Islámská právní kultura – rodinné a dědické právo

1. Islámská právní kultura – rodinné a dědické právo

2. Rodinné právo • Odvětví asi nejvíce ovlivněné normami práva šaría • První kodifikaci rodinného práva najdeme na začátku 20. století v Osmanské říši • Toto odvětví nejvíce odolává změnám a je velmi pomalu reformováno

3. Rodina • Rodina je jediná skupina založená na pokrevním příbuzenství, kterou islám uznává • Islám se staví proti kmenovému pojetí pospolitosti, neboť společná víra má překonávat kmenovou solidaritu • Islám odmítá celibát, každému člověku je doporučeno vstoupit do manželství – Korán 24:32 „Umožňujte sňatek svobodným, žijícím mezi vámi, a rovněž bezúhonným z vašich otroků a otrokyň. A jsou-li potřební, Bůh je obohatí z laskavosti Své a Bůh je velkorysý, vševědoucí.“

4. Manželství - důvody • Islám nedovoluje pohlavní styk mimo manželství – šaría stanoví tvrdé tresty (100 ran bičem, ukamenování) • Hlavní motivy podle islámské právní vědy: • Pohlavní styk • Plození potomstva • Spojení dvou rodin • Zajištění ženy

5. Manželství - charakteristika • Je smlouvou soukromého práva, vykazuje stopy po vývoji ze smlouvy o prodeji nevěsty • Spadá do oblasti práva ibadát (vztahy k Bohu) i muamalát (vztahy mezi lidmi) • Uzavření smlouvy předchází zasnoubení – návrh muže vůči ženě doprovázený zasláním darů • Pokud je návrh přijat, může být uzavřena smlouva • Zasnoubení lze zrušit

6. Manželství – forma uzavření • Ženich uzavírá smlouvu se zákonným zástupcem nevěsty (pochází to již z předislámských obyčejů) • Zákonným zástupcem nevěsty je její nejbližší mužský příbuzný dle dědické posloupnosti, pokud není nikdo k dispozici, je jím soudce • Smlouva musí být uzavřena v přítomnosti svědků, a to dvou mužů nebo jednoho muže a dvou žen

7. Manželství – zastoupení ženy • Pokud je nevěsta nezletilá, lze ji provdat i proti její vůli (ve chvíli, kdy dospěje, může ale sňatek zrušit) • Dospělá nevěsta musí dát souhlas, i mlčky či konkludentně (úsměv) • Zástupce má ale právo odporovat, jsou-li snoubenci rozdílného rodu či sociálního postavení • Manželská smlouva musí být úředně registrována – potom se lze práv a povinností domáhat u soudu

8. Manželství – obdarování ženy • Mahr – záruka finančního zabezpečení ženy • Výše je dohodnuta v manželské smlouvě • Zpravidla jde o finanční obnos nebo nějakou cennost (šperky) • Vlastníkem mahru je žena • Výše mahru není přesně stanovena, řídí se sociálním statusem a zvyklostmi dané země • Splatnost je zpravidla podpisem smlouvy či naplněním manželství, může to být i jiný okamžik (rozvod, smrt manžela)

9. Manželství – polygamie • Svobodný muž může mít až čtyři manželky, dokáže-li se o všechny spravedlivě postarat přiměřeně svému postavení • Korán 4:3 – „Bojíte-li se, že nebudete spravedliví k sirotkům … berte si za manželky ženy takové, které jsou vám příjemné, dvě, tři a čtyři; avšak bojíte-li se, že nebudete spravedliví, tedy si vezměte jen jednu nebo ty, jimiž vládnou pravice vaše. A tak se nejlépe vyhnete odchýlení.“ • Polygamie je zakázána v Turecku a Tunisku, většina islámských zemí ji povoluje, ale klade často různé překážky (souhlas první ženy, zkoumání finanční situace muže, vyšší poplatek za registraci) • Více se s mnohoženstvím lze setkat v bohatých zemích Perského zálivu

10. Překážky manželství - náboženství • Muslim si může vzít muslimku nebo příslušnici „lidu Knihy“ (židovku, křesťanku) – děti se stávají muslimy • Muslimka si nemuslima vzít nemůže – takové manželství je absolutně neplatné (výjimka – pokud muž přestoupí k islámu

