Josef Čapek

1. Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Josef Čapek Český jazyk 7. ročník ZŠ

2. Josef Čapek • 23. březen 1887 - duben 1945 • starší bratr Karla Čapka, • ilustrátor, výtvarník, scénograf, novinář, dramaturg, žurnalista • významná osobnost českého kulturního života začátku 20. století

3. Životopis Josef Čapek se narodil 23. března 1887 v Hronově v rodině báňského lékaře Antonína Čapka a jeho manželky Boženy. Narodil se jako druhé dítě do rodiny, již v roce 1886 měli manželé Čapkovi holčičku Helenku a v roce 1890 se narodil Karel.

4. Dobová fotografie Josef, Karel, Helena s maminkou

5. Životopis Antonín Čapek byl významnou osobností v Malých Svatoňovicích, kam se rodina v roce 1890 přestěhovala. Organizoval kulturní život v městečku, byl v divadelním spolku, čtenářském spolku, přednášel, byl v řemeslnické besedě. Ani Božena Čapková nezahálela, při různých společenských sezeních sbírala lidové pohádky, říkadla a písničky. V Malých Svatoňovicích bydlela rodina do roku 1907, potom se přestěhovali do Prahy.

6. Životopis Po návratu se zapojil do uměleckého a společenského života Prahy - v roce 1911 byl jedním ze zakládajících členů Skupiny výtvarných umělců, rok na to redaktorem jejich Uměleckého měsíčníku, další rok redaktorem měsíčníku Mánes. S bratrem Karlem Čapkem se podílel na vytvoření Almanachu na rok 1914 a v roce 1918 se stal zakládajícím členem výtvarně umělecké skupiny Tvrdošíjní spolu se Zrzavým, Špálou, Kremličkou, Hofmanem a Marvánkem. Nebyl odveden v rámci 1. světové války na frontu pro zdravotní postižení - oční vadu.

7. Životopis Od roku 1917 do roku 1921 byl redaktorem Národních listů, potom až do svého zatčení redaktorem Lidových novin. Od roku 1929 byl členem Umělecké besedy. Již dne 1. září 1939 (v den napadení Polska a oficiálního zahájení druhé světové války) byl zatčen gestapem v Zálesí, kde byl s rodinou na letním bytě a až do své smrti v dubnu 1945 byl internován v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald, Oranienburg-Sachsenhausen, Bergen- Belsen, kde zemřel na skvrnitý tyfus.

8. Literární dílo: Za svého života byl po literární stránce zastíněn úspěšnějším bratrem Karlem a také svými výtvarnými pracemi. Společně s bratrem Karlem se podílel na těchto dílech: • Zářivé hlubiny a jiné prózy (1916) - 7 povídek • Krakonošova zahrada (1918) - vyprávění o společně prožitém dětství • Lásky hra osudná (1911) - první společná divadelní hra • Ze života hmyzu (1922) - nejúspěšnější společná divadelní hra o tulákovi, který se dostal do říše hmyzu • Adam Stvořitel (1927) - utopistická divadelní hra, již nebyla úspěšná, proto již další hru bratři nevytvořili

10. Z jakého díla Josefa Čapka je tato ukázka? • „… v užším smyslu je onen kraj, ono do tvrdé země zaryté údolí Opy, kolem něhož se rýsují veliké, svaté, pohádkové obrysy: Sněžka, Kozí hřbet, Brendy, Žaltman, Hejšovina... Potkáte tu černé, erratické balvany podobné modlám, a permská půda je červená skoro jako krev. Z jara prýští ze skal a lesů stříbrná vlhkost, zurčí praménky a řítí se bystřiny, a snad nikde na světě pak nevykvete tolik sasanek, tolik slziček, vřesu a mateřídoušky, hořkého koření, tolií a vstavačů jako tam. Vzácně a tajemně vyrůstá v Krkonoších oměj a divá lilie; mocné je kouzlo kapradin a divných přesliček. Tam je les, ve kterém našli staré arabské peníze; tudy vedla Zemská stezka, tam nahoře, hochu, je hrad s polozasutou hladomornou, tady ve skále dal kníže Břetislav hledati zlato, a tady v tom travnatém dolci se propadl do země celý klášter. Není prapodivná a krásná jeskyně s tenkými krápníky, kterou jsi objevil? A co krystaly a třpytivé kyzy, co otisky předvěkých bylin na uhelné břidlici? Nelákala tě tma propastí? Neodvážil-li ses vlézti do dávno opuštěného dolu, z něhož neustále vytéká pramének rzivé vody? Ať nepřipomínám věcí ještě podivuhodnějších a přímo neuvěřitelných; ale ty víš, že je to pravda. • Tam jsi byl u faráře, aby ses naučil německy; ale ty jsi se díval do studánek, chytal mloky a krtonožky, dával pozor na zmije a hledal hadovou panenku. Pan farář je už mezi svatými, ale ty žiješ a vzpomínáš na Krakonošovu zahradu. • Tam tedy se otevřel tvému prvnímu okouzlení ráj světa. Ten kraj jsi záhy prošel v údivu, nenasycen, v překvapení a v sladké únavě, ustavičně dojat a rozechvěn nad tím, co svět přináší chlapcům neznámého, nad jeho tajemností a krásou. …“

