460 likes | 592 Views
Mediální výchova pro U3V ZS 2010/2011 Kultura mezilidské komunikace V. PhDr. Marie Hádková, Ph.D. KBO PF UJEP v Ústí nad Labem. Komunikační výchova zaměřená na oblast mediálního sdělování. Úkoly komunikační výchovy.
E N D
Mediální výchova pro U3VZS 2010/2011Kultura mezilidské komunikace V PhDr. Marie Hádková, Ph.D. KBO PF UJEP v Ústí nad Labem
Komunikační výchova zaměřená na oblast mediálního sdělování.
Úkoly komunikační výchovy • Rozvíjet komunikační kompetenci posluchačů kurzu ve všech oblastech dorozumívání (i v oblasti mediální). • Komunikační výchova se dotýká nejen verbálních sdělení, ale i frekventovaných typů sdělení neverbálních. • Cílem je vybudovat schopnost kritické recepce sdělení (včetně schopnosti odhalovat manipulativní tendence).
Intrapersonální • komunikuji sám se sebou, • zpracovávám nový poznatek, • zvažuji výhody a nevýhody různých řešení, • uvažuji o efektech (záměrech a efektech komunikace), • uvědomuji si svoje možnosti…
Interpersonální • dyadická (dva lidé), • triadická (tři)
Skupinová - uvnitř skupiny (rodina, zájmová skupina, církev, politická strana směrem dovnitř …)
Meziskupinová - mezi ustavenými skupinami (mezi rodinami, sousedy, komunitami, třídami ve škole, politická strana směrem ven, mezi zájmovými skupinami …)
Institucionální / organizační - uvnitř instituce (uvnitř firmy, školy, zdravotnického zařízení…)
Celospolečenská - potenciálně dostupná celé společnosti (sem patří i masová a mediální)
Prvky komunikačního aktu • Komunikátor (sdělovatel) • Příjemce • Směr komunikace (živost) • Komunikační kanály • Obsah komunikace • Vyjadřovací prostředky • Záměr • Efekt
MV • Výchova, jejímž cílem je vybavit posluchače kurzu tak, aby byl schopen jednak přežít v mediálním světě s minimem ztrát, jednak také vytěžit z možností, které mu média dávají, maximum užitku pro svůj osobní rozvoj.
MV jako složka vzdělávání na ZŠ a SŠ • Ve světě od 80. let 20. stol. • V ČR poněkud jiná situace: • vliv stavu mediální scény, • připravenost veřejnosti, • připravenost školy, • stav výzkumu, • stav pregraduální/postgraduální přípravy pedagogů.
1. pol. 90. let • velká nevyspělost a proměnlivost mediální scény, • začíná se prosazovat bulvár, • počátky debaty o násilí v médiích a jejich vlivu na děti a mládež
V mediální výchově jde konkrétně o: • dovednosti: • dovednost vyhledávat v různých médiích informace různého typu, • dovednost přijímat mediální sdělení s porozuměním co největšímu množství přenášených významů, • dovednost přijímaná sdělení analyzovat a kriticky je hodnotit, • postoje - formovat pozitivní, kritický a diferencovaný přístup k médiím.
Je třeba umět a naučit • ROZLIŠOVAT text věcný od subjektivně či propagandisticky laděného, • ODHALOVAT eventuální manipulativní tendence a účinně se jim bránit, • KRITICKY HODNOTIT konkrétní média s ohledem na kvalitu, bohatství, zajímavost, spolehlivost a objektivnost jimi přenášených sdělení.
Jak se MV realizuje v české škole?Průřezová témata RVP • Výchova demokratického občana • Environmentální výchova • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech • Multikulturní výchova • Osobnostní a sociální výchova • Mediální výchova
Obvyklá strukturace MVpodle šesti pojmů: • Mediální instituce • Typy médií a mediálních textů • Mediální technologie • Jazyk médií • Příjemci mediálních sdělení • Mediální reprezentace
Mediální instituce KDO KOMUNIKUJE A PROČ? • Provozují média nebo mají vliv na vznik, výběr a šíření mediálních sdělení. • Posluchače vedeme k rozeznávání různých subjektů spjatých přímo s příslušným médiem: • majitel a vedení (určitý program a cíl), • skupina, která zaplatí za sdělení, • osoby, které se přímo podílejí na tvorbě sdělení.
