110 likes | 218 Views
Nelegální migranti v ČR a přístup ke zdravotní péči. Regularizace nelegální migrace 12. 4. 2011 Polský institut, Karlova 27, Praha 1 Helena Hnilicová Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Univerzita Karlova - 1. lékařská fakulta. Úvod. Některá fakta
E N D
Nelegální migranti v ČR a přístup ke zdravotní péči Regularizace nelegální migrace 12. 4. 2011 Polský institut, Karlova 27, Praha 1 Helena Hnilicová Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Univerzita Karlova - 1. lékařská fakulta
Úvod Některá fakta • Počet nelegálních migrantů není znám,není také známo, jak často se zdravotníci s nelegálními migranty setkávají. • Není objektivně známo, jaká je praxe; existují zkušenosti neziskových organizací, zdravotníků, výzkumníků, které mají však spíše charakter nahodilosti a spíše se týkají problémových situací… • Nelze vyloučit, že část nelegálních migrantů může mít uzavřené komerční zdravotní pojištění - komerční pojišťovny nezjišťují legalitu pobytu. Není to však příliš časté.
Zdravotní péče a nelegální migranti Klíčové otázky • Mají nelegální migranti nárok na zdravotní péči? • Pokud ano, tak na jakou péči a v jakém rozsahu? • Kdo poskytnutou péči platí? • Může ošetření ve zdravotnickém zařízení pro nelegální migranty znamenat nějaké riziko?
Kdy mají nelegální migranti nárok na zdravotní péči? • Vždy, když se jedná o neodkladnou (akutní) péči. • Vždy, když se jedná o nemoci, které podléhají v ČR povinnému hlášení a povinnému léčení. To se týká všech, tj. také nelegálních migrantů (infekřní nemoci). • Vždy, kdy může být osoba, díky svému zdravotnímu stavu, nebezpečná sobě nebo okolí (psychiatrické nemoci).
Kdy mají nelegální migranti nárok na zdravotní péči? • Neodkladná (akutní) péče: Musí být poskytnuta vždy, a to neprodleně, tj. také nelegálním migrantům. • České lékaře k tomu zavazuje stávající zdravotnická legislativa, tj. Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. a etika povolání (Etický kodex ČLK). • Neposkytnutí pomoci člověku v ohrožení zdraví a života je považováno za trestný čin a sankcionováno (paragraf 40 Trestního zákoníku)
Co to je „neodkladná péče“ ? • V r. 1996 se ČLK a Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR dohodly na definici neodkladné péče takto: Neodkladná péče je veškerá zdravotní péče, kterou ošetřující lékař za takovou označí; začíná podezřením, že stav pacienta bezprostředně ohrožuje jeho zdraví nebo život a končí vyloučením tohoto podezření. • Tato definice není kodifikována v žádném předpisu, ale slouží jako metodický návod; v současné době má MZ ČR záměr redefinovat neodkladnou péči a právně ji zakotvit. • V praxi o „neodkladnosti“ vždy rozhodují lékaři. Zdroj: Stolínová, J. Mach, J. Právní odpovědnost ve zdravotnictví, str. 158, Galén 1998
Kdo hradí nutnou a neodkladnou péči? • Akutní péče není bezplatná! • Pokud pacient není pojištěn – musí péči uhradit sám, a to buď v hotovosti, nebo mu je vystaven splátkový kalendář. • Až do nedávné doby mohla být cena této péče stanovena smluvně, tj. zdravotnické zařízení určilo její „tržní“ cenu. • Změna od r. 2009: MZ ČR vydalo v srpnu nový cenový předpis (MZČR/2009, Věstník číslo 6), který se týká plateb za zdravotní ošetření cizinců. • Dle tohoto předpisu nesmí být ceny za nutnou a neodkladnou zdravotní péči poskytnutou cizincům účtovány v tržních cenách, ale ve stejné výši, jako je tomu ve veřejném zdravotním pojištění.
Infekční nemoci - povinnost podrobit se léčení Infekční nemoci: Nelegální migranti v ČR musí být léčeni, pokud je u nich zjištěna některá z infekčních nemocí, podléhající povinnému hlášení (TBC, SPN, hepatitída, HIV/AIDS aj.) Zákon č. 258/2000 O ochraně veřejného zdraví ukládá orgánům ochrany veřejného zdraví (Hygienická služba ) celou řadu povinností, směřujících k zabránění šíření infekčních nemocí. Pacient se musí podrobit léčení, karanténě, pokud je nutná a pravidelným kontrolám - to se týká i nelegálních migrantů. Psychiatrické nemoci: Povinné léčení, pokud pacient ohrožuje sebe nebo okolí (např. akutní psychóza, závislosti), musí být léčen, i hospitalizován, a to i proti své vůli ( Zákon č. 20/1966 o péči o zdraví lidu, paragraf 23). Hrazení péče: není bezplatná, je hrazena z veřejného zdravotního pojištění; Nelegální migranti by měli péči uhradit. Pokud migranti nejsou sto péči uhradit – není to pro zdravotníky důvod k neposkytnutí potřebné péče!
Riziko nahlášení nelegálních migrantů Cizinecké policii • Představenstvo ČLK a Etická komise ČLK na podnět Výboru pro práva cizinců při Radě vlády ČR pro lidská práva jednaly o problému dodržování lékařského tajemství při poskytování péče nelegálním migrantům ( červenec 2010). • Závěr: jasné stanovisko, že lékaři nesmí hlásit nelegálního migranta Cizinecké policii, protože se nejedná o trestný čin a je naopak nutné zachovat lékařské tajemství. • Při tomto jednání také MZ ČR a ČLK shodně potvrdily, že nutná neodkladné péče musí být poskytnuta v každém případě, tj. také nelegálním migrantům. • Závazné stanovisko ČLK a její Etické komise bylo publikováno na jejich webu i v časopise Tempus medicorum a lékařská veřejnost je s ním obeznámena. Zdroj: www.clk.cz
Praxe • Stávalo se, že někteří lékaři nelegální migranty hlásili Policii ČR. • Lze se domnívat, že někteří lékaři odmítli poskytnout neodkladnou péči nelegálním migrantům. • Lze se oprávněně domnívat, že se to nestávalo v případě dětí. • Lze se domnívat, že se zvyšuje informovanost a právní vědomí českých lékařů ohledně zdravotní péče pro migranty vůbec (kurzy, projekty, přednášky) a praxe se v tomto ohledu lepší…