Základy ekonomie

1. Základy ekonomie Inflace a nezaměstnanost

2. Inflace Inflace = dlouhodobý růst cenové hladiny Ne každé zvýšení cenové hladiny je inflací (např. deregulace cen) – důležitá je tedy dlouhodobost Proč inflace vadí? Protože: - je-li neočekávaná, přerozděluje bohatství (od věřitelů k dlužníkům, od zaměstnanců k firmám, od daňových poplatníků ke státu apod.) - je-li nevyrovnaná, mění relativní ceny, a tudíž pokřivuje cenové informace, a tedy způsobuje neefektivnost Inflaci lze klasifikovat z různých hledisek: kvantitativní, kvalitativní, dopad na relativní ceny, očekávání, dle příčin

3. Inflace Kvantitativní hledisko: inflace mírná (ceny rostou pomaleji než reálný produkt) inflace pádivá (ceny rostou rychleji než reálný produkt) hyperinflace (ceny rostou takovým tempem, že lidé nechtějí držet peníze – útěk od peněz – návrat k barterovému obchodu)

4. Jak vypadá hyperinflace? Zdroj: Kwok, Hanke (2009)

5. Inflace Kvalitativní hledisko: inflace zjevná (projevuje se růstem cenové hladiny) inflace skrytá (není zachycena v cenových indexech) inflace potlačená (projevuje se nedostatkem, černým trhem, vynucenými úsporami – cenová regulace)

6. Potlačená inflace D' výchozí situace představuje rovnováhu na trhu (při S a D) P S D dojde-li k růstu poptávky, za normálních okolností vzroste rovnovážná cena a rovnovážné množství, ale: Preg ...cena je regulována na původní úrovni – vznikne tedy převis D nad S (QD>QS) Qs QD Q Inflace se neprojevuje růstem cen, ale jinými způsoby, jako: viz následující slide

7. Potlačená inflace - důsledky nedostatek zboží fronty před obchody černý trh

8. Inflace Dopad na relativní ceny: inflace vyrovnaná (nemění relativní ceny) inflace nevyrovnaná (mění relativní ceny – různá zboží zdražují různým tempem) Dle očekávání: inflace anticipovaná (očekávaná) inflace neanticipovaná (neočekávaná) Dle příčin: inflace poptávková (způsobená tiskem peněz) inflace nabídková (způsobená nabídkovými šoky – např. ropné šoky)

9. Inflace, deflace, desinflace • Inflace – růst cenové hladiny • Deflace – pokles cenové hladiny • Desinflace – pokles míry inflace (tedy pokles tempa růstu cenové hladiny

10. Je lepší inflace nebo deflace? • Nelze jednoznačně říci, protože: • ...deflace má stejné efekty jako inflace, pouze směr působení těchto efektů je opačný • Proč se ekonomové obávají deflace a proč je mírná inflace přijatelná? • ... pokud deflace, obava, že lidé budou odkládat své nákupy, protože očekávají další pokles cen – vznik a prohlubování recese • ...pokud mírná inflace, lidé nemají důvod odkládat své nákupy – mírná inflace zároveň není pro hospodářství destruktivní • Nejméně škodí inflace, která je: očekávaná a zároveň vyrovnaná

11. Jak měříme inflaci? Pomocí cenových indexů, a to: • IPD (Implicit Price Deflator) = kde: Pt... tržní ceny běžného období P0... tržní ceny základního období Qt... množství, vyrobené v běžném období • CPI (Consumer´s Price Index) = kde: Pt... tržní ceny běžného období P0... tržní ceny základního období Q0... množství, vyrobené v základním období

12. Jak měříme inflaci? Míru inflace (π) pak zjistíme jako tempo růstu cenového indexu: • π = měříme-li inflaci pomocí IPD • π = měříme-li inflaci pomocí CPI