Př.: Ekologická nezávadnost těžby • tiskový mluvčí příslušné důlní společnosti, • ministerstvo hospodářství, • ministerstvo životního prostředí, • představitel místní samosprávy, • organizace ochranářů
Typy médií a mediálních textů • uvědomit si různost médií (např. rozdíl mezi čtenou pohádkou a podle ní natočeným filmem, pohádkou v rozhlasové adaptaci atd.), • uvědomit si rozlišení funkčních kategorií (rozlišit zpravodajství, zábavu apod.), • uvědomit si rozlišení žánrové…
Mediální technologie • Dražší a složitější jsou vždy v rukou bohatších skupin. • Technologie dávají autorům různé vyjadřovací možnosti. • Technologie vyžadují vybavení a jisté kompetence příjemců. VOLBOU technologie volí autor i cílovou skupinu.
Jazyk médií • typický pro určitá média, • různé způsoby vyjádření stejné myšlenky, • analýza jazyka
Příjemci • masa individuálních příjemců, • převážně pasivní role, • opožděná zpětná vazba
Mediální reprezentace • Vztah mezi textem a realitou v pojetí autora a v pojetí příjemce. • Stereotypizace zobrazování (např. mužů, žen, příslušníků určité skupiny, sterotypizace války…)
Cíle MV • Mediální tvorba • Analýza mediálních sdělení • Technické dovednosti
Mediální tvorba • Dovednost vyjadřovat se písemně, ústně, obrazem a kombinací uvedených prvků.
Analýza mediálních sdělení • Odhalit účel a cíl různých mediálních produkcí.
Technické dovednosti • Zpracování textu, fotografování, úprava fotografií, tvorba popisků, ovládání příslušných programů, PC, práce s videokamerou, záznamovou technikou atd.
Klima MV • Lektor nepředává své názory, ale zadává posluchačům aktivity a předává takové materiály, na jejichž základě si sami utvoří úsudek. • Žádný názor nemůže vyvolat výsměch (nezlehčují posluchači, ale ani učitel). • Každý se může svobodně vyjádřit a reagovat na něčí názor. • Všichni nemusejí mít doma přístup ke všem médiím – umožňujeme využívat školní techniku. • Posluchačům jsou jasná pravidla využívání techniky.
Technika • TV, videopřehrávač • digitální fotoaparát • videokamera • přístroje k pořizování zvukových záznamů • PC • reproduktory • software na střih, grafiku, fotografie, střih • videa.. • dataprojektor
Časová přímka • Období ORÁLNÍ KULTURY (do r. 1500), někde i dnes • KULTURA PÍSMA (1 500 – 1 900) OBDOBÍ ELITNÍHO PUBLIKA • KULTURA TISKU (1 450 – Gutenberg) • 1 848 rotačka (vysokonákladové šíření letáků a novin = masmédium) • 19. stol. ELEKTRICKÁ KULTURA • 1 848 telegraf • asi 1 876 telefon • 80. léta 19. stol. fotografie • přelom 19. a 20. stol. film a kino • 50. léta televize OBDOBÍ MASOVÉHO PUBLIKA, OBDOBÍ SPECIALIZOVANÉHO PUBLIKA KULTURA DIGITÁLNÍ (od konce 20. stol.) - internet OBDOBÍ INTERAKTIVNÍHO PUBLIKA
Úkoly (pro posluchače) 1 • Jaké médium používáte? • Jak často? • Jak dlouho každý den? • Které z médií nejčastěji, nejdéle? • Proč je vaše volba právě taková?
Úkoly (pro posluchače) 2 • Představte si, že žijete v 15. stol. • Jak se budete dorozumívat s přáteli? • Jak byste trávili volný čas? • Kde byste hledali informace? • Srovnejte priority. • ….
