1 / 15

Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín

Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín. Větné členy. Základní větné členy. přísudek p odmět 1. d. Rozvíjející větné členy. p ředmět p říslovečné určení přívlastek doplněk

priscilla-copeland
Download Presentation

Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín Větné členy

  2. Základní větné členy • přísudek • podmět 1

  3. d Rozvíjející větné členy • předmět • příslovečné určení • přívlastek • doplněk 2

  4. PŘÍSUDEK • Stojí v centru věty, vypovídá o nějaké skutečnosti • přísudek slovesný – je vyjádřen určitým tvarem slovesa s plným významem (Např. Děvčata si hrála. Děti plakaly. Malý Pavlík odešel.) • přísudek jmenný se sponou – vyjádřen podstatným nebo přídavným jménem a tvarem sponového slovesa – být, stát se (Např. Otec je zámečník.) • přísudek jmenný beze spony - stručné vyjádření – např. v nadpisech (Např. Oko do duše okno.)

  5. PODMĚT • větný člen, o kterém přísudek něco vypovídá • ptáme se otázkou 1. pádu – kdo, co • nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, zájmenem, přídavným jménem, číslovkou, infinitivem slovesa, příslovcem, citoslovcem Např. Maminka pracovala. Ona pracovala. Hloupý pořád pracuje. Oba pracovali. Pracovat ho příliš nebavilo. Každé proč má své proto. Ozvalo se žalostné mňau.

  6. PŘEDMĚT • závisí na slovese nebo na přídavném jméně • ptáme se na něj pádovými otázkami (kromě 1. a 5. pádu) • nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem nebo zájmenem • může být vyjádřen i infinitivem (Např. Přál jsem si zvítězit.) • některá slovesa mít předmět nemohou (např. být, sedět, spát), jiná je zase mít musí (např. prodat, štípat)

  7. PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ • závisí na slovese, přídavném jménu nebo příslovci • závislost není vyjádřena shodou ani řízeností – jde o tzv. přimykání (slabou závislost) • vyjadřujeme jím průvodní okolnosti, které blíže určují děje nebo vlastnosti • bývá vyjádřeno příslovcem či jménem

  8. DRUHY PŘÍSLOVEČNÉHO URČENÍ • místa (kde? kudy? odkud? kam?) • času (kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často?) • způsobu (jak? jakým způsobem?) • míry (kolik? do jaké míry? jak mnoho?) • příčiny (proč? z jakého důvodu?) • účelu (k čemu? za jakým účelem? za jakým cílem?) • podmínky (za jaké podmínky? při splnění čeho?) • přípustky (i v kterém případě? ani za jakých okolností?)

  9. PŘÍVLASTEK • každý větný člen, který závistí na podstatném jménu (nebo zájmenu či číslovce, které mají funkci podstatného jména) • vyjadřujeme jím vlastnost • přívlastek shodný – shoduje se s podstatným jménem v pádu, rodě i čísle. Vyjadřuje se nejčastěji přídavným jménem, ale i číslovkou (Např. Do naší třídy přibyl nový spolužák). • přívlastek neshodný – nemění svou podobu podle pádu podstatného jména (Např. dveře na zahradu).

  10. přívlastek těsný - je nezbytný k jednoznačnému vymezení pojmenovaného předmětu, nemohl by být beze změny smyslu celé věty vypuštěn, neoddělujeme ho čárkami (Např. Studenti připravující se k maturitě měli volno.) • přívlastek volný – není nezbytný k jednoznačnému vymezení pojmenovaného předmětu, připojuje jen doplňující informaci a mohl by být vypuštěn, oddělujeme jej čárkami (Např. Správné trávení, zajišťované normální činností celého trávicího ústrojí, je nezbytnou podmínkou pevného zdraví.)

  11. DOPLNĚK • Závisí zároveň na slovese (zpravidla v přísudku) i na podstatném jménu, popř. zájmenu (obvykle v podmětu nebo předmětu) • Vyjadřujeme jím vlastnost, kterou má jev označený podstatným jménem za jistého děje (Např. Prokop přišel spokojený. Děti přiběhly domů hladové.)

  12. Větné členy mohou být holé či rozvinuté, několikanásobné • Mohou být rovněž vyjádřeny vedlejšími větami (Např. vedlejší věta podmětná, přísudková, předmětná, příslovečná časová atd.) 3

  13. ZADÁNÍ DOMÁCÍHO ÚKOLU • Na internetových stránkách http://pravopisne.cz/category/vetne-rozbory/pravidla-vetne-rozbory/ si zopakujte teorii o větných členech.

  14. POUŽITÉ ZDROJE • 4zscheb.cz (on-line). [cit. 17. 12. 2012]. Dostupné na: http://www.4zscheb.cz/elearning/cestina/test09vetnecleny/vetneclenytest.htm • bulldogshop.cz (on-line). [cit. 17. 12. 2012]. Dostupné na: http://www.bulldogshop.cz/detail.php?zbozi=1657817 • adam.websnadno.cz (on-line). [cit. 17. 12. 2012]. Dostupné na: http://www.adam.websnadno.cz/skladba-jednoduche-vetyvetclv1--2cl.html • ČECHOVÁ, M. A KOL. Český jazyk pro 3. ročník středních odborných škol. 1. vyd. Praha: SPN, 2002. 208 s. ISBN 807235-190-7. • Pravopisně.cz (on-line). [cit. 17. 12. 2012]. Dostupné na: http://pravopisne.cz/category/vetne-rozbory/pravidla-vetne-rozbory/

More Related