Cestovní ruch a rekreace – zdroje a předpoklady

1. Cestovní ruch a rekreace–zdroje a předpoklady

2. Zdroje a předpoklady jako limity využití území pro CR a rekreaci - velká různorodost zdrojů a předpokladů  nutnost členění H. Poser (1939) – první geografická práce zaměřena na hodnocení předpokladů - 3 skupiny činitelů ovlivňujících CR: • základní (přírodní, demografické) • podporující (např. komunikační dostupnost oblasti • brzdící (např. klimaticky nepříznivá období, špatná hospodářská situace státu)

3. S. Šprincová (1975): • umožňující (podmínky ekonomické, politické, sociální, demografické) • vyvolávající (např. potřeba rekreace) • usměrňující - atraktivity CR (přírodní, kulturně-historické) - předpoklady hospodářsko-geografické (poloha, obyvatelstvo a sídla, výrobně hospodářský charakter oblasti, dopravní síť a dopravní technika) - zařízení MTZ

4. P. Mariot (1983) – funkčně-chorologické hledisko • Lokalizační předpoklady CR - přírodní (reliéf, klima, vodstvo, flora, fauna) - kulturně správní (kulturní památky, centrální instituce) • Selektivní předpoklady CR - urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba, bytový fond) - demografické (věková struktura obyv., hustota obyv.) - sociologické (ekonomická aktivita, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena domácnosti ….) • Realizační předpoklady CR - komunikační (komunikační síť, dostupnost území) - materiálně-technická základna (ubytovací a stravovací zařízení, dopravní zařízení – vleky apod.)

5. Schema nodálního regionu cestovního ruchu L – póly lokalizačních předpokladů CR S – póly selektivních předpokladů CR ----- hranice regionů CR →  orientace a intenzita vztahů mezi póly selektivních a lokalizačních předpokladů CR

6. Syntéza 3 základní skupiny zdrojů a předpokladů CR: • Skupina přírodních předpokladů (reliéf, klima, vodstvo, flora, fauna) • Skupina kulturně-historických předpokladů (stavební památky, muzea, lidová architektura, kulturní akce) • Společenské předpoklady (ostatní činitelé vytvořené společností a související s CR – viz sociologické)

7. PŘÍRODNÍ ZDROJE A PŘEDPOKLADY - základní faktor a předpoklad vzniku a formování rekreačních procesů a areálů (hlavní lokalizační faktor) - formování a rozvoj rekreačních systémů probíhá v prostorových vztazích na nejrůznější taxonomické úrovni: rekreační lokalitarekreační oblast - jeden ze základních úkolů geografie CR: studium „přírodního rekreačního potenciálu“

8. Reliéf • Morfologický charakter krajiny  různorodé funkční využití pro CR + podmiňuje výskyt a lokalizaci ostatních předpokladů (např. vegetační kryt, říční síť, sídla) • Morfologicky krajinu (reliéf) dělíme: - makroformy reliéfu (velehory, vrchoviny, roviny) - mikroformy reliéfu (niva, povodí) - kauzalita: makroformy mají tendenci vyvolat zájem obyvatel z morfol. odlišných území Nejvýznamnější charakteristiky reliéfu: • formy povrchu (určují základní typ rekreačního využití – hory x pláž), výšková členitost, vertikální členitost, horizontální členitost, expozice) • Analýzy: orografická mapa území, mapa relativní výškové členitosti reliéfu, mapa hypsometrická, sklonitosti svahů, expozice svahů

9. Klima - určuje sezónnost rekreace - vliv podnebí posuzujeme ze 2 hledisek: • 1. působení horizontální a vertikální zonálnosti podnebí na Zemi: - horizontální zonálnost: největší využití má subtropickýmírný pás (hlavní sezóna: léto) - vertikální zonálnost: nejvíce se projevuje v mírném pásu (hlavní sezóna: zima) • 2. působení klimatických podmínek v konkrétním území (inverze, klimatické lázně) - výkyvy počasí (ovlivňují krátkodobou rekreaci), ovlivňují také ekonomické výsledky oblastí CR • Charakteristiky: srážkové poměry, sluneční svit atd. • Balová metoda: syntetické hodnocení vztahu klimatických charakteristik k předpokladům rozvoje CR (stupnice 1-6, 6 – mimořádně příznivé podmínky, 1 – nevhodné podmínky)

