Základy veřejného zdravotnictví II.část Legislativa

1. Základy veřejného zdravotnictvíII.částLegislativa MUDr.Josef Štorek, Ph.D.

2. Pyramida právních aktů • Mezinárodní dohody • Úmluva o lidských právech a biomedicíně (č.96/2001 Sb.m.s.) • Úmluva o závodních zdravotních službách č. 145/1988 Sb. • Ústava a ústavní zákony • Listina základních práv a svobod (úst.zák.č.2/1993 Sb; čl.31 = právo na zdravotní péči) • součást národních ústavního pořádku • Zákony, popř. zákonná opatření Senátu • Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb., v platném znění • Zákon o ochraně veřejného zdraví č.258/2000 Sb., v platném znění • Zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.,v platném znění • Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních č. 160/1992 Sb., v platném znění • Zákon o České lékařské, stomatologické a lékárenské komoře č. 220/1991 Sb., v platném znění • Zákon o léčivech č. 79/1997 Sb., v platném znění • Zákon o zdravotnických prostředcích č. 123/2000 Sb., v platném znění • Lázeňský zákon č. 164/2001 Sb., v platném znění • Zákony o způsobilosti k výkonu povolání č.95 a 96/2004 Sb., v platném znění • a další…

3. Pyramida právních aktů…pokračování • Nařízení vlády • N.v. č.138/2003 Sb., vzor služebného průkazu pracovníka OOVZ • N.v.č.336/2004 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky • Vyhlášky ústředních správních úřadů ( MZ ČR), obcí a vúsc • č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění • č.49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, v platném znění • č.439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. V platném znění • č.440/2000 Sb.,o infekčních onemocněních a provozu zdravotnických zařízení a ÚSP, v platném znění • č.307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění • č.1374/1998 Sb., seznam zdravotních výkonů, v platném znění • č.424/2004 Sb., činnosti zdravotnických pracovníků, v platném znění • č.463/2004 Sb., obory specializačního vzdělávání, v platném znění • č.39/2005 Sb., požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti, v platném znění • č.423/2001 Sb., o zdrojích a lázních • a další Obecně závazné instrukce

4. Listina základních práv a svobod • Přijata ústavní zákonem č. 23/1991 Sb. a na základě ústavního zákona č. 2/1993 Sb. se stala součástí ústavního pořádku České republiky. • Tzn.: zákony musí být s touto LZPaS v souladu a v aplikační praxi mají před běžným zákonem přednost !!!

5. ZLPaS • Článek 2(1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.(3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

6. ZLPaS • Článek 6 (1) každý má právo na život; lidský život je hoden ochrany již před narozením (2) nikdo nesmí být zbaven života občan má právo chránit svůj život před chorobami, které jej ohrožují a současně právo žádat, aby mu byla poskytnuta potřebná zdravotní péče směřující k ochraně jeho života před život ohrožujícími chorobami

7. ZLPaS • Článek 7 (1) nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena; omezena může být jen v případech stanovených zákonem (2) nikdo nesmí být mučen ano podrobem krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu • jakékoliv zdravotní výkony musí být prováděny pouze s kvalifikovaným souhlasem občana; výjimky může stanovit jen zákon (20/66Sb.).

8. ZLPaS • Článek 8 (1) osobní svoboda je zaručena (8) zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu; takové opatření musí být do 24 hod. oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů

9. ZLPaS • Článek 10 (1) každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno (2) každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života (3) každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě • povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků a ochrana osobních údajů pacientů ve zdravotnických zařízeních

10. ZLPaS • Článek 31 • Každý má právo na ochranu zdraví; občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon • ustanovení článku neznamená automaticky, že má každý právo na bezplatnou zdravotní péči; podmínky, za kterých je zdravotní péče poskytovaná bezplatně, na základě veřejného (solidárního) pojištění může stanovit pouze zákon; jakoukoliv spoluúčast pacienta na financování zdravotní péče může proto opět stanovit pouze zákon ( 48/97 Sb.)