Úkol (pro posluchače) 3 • Vytvořte svůj mediální portrét: • Já • Média kolem mne • Já a média kolem • Já X média kolem
Úkol (pro posluchače) č. 4 • Navrhněte stránku v časopise (upoutávku) k ................. (prodej nového výrobku ....) Popište ve třech bodech postup akcí: 1)……………… 2) …………….. 3)………………
Řešení – č. 4 • Kdo je čtenář časopisu? Jaká je cílová skupina? • Co mu chci svým sdělením říct? Co vím o novém výrobku ...? • Čím (jakými prostředky) toho chci dosáhnout? Proč právě takový návrh?
Úkol (pro posluchače) č. 5 • Analýza televizní reportáže ?
Co je obsahem reportáže? Co nám chce sdělit? Existují strany, které stojí proti sobě? Jsou tam hodní a zlí? Jsou tam poškozující a poškození? Odpovídá rozdělení na „jedny“ a „druhé“ realitě? Neexistuje ve skutečnosti ještě „třetí“ strana? Je/není v reportáži zamlčena? Kdo jsou lidé, kteří tzv. říkají svůj názor? Promlouvají k reportáži odborníci? Proč promlouvají právě k této reportáži? Jsou zastoupeni lidé „ z ulice“? – Jací jsou? Promlouvají slavné osobnosti? – Na čí straně jsou? Čím je zajímavé téma? – Proč bylo zařazeno? Popište skupinu, pro kterou je téma zajímavé? Měly všechny instituce v reportáži stejný prostor? Bylo vidět „nadřazování“? Napadá vás, co v reportáži chybělo? Poznáte, komu fandili novináři? Máte pocit, že se vám tvůrce snaží něco vnutit?
Internet – virtuální realitaBlog = web+log • Webový deník • Záznamník • Blog(g)er • Komunita blogerů Proč blog zakládal? Co chtěl publikovat? Kdo a proč bude právě tento blog navštěvovat? Kdo a proč bude právě do tohoto blogu přispívat? Kdo bude o obsahu rozhodovat?
Analýza fotografií a popisků (moje fotky) • Vymyslete popisky k fotografiím: • Neutrální • Pozitivně působící • Negativně působící • Působící jako senzace
Skupinová reflexe fotografií • Co jste prožívali při prohlížení fotografie? • Který titulek vás oslovil a proč? • Změnil popisek váš náhled na snímek a proč? • Vraťte se ke svému titulku. – proč Vás napadl jako první (byl první)?
Užitečná data 1 • Cca 3000 př. n. l. – PÍSMO • 1450 KNIHTISK • Poč. 17. stol. PRVNÍ NOVINY • První železnice Manchester má historické prvenství v provozování železniční dopravy, protože zde roku 1830 vznikla první železniční linka pro přepravu cestujících Liverpool and Manchester Railway
1838 první plavby parníků přes Atlantik • 1849 první silnice z asfaltu (Francie) • 50.-70. léta 19. stol. vývoj fotografie • 1855 dálnopis tisknoucí telegrafovaný text • 1876 telefon • 90. léta 19. stol. automobily se spalovacími motory, perforovaný film, kamery, promítačky • 1918 první letecké linky • 1920/27 pravidelné vysílání rozhlasu • 1925 ruční fotoaparát • 1927 pokusný televizní přenos
1935 první veřejné televizní vysílání (Německo), magnetofon • 1938 patent na fotokopírku • 40. léta 20. stol. počátky počítačů • 1947 polaroid • 1948 LP deska • 1949 barevná televize • 1951 počítače na trhu GB • 1953 barevné vysílání TV • 1982 CD kompaktní deska • 1983 internet, mobily (internet myšlenka 1964) • 90. léta 20 stol. digitální záznam zvuku a obrazu, DVD, teletext, dig. rozhlas a televize • 1995 rozšíření internetu
Děkuji za pozornost Marie.Hadkova@seznam.cz +420 723 852 508