlinami – zásobní látka rostlin (škrobová zrna) • Živočichové jej přijímají v potravě (rýži, mouce, těstovinách, bramborách atd.) – tvoří důležitou složku výživy (zdroj energie) • působením enzymů obsažených ve slinách štěpí škrob na jednodušší sacharidy • Využití – potravinářství, farmacie, výroba lepidel • Skládá se ze dvou složek:-amylosy a amylopektinu
-amylosa • nevětvená, několik tisíc glukosových zbytků, vázaných vazbami (1 4) • šroubovice • Obsah amylosy ve škrobu kolísá • Nerozpuští se ve studené vodě Obr. 1
Amylopektin • Obsahuje D-glukosové zbytky vázané vazbou 1 4 a 1 6 • Je bohatě větvený • Rozpouští se ve studené vodě Obr. 2
Glykogen • Zásobní polysacharid živočichů • Je přítomný ve všech buňkách (nejvíce v játrech a svalech) • Strukturou připomíná amylopektin (je více větvený) • Rozpustný ve vodě
Celulosa • Hlavní složka buněčných stěn rostlin, vyskytuje se ale i v některých bakteriích a jiných org.(pláštěnci) • Váže více než polovinu uhlíku v biosféře, nejrozšířenější biopolymer • Obsahuje D – glukosové zbytky spojené (1 4) glykosidickými vazbami, molekula je stabilizována vodíkovými můstky • Téměř čistá celulosa jsou vlákna bavlníku, ve dřevě je doprovázena hemicelulosou, ligninem atd. • Ve vodě nerozpustná • Využití: papírenský, textilní průmysl, umělá vlákna, výroba bioplynu • Nitrací – nitráty celulosy – střelná bavlna
Vláknina • Celulosa je pro člověka a většinu živočichů nestravitelná • Tvoří tzv. vlákninu = nestravitelná část rostlinné potravy • projde trávicí soustavou, vstřebává vodu, váže na sebe některé látky- např. cholesterol, podporuje peristaltiku střev, působí preventivně proti nádorům, polypům apod. • Vláknina je rozpustná a nerozpustná • Hlemýžď zahradní dokáže celulosu strávit • Býložravci mají ve střevech bakterie, které celulosu rozkládají
Hemicelulosa • Menší relativní hmotnost než celulosa • Doprovází ji v rostlinných tkáních • Pestrá směs polysacharidů (různé stavební jednotky – D-glukosa, D-galaktosa, D-mannosa, L-arbinosa…)
Chitin • Základní stavební složka exoskeletu členovců (pavouci, hmyz , korýši) i dalších bezobratlých a také hub a řas • Podobný celulosa, jen na druhém uhlíku je vždy místo OH acetamidová skupina
Pektiny • Stavební jednotkou je kyselina galakturonová • Vyskytuje se v rostlinných pletivech • Vysoký obsah pektinů mají citrusové plody, rybíz, jablka • Význam pro výrobu džemů
Polysacharidy se specifickými funkcemi • Glykosaminoglykany (mukopolysacharidy) • Živočišného původu, vyskytují se v hlenovitých sekretech dýchací a trávicí soustavy, v pojivové tkáni apod. • Kys.hyaluronová–hlavní složka mezibuněčné hmoty, využití – lékařství • Heparin – antikoagulační účinek, inhibuje přeměnu protrombinu na trombin • Chondroitinsulfát – v chrupavkách, skořápkách vajec
Použité zdroje • Středoškolské učebnice chemie: • MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia: 3. díl. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc s. r. o., 2005. ISBN 80-7182-057-1. • RŮŽIČKOVÁ, Květoslava a Bohumír KOTLÍK. Chemie II. v kostce. 3. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004. ISBN 80-7200-761-0. • Vzorce byly vytvořeny v programu ChemSketch • Obrázky: • 1. Matanya. Commons.wikimedia.org : Amylose.gif[online].2005-06-12 [cit. 2012-10-15]. Dostupný jako volné dílo na WWW:< http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Amylose.gif> • 2. Neurotiker. Commons.wikimedia.org: Amylopektin Haworth.svg[online].2008-04-28 [cit. 2012-10-15]. Dostupný na WWW:< http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AAmylopektin_Haworth.svg>