11. Úmluva o lidských právech v biomedicíně • Základním předpisem medicínského práva je Úmluva o biomedicíně, která zakládá široká práva osobám, které se podrobují zákrokům v souvislosti s léčbou nebpo výzkumem… • (1) Povinnost států zajistit její dodržování pomocí předpisů národního práva • (2) Přednost zájmů lidské bytosti před zájmy společnosti nebo vědy • (3) Rovný přístup ke kvalitní lékařské péči; povinnost státu usilovat o zabezpečení kvalitní péče • (4) Povinnost poskytovat péči v souladu s profesními standardy

12. (5-9) informovaný souhlas • žádný zákrok nemůže být proveden bez souhlasu pacienta; nedílnou součástí je právo na poskytnutí informací o zákroku, jeho následcích, rizicích a možných alternativách; úprava podrobností a výjimek, konkrétní postup získávání souhlasu u osob nezletilých nebo právně nezpůsobilých… • Výjimkou z povinnosti získat informovaný souhlas jsou stavy nouze, kdy je o čas = zde je povoleno provést bez souhlasu neodkladný zákrok, který je v zájmu zdraví pacienta • Úprava i povinnost zdravotnických zařízení respektovat předem vyjádřená přání pacienta, který není ve stavu, kdy by byl schopen vyjádřit svou vůli (10) Ochrana soukromí pacienta…povinnost lékařské mlčenlivosti, pravidla pro vedení zdravotnické dokumentace a její předávání mezi zdravotnickými zařízeními nebo jednotlivými lékaři a právo pacienta na informace o jeho zdraví

13. Profesionální péče • Základní právní povinností každého zdravotnického pracovníka je povinnost poskytovat péči v souladu s profsními povinnostmi a standardy, v rozsahu a způsobem stanoveným národní autoritou (MZ) ve spolupráci s profesními organizacemi, tzv. lege artis • Právním základem postupu „lege artis“ je ustanovení zákona (20/66Sb.) poskytovat zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy

14. Informovaný souhlas • Výkon v oblasti péče o zdraví může být proveden pouze za podmínky, že k němu pacient poskytnul svobodný a informovaný souhlas nebo lze-i tento souhlas předpokládat (s výjimkou případů v zákoně ( 20/66Sb.) výslovně uvedených, kdy může být péče poskytnuta i bez souhlasu). Náležitosti písemného informovaného souhlasu jsou vymezeny vyhláškou o zdravotnické dokumentaci. • Odmítá-li pacient i přes náležité vysvětlení potřebnou péči, je třeba si vyžádat písemné prohlášení (negativní revers); podstatné náležitosti jsou vymezeny vyhláškou o zdravotnické dokumentaci.

15. Mlčenlivost • Zákonem je stanovená povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozví při výkonu svého povolání … • Průlomem do povinné mlčenlivosti jsou případy : • Informace o zdravotní stavu pacienta sdělovány s jeho souhlasem • Skutečnosti podléhající oznamovací povinnosti na základě zvláštního právního předpisu, na základě soudce, v rámci obhajoby v trestním řízení …a sdělované osobám taxativně vymezeným právním předpisem, které mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace i bez souhlasu pacienta

16. Zákon č. 20/1966 Sb.,v platném znění Výňatky

17. Bez souhlasu nemocného • Je možno provádět vyšetřovací a léčebné úkony i převzít nemocného do ústavní péče v případech : • a) jedná se o nemoc stanovenou zvláštním zákonem, kde lze uložit povinné léčení (např. infekční nemoci) • b) osoba jeví známky duševní choroby nebo intoxikace a ohrožuje sebe nebo své okolí • c) není možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví

18. Povinnosti zdravotnických pracovníků • Poskytovat péči lege artis • v rozsahu a způsobem, pro něž zásady určuje MZ ve spolupráci s ČLK • Převzít i mimořádné zdravotnické úkoly • a řádně je plnit, pokud byly uloženy dočasně v obecném zájmu (katastrofy, epidemie atd.) • Povinnost první pomoci • Poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem a zajistit mu podle potřeby další odbornou péči • Neposkytnutí této pomoci podle § 207, odst.2 trestního zákoníku = kdo neposkytne, ač je podle povahy svého zaměstnání povonen takovou pomoc poskytnout, bude potrestát odněním svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti • Povinnost mlčenlivosti • S výjimkou případů : • Kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby • Podle obecně závazného právního předpisu má v daném případě oznamovací povinnost ( např. vůči VZP, OSSZ dle § 167 a 168 trestního zákoníku) • Kdy je zbaven povinnosti zachovávat mlčenlivost nadřízeným orgánem v důležitém státním zájmu • Pro trestní řízení poskytuje požadované údaje tehdy, byl-li s tím vysloven předchozí souhlas soudce