10. Voda • povrchové vody: výrazně sezónní charakter, význam pro letní rekreaci (dlouhodobé i krátkodobé formy) - nejdůležitější je moře! (např. Středozemní moře soustřeďuje až 50 % mezinárodního CR Evropy, ostrovy amerického Středomoří a JV USA – Florida, Havajské ostrovy, kalifornské pobřeží USA a Mexika, Mauritius, Seychely, Madagaskar, pobřeží Thajska) - jezera u umělé vodní plochy (funkce stejné jako u moří: jezera alpské oblasti – Švýcarsko, Itálie, Rakouska, Německa, jih Finska, Polsko, Maďarsko ….vodní nádrže v zázemí velkých měst apod.) - řeky: uspokojování krátkodobých forem CR, problém znečišťování řek, atraktivity některých řek: Niagarské vodpodády, Viktoriiny vopodády, Plitvická jezera …) • podzemní vody:prameny – bodový charakter CR (místně koncentrovaný CR), lázně – historicky nejstarší střediska CR (stálost vývěrů pramenů – celoroční provoz (Vichy, Baden-Baden, Spa, Karlovy Vary), gejzíry – Island, Nový Zéland, Yellowstonský NP)

11. Flora a fauna • menší rekreační význam, nezastupitelná úloha (dotvářejí celkový charakter krajiny) - les: základní prvek rekreační atraktivity v podmínkách mírného pásu - rozložení a skladba: podporuje rozvoj turistiky - v zázemí velkých měst: příměstská rekreace • Fauna: druhy vhodné pro lov a rybolov, chráněné druhy (safari), druhy s negativním vlivem na rozvoj rekreace (komáři, zmije, žraloci) • ochrana přírody – nová forma podpory rozvoje CR: NP v JAR (Krugerův NP), Tanzanie (Serengeti), Evropa, USA

12. Socioekonomické zdroje a předpoklady - předpoklady a impulsy, které uvádějí v činnost rekreační procesy v rekreačních systémech V geografickém výzkumu: • 1. Studium příčin potřeb a nároků obyvatelstva a příčin faktorů rozvoje CR a rekreace a jejich územní diferenciace – výzkum hranic a prahových hodnot tzv. potenciálu rekreativity obyvatelstva • 2. Studium socioekonomických podmínek pro realizaci rekreace a CR – např. posouzení vlivu rekr. infrastruktury na realizaci rekreačních procesů, jejich kvantitu a prostorovou lokalizaci

13. 1. Kulturně historické předpoklady - bodový-střediskový charakter • umělecko-historické předpoklady • národně-historické památky • lidová architektura • archeologické lokality • technicko-historické památky • muzea, galerie: Louvre (Paříž, 4,8 ha výstavní plochy, 200 sálů přístupných, 5,5 mil. návštěvníků ročně), Metropolitan Museum of Art (New York, 13 ha výstavní plochy, 4 mil. návštěvníků ročně), Ermitáž (Sankt Peterburg, 4,5 mil. návštěvníků), British Museum (Londýn, 4,8 mil. návštěvníků ročně) • Národní galerie antického umění v Římě, muzea ve Vatikánu, muzem Prado v Madridu, galerie Ufiizzi ve Florencii ad.

