Teorie růstu a hospodářský cyklus

1. Teorie růstu a hospodářský cyklus • Hospodářský růst – Economic growth, dlouhodobé zvyšování potenciálního produktu hospodářství • Potenciální produkt – produkt, výstup ekonomiky, který je vytvářen pomocí plného využití výrobních zdrojů • V dlouhém období předpokládáme plné využití zdrojů a produkci na úrovni potencionálního produktu….teorie

2. Teorie hospodářského růstu • v ekonomické teorii jsou charakterizovány značnou rozdílností přístupů, které členíme do dvou skupin: • sociálně-historické modely, • matematicko-ekonomické modely.

3. Neoklasická teorie ekonomického růstu • východiskem je neoklasická produkční funkce, kdy ekonomický růst lze vyjádřit: • Y = K.MPK + L.MPL • růst reálného produktu je dán změnami • množství kapitálu K a práce L násobený • jejich mezní produktivitou, tj. MPK a MPL

4. Znázornění růstu potenciálního produktu • Předpoklad – potenciální produkt = skutečný • Graficky……HPM • Posun hranice produkčních možností, křivka nahoru • Posuny křivky dlouhodobé agregátní nabídky doprava • Nutno rozlišovat fluktuace produktu kolem potenciálního produktu v krátkém období

5. Ekonomický rozvoj • nejvíce sledovaný proces, závisí na něm životní podmínky obyvatelstva, postavení země v mezinárodních vztazích • cíl  zvyšování kvality života • růst reálného hrubého domácího produktu země v čase • je to jeden ze čtyř hlavních cílů hospodářské politiky • když země více vyrobí, mohou její obyvatelé více spotřebovávat  lépe uspokojovat své potřeby • roste-li současně s reálným produktem země i reálný produkt připadající na jednoho obyvatele, hovoříme o ekonomickém rozvoji

6. Negativa hospodářského růstu • 1. Nadměrné znečišťování životního prostředí • 2. Neúměrné vyčerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů • 3. Zvyšování rozdílů mezi bohatými a chudými • Vše závisí na demografickém vývoji

7. Měření hospodářského růstu • ekonomický růst se vypočítává jako změna (zvýšení, snížení) reálného produktu ekonomiky za určité období (obvykle 1 rok) • vypočte se rozdíl mezi úrovní reálného produktu v daném roce a úrovní reálného produktu v roce předcházejícím • ekonomický růst = Yt – Yt-1 • Yt = reálný produkt v daném roce • Yt-1 = reálný produkt v roce předcházejícím

8. Míra – tempo (rychlost) růstu • Změny cenové hladiny jsou v ohodnocování produktu vyloučeny • Tempo růstu - podíl přírůstku reálného produktu, který vyjádříme jako rozdíl mezi úrovní produktu v roce t a v roce t - 1, k úrovni produktu v roce t - 1  • míra (tempo) růstu g Y= Yt – Yt-1 . 100 % Yt-1

9. Alternativní vyjádření • Růst reálného hrubého produktu v přepočtu na obyvatele - ukazatel podle kterého lze srovnávat ekonomickou úroveň jednotlivých zemí a je spojen s vývojem životního standardu obyvatelstva • Problémem je vyjádření srovnání produktu ve stejné měně, protože produkt je vyjádřen v národních měnových jednotkách – srovnání využívá parity kupní síly

10. Průměrná produktivita práce – Labor productivity • Představuje vztah výstupu ekonomiky reálného HDP na jednotku pracovního vstupu • Průměrná produktivita práce = Y/L • Y – produkt L – práce, zaměstnanost • Y/obyv. = Y/L x L/obyv. • Průměrné množství statků, které může člen společnosti spotřebovat závisí na dvou faktorech: • 1. Podílu zaměstnaných na celkovém počtu obyvatelstva • 2. Průměrné produktivitě práce

11. Situace v ČR….historie • Počet zaměstnaných se zvyšoval růstem počtu zaměstnaných žen dnes nezaměstnaných • Růstem počtu obyvatelstva v produktivním věku….negativa • Prodloužení produktivního věku…negativa • Příliv zahraničních pracovníků