13. Míra inflace v ČR pomocí CPI Zdroj: ČSÚ (2010)

14. Nezaměstnanost Nezaměstnanost (UNE – Unemployment) – důsledek určité tržní nedokonalosti nebo nepružnosti trhu práce Nezaměstnanost: dobrovolná, nedobrovolná Nezaměstnanost: frikční, strukturální, cyklická Dobrovolná UNE – při dané mzdě není určitá část populace ochotna pracovat, tj. nehledá práci, netvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo Nedobrovolná UNE – jako důsledek nepružnosti mezd směrem dolů, nebo mzdové regulace

15. Dobrovolná a nedobrovolná UNE SL SL w/p (w/p)* DL w/p (w/p)* DL dobrovolná UNE nedobrovolná UNE DL' L* L LD LS L Je-li trh práce v rovnováze, pak existuje pouze dobrovolná UNE Nedobrovolná UNE vznikla v důsledku poklesu poptávky po práci a nepřizpůsobení reálné mzdy – reálná mzda zůstala na původní úrovni (nepružnost mezd směrem dolů)

16. Nezaměstnanost Frikční UNE – jako důsledek fluktuace pracovní síly mezi pracovními pozicemi – mění-li někdo pracovní pozici, zpravidla nějaký čas trvá, než najde práci novou Strukturální UNE – svou povahou obdoba frikční, ale: jde o hlubší nesoulad mezi poptávkou po práci a nabídkou práce – tím větší, čím větší nepružnost nabídky práce (neschopnost nebo neochota přizpůsobit se strukturálním změnám) Cyklická UNE – jako důsledek cyklického kolísání hospodářského výkonu – vzniká, pokud se mzdy nepřizpůsobují změnám poptávky po práci (de facto totéž, co nedobrovolná UNE)

17. Cyklická nezaměstnanost SL w/p (w/p)* DL cyklická UNE DL' LD LS L Dochází-li k poklesu výkonu ekonomiky, pak klesá poptávka po práci. Nejsou-li mzdy pružné směrem dolů, pak se trh práce ocitá v nerovnováze (nabídka je větší než poptávka) a vzniká cyklická nezaměstnanost

18. Přirozená nezaměstnanost • Přirozená nezaměstnanost = frikční + strukturální UNE • Přirozená nezaměstnanost je slučitelná s rovnováhou pracovního trhu, neboť: • ...rovnováha pracovního trhu neznamená, že všichni, kteří chtějí pracovat, tak pracují, ale... • ...všichni, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, práci najdou • Velikost přirozené nezaměstnanosti závisí na mnoha faktorech, zejména na: pružnosti pracovního trhu, sociálním systému, informovanosti, míře státní regulace apod.

19. Přirozená nezaměstnanost SL w/p (w/p)* DL L* L přirozená UNE

20. Odhady přirozené míry nezaměstnanosti Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

21. Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce klíčové ukazatele pracovního trhu: míra nezaměstnanosti, míra pracovní participace, míra zaměstnanosti míra nezaměstnanosti: ne každý, kdo není zaměstnaný je nezaměstnaný nezaměstnaný = člověk, který nemá práci, ale aktivně ji hledá

22. Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní + nezaměstnaní (dle předchozí definice) = pracovní síla (LFS – Labour Force Supply) ten, kdo nepracuje a práci nehledá, netvoří pracovní sílu, tj. netvoří nabídku práce a je dobrovolně nezaměstnaný (nepočítá se do míry nezaměstnanosti)

23. Ukazatele trhu práce Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/pracovní síla [%] Míra pracovní participace = objem pracovní síly/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných/objem populace v dané věkové skupině [%] POZOR!!! – míra zaměstnanosti není doplňkem míry nezaměstnanosti

24. Populace 15-64 let Pracovní síla Nezaměstnaní = míra pracovní participace = míra nezaměstnanosti = míra zaměstnanosti

25. Míra nezaměstnanosti v zemích V-4 (v %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

26. Míra pracovní participace v zemích V-4 (v %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

27. Míra zaměstnanosti v zemích V-4 (v %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

28. Ženy na pracovním trhu (vybrané země OECD v r. 1998) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

29. Dopady zavádění minimální mzdy SL w/p (w/p)min (w/p)* nedobrovolná UNE DL LD LS L

30. Minimální mzda a míra nezaměstnanosti mladých ve vybraných zemích Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)