Zaměstnávání osob se zdravotním postižením - konference, 15.4.2014, Zlín

1. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením - konference, 15.4.2014, Zlín ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY POPULACE V PRODUKTIVNÍM VĚKU V ČR Krajská správa ČSÚ ve Zlíně

2. Výsledky statistického šetření: Ad hoc modul 2011, který se uskutečnilve vybraných domácnostech pro Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) ve všech čtvrtletích roku 2011. Cílovou skupinou ad hoc modulu byly osoby ve věku 15-64 let. Účast v šetření byla dobrovolná. Záměrem AHM 2011 bylo především zjistit informace ohledně situace zdravotně postižených osob na trhu práce. Odkaz na adresu s publikovanou analýzou na webu ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/79F30037AE56 ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY POPULACE V PRODUKTIVNÍM VĚKU V ČR

3. Výsledky AHM 2011 měly upozornit na problematiku zdravotně postižených osob v těchto směrech: • zmapovat současný stav v této oblasti • získat poznatky, které by mohly vést ke zlepšení situace osob se zdravotním postižením na trhu práce • vytvořit informační předpoklady pro hledání řešení této problematiky • cílem tohoto šetření nebylo zjistit EVIDOVANÝ,celkový počet zdravotně postižených osob, ani rozsah zdravotního postižení, např. podle diagnózapod. Výsledkem jsou subjektivní odpovědi respondentů na otázky o existenci a charakteru svých dlouhodobých zdravotních problémů

4. zmapovat současný stav v této oblasti získat poznatky, které by mohly vést ke zlepšení situace osob se zdravotním postižením na trhu práce vytvořit informační předpoklady pro hledání řešení této problematiky AHM 2011 se skládal ze 4 základních témat: Informace o zdravotních problémech (onemocněních) a omezeních základních pohybových aktivit či smyslových vjemů respondentů Kvantifikace počtu osob se zdravotními problémy podle jejich ekonomického postavení, sektoru NH, druhu práce Dopady na omezení v práci (počet odpracovaných hodin, druh vykonávané práce, dojíždění do práce) Využití asistence (osobní, úprava pracovního prostředí, úprava pracovní doby) při práci apod.

5. Ve skupině 15-64letých respondentů mělo dlouhodobé zdravotní problémy1) více než 18 % osob (po převážení na celou populaci ČR to bylo cca 1,341 mil. osob) • Zdravotní problémy pociťují o něco častěji ženy (19,5 %, tj. 707,1 tis.osob) než muži (17,1 %, tj. 633,8 tis.os.) • dlouhodobé zdravotní problémy jsou podle přijaté mezinárodní definice takové problémy, které trvají, nebo je pravděpodobné, že budou trvat, nejméně šest měsíců. Pro tyto problémy je typické, že mají permanentní charakter a lze očekávat potřebu dlouhodobé zdravotní péče. • Základní výsledky šetření za ČR

7. Vnímání zdravotního stavu v populaci je přirozeně silně závislé na věku respondentů, resp. jejich stáří • Do cca 30 let považuje své zdravotní problémy za dlouhodobé necelých 7 % populace, ve věkové skupině 60-64 let je to již více než 42 % osob (mužů i žen) • Předělem od nějž se podíl osob se zdravotními problémy rychle zvyšuje je u žen přibližně věk 37 let, u mužů je to později - přibližně od 42 let • V cca 20 ti-letém období (v rozmezí 40 až 59 roků věku)převyšuje podíl žen se zdravotními problémy podíl mužů • Zdravotní problémy – faktor věku a pohlaví

9. Srovnání vychází z Výběrového šetření pracovních sil, jedná se o průměr let 2011 až 2013 • Podmnožina souboru osob se zdravotními problémy zachycených v AHM 2011 • Potvrzen rychlý růst zdravotně postižených osob cca od 40 let věku, dřívější nástup u žen, u mužů cca o 5 let později (ZL kraj) Rozdíly ČR-ZL kraj: • Především u žen ve věku 44 až 54 let v ZL kraji je podíl zdravotně postižených nad střední hodnotou v ČR • U mužů ZL kraje nadprůměrně vysoký podíl ve skupině 60-65 let, mírně vyšší v nejmladších skupinách 15 – 34 let • Rozdělení zdrav.postižených osob podle věku - srovnání populace ČR a Zlínského kraje

11. Problémy se zády či krkem (více ženy než muži) • Nemoci srdce a oběh.soustavy (více muži než ženy) • Problémy s dolními končetinami (více muži než ženy) S větším odstupem následují : • Problémy s horními končetinami (více ženy než muži) • Kožní nemoci, vč.alergií • Plicní nebo dýchací potíže, nemoci žaludku ad. Onemocnění pohybového aparátu a oběhové soustavy tak považovaly za hlavní příčinu svých problémů téměř dvě třetiny osob s dlouhotrvajícími zdravotními potížemi. • Hlavní skupiny zdravotních problémů

13. 1.skupina – růst potíží s věkem • Problémy s horními a dolními končetinami • Problémy se zády a krkem • Nemoci srdce a oběhu 2.skupina – pokles problémů s věkem • Kožní nemoci • Plicní, dýchací potíže • Deprese, psychické problémy Pozn. Počet onemocnění srdce a oběhového ústrojí je v celém sledovaném období u mužů od nejmladšího věku zřetelně vyšší než u žen a vyrovnává se až po dosažení šedesáti let. • Výskyt vybraných onemocnění podle věku osob se zdrav.problémy

