Dějiny ekonomického myšlení

1. Dějiny ekonomického myšlení

2. Charakteristika ekonomického myšlení starověku a středověku Starověké Řecko Ekonomické názory rozvíjeny v kontextu filozofických úvah a mají etický a morální rozměr (Solónovy reformy – zárodek demokracie, eliminace krajní bídy i nadměrného bohatství) • Xenofón (cca 430-355 př.n.l.) • Platón (427-347 př.n.l.) • Aristoteles ze Stageiry (384-322 př.n.l.)

3. Ekonomické myšlení starověkého Říma • Římské právo • Marcus Porcius Cato (234-149 př.n.l.) • Marcus Terrencius Varro (116-27 př.n.l.)

4. Ekonomické myšlení raného křesťanství -východiskem • Sv. Augustin (354-430) • Sv. Jeroným (345-420) • Tomáš Akvinský (1225-1274) Summa theologiae

5. Merkantilismus • CHARAKTERISTIKA merkantilismu • Snahy o zajištění peněz v zemi • Zdrojem růstu bohatství je zahraniční obchod • Množství peněz v zemi je národním bohatstvím • Bohatství pochází z oběhu • Thomas Mun (1571-1641) • Antoine Monchrétien (1575-1621) - práce „Traité de l´économie politique“ • Jean Baptiste Colbert (1619-1683) Kamerální vědy • Johann Joachim Becher (1635-1682)

6. Zakladatelé politické ekonomie • Jean Bodin (1530-1596)-předchůdce kvantitativní teorie peněz • Francis Bacon (1561-1626)-osvobozuje člověka od církve • John Locke (1632-1704) –koncept přirozeného práva (základ liberální filozofie a liberální ekonomie) • Thomas Hobbes (1588-1679) –smlouva mezi jedincem a státem (panovníkem), moc není od boha • William Petty (1623-1687) -zakladatel hospodářské statistiky -tvůrce pracovní teorie hodnoty -rychlost oběhu peněz • John Law (1670-1729) • David Hume (1711-1776)

7. Klasická škola politické ekonomie • Adam Smith (1723-1774) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů • národního důchod • „neviditelná ruka trhu“ • „minimální“ stát • nabídka, poptávka, rovnovážná cena, skutečná cena • jednofaktorová nákladová teorie pracovní hodnoty • makroekonomická teorie přebytku

8. Teorie absolutní výhody (Smith) Počet hodin potřebných k výrobě jednotky sukna a vína Země sukno víno Anglie 100 60 Portugalsko 90 80 V tomto případě dojde k dělbě práce na principu absolutní výhody

9. Teorie komparativní výhody (Ricardo) Počet hodin potřebných k výrobě jednotky sukna a vína Země sukno víno Anglie 100 120 Portugalsko 90 80 V tomto případě dojde k dělbě práce na principu komparativní výhody

10. David Ricardo (1772-1823) Zásady politické ekonomie a zdanění • Akumulace kapitálu – nejdůležitější činitel pokroku • Klesající výnosy kapitálu investovaného do zemědělství (přírodní omezení) • Zisk jako zdroj a motiv akumulace • Stoupenec liberalismu (boj proti obilním zákonům)

11. Thomas Malthus (1766-1834) • Dílo: Eseje o zásadách populace a jejím vlivu na budoucí zlepšení společnosti“ • Lidé se množí geometrickou řadou, zdroje obživy aritmetickou řadou (dle zákona o klesající výnosnosti půdy) • Populační teorie (omezovat porodnost)

12. Francouzská větev klasické školy politické ekonomie • fyziokraté – hlavní představitel Francois Quesnay (1694-1774) –ekonomická tabulka • třída produktivní (zemědělci) • třída sterilní (výrobci-řemeslníci) • třída vlastníků půdy

13. Fyziokratismus • Jean Claude Gournay • Laissez faire, laissez passer (nechte ať dělají) Zásada hospodářského liberalismu

14. Krize klasické školy politické ekonomie (millovská ekonomie) • John Stuart Mill (1806-1873) • Utilitarismus (Jeremy Bentham) • Hl. práce „Zásady politické ekonomie s některými aplikacemi v sociální filozofii“ • stoupenec svobody a soukr. majetku, ale reformní představy (zákony výroby=zákony přírody; zákony rozdělování ovlivněny institucemi, třeba so.zákonodárství) • Jean Baptiste Say(1767-1832), Sayův zákon trhů (každá nabídka najde poptávku)

15. Historická škola - List • Friedrich List (1789-1846) - „Národní systém politické ekonomie“ • Německý celní spolek • Propaguje protekcionismus (dočasně, než něm.průmysl dosáhne úrovně vyspělých zemí) • Průmysl a obchod jako nositelé pokroku • Evoluční charakter ekonomických zákonů – stadia ekonomického vývoje