11. Řešení: Krakonošova zahrada

12. Z jakého díla Josefa Čapka je tato ukázka? MUŽSKÝ HLAS (za scénou) • Jak to valíš? ŽENSKÝ HLAS • Já? 1. HLAS • Ty! 2. HLAS • Já?? 1. HLAS • Ty!! 2. HLAS • Já??? 1. HLAS • Ty!!! Ty trdlo! 2. HLAS • Hrubiáne! 1. HLAS • Nemehlo! 2. HLAS • Mamlase! 1. HLAS • Cumplochu! Trajdo! 2. HLAS • Pozor na kuličku! Dej pozor! 2. HLAS • Pomalu! 1. HLAS • Po... po... pozor! (Na scénu se vyvalí velká koule hnoje, strkaná párkem CHROBÁKŮ.) CHROBÁK • Nestalo se jí nic? CHROBAČKA • I toto! Jejej, kdepak! Achich, to leknutí! Viď, kuličko, že nic? Tytyty – ty naše drahá kuličko!

13. Řešení: Ze života hmyzu

14. Díla v obraze

15. Josef Čapek tvořil i sám, zejména povídky, pohádky pro děti, i divadelní hry, fejetony, eseje zejména z uměleckého prostředí. Jeho dílo není rozsáhlé, ale zato mnohotvárné. • 1917 - Lelio- soubor povídek o válečném zoufalství • 1920 - Nejskromnější umění - odborné pojednání • 1923 - Pro delfína - soubor lyrických povídek • 1923 - Země mnoha jmen - divadelní hra; jediná, nepříliš vydařená • 1929 - Povídání o pejskovi a kočičce, jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech - nejznámější pohádka z pera Josefa Čapka s jeho charakteristickými ilustracemi • 1930 - Stín kapradiny - novela, baladický příběh o svědomí dvou vesnických chlapců, kteří zavraždí hajného, který je nachytal při pytlačení

16. 1932 - Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektývové- pro děti • 1935 - Jak se dívat na moderní obrazy - odborné dílo o umění • 1936 - Kulhavý poutník - próza a eseje, autor medituje o životě a nad životem • 1938 - Umění přírodních národů - také odborné umělecké dílo • 1946 - Básně z koncentračního tábora - vyšlo posmrtně • 1947 - Psáno do mraků - vyšlo posmrtně, aforismy • 1954 - Povídejme si děti - vyšlo posmrtněa mnoho dalších článků, fejetonů, esejů, odborných publikací...

17. Seřaďte obrázky podle toho, jak si myslíte, že probíhal příběh.

18. Správné řešení(zleva doprava)

19. Díla v obraze

20. Díla v obraze

21. Výtvarné dílo: Obrazy Josefa Čapka mají silný emotivní náboj, před druhou světovou válkou nakreslil několik cyklů symbolizující válku. Jeho výtvarnou tvorbu výrazně ovlivnily dětské motivy a krajinářství. Nejznámější díla: • Dva výrostci • Parta • Dva u zdi • Oheň • Touha

22. Knižní grafika 6. února 1919 vyšlo v časopisu Červen PásmoG. Apollinaira v překladu Karla Čapka s jeho 12 linoryty. V knižní podobě, s 15 linoryty, vyšlo v nakladatelství F. Borového v dubnu téhož roku. V roce 1919 se také více začal věnovat knižní grafice. Spolupracoval s Bohuslavem Reynkem a Josefem Florianem. Jeho knižní obálky byly charakteristické linorytem, první vytvořil v roce 1918 k Neumannově sbírce Horký van. Do roku 1938 jich vyšlo na sto padesát. Čapkova „obálkářská“ tvořivost se naplno rozběhla v roce 1920. Pro Karla Čapka navrhl linoryty na obálky her Loupežník a R. U. R., ke knihám Kritika slov a Francouzská poezie nové doby, pro sestru Helenu k vyprávění Malé děvče, pro S. K. Neumanna ke knize úvah Ať žije nový život, k básním J. Nemasty, F. Němce a H. Sonnenscheina, prózám F. Jammese, M. Pujmanové a J. Romainse atd. Každá jeho obálka byla tvarově a barevně jiná, vždy šlo o originál, který příznačným způsobem uváděl danou knihu.