15. Téměř polovina osob se základním vzděláním (ve věku 30 + ) trpí dlouhodobými zdrav.problémy • S růstem vzdělání podíl těchto osob klesá , ve skupině středního stupně vzdělání s maturitou na 17 % a ve skupině vysokoškoláků až na 12 % • Tento trend je patrný u obou pohlaví, přičemž na všech stupních formálního vzdělání je vyšší podíl žen se zdravotními problémy než u mužů • Četnost zdravotních problémů v návaznosti na dosažené vzdělání

18. Relativně méně trpí dlouhodobými problémy pracující osoby (13,3 % proti 18,3 % v celé skupině 15-64 letých), o něco častěji pociťovaly dlouhodobé zdravotní problémy ženy (14,6 % proti 12,3 % u mužů) • Cca 25 % nezaměstnaných mužů i žen má zdravotní potíže ( především pohyb.aparátu a podpůrného) • To má samozřejmě vliv na jejich pracovní uplatnění, protože podíl dlouhodobě nemocných je téměř dvojnásobně vyšší, než je tomu ve skupině pracujících osob • Osoby ekonomicky neaktivní – převažuje význam zdravotních potíží ve věku 55 + • Osoby se zdravotními problémy v závislosti na jejich ekonomickém postavení

19. Ve skupině nezaměstnaných, u nichž je četnost zdravotních problémů výrazně vyšší než u skupiny zaměstnaných, se míra nezaměstnanosti zvyšuje s věkem: • Vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti je ve skupině žen 50-54 let (ZL kraj) • Nadprůměrná nezaměstnanost je ve skupině mužů 55-59 let (ZL kraj) • Srovnání nezaměstnanosti ČR – ZL kraj v pětiletých věkových skupinách

21. Podíl osob se zdravotním handicapem je vyšší v odvětvích primárního a sekundárního sektoru, především pak žen Pozn. • ZL kraj má druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti ve zprac.průmyslu (SLDB 2011) • Přitom ve zpracovatelském průmyslu je nižší podíl starších pracovníků, než je tomu v celém národním hospodářství • Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví je v ČR nejvyšší v rámci celé EU a zdravotní stav velké části respondentů komplikuje setrvání v dosavadní práci po dosažení důchodového věku  • Zdrav.problémy pracujících osob podle sektoru národního hospodářství

23. Značný počet respondentů s dlouhotrvajícími zdravotními problémy uvedl, že zároveň trpí omezenou pohybovou aktivitou anebo poruchou svých smyslových vjemů • hlavní druh omezení - nejčastěji byly uváděny problémy s chůzí a problémy se zvedáním či nošením břemen nebo dalších předmětů • Lze pozorovat rozdíly ve výskytu omezení podle povahy zaměstnání • Dělníci, pracovníci obsluhy strojů a zařízení ve výrobních odvětvích a provozní pracovníci služeb všeobecně více pociťují omezení své pohybové aktivity či poruchu smyslových vjemů • Zdravotní problémy v kombinaci s omezením pohyb.aktivit a poruchami smyslů

25. Omezení v práci • Jedná se buď o reálné problémy ve skupině pracujících, nebo i o dopad těchto negativních vlivů na případné pracovní zařazení nezaměstnaných či neaktivních • Největší dopad mají tyto limitující faktory na druh práce, kterou respondent vykonává nebo může vykonávat • Velmi často je uváděno, že zdravotní problémy mají omezující vliv i na počet hodin v práci • Poněkud menší dopad mají nebo mohou mít tyto problémy na dojíždění do práce • Odpovědi respondentů se však výrazně liší podle jejich ekonomického postavení • Vliv zdravotních problémů či omezení byl ve skupině pracujících podstatně méně frekventovaný, než ve skupině osob ekonomicky neaktivních nebo nezaměstnaných

26. Odpovědi respondentů se však výrazně liší i podle jejich ekonomického postavení. Vliv zdravotních problémů či omezení byl ve skupině pracujících podstatně méně frekventovaný, než ve skupině osob ekonomicky neaktivních nebo nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivní s dlouhotrvajícími zdravotními problémy či omezeními často uvádějí, že jejich stav ovlivňuje jejich rozhodování o případné pracovní aktivitě. To se týká v prvé řadě „mladších“ šedesátníků. Polovina neaktivních se zdravotními problémy v této pětileté skupině se domnívá, že její případné další pracovní zařazení je podmíněno nalezením vhodného druhu práce. Významná část z nich předpokládá, že by pracovali nižší počet hodin. • Problémem je skutečnost, že požadavky nezaměstnaných na pro ně vhodné pracovní místo jsou srovnatelné se skupinou ekonomicky neaktivních.

28. Značný počet respondentů byl názoru, že jejich případné zaměstnání by vyžadovalo specifické uspořádání pracovní činnosti (nižší počet hodin, flexibilní pracovní doba, nižší nároky na fyzickou námahu) • Nemalý počet osob podmiňoval své pracovní zařazení dostupností vhodných pomůcek či speciálních zařízení • Řada respondentů bez práce navíc uvedla, že jejich zdravotní stav vyžaduje osobní asistenci • Lze předpokládat, že případné pracovní zařazení či prodloužení pracovní aktivity je u velké části těchto osob podmíněno zajištěním patřičných nároků sociálního, odborného a finančního charakteru. • V současnosti využívá osobní asistenci minimální počet zdravotně postižených osob, které pracují • Faktory ovlivňující pracovní aktivitu

30. Děkujeme za pozornost