14. Kulturní akce, festivaly: - operní scény: Scala (Miláno, 3600 míst), Metrpolitan Opera (New York, 3788 míst), Velké divadlo (Moskva, 3000 míst), pařížská , vídeňská opera ad. - hudební festivaly: Salcburg, Wagnerův (Bayereuth), Vídeň, Edinburg, Pražské jaro ad. - filmové festivaly: Benátky (1932), Cannes, Karlovy vary, Berlín, Locarno, San Sebastian ad. - náboženské slavnosti (poutě): Lourdes (Francie, 5 mil poutníků ročně), Fátima (Partugalsko, 4 mil. poutníků ročně), Czestochowa (Polsko, 4 mil. poutníků ročně), Padova, Assisi (Itálie, 3 mil poutníků ročně), Santiag de Compostela (Španělsko, 3 mil poutníků ročně), Mekka a Medina (Saudská Arábie), Banáras (Indie)

15. 2. Společenské předpoklady • centrální instituce • vědecká setkání, kongresy, konference a sympozia • veletrhy, světové výstavy • společenské, sportovní akce (olympijské hry, světové šampionáty ad.)  výrazně znásobují atraktivitu měst v CR (např. LOH Barcelona – 15 mil. diváků, z toho 4 mil. zahraničí)

16. Syntéza Kategorie 1+2 lze z hlediska jejich přitažlivosti (atraktivity) a velikosti spádového území dělit: • ojedinělé a jinde na světě se nevyskytující památky (pyramidy v Egyptě., Akropole ...) • památky a akce mezinárodního významu • památky a akce celostátního významu • památky a akce oblastního významu • památky a akce místního významu

17. Materiálně technická základna 1. Hledisko významu: zařízení základní, zařízení doplňková 2. Hledisko ekonomické: MTZ je všechno, co slouží jako prostředek k uspokojení spotřebitelské poptávky a odčerpání finančních rezerv účastníků CR 3. Hledisko společensko-geografické: všechna zařízení, která umožňují rozvoj CR a rekreace • zařízení ubytovací (hotely, penziony, motely, botely, rotely, AC, horské chaty …) • zařízení stravovací (restaurace, kavárny, motoresty, cukrárny, pivnice, stánky …) • zařízení sportovně rekreační (loděnice, bazény, kluziště, hřiště …) • zařízení dopravní s výraznou rekreační funkcí (vleky, lanovky) • zařízení ostatní (prodejny MO sítě – potraviny, suvenýry, půjčovny sportovních potřeb, opravny, zařízení horské služby, ČSPH …)

18. Hotelnictví 1 • rostoucí význam (podíl na celkových ubytovacích kapacitách, 22 mil. hotelových pokojů v r. 1999 • dynamika rozvoje (hotelové sítě – Accor Evry, Mariot Intenational, Hilton Hotels Corp. Bass Hotels and Resorts ...) • přesun těžiště kapacit a obecné rysy světového CR (ústup Evropy, nástup v oblastech vých. Asie a Pacifiku) Hotely podle zaměření na služby: 1. Hotely v rekreačních oblastech (sezónní výkyvy – nižší celoroční využití, pro rodinnou dovolenou, delší pobyty) 2. Městské (velkoměstské) hotely (rozdílné vybavení a služby, klientela: obchodníci a služebně cestující, kongresová turistika)

19. Hotelnictví 2 • Hotelová kategorizace (hlídaná ve státech s tradicí CR: Francie, Španělsko, Rakousko … - stát dohlíží na zájmové svazy hoteliérů • 1. třída: Luxusní ***** - np. přestavěná venkovská zámecká sídla, velkoměstské hotely - vytříbený umělecký styl (umělecké originály) - tradice, perfektně vycvičený personál • 2. třída: Prvotřídní **** - vysoká úroveň zařízení prostorných pokojů - významný podíl apartmánů - špičková gatstronomie Poznámka. 1. a 2. třída se jen těžko dají od sebe odlišit • 3. třída: Komfortní *** - menší pokoje, nižší podíl apartmánů - skromnější vybavení (i bez bazénů nebo klimatizace) • 4. třída: Standardní ** - dožívající starší hotely • 5. třída: Ekonomická * - dožívající starší hotely Trend: 1. – 3. třída: rozvoj (výstavba) 4. – 5. třída: útlum (prakticky se již nestaví, viz ČR)

20. Podíl jednotlivých kontinentů na kongresovém CR:

21. Podíl zemí na kongresovém CR (v %):

22. Podíly světových měst na kongresovém CR v roce 1999: