Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

1. Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

4. Hospodářské dědictví po habsburské monarchii • Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní - Slovensko agrární, opoždění 30-70 let, průmysl dřevařský, potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví - české země cca 92 % průmyslového potenciálu ČSR • Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu (60% průmyslového potenciálu monarchie) • Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu spotřebního • Slabé zastoupení progresivních odvětví (těžký průmysl, elektrotechnika, chemický průmysl, energetika) • Ztráta trhů = problém exportu • Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť • Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství

5. Sociální zákonodárství • 8hodinová pracovní doba • Státní podpora v nezaměstnanosti • Ochrana práce žen a dětí • Tovární inspekce • Drahotní výpomoc • Ochrana nájemníků

6. Formování ekonomiky samostatného státu • Nacionalizace státního aparátu • Poč. 1919 měnová reforma (Alois Rašín) - cíl: zastavit inflaci a zavést novou měnu (Kč) - provedení: okolkováním, poměr 1:1, cca 25% zadrženo jako nucený vklad - výsledek: ve srovnání se sousedy inflace mírná, ceny jen 12x vyšší než v r.1914, postupná konsolidace měny • Současně s měnovou reformou vytvořeno celní území

7. Dědictví války - inflace

8. Alois Rašín

9. Nostrifikace firem • Politická moc získána, nikoli hospodářská, centra velkých podniků zůstávala ve Vídni či Budapešti. Proto přijat zákon o nostrifikaci akciových společností - přenést sídlo na území ČSR -většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR Důsledky: - posílen český, resp. slovenský vliv - navázání bankovního spojení s domácími bankami (zejména českými) - účast francouzského a britského kapitálu (Škodovy závody, Báňská a hutní společnost, Anglo-československá banka) • Současně repatriace akcií čsl. podniků (výkup ze zahraničí)

10. Nostrifikovaná akcie

11. Pozemková reforma • Důvody národnostní a politické - šlechta a církev byla oporou Habsburků - šlechta většinou jiného než českého původu (heslo „Odčiníme Bílou horu“) • Důvody hospodářské - šlechta pronajímala půdu, nájemci neinvestovali existence fideilomisu omezovala trh s půdou = hlad po půdě • Realizace: - zábor nad 150 ha orné a 250 ha veškeré půdy - výkup na nízké předválečné ceny státem - nabyvatel hradil státu s přirážkou o náklady na činnost Státního pozemkového úřadu - nebyla důsledná, existence tzv. zbytkových statků

12. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období I • Dva hosp. cykly 1921-1929, 1929-1937, 1937-38 (nedokončen) • 1921-23 poválečná krize - 1922 deflační měnová politika pomocí zahraničních půjček (autor Alois Rašín) - pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa - deflační krize (zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky a dovozci) - Karel Engliš (stoupenec stabilní měny) definoval „krizi z deflace“ (úpadek řady podniků a bank) - stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah)

13. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období II • 1924-29 konjunktura („zlatá léta“) • Investiční činnost (obnova i nové podniky) • Sociální sféra: • Růst mezd, osobní spotřeby • Zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva • 1925 zavedení tzv. gentského systému, příspěvek nezaměstnaným odborové organizace, jim náklady refunduje stát • Prohloubení sociální diferenciace • Koncentrace a centralizace kapitálu - např. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost, Pražská železářská společnost; Škodovy závody, Baťa • Formování koncernů kolem průmyslových podniků či bank

14. Novostavba továrny ve VysočanechAvia BH-25 (první letadlo čsl. výroby používané Čsl. leteckou společností)

15. Škodovy závody Plzeň – rám kormidla

16. Škodovy závody –houfnice (1934)

17. Aero 662 a Tatra 11

18. Motocykl z roku 1929 – Janečkova továrna Praha

19. Tomáš BaťaLetecké neštěstí 12. 7. 1932

20. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období III • 1929-37 - 1929-33 krize, doznívá 1936 - zhroucení zahraničního obchodu, agrární krize - nedostatek finančních prostředků na modernizaci • Státní zásahy: - zákony na podporu kartelizace a syndikalizace - 1933 zaveden Kartelový rejstřík (evidence dohod a jejich vymahatelnost) - devalvace Kč (1934 znehodnocení cca o 30%, září 1936 - obilní monopol (stát vykoupí přebytky od rolníků za předem sjednané ceny) • Sociální důsledky: nezaměstnanost, exekuce, vystěhovalectví, • Politické důsledky: nárůst nacionálních konfliktů

21. Nezaměstnaní před pracovním úřadem v Betlémské ulici v Praze na počátku krize

22. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období IV • Industrializace Slovenska – výstavba druhé báze čs. zbrojního průmyslu (Dubnica nad Váhom, Povážská Bystrica aj.) • oživení 1936-7 zbrojní zakázky • 1937 signál krize

23. Výstavba opevnění na hranicích

24. Postavení Československa ve světovém hospodářství • Zahraniční obchod: vývoz – textilní zboží, obuv, sklo, porcelán bižutérie, cukr, slad, chmel, uhlí, dříví dovoz – suroviny (bavlna, vlna, rudy), chlebové obilí, tuky • Největší obchodní partneři: Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Itálie • Po 1929 ČSR ztrácí pozice • Účast zahraničního kapitálu: francouzský, britský, říšskoněmecký, belgický aj. • Vývoz kapitálu: hlavně Jugoslávie, Rumunsko • Pozice ve světě: 1938 z 55 zemí na 19-20.místě (podle HDP), na rozhraní bohaté a chudé Evropy - 1 auto v ČSR na 132 obyvatel, Německo 49, V.Británie 21, Fr. 19

27. Rozbití Československa • Důsledky Mnichovské dohody 29.9.1938 - ztráta 2/5 průmyslové kapacity -odliv zahraničního a židovského kapitálu -příjem 450 000 uprchlíků • 14. 3. 1939 vznik Slovenského státu, 15.3. okupace českých zemí a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava

28. Vjezd A. Hitleta u Vidnavy na území ČSR 1. 10. 1938

29. Česko-Slovenko po Mnichovu

30. Prezidentský slib E. Háchy 30. 11. 1938

32. Protektorát Čechy a Morava I • Úřad říšského protektora • Protektorátní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda pouze výkonným orgánem okupantů • Zavedeno válečné řízené hospodářství - státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží - centrální regulace zemědělské výroby - kontrola zahr.obchodu - státní řízení cen a mezd - rozmisťování pracovních sil úřady práce - přídělový systém v zásobování

35. Vyhláška o zřízení Protektorátu Čechy a Morava

36. Protektorát Čechy a Morava II • Koncept germanizace - říšskoněmecké kapitálové účasti (Hermann Göring Reichswerke, Deutsche Bank, Dresdner Bank, IGFarben) - osídlovací politika - arizace židovského majetku • Hospodářská exploatace - clearing - začlenění do „velkoprostorového hospodářství“ 1.10.1940 zrušení celní hranice - měna 1:10 (reálně 1:6-7) - tzv. matrikulární příspěvek (42 mld. K) -nedobytné pohledávky Národní banky -téměř 43 tun zlata -úhrn škod 233 miliard korun

37. Škodovy závody – součást Hermann Göring-Werke

38. Protižidovská opatření v Protektorátu Čechy a Morava

39. Rasová perzekuce

40. Koncentrační tábor Terezín

41. Reinhard Heydrich v Praze