19. Zákon č.20/1966 Sb. • § 9 • (1) Občané mají právo na poskytování zdravotní péče podle ustanovení tohoto zákona, zákona o všeobecném pojištění a předpisů vydaných k jejich provedení a zákona o ochraně veřejného zdraví. • (4) V zájmu svého zdraví a zdraví spoluobčanů je každý povinen • a) podrobit se v případech stanovených obecně závaznými předpisy zdravotnickým prohlídkám, vyšetřením a diagnostickým zkouškám, léčení nemocí společensky zvlášť závažných, asanačním, dezinfekčním a jiným opatřením na ochranu před nákazou, • b) poskytnout nebo zprostředkovat nezbytnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky závažné poruchy zdraví, • c) účastnit se zdravotnického školení a výcviku uloženého z důvodu obecného zájmu.

20. POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE • § 11 • (1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Podmínky poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních stanoví zvláštní zákony. • (2) Zdravotní péče se poskytuje • a) bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního pojištění v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy nebo na základě smluvního zdravotního pojištění, • c) bez přímé úhrady z prostředků státního rozpočtu České republiky, charitativních, církevních a dalších právnických a fyzických osob, • d) za plnou nebo částečnou finanční úhradu.

21. § 12 • (1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení, na základě spolupráce a účelné dělby práce při zachování jednoty odborné péče o zdraví člověka a osobní odpovědnosti za poskytovanou péči. V těchto zařízeních mohou výkony zdravotní péče provádět jen oprávnění zdravotničtí pracovníci. • (2) Pokud se ve zdravotnickém zařízení připravují na výkon povolání zdravotnického pracovníka žáci, studenti nebo jiné osoby podle zvláštních právních předpisů, je zdravotnické zařízení povinno zajistit praktickou výuku spočívající v provádění výkonů zdravotní péče pod přímým vedením zdravotnického pracovníka odborně způsobilého k výkonu činností bez odborného dohledu, které jsou předmětem praktické výuky. Věta první se vztahuje i na praktickou výuku v zařízeních sociálních služeb. • § 12a • (1) Zdravotnické zařízení poskytující zdravotní péči musí být personálně, věcně a technicky vybaveno pro druh a rozsah zdravotní péče, kterou poskytuje, a musí splňovat hygienické požadavky na svůj provoz. • (2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení a hygienické požadavky na jeho provoz. Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s příslušnou komorou vyhláškou požadavky na personální vybavení zdravotnického zařízení. • (3) Splnění stanovených požadavků na personální vybavení zdravotnického zařízení kontroluje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s příslušnou komorou. • (4) Splnění stanovených požadavků na věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení kontroluje ministerstvo zdravotnictví a u nestátních zdravotnických zařízení orgán příslušný k jejich registraci. • (5) Plnění stanovených hygienických požadavků na provoz zdravotnických zařízení kontroluje orgán ochrany veřejného zdraví zřízený podle zvláštního právního předpisu.

22. LÉČEBNĚ PREVENTIVNÍ PÉČE • § 17 • (1) Léčebně preventivní péče spočívá v péči o ochranu, navrácení a upevnění zdraví jednotlivců i kolektivů; je poskytována obyvatelstvu ve zdraví i v nemoci, v mateřství a při jiných stavech vyžadujících lékařskou pomoc. • (2) Léčebně preventivní péče zahrnuje veškerou ambulantní i ústavní péči včetně lázeňské péče, závodní preventivní péče, přednemocniční neodkladné péče a léčebné výživy, poskytování léčiv s výjimkou vyhrazených léčiv prodávaných prodejci těchto léčiv,zdravotnických prostředků, potravin pro zvláštní lékařské účely a dopravu nemocných. • § 18 • (1) Ambulantní péči, jejíž součástí je i návštěvní služba, zajišťují praktičtí a jiní odborní lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních. • (2) Vyžaduje-li stav nemocného péči, kterou nelze poskytnout ambulantně, poskytne se mu péče ústavní, a to zpravidla v nemocnici, popřípadě v odborném léčebném ústavu. • § 18a Závodní preventivní péče • Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. • § 18b Záchranná služba • Záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Zařízení záchranné služby zřizuje kraj, který odpovídá za organizaci a zajištění činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu. Letadla určená pro výkon letecké záchranné služby smluvně zajišťuje a jejich provoz hradí stát prostřednictvím ministerstva zdravotnictví. Základní úkoly a organizační uspořádání soustavy zařízení a pracovišť záchranné služby stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