11. Překážky manželství - příbuzenství • Sňatek je zakázán: • s ženichovými ženskými ascendenty a descendenty • s bývalými manželkami ascendentů a descendentů • se sestrami a ženskými descendenty sester a bratrů • s tchýněmi a dalšími ženskými descendenty manželky • s nevlastními dcerami • Je povoleno vzít si za manželku sestřenici • Příbuzenství „po mléce“ – nelze si vzít kojnou nebo soukojenku

12. Překážky manželství - věk • Věková hranice je určena podle kritéria pohlavní vyspělosti – nejnižší je u žen 9 let a u mužů 12 let • Většina států hranici zákonem zvyšuje na úroveň 15 – 18 let • Na nízké hranici trvají jen Saúdská Arábie a Jemen • I v případě existence zákonné hranice je možné požádat soud o povolení sňatku v nižším věku

13. Dočasné manželství (muta) • Je to manželský svazek uzavřený na dobu určitou. • Umožňuje trvale nesezdaným párům udržovat kontakt i sexuální styk, které jsou jinak náboženstvím zakázány. • Uznává jej pouze šíitská větev islámu, sunnité považují svazky muta za smilstvo. • Doba trvání manželství muta je stanovena na jeho počátku a pohybuje se od 1 hodiny do 99 let. • Není zde omezení ve formě tetragamie. • Žena nemá právo na výživu, nedědí, má ale též větší svobodu • Po skončení období je možné svazek obnovit. V některých oblastech je svazků muta využíváno k legalizaci prostituce.

14. Zánik manželství - smrt • Zemře-li manžel, je stanovena čekací doba 4 měsíce 10 dní (idda) – po tuto dobu se žena nemůže znovu vdát • Korán 2:234 – „Pro ty, kdož k Bohu byli povoláni a zanechali manželky, platí, že ony mají vyčkat samy o sobě čtyři měsíce a deset dní. A když dosáhnou lhůty své, nebude pro vás hříchem, jestliže si budou počínat samy se sebou podle zvyklosti uznané. A Bůh dobře ví, co děláte.“ • Během iddy se žena může zasnoubit

15. Zánik manželství - zapuzení • Taláq - je projevem vůle manžela, který jej provede jednostranným prohlášením • Neplatné je zapuzení pod vlivem alkoholu, těžké nemoci, žertem, v duševním rozrušení, • Prohlášení musí být jednoznačné a před svědky – „zapuzuji tě“, „jsi propuštěna“, „jsi sama“ apod. • Formule „zapuzuji tě“ musí být vyslovena třikrát, vždy po lhůtě 1 měsíce • Zánik manželství nastává třetím zapuzením (první dvě lze odvolat) • Existuje i „podmíněný“ talaq – dojde k němu, nastanou-li určité skutečnosti („Vyjdeš-li z domu, aniž bych o tom věděl, jsi zapuzena“)

16. Zánik manželství – další formy • Chul – dohoda, žena se z manželství vyplatí, zaplatí manželovi náhradu za souhlas s ukončením • Mubára - rozvod dohodou za vzdání se všech finančních nároků • Ílá - manžel přísahá, že se po dobu čtyř měsíců zdrží manželského styku. Pokud slib dodrží, je manželství definitivně rozvedeno

17. Zánik manželství - rozvod • Některé islámské země dávají oběma partnerům možnost obrátit se na soud (častěji využívá žena) • Nejčastější důvody: • Sňatek v nezletilosti • Odpadnutí od islámu • Hrubé zacházení ze strany manžela • Impotence manžela • Dlouhodobě neznámý pobyt manžela (1 rok) • Zkoumá se vina obou manželů

18. Idda • Po rozvodu je stanovena čekací doba (idda), po kterou se nelze znovu vdát • u těhotné ženy trvá, dokud nedonosí dítě • u ostatních žen 3 měsíce • Idda má význam pro zamezení vyloučení manželky z dědění tím, že by byla v očekávání blížící se smrti mužem zapuzena – pokud by se tak přesto stalo a manžel zemřel během iddy, žena po něm dědí, jako by rozvodu nebylo • Manžel má během iddy povinnost ženu materiálně zabezpečit

19. Práva a povinnosti manželů • Pro manželské a rodinné vztahy je charakteristické patriarchální rozdělení práv a povinností manželů. • Manžel má např. právo trestat manželku, neplní-li své povinnosti (fyzicky nebo odepřením výživy), může jí též zakázat opouštět dům, může omezit i přístup jejích vlastních příbuzných. Žena má zas právo za sebe i za děti odmítnout doprovázet manžela na cestách. • Z právního hlediska trvá těhotenství šest měsíců až dva roky, a tak musí manžel uznat za vlastní i děti narozené do dvou let po rozvodu, naopak může uznat za své i děti narozené po této lhůtě • Adopce neexistují, neboť jsou přímo zakázány Koránem, lze ale uznat cizí dítě za vlastní, čímž je dosáhnuto téhož účelu.