16. Stará historická škola • Wilhelm Roscher (1817-1894) • Bruno Hildebrand (1812-1878) • Karl Knies (1821-1898) Kritika klasiků - tři nepřijatelné prohřešky klasiků proti vědeckosti: „absolutismus“ (obecně platné teze) „kosmopolitismus“(nerespektují se nár.zvláštnosti) „perpetualismus“ (nejsou věčné)

17. Mladší historická škola • Gustav Schmoller (1838-1917) • Karl Bücher (1847-1930) • Zpracovávání dat, popis • Empiricko-induktivní metoda • Aktivistická politika státu k eliminaci soc.konfliktů • Tzv. katedrový socialismus

18. Nejmladší historická škola • Max Weber (1864-1920) - Protestantská etika a duch kapitalismu • Werner Sombart (1863-1941) - Židé a moderní kapitalismus

19. Utopický socialismus • Jean Sismondi (1773-1842) • nebyl socialista, proti strojům a volné soutěži • stát k regulaci iniciativy jednotlivce • Henri de Saint-Simon (1760-1823) • teze o industrialismu a „hospodářské“ vládě • Robert Owen (1770-1858) • New Harmony 1822 • Pracovní sklad (idea kooperativního sdružení)

20. Marxismus • Karel Marx (1818-1883) - výrobní vztahy a ekonomické zákony - historický materialismus - třídní boj (kolektivistické pojetí vývoje) - teorie nadhodnoty - hl. dílo Kapitál

21. Periodizace neoklasické ekonomie • Formativní období předkeynesovské neoklasiky (70.léta 19.stol. – 30.léta 20.stol.) • V době nadvlády keynesovství (do cca 70.let) • Antikeynesovská revoluce

22. Znaky marginalistické revoluce(nástup neoklasické ekonomie) • Poptávková strana trhu ve středu zájmu • Důraz na rozdělování omezených zdrojů • Spotřebitel jako vládce trhu • S výjimkou rakouské školy důsledné využívání matematiky

23. Předchůdci • Augustin Antoine Cournot (1801-1877) - Zabýval se poptávkou, objevil funkci mezních příjmů a mezních nákladů a tím formuloval marginální teorii firmy • Wilhelm Hermann Gossen (1810-1858) - zákony • Užitečnost týchž statků po sobě spotřebovávaných klesá • Při současné spotřebě více statků se hledá kombinace přinášející maximální užitek • Člověk maximalizuje celkovou užitečnost z vynakládání práce tehdy, když se mezní užitečnost zboží, které za práci získá, rovná mezní neužitečnosti jeho práce.

24. Rakouská škola mezního užitku • Carl Menger (1840-1921) • Ekonomický proces jako výslednice jednání ekonomizujících jedinců • Teorie subjektivní hodnoty (daná užitečností poslední jednotky statku) • Tzv. Mengerova škála • Teorie směny • Eugen Böhm-Bawerk (1851-1919) • Friedrich von Wieser (1851-1926)

25. Školy mezního užitku • Anglická • William Stanley Jevons (1835-1882) • Matematická metoda • Méně vyhraněný psychologický přístup než rak.škola, od níž se obsahově příliš neliší • Kardinalistická verze teorie mezního užitku • Lausannská • Marie Ésprit Léon Walras (1834-1910) • Teorie celkové rovnováhy NH (Walrasův matematický model)

26. Lausannská škola (pokrač.) • Wilfredo Pareto (1848-1923) - snaha o odpsychologizování teorie mezního užitku pomocí křivek lhostejnosti (křivky indiference – indiferenční analýza) • Ordinalistická verze teorie mezního užitku (teorie subjektivní hodnoty se mění v teorii chování spotřebitele (z té odvodil poptávku a cenu) • Paretovo optimum

27. Američtí marginalisté • John Bates Clark (1847-1938) -dal impuls k rozvoji neoklasické ekonomie v USA -teorii mezní produktivity interpretoval jako teorii rozdělování • Irwing Fisher (1847-1947) • Teorie úroku • Teorie peněz (nebere v úvahu poptávku po penězích, peníze chápe pouze jako oběživo, nikoli jako možné aktivum)

28. Charakteristika neoklasické ekonomie • Představa dostatečné vnitřní stability tržní ekonomiky • Metodologický individualismus • Analýza má převážně statický charakter • Maximalizace užitku ze spotřeby • Homo oeconomicus • Teorie relativních cen zahrnující: • Teorii mezního užitku („oceňuje“ spotřební statky, resp. teorie chování spotřebitele) • Teorie mezní produktivity („oceňuje“ služby výrobních faktorů a plní funkci teorie rozdělování na mikro a makroúrovni) • Analýza stavu statické rovnováhy • Primárním zdrojem akumulace se stávají úspory domácností • Kvantitativní teorie vede k neutralitě peněz • Úroková míra jako alternativní cena současné spotřeby generovaná na trhu kapitálu