23. LÉČEBNĚ PREVENTIVNÍ PÉČE • § 20 Lékárenská péče • (1) Lékárenskou péčí se rozumí zejména obstarávání, příprava, kontrola, uchovávání a výdej potřebných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků při současně poskytované odborné informaci nemocnému, pokud mu nebyly poskytnuty přímo při výkonu léčebně preventivní péče. Léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely nemocnému vydá na lékařský předpis lékárna nebo jiné zařízení k tomu určené. • (2) Pro předepisování a výdej potravin pro zvláštní lékařské účely platí obdobně právní předpisy upravující předepisování a výdej léčivých přípravků. • § 21 Posudková činnost • (1) Nedílnou součástí léčebně preventivní péče je lékařská posudková činnost, jejímž předním úkolem je posuzování způsobilosti k práci. Tuto činnost vykonávají zpravidla ošetřující lékaři podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. • (2) Pro jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1) , se vykonává posudková činnost a vydávají osvědčení v rozsahu, který stanoví ministerstvo zdravotnictví. • (3) Posuzování způsobilosti k práci pro účely sociálního zabezpečení je upraveno zvláštními předpisy.

24. Jiné výkony • § 28 • (1) U zemřelých osob se zpravidla provádí zdravotní pitva. Pitva se provádí povinně nebo na základě určení prohlížejícím lékařem nebo vedoucím zdravotnického zařízení, a to v případech a za účelem stanoveným vyhláškou, popřípadě podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Na těle zemřelého lze provádět při zachování zásad piety tyto úkony: • a) odnímání částí lidských těl, • b) úkony stanovené vyhláškou • c) odběr tkání a orgánů podle zvláštního právního předpisu, • d) další úkony stanovené zvláštním právním předpisem. • (2) Soudní pitva se provádí za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.

25. SOUSTAVA ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ • § 31 • (1) Úkoly zdravotnictví obstarávají zdravotnická zařízení a další zdravotnické organizace uspořádané do soustavy zdravotnických zařízení. • (2) Soustavu zdravotnických zařízení tvoří zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob. • § 32 • (1) Zdravotnické služby obstarávají zdravotnická zařízení. • (2) Součástí soustavy zdravotnických zařízení jsou • a) zařízení pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků, • b) organizace pro zdravotnickou výrobu, pro zásobování léčivy a jinými prostředky zdravotnické techniky a pro jejich kontrolu, • c) vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště na úseku zdravotnictví. • § 33 • Zařízení a organizace zdravotnické soustavy zřízené ministerstvem zdravotnictví, kraji v samostatné působnosti nebo obcemi jsou řízeny svými zřizovateli.

26. DRUHY A ÚKOLY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ • Zařízení hygienické služby • novelou č. 258/2000 Sb. s účinností od 1.1.2001 • § 35 Zařízení ambulantní péče a nemocnice • (1) Základním článkem zařízení ambulantní péče jsou ordinace praktických lékařů, popřípadě ordinace dalších odborných lékařů. • (2) Sdružená ambulantní zařízení jsou léčebná zařízení, která jsou umístěna mimo území nemocnic, s nimiž nejsou organizačně ani personálně spojena. V jejich ordinacích se poskytuje jednotlivcům nebo skupinám osob základní a specializovaná zdravotní péče. • (3) Nemocnice poskytují ambulantní a lůžkovou základní a specializovanou diagnostickou a léčebnou péči, jejíž součástí jsou i nezbytná preventivní opatření. • § 35a Zařízení závodní preventivní péče • Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a podílejí se na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví. • § 37 Lékárny • Lékárny a další zdravotnická zařízení k tomu určená vydávají také zdravotnické prostředky; některá z nich též zhotovují a opravují určité druhy těchto prostředků.

