Starověké ŘECKO

1. Starověké ŘECKO Mgr. Lenka Venclová 2010

6. DOBA HOMÉRSKÁ zdroje poznání nejstarších dějin Řecka archeologické vykopávky eposy Homéra ILIAS /o Trojské válce/ ODYSSEA/10leté putování z Troje na rodnou Ithaku/ r.1876 zbytky Troje odkryl něm. obchodník Schliemann a jeho řecká manželka Sofie potvrdili reálný základ bájí

7. SPOLEČNOST RODY včele se stařešiny – zprvu volen pak děděn RODOVÁ ŠLECHTA /bohatší/ KMENY spojením rodů – zprvu volený pak také děděný NÁČELNÍK = KRÁL VLIV PROSTÉHO LIDU - poklesl jen potvrzovali rozhodnutí krále, šlechty

8. NÁBOŽENSTVÍ MNOHO BOHŮ sídlí na hoře OLYMP 2900m nejvyšší ZEUS / bez Dia / - hromovládce

9. večer na Olympu ZEUS bůh počasí Znaky – žezlo, orel, blesky nezničitelný štít

10. Héra a Zeus Hera byla žárlivá na Diovy zálety Herakleita – jeho pozemský syn HERA – byla sestra a manželka Dia ochránkyně rodiny a manželství Znaky – páv, žezlo, obětní miska, granátové jablko

11. HEFAISTOS – bůh ohně, syn Héry a Dia – slabý, nevzhledný matka ho shodila z Olympu, Diovi vyrobil štít - manžel Afrodity druhý syn Héry a Dia – ARÉS - bůh války

12. Bratři DIA, synovéTitána Krona Persefona a Hádes POSEIDON bůh moří a zemětřesení HÁDES bůh podsvětí vstup hlídá trojhlavý pes Kerberos přes řeku Styx převáží za úplatu stařec Cháron proto mrtvým minci pod jazyk

13. ARTEMIS bohyně lovu Dvojče boha Apollona AFRODITA bohyně krásy a lásky ATHÉNA bohyně moudrosti a spravedlivě vedené války

14. DEMETER bohyně plodnosti, úrody HERMES – posel bohů APOLLLON – bůh Slunce, prorocký , měl věštírnu v Delfách vůdce 9 múz zpěv, hudba, poezie,astronomie, rétorika, tanec, historie, komedie, tragédie

15. VZNIK MĚSTSKÝCH STÁTŮ OBCE vznikaly mezi horami včele STAŘEŠINA rozvoj: díky objevu ŽELEZA ŘEMESLA kovářství - kleště, kladiva truhlářství - sekery, pily, kružítka, olovnice prosluly řecké – vázy, poháry tkaniny, - vlněné, lněné osamostatnění zemědělství / venkov/ řemesel / více města/ vedlo k OBCHODu

16. PENÍZE usnadnily výměnu zboží výhody : přenos lépe vyjádřily hodnotu zboží razily se ze stříbra, zlata V Řecku od 6. st. př. n.l. STŘÍBRNÁ ČTYŘDRACHMA líc – bohyně Athéna, rub – sova s olivovou větvičkou hospodářství PALÁCOVÉ nahradilo PENĚŽNÍ

18. více se využívalo práce OTROKŮ pole, dílny DOLY – těžká práce stali se na trzích prodejním zbožím – dovoz zajatců z ciziny malé obce se sjednocovaly do MĚSTSKÝCH STÁTŮ centrem nejvhodněji pro obchod položené MĚSTO NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ATHÉNY SPARTA

19. ŘECKÁ KOLONIZACE v městských státech - PŮDA V SOUKROMÉM VLASTNICTVÍ ZEMĚDĚLSKÉ ŠLECHTY ZVYŠUJE TAK MOC dříve – vlastnictví rodu šlechta – utlačuje drobné rolníky – nutí je prodávat STĚHOVÁNÍ ZA PŮDOU - svoboda rolníků přelidnění měst NA ZÁPADNA VÝCHOD jih Itálie, Sicílie, Korsika Malá Asie, Turecko až Španělsko,v TUNISU –Kartágo pobřeží Černého moře zal. Féničané ÚRODNÁ PŮDA - obilí kontakt s METROPOLEMI - mateřskými městy - OBCHOD

20. metropole dodávají řemeslné výrobky keramiku tkaniny nářadí zbraně šperky později: olivový olej víno dovážejí OBILÍ PŘÍNOS: ROZŠÍŘENÍ ŘECKÉ KULTURY např. Poseidonův chrám v jižní Itálii OBCHODNÍ CESTY PLAVBA PO MOŘI /stavby lodí se učí od Féničanů/ Obchodní lodě: zaoblený kýl / prostor pro zboží/ jediný stěžeň – plachty, rychlost 6-7 km /hod Egypt – Řecko – 7-8dní Válečná loďštíhlá dlouhá 2 stěžně, 2 plachty 2-3 řady veslařů / 170 lidí/ pohyblivější – boj v bezvětří

21. VÁLEČNÉ LODĚ

22. OBCHODNÍ LODĚ