29. Alfred Marshall (1842-1924) • Základy ekonomie (1890) • Navazuje na klasickou politickou ekonomii i na rakouskou a matematickou školu • V centru pozornosti tržní rovnováha • Zkoumání dílčí rovnováhy (za předpokladu ceteris paribus) • Dualistické pojetí rovnovážné tržní ceny (spojení nabídkové stránky trhu – výrobní náklady se stránkou poptávkovou – princip mezního užitku) • Výrobní faktory (práce, půda, kapitál, podnikání) • Vymezení ceny služeb výrobních faktorů

30. John Maynard Keynes (1883-1946) 1. Etapa (do 1936) navazuje na cambridgeskou verzi kvantitativní teorie peněz • Ekonomické důsledky míru (1920) • Prostředky k prosperitě (1921) - inflace a její řešení v rámci kvantitativní teorie peněz • Pojednání o penězích (1930)

31. Keynes 2. Etapa Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) • Obnovil makroekonomický pohled na ekonomický systém • V moderním kapitalismu nefungují samoregulační mechanismy (zvl. V oblasti poptávky po soukromých investicích) • Teorie efektivní poptávky (tzv. základní psychologický zákon – růst důchodu, ale menší růst spotřeby, tj. příjmy se automaticky nemění ve výdaje) • Investiční výdaje (úspory se automaticky nemění v investice) • Nezaměstnanost (důsledek nízké efektivní poptávky) • Preference likvidity (vysvětlení úroku, tzv. past na likviditu – zdůvodnění nízké účinnosti monetární politiky v hospodářské depresi) • Hospodářská politika: zvýšit sklon ke spotřebě progresívním zdaněním důchodů; nízká úroková míra k podpoře investic; vládní výdaje.

32. Neokeynesovství (neoklasická syntéza) • John Richard Hicks (1904-1989) -dal podnět ke vzniku neoklasicky-keynesovské syntézy modelem IS-LL (LM) • Franco Modigliani (1918) • Hypotéza životního cyklu (spotřeba nepodléhá výkyvům, jak se domníval Keynes, je stabilnější) • Paul Anthony Samuelson (1915) – standardní učebnice ekonomie • James Tobin (1918-2002) – teorie portfolia • Robert Merton Solow (1924) – neoklasickou teorii růstu (práce, kapitál) doplnil o třetí růstový faktor – technický pokrok) • Roy Forbes Harrod (1900-1978) • George Arthur Akerlof (1940) • Joseph Eugene Stiglitz (1943) • Janet Yellenová (1946) • Nicholas Gregory Mankiw (1958)

33. Milton Friedman (1912-2006) • Za minimální zásahy státu do ekonomiky • Hlavní představitel monetarismu (jediný nástroj slučitelný se svobodným fungováním trhu) • Interpretace kvantitativní teorie peněz (poptávka po penězích má stabilní charakter; peněžní zásoba v krátkém období-peníze nejsou neutrální, v dlouhém období neutrální) • Inflaci pokládal výlučně za peněžní jev • Hospodářská politika: uplatňování monetární politiky zaměřené na řízení měnového agregátu (resp. na stálý růst nabídky peněz) • Zlaté pravidlo měnového růstu

34. Příklady neoliberálních konzervativních ek. škol • Škola racionálních očekávání • Robert Lucas, Thomas Sargent, Robert Barro • Škola strany nabídky - Arthur Laffer • Škola veřejné volby • Kenneth Arrow

35. Institucionalismus Teze: - V ekonomickém rozhodování hrají roli sociálně-psychologické, politické, kulturní a sociologické faktory • Instituce hrají zásadní roli při utváření ekonomického chování a rozhodování lidí • Instituce se v čase mění a vyvíjejí Představitelé: • Thorstein Bunde Veblen (1857-1929); Teorie zahálčivé třídy (výroba pro užití a výroba pro zisk) • John Rogers Commons (1862-1945) • Karl Polanyi (1886-1969) • John Kenneth Galbraith (1908-2006), technický pokrok vede do postindustriálního stadia, role technostruktury a stát

36. Neorakouská škola (liberální přístupy) • Friedrich August von Hayek (1899-1992) • Monetární teorie hospodářského cyklu • Analýza právního a institucionálního uspořádání (Cesta do otroctví) • Joseph Alois Schumpeter (1883-1950) • Teorie podnikatele a zisk podnikatele (inovační teorie) • Murray Rothbard (1926-1995), Američan věnující se rakouské škole - Teorie tržního systému na dobrovolné směně jednotlivců bez destruujících zásahů státu