27. ZŘIZOVÁNÍ A PROVOZ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ • § 39 • (1) Zdravotnická zařízení zřizují ministerstvo zdravotnictví, kraje v samostatné působnosti, obce, fyzické a právnické osoby. Podmínky pro vznik, změnu, zánik a kontrolní činnost zdravotnického zařízení stanoví zákon. • (2) Zdravotnická zařízení zřizovaná ministerstvem zdravotnictví, kraji v samostatné působnosti a obcemi jsou povinna poskytovat zdravotní péči ve spádových územích stanovených vyhláškou ministerstva zdravotnictví. • (3) Zdravotnická zařízení jsou povinna uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou občanům v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Toto pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči. • § 40 • Organizace jsou povinny zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči. Bližší podmínky poskytování závodní preventivní péče stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. • § 41 • Zařízení pro první pomoc, lůžkové ošetřovny a jiná pomocná zařízení, která doplňují péči poskytovanou ve zdravotnických zařízeních, zřizují a provozují zpravidla ze svých prostředků podniky a jiné organizace. Jsou povinny přitom postupovat podle směrnic, které vydávají příslušné ústřední orgány v dohodě s ministerstvem zdravotnictví. • § 42 • (1) Zdravotnická zařízení se zřizují, spravují, provozují a ruší podle jednotných celostátních zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví pro uspořádání a rozvoj sítě zdravotnických zařízení, pro organizaci a provoz těchto zařízení, pro jejich typy a označení, funkční náplň, členění, normativy a standardy jejich vybavení. • (2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat zřízení, stavbu nebo provoz zdravotnického zařízení, jež by bylo v rozporu s těmito zásadami.

28. PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ • § 55 Povinnosti pracovníků ve zdravotnictví • (1) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni vykonávat zdravotnické povolání svědomitě, poctivě, s hluboce lidským vztahem k občanům a s vědomím odpovědnosti ke společnosti. • (2) Každý zdravotnický pracovník je povinen zejména • a) vykonávat své povolání v rozsahu a způsobem, pro něž zásady určuje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s profesními organizacemi, • b) převzít a řádně plnit i mimořádné zdravotnické úkoly uložené mu dočasně v důležitém obecném zájmu, • c) poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby další odbornou péči, • d) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděl při výkonu svého povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby; povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zdravotnickým pracovníkům zvláštním právním předpisem není tím dotčena. Povinností mlčenlivosti není zdravotnický pracovník vázán v rozsahu nezbytném pro obhajobu v trestním řízení a pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním, popřípadě jeho zaměstnavatelem a pacientem, nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo na ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. • (3) Povinnosti uvedené v odst. 2, písm. c) a d) se vztahují i na zdravotnické pracovníky, kteří nevykonávají zdravotnické povolání. • (4) Ostatní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni kromě dalšího vzdělávání ve svém oboru osvojit si i zdravotnické znalosti v rozsahu potřebném pro výkon své práce.

29. ZPŮSOBILOST A POSLÁNÍ • Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 95/2004 Sb. , o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 96/2004 Sb. , o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška č. 424/2004Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odbrných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. • Nařízení vlády č. 463/2004 Sb.,kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, v platném znění

30. ŘÍZENÍ PÉČE O ZDRAVÍ LIDU • § 68 Ústřední orgány • (1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány jsou povinny uskutečňovat v oboru své působnosti opatření k upevnění a rozvíjení zdraví lidu podle první části tohoto zákona jako nedílnou součást řízení hospodářství a kultury. • (2) Ústřední orgány zejména • a) stanoví jmenovité úkoly v péči o zdraví lidu, rozhodují o opatřeních v péči o zdraví lidu, která vyžadují úpravu rozpočtu přesahující možnosti organizací jimi řízených, pravidelně projednávají zabezpečování této péče a vedou podřízené organizace k tomu, aby iniciativně činily opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, • b) kontrolují, jak organizace plní své povinnosti při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, a volají je k odpovědnosti pro neplnění úkolů v péči o zdraví lidu. • Ministerstvo zdravotnictví • Ministerstvo zdravotnictví řeší v souladu s výsledky vědeckého poznání a s potřebami společnosti zásadní otázky zdravotnické politiky, stanoví koncepci a vytyčuje hlavní směry rozvoje zdravotnictví a dbá o jejich zabezpečování. Pečuje o rozvoj lékařské vědy a o výzkumnou činnost v oboru zdravotnictví; zabezpečuje pohotové převádění výsledků vědy do praxe tak, aby zdravotní péče byla poskytována na nejvyšší dosažitelné úrovni.