12. Zvyšování životního standarduStandard of living • Rychlejší růst produktu ve srovnání s růstem počtu obyvatelstva • Analogie tempa růstu a složeného úročení.... i nízké tempo hospodářského růstu se v dlouhém období projeví ve zvýšení ekonomické úrovně a ve významném zvýšení životního standardu obyvatel jednotlivých zemí

13. Př. složené úročení • Nebereme v úvahu historické změny (měnová reforma, války, změny režimu……) • Rok 1920 náš předek uloží 10 000 Kč • úroková míra = 5% • Rok 2000 • 10 000 x (1,05)ⁿ = 495 614,4 Kč • (n = počet let = 80) inflace = 0 • Z dlouhodobého hlediska je rozdíl v tempu růstu HDP na obyv. o jedno procento u jednotlivých zemí pro vývoj životní úrovně nezanedbatelný

14. Charakteristika tempa růstu • výsledná veličina je kladná – pozitivní růst • výsledná veličina je záporná negativní růst • výsledná veličina je rovna 0 nulový růst • tempo růstu v dnešní době samo o sobě nevypovídá o ekonomické kondici země • jde také o kvalitu růstu, o jeho naplnění, důležitá je také náročnost růstu, vztah mezi vstupy do ekonomiky a výstupy z ní, tzn. efektivnost růstu

15. Zdroje hospodářského růstu • Lidský kapitál – výstupem procesu vzdělávání, školení, akumulace zkušeností...znalosti, schopnosti, dovednosti, kvalifikace, jeho součástí je podnikatelský duch • Fyzický kapitál – stroje, nástroje, zařízení, budovy, zásoby...kapitálové statky • Přírodní zdroje – půda, energie, suroviny, lesy, (obnovitelné, neobnovitelné) • Vzácnost přírodních zdrojů – proces vyčerpání se promítá do růstu relativních cen, hledání alternativ, substituce umělými

16. Sociální stabilita společnosti • Ve společnosti s nulovým růstem může být důchod jistého hospodářského subjektu zvýšen pouze tehdy, bude-li důchod jiného hospodářského subjektu snížen • V rostoucím hospodářství se zvyšuje nepřetržitě důchod určený k rozdělení, nenulový růst může tlumit jinak ostré sociálně-ekonomické konflikty ve společnosti, které doprovázejí každou politiku přerozdělování

17. Růst kapitálové vybavenosti práce – vývoj průměrného množství zásoby kapitálu na jednotku práce • Vede k růstu průměrné produktivity práce • Vede k růstu celkové produkce • Průměrná produktivita práce roste klesajícími přírůstky • Intenzivní produkční fce • Nedílnou součástí zvyšování procesu kapitálové vybavenosti práce je zvyšování lidského kapitálu ve společnosti a s ním možnost technologické změny

18. Chudé a bohaté země • Rozvojové země vykazují nižší a vyspělé země vyšší úroveň kapitálové vybavenosti práce, mají obecně lepší startovací východisko pro zvyšování vstupů kapitálu s vlivem na zvyšování produktu na obyvatele, dodatečné přírůstky produktu na obyvatele jsou závislé více na technologické změně než na prohlubování kapitálu • Ukazatel lidského rozvoje – zohledňuje vedle produktu na obyvatele po přepočtu, ještě střední délku života a míru gramotnosti

19. Bariéry hospodářského růstu Stádia demografického vývoje • 1. vysoká natalita i mortalita (do 1 roku) • 2. vysoká natalita snížená mortalita – populační exploze, bludný kruh nerozvinutosti – omezená tvorba úspor, produktu .... únik, odliv mozků • 3. pokles natality vyvolaný politickým úsilím • 4. vyvážená míra natality a mortality –

20. Trvale udržitelný rozvoj • takový rozvoj, kdy společnost uspokojuje své současné potřeby, aniž tím omezuje možnosti příštích generací uspokojovat jejich budoucí potřeby • ekonomický růst v kontextu trvale udržitelného rozvoje není jen ekonomickým problémem, vyžaduje multidisciplinární přístup, který je schopen založit růst méně nepřátelský životnímu prostředí