20. Majetkové vztahy manželů • Neexistuje žádná obdoba společného jmění manželů, islámské právo nezná ani věno. • Žena má právo na obvěnění a na výživu ze strany manžela • Výši věna může žena nechat na uvážení manžela. Pokud obvěnění není dohodnuto, náleží manželce obvěnění přiměřené sociální situaci nevěsty • V případě rozvodu povinnost vyplatit celé obvěnění působí jako určitá zábrana tomuto povolenému (ale Prorokem odsuzovanému) jednání

21. Dědické právo • Islámské právo nezná instituci dědice ani univerzální sukcesi • Charakteristická je snaha o potlačení dědění ze závěti - závěť je omezena na činění odkazů a ustanovení správce pozůstalosti • Z pozůstalosti jsou nejdříve zaplaceny náklady pohřbu, poté dluhy, které se smrtí stávají okamžitě splatnými. • Pokud dluhy přesahují hodnotu pozůstalosti, je majetek rozdělen poměrně mezi věřitele

22. Dědická posloupnost • Dědická posloupnost je rozpracována ve velmi komplikovaný systém (dědické právo je v jinak provázaném islámském právu často vydělováno jako samostatná disciplína) • Důvodem k vyloučení z dědické posloupnosti je způsobení smrti zůstaviteli, rozdíl v náboženství a domicil v neislámské zemi

23. Dědicové • Oproti českým čtyřem skupinám dědiců rozlišuje šaría skupiny dvě, které je dále možno strukturovat • I v Koránu se objevuje zákonné dědění na základě jiných než příbuzenských vztahů, ovšem na rozdíl od naší úpravy staví islámské dědické právo do popředí vztahy náboženské (patron konvertity k islámu) případně jiné osobní důvody (ten, kdo propustil zůstavitele z otroctví). • Dědicem ze zákona je také státní rozpočet v případě odúmrti

24. 1. skupina • První zákonná skupina je tvořena dědici, jimž náleží přesně v Koránu stanovené fixní podíly ze zůstavitelova majetku • Do první skupiny náleží dcera a plnorodá sestra, manžel, manželka (všechny manželky), matka a polorodí sourozenci na matčině straně • Smyslem těchto ustanovení Koránu je pozměnit ryze agnátskou dědickou posloupnost, kdy dědí jen muži, a to ve prospěch především nejbližších ženských příbuzných, manželky, manžela, též otce a dalších předků

25. 2. skupina • Druhá skupina zahrnuje všechny muže spojené se zemřelým v přímé linii v pořadí potomků a následně předků zůstavitele, potomků a následně předků otce zůstavitele, praotce zůstavitele atd. • Do 2. skupiny patří i ženské příbuzné, které jsou součástí buď přes své bratry (kteří jsou agnáty) nebo sestry z otcovy strany. • Tato skupina je dalším projevem úsilí k ochraně ženských příbuzných v případech, kdy by nezískaly žádný podíl v rámci první skupiny. Nicméně i tak zpravidla náleží mužským dědicům dvojnásobný podíl dědiců ženských.

26. Závěť • Testamentární pořízení jsou omezena na jmenování vykonavatele závěti, resp. správce pozůstalosti a na činění odkazů. • Správce musí přijmout pověření před nebo po smrti zůstavitele, jeho hlavní funkcí je rozdělení dědictví. Správce, který je jmenován závětí, je nejen jejím vykonavatelem, ale i zástupcem nezletilých a nepřítomných dědiců, spravuje dědictví na jejich účet. • Žádný testamentární odkaz nesmí být učiněn ve prospěch dědice podle Koránu, neboť ti nemají právo vzdát se dědictví, ovšem odkaz odmítnout lze • Odkazy nesmí překročit třetinu dědictví, pokud ji přesto překročí, jsou sníženy na třetinu pozůstalosti, ne ale proporčně, ale podle komplikovaného systému, který bere v úvahu různé priority, ledaže dědicové souhlasí s poměrným rozdělením.