31. § 70 • (1) K zabezpečení jednotného odborného vedení péče o zdraví lidu i zdravotnictví a k řešení otázek vyžadujících jednotné celostátní úpravy ministerstvo zdravotnictví zejména • a) odborně řídí zdravotní výchovu obyvatelstva, • b) odborně usměrňuje péči o zdraví lidu, zejména o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek ve všech odvětvích, a za tím účelem stanoví závazné zdravotnické požadavky, které mají ostatní ústřední orgány zabezpečovat při své řídící činnosti, • c) jednotně řídí zdravotnictví a za tím účelem vydává obecně závazné právní předpisy pro organizaci a výkon zdravotní péče a vykonává dozor nad úrovní této péče; přitom zajišťuje, aby vedoucí pracovníci se opírali o soustavné sledování a rozbor vývoje zdravotního stavu obyvatelstva i údajů a ukazatelů o zdravotnické péči, • d) řídí výchovu a výuku středních a nižších zdravotnických pracovníků, spolupracuje v otázkách výchovy a výuky lékařů a farmaceutů a řízení dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, s profesními organizacemi a dalšími profesními sdruženími, • e) vydává stanoviska k rozvoji územních celků, zadáním a projektům staveb rozhodujících investičních celků financovaných státním rozpočtem a staveb, u nichž si vydání stanoviska vyhradí, vydává stavebně technické směrnice pro posuzování zdravotnických zařízení, • f) zabezpečuje jednotné řízení přípravy zdravotnictví k obraně státu, • g) pečuje o zdravotnickou spolupráci s jinými státy.

32. § 70 • (5) Ministerstvu zdravotnictví přísluší vrcholný odborný dozor nad zdravotní péčí v jiných odvětvích a jejich odborné vedení. • (6) Ministerstvu zdravotnictví pomáhají při plnění jeho úkolů vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, ústavy pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků a odborné poradní sbory.

33. § 60 • Výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a ústavů pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou vysoce kvalifikovaná pracoviště zdravotnických zařízení. • Ministerstvo zdravotnictví určuje tato pracoviště, napomáhá jejich rozvoji a ustanovuje a odvolává jejich vedoucí pracovníky; taková pracoviště se označují jako kliniky. • Jde-li o pracoviště sloužící výuce na lékařských a farmaceutických fakultách, postupuje ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

34. Pravomoc orgánů státní zdravotní správy a jejich zaměstnanců • § 74 • Zaměstnanci státu v orgánech státní zdravotní správy a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu jsou oprávněni za účelem zjišťování podkladů potřebných k zabezpečení výkonu státní správy na úseku zdravotnictví, při tvorbě státní zdravotní politiky a při provádění kontroly na úseku zdravotnictví v nezbytném rozsahu • a) vstupovat do zdravotnických zařízení s vědomím vedoucího zdravotnického zařízení, • b) vyžadovat od odborných pracovníků ve zdravotnictví potřebná sdělení, vyjádření a vysvětlení.

35. § 80 • (1) Organizaci a výkon zdravotnických služeb v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a Vězeňské služby České republiky upravují příslušní ministři obdobně podle zásad tohoto zákona. • (2) Je-li třeba k zabezpečení péče o zdraví lidu opatření obecné povahy nebo jejich jednotného provádění, postupují orgány ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a Vězeňské služby České republiky v úzké součinnosti s orgány státní zdravotní správy. • (3) Součinnost orgánů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a Vězeňské služby České republiky a orgánů státní zdravotní správy při provádění tohoto zákona upraví ministerstva zdravotnictví, obrany, vnitra a spravedlnosti České republiky. • (4) Organizaci a výkon zdravotnických služeb na železnicích upraví ministerstvo dopravy v dohodě s ministrem zdravotnictví. • (5) Zdravotní péče osobám ve výkonu zabezpečovací detence, trestu odnětí svobody a vazby je poskytována Zdravotnickou službou Vězeňské služby České republiky, v případě potřeby na základě uzavřených dohod i v jiných zdravotnických zařízeních.

36. § 81 • Organizací se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů a právnická osoba. • § 81a • Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

37. Vyhláška ministerstva zdravotnictvíč. 434/1992 Sb.o zdravotnické záchranné službě

38. § 1(1) Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči.(2) Přednemocniční neodkladná péče je péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejichdopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které a) bezprostředně ohrožují život postiženého,b) mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,c) způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvaléchorobné změny,d) působí náhlé utrpení a náhlou bolest,e) působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí.(3) Náplní přednemocniční neodkladné péče je odborná zdravotnická první pomoc u stavů uvedených v odstavci 2.