23. Knižní grafika 2 V roce 1921 vydalo nakladatelství Aventinum hru bratří Čapku Ze života hmyzu s Josefovou obálkou. Vyšly i další knihy, na jejichž výtvarném zpracování se podílel: nejčastěji šlo o hry a novely jeho bratra Karla, ale vytvořil obálky i pro jiné autory Aventina. Od roku 1922 začaly v Čapkových knižních ilustracích převládat kresby nad linoryty. Kresby se lépe hodily k fejetonu, epické próze nebo divadelní hře. Byly jednoduché, základ tvořila kontura, prostý obrys, který však má u Čapka značnou rozmanitost: silný, rozpačitě tenký, dynamický, prudký, klidný, ostrý… Čapkův příklon k tvorbě pro děti kolem roku 1928 je patrný i v jeho knižní grafice. V tomto období ilustruje nejčastěji knihy pro nejmenší čtenáře: např. Žabákova dobrodružství - K. Graham, Edudant a Francimor - K. Poláček, Kluci, hurá za ním!, Poplach v Kovářské uličce - V. Řezáč … I v těchto ilustracích je patrný čapkovský humor a hravost, rozpustilost a fantazie. Vtipnými kresbami doprovodil v letech 1928-32 také knihy Karla Čapka Zahradníkův rok (1929) a Minda čili O chovu psů (1930).

24. Práce pro divadlo 3. února 1923 měla v Národním divadle v Praze premiéru hra bratří Čapků Ze života hmyzu(režie K. H. Hilar), 10. dubna v Městském divadle na Královských Vinohradech potom samostatná hra Josefa Čapka Země mnoha jmen (publikována byla v témže roce v Aventinu). Jednalo se o utopii, která se zabývala smyslem a významem revoluce. Vyjadřovala Čapkovo upřímné přesvědčení, že tento „starý“ svět je jedinou realitou, kterou lidstvo má, a proto by jej mělo zlepšovat. Hra vznikla v konkrétní historické situaci, která se v ní odráží. Je trochu těžkopádné, ale zato pocitově opravdové, až dojímavé. Tato hra, uváděná v režii Karla Čapka, neměla ani u diváků, ani u kritiky úspěch. Jako jevištní výtvarník Josef debutoval 25. ledna 1921 kostýmní výpravou ke hře R. U. R.

25. Práce pro divadlo 2 V roce 1922 vytvořil čtyři divadelní výpravy, v roce 1923 šest a do roku 1932, kdy svou scénografickou tvorbu ukončil, celkem šestapadesát. Hra Ze života hmyzubyla alegorií, jež určité mravní pojmy představuje na zástupcích hmyzí říše. Josef Čapek pro pražskou premiéru navrhl scénu a kostýmy, ve kterých uplatnil své umění výtvarné zkratky a stylizace. V „motýlí“ části scénu zaplnil motivy barevných květin a pestrých kol, v Mravencích a Kořistnících pak převažovala zelená a černá stylizovaná vegetace. Poprvé zde také použil kruhový horizont s transparentním závěsem, na který promítal barevné projekce: blesky, duhová spektra, černé kouřící komíny… Čapek tak výjevy na scéně vystihoval a komentoval. Neusiloval o vytvoření nových, specificky jevištních výtvarných prostředků a postupů, vycházel z moderní malby, jejíž problémy aplikoval na scénografii. Kostýmními návrhy vytvářel vyhraněné typy, jejichž přesnou charakteristiku vyhrotil až do lehké karikatury. Jeho kostýmy a masky hmyzích podob plastickými úpravami měnily hercovu tvář a podobu do groteskních tvarů.

26. Práce pro divadlo 3 Jeho výtvarná spolupráce s divadlem vyvrcholila v polovině 20. let. V letech 1923–1927 vytvářel na scéně spíše reálná prostředí, moderně stylizovaná. 12. dubna 1927 měla v pražském Národním divadle premiéru poslední společná hra bratří Čapků Adam Stvořitel. Šlo o filozofickou alegorii, která hledala odpověď na otázku po hodnotě světa, v němž žijeme. Čapci chápali vývoj lidstva jako jakýsi pohyb v kruhu, který v podstatě nepřináší nic nového a odmítali hledat naději lidstva v revoluci. Za jedinou správnou cestu považovali práci. Hra u diváků propadla.

27. Josef Čapek 7. ročník ZŠ • Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. • Windows XP Professional • Internet • obrázky z internetu • Autor: Mgr. Květa Jeníčková • ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)