21. Okunův zákon • snaží se postihnout přibližnou závislost mezi rozdílem potenciálního a skutečného produktu a změnou nezaměstnanosti • podle něho každé 2 % poklesu skutečného GDP oproti potenciálnímu znamenají současně zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 %

22. Hospodářský cyklus • GDP v čase neustále kolísá, střídavě roste a klesá  probíhá ekonomický cyklus • ekonomický cyklus je tedy kolísání celkové ekonomické aktivity v čase  opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem • celková ekonomická aktivita se nejčastěji vyjadřuje pomocí GDP

23. Fáze ekonomického cyklu • 1. Expanze • konjunktura, zotavení, rozmach • v této fázi dochází k růstu HDP, což má za následek růst zaměstnanosti (pokles nezaměstnanosti), růst agregátní poptávky, větší využívání výrobních kapacit • rostou investice do výroby a zpravidla dochází i k růstu cenové hladiny • expanze následuje po dosažení dna a končí dosažením vrcholu

24. 2. Fáze - vrchol • HDP dosáhne vrcholu a dále již neroste • skutečný produkt dosahuje v rámci jednoho cyklu svého maxima • maximálně jsou využívány výrobní kapacity, vysoká míra investic vyčerpává zdroje ekonomiky (úspory), roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících • ekonomika pracuje nad své možnosti, což vede k prudkému nárůstu cenové hladiny • konec vrcholu  ekonomika přechází do fáze poklesu (kontrakce)

25. 3. Fáze - kontrakce • pokles • po vrcholu začíná HDP klesat • pokles produkce komodit, snižování důchodů ekonomických subjektů, růst nezaměstnanosti, nižší zisky firem, pokles investic, nepřiměřené snižování agregátní poptávky (vede ke snižování cenové hladiny) i nabídky, růst inflace, • v některé literatuře se tato fáze nazývá recese

26. Kontrakce podle doby trvání • recese kontrakce do 6 měsíců trvání • krizeprudká kontrakce (výrazný pokles • HDP) • deprese dlouhodobá recese • stagnace období, kdy produkt vykazuje nulové nebo nepatrné změny

27. 4. Fáze - dno • dno je bod, ve kterém je skutečný produkt nejnižší ve vztahu k produktu potenciálnímu • nejnižší úroveň hospodářské aktivity, malé nebo nulové zisky firem, nízká úroveň spotřebitelské poptávky • po jisté době již produkce neklesá, začne stagnovat a posléze opět dochází k expanzi

28. Příčiny hospodářského cyklu • rozbor příčin ekonomického cyklu je velmi složitý a nejednoznačný • některé teorie vidí příčinu ekonomického cyklu v kolísání množství peněz v ekonomice, další v zásazích státu do tržního mechanismu, nabídkové teorie pak v oblasti výrobních faktorů

29. Externí příčiny • nedostatečné informace ekonomických subjektů, nerovnoměrné tempo využívání nových vynálezů a objevů, změny cen základních surovin na světových trzích, měnové krize, problémy na mezinárodních kapitálových trzích • vládní regulace ekonomiky nástroji fiskální a monetární politiky • změny vládní politiky (volební období) • politické příčiny (války, revoluce)

30. Interní příčiny • příčiny kolísání agregátní nabídky a poptávky jsou uvnitř ekonomiky • snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů  úspory mezd vyvolávají zaostávání poptávky za nabídkou • nestabilita investičních výdajů • bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti apod.

31. Kombinace příčin • prvotní příčinou vzniku cyklu jsou faktory externí, ale jakmile ekonomika dostane prvotní impuls, začnou procyklicky působit i faktory interní

32. Stabilizační politika vlády • výraznější výkyvy v ekonomické aktivitě způsobují ekonomice problémy (zejména v období recese  mj. růst nezaměstnanosti, bankroty firem ap., ale i expanze mívá negativní důsledky  růst cenové hladiny) • stát se tudíž prostřednictvím fiskální a monetární politiky snaží tyto cyklické výkyvy tlumit  provádí stabilizační politiku