39. § 2 Základní úkolyZdravotnická záchranná služba nepřetržitě zabezpečuje, organizuje a řídí prostřednictvím jednotného spojového systému: a) kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční neodkladné péče, b) poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péče při stavech uvedených v § 1 odst. 2, c) dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními, d) dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu, e) dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky, f) přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof, g) koordinaci součinnosti s praktickými a žurnálními lékaři a s lékařskou službou první pomoci, h) rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné péče, i) součinnost s hasičskými záchrannými sbory krajů a operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému.1)

40. § 3 Síť zařízení a pracovišť(1) Síť zdravotnické záchranné služby tvoří • a) územní střediska záchranné služby se sídlem v Hradci Králové, Ústí nad Labem, Liberci, Plzni, Českých Budějovicích, Jihlavě,Brně, Olomouci a Ostravě a územní střediska pro Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj1a) v místech sídla hasičského záchranného sboru kraje,1b) zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví, a územní středisko záchranné služby se sídlem v Praze, zřizované hlavním městem Prahou, (dále jen "územní střediska"),b) okresní střediska záchranné služby (dále jen "okresní střediska") zřizovaná okresními úřady v okresech, s výjimkou hlavního města Prahy a okresů, ve kterých jsou zřízena územní střediska,c) výjezdové skupiny při územních střediscích zřizované Ministerstvem zdravotnictví, výjezdové skupiny při okresních střediscích zřizované okresními úřady a dále výjezdové skupiny zřizované fyzickými osobami, obcemi nebo jinými právnickými osobami1c) začleněné do sítě zdravotnické záchranné služby na základě smlouvy s územním nebo okresním střediskem (dále jen "výjezdové skupiny").(2) Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele.

41. § 4 Vnitřní členění územních a okresních středisek • (1) Součástí územního střediska je vždya) řídící úsek,b) zdravotnické operační středisko,c) středisko letecké záchranné služby, s výjimkou územního střediska zřízeného v kraji Středočeském, Pardubickém, Karlovarském a Zlínském.(2) Součástí okresního střediska je vždya) řídící úsek,b) zdravotnické operační středisko.(3) Součástí územního a okresního střediska jsou výjezdovéskupiny, technický úsek a krizový útvar zajišťující koordinaci postupu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému.(4) Vedoucími územních i okresních operačních středisek jsou lékaři, kteří odpovídají za zabezpečení úkolů přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti.(5) Územní a okresní střediska jsou vybavena zdravotnickými, dopravními, spojovými a dalšími prostředky a pracovníky odborně způsobilými pro tuto činnost. Minimální vybavení územních a okresních středisek je upraveno zvláštním předpisem.

42. § 5 Zdravotnické operační středisko(1) Zdravotnické operační středisko nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby a integruje činnost všech článků přednemocniční neodkladné péče v určené spádové oblasti v nepřetržitém provozu. Činnost zdravotnického operačního střediska zajišťují zdravotničtí pracovníci.(2) Zdravotnické operační středisko • a) přijímá nepřetržitě tísňové výzvy k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, které vyhodnocuje a podle stupně naléhavosti a závažnosti stavu rozhoduje o nejvhodnějším způsobu poskytnutí přednemocniční neodkladné péče; při přijímání tísňových výzev se řídí Základním spojovacím řádem uvedeným v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky,b) ukládá po vyhodnocení tísňové výzvy podle stupně naléhavosti a konkrétní provozní situace úkoly jednotlivým výjezdovým skupinám zdravotnické záchranné služby, popřípadě žurnálním nebo praktickým lékařům, lékařské službě první pomoci nebo dopravní zdravotnické službě, které jsou trvale zálohou zdravotnické záchranné služby,c) soustřeďuje informace o volných lůžkách na odděleních neodkladné péče, která podle potřeby vyzývá k přijetí postiženého,d) shromažďuje a vyhodnocuje údaje o výkonu přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti a vede o své činnosti předepsanou dokumentaci podle přílohy č. 2,e) organizuje a řídí k zajištění potřeb přednemocniční neodkladné péče v příslušné spádové oblasti dopravní zdravotnickou službu,f) koordinuje a zabezpečuje realizaci přepravních činností v rámci transplantačního programu, přepravu léků, krve a jejích derivátů nebo odborníků potřebných k poskytování neodkladné péče,g) zabezpečuje při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy svolání určených pracovníků, udržujespojení se všemi zúčastněnými, organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků, vyzývá oddělení nemocnic k připravenosti na příjem většího počtu postižených, aktivuje v případě potřeby havarijní plán příslušného území, vyžaduje součinnost zdravotnických zařízení, zdravotnické služby civilní obrany, policie a hasičských sborů, vyhodnocuje všechny související informace, zabezpečuje jejich předání a realizaci potřebných opatření.

43. (3) Zdravotnické operační středisko územního střediska plní kromě úkolů uvedených odstavci 1 a odstavci 2 písm. a) až g) tyto úkoly:a) řídí v součinnosti se zdravotnickým operačním střediskem okresního střediska nasazení letecké záchranné služby,b) organizuje ve spádovém území některé specializované činnosti zejména sekundární výkony, dopravu nemocných a raněných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky a vyžaduje součinnost při hromadných neštěstích a katastrofách podle § 5 odst. 2 písm. g).(4) Zdravotnické operační středisko okresního střediska kromě úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje bezodkladně příslušné zdravotnické operační středisko územního střediska o situaci s hromadným výskytem stavů podle § 1 odst. 2 ve svém spádovém území.(5) Při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy podle odstavce 2 písm. g) se stává lékař rychlé lékařské pomoci, který se jako první dostaví na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy, vedoucím lékařem záchranné akce. Dostaví-li se na místo hromadného neštěstí nebo katastrofy lékař nadřízený vedoucímu lékaři záchranné akce, převezme vedení záchranné akce.

44. § 6 Výjezdové skupiny • (1) Přednemocniční neodkladnou péči poskytují výjezdové skupiny, které mají povahua) skupiny rychlé zdravotnické pomoci, v níž je nejméně dvoučlenná posádka složená z řidičů - záchranářů nebo středních zdravotnických pracovníků - záchranářů, z nichž jeden je vedoucím skupiny,b) skupiny rychlé lékařské pomoci s nejméně tříčlennou posádkou, jejímiž členy jsou pracovníci uvedení pod písmenem a) a dále lékař, který je současně vedoucím skupiny,c) skupiny letecké záchranné služby, v níž zdravotnická část posádky je nejméně dvoučlenná ve složení lékař a záchranář.(2) Výjezdové skupiny používají ke své činnosti speciálně upravené a vybavené pozemní nebo vzdušné dopravní prostředky, pracovní oděv a další potřeby pro výkon odborné činnosti. Minimální úprava a vybavení dopravních prostředků jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.2)(3) Činnost výjezdových skupin probíhá v nepřetržitém provozu; tato činnost má charakter činnosti u lůžka neodkladné péče a rizikové práce.

45. Vyhl.č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, v platném znění

46. Specifikuje požadavky na vybavení zdravotnických vozidel a jiných dopravních prostředků přístrojovou technikou; v zásadě jen co do výčtu druhů : • Pro RLP : • Ruční dýchací přístroj • Automatický dýchacích přístroj • Odsávačka s motorovým pohonem • Defibrilátor s monitorem a záznamem EKG křivky • Stimulátor srdečního rytmu • Pulzní oxymetr • Elektronický glukometr • Tonometr, Infúzní pumpy, lineární dávkovače • Pro RZP : bez kardiostimulátoru, pulzního oxymetru, elektr.glukometru

48. Vyhláška č.49/1993 Sb.zdravotnická vozidla I. sanitní vozidla, • kterými se rozumí vozidla s uzavřenou skříňovou karoserií, splňující podmínky pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích, označená na bocích zřetelně firmou provozovatele a vybavená radiokomunikačním zařízením, výstražným světelným a zvukovým zařízením,pevnou příčkou mezi kabinou řidiče a prostorem pacientů, bočním nástupním prostorem ….atd. • Členění na : DRNR; RZP; RLP; apod.

50. II. ostatní zdravotnická vozidla, • kterými se rozumí silniční motorová vozidla splňující podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, vybavená radiokomunikačním zařízením, výstražným světelným a zvukovým vybavením… • RLP-RV; LSPP; POKKDBM (přeprava odborníků,krve,krevních derivátů a biologického materiálu);