1 / 121

ATLAS VARIET, ANOM LI A PATOLOGI ZUBU C st II VEKOV ZMENY A PATOLOGIE ZUBU A PRILEHL CH TVRD CH TK N Blanka Pos

OBSAH. ZUBN KAZABRAZE ZUBUZUBN KMENKOSTN PROJEVY VEKOVCH ZMEN PARODONTU A PROJEVY ONEMOCNEN PARODONTUKOSTN PROJEVY ODONTOGENNCH ZNETUEXOSTZY ALVEOLRNCH VBEKUZMENY NA CELISTECH PO EXTRAKCCH ZUBU A TRAUMATA ZUBU. REMODELACE CELIST PO ZTRTE ZUBU.ZUBN PROJEVY SYPHILIS CONGENITA

ronia
Download Presentation

ATLAS VARIET, ANOM LI A PATOLOGI ZUBU C st II VEKOV ZMENY A PATOLOGIE ZUBU A PRILEHL CH TVRD CH TK N Blanka Pos

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

    1. ATLAS VARIET, ANOMÁLIÍ A PATOLOGIÍ ZUBU Cást II VEKOVÉ ZMENY A PATOLOGIE ZUBU A PRILEHLÝCH TVRDÝCH TKÁNÍ Blanka Pospíšilová, Olga Procházková

    2. OBSAH ZUBNÍ KAZ ABRAZE ZUBU ZUBNÍ KÁMEN KOSTNÍ PROJEVY VEKOVÝCH ZMEN PARODONTU A PROJEVY ONEMOCNENÍ PARODONTU KOSTNÍ PROJEVY ODONTOGENNÍCH ZÁNETU EXOSTÓZY ALVEOLÁRNÍCH VÝBEŽKU ZMENY NA CELISTECH PO EXTRAKCÍCH ZUBU A TRAUMATA ZUBU. REMODELACE CELISTÍ PO ZTRÁTE ZUBU. ZUBNÍ PROJEVY SYPHILIS CONGENITA

    3. ZUBNÍ KAZ CARIES DENTIS

    4. Caries dentis Bastors et al., 2007; Chazel et al., 2005 Destruktivní a progredující patologický proces, charakterizovaný fokální demineralizací tvrdých tkání zubu V soucasnosti je onemocnením pandemickým a postihuje více než 90% populace planety a témer 100% populace Evropy. Epidemiologické studie dosvedcují významný vztah mezi výskytem zubního kazu a socioekonomickou stratifikací spolecnosti. Etiologie: V teorii chemicko-parazitární formuloval Miller roli kariogenních bakterií pri vzniku zubního kazu. Zubní kaz je onemocnením multifaktoriálním. Uplatnují se i další faktory: rasové a dedicné dispozice, složení diety, malnutrice, úroven zubní hygieny, prítomnost zubního plaku, v moderní dobe kvalita stomatologické péce. Ku vzniku zubního kazu predisponují vývojové defekty emailu a cementu i vyšší stupne abraze zubu. Zacíná na sklovine nebo obnaženém cementu, postupuje do hloubky na dentin a muže vést k úplné destrukci zubu. Postihuje docasnou i trvalou dentici, zpravidla se vyskytuje bilaterálne. Horní zuby jsou kazem postiženy ponekud casteji než zuby dolní. Reakce zubní drene na kaz: 1) obranná reakce - tvorba terciárního dentinu, 2) reversibilní reakce - hyperémie drene, 3) ireversibilní reakce - pulpitida s následnou nekrózou drene = devitalizace zubu. Zánet, komplikující hluboký kaz, se muže rozšírit do okolí zubu. Nelécený zubní kaz vede v konecném dusledku ke ztráte zubu.

    5. Klinický prubeh zubního kazu Islam et al., 2007 Akutní kaz – caries acuta má rychlý prubeh. Kazivé hmoty jsou mekké, kašovité konsistence, svetle-žlute zbarvené. Rychle se šírí do hloubky - kaz penetrující nebo do šírky - kaz podminující. Je obvykle onemocnením detí a mladých dospelých jedincu. Caries florida: akutní kaz postihující více zubu dentice Symetrický (symptomatický) kaz: postihuje stranove korespondující zuby, obvykle také na jejich korespondujících plochách. Chronický kaz – caries tarda má pomalejší prubeh a urcitou - byt nedokonalou - schopnost sanace tvorbou terciárního dentinu. Kazivé hmoty jsou hnedé. Je predevším onemocnením dospelého veku a postihuje nejcasteji aproximální plochy zubu.

    6. Topika zubního kazu Scheid, 2007 Kazy korunky zubu Fisurální kaz vzniká predevším v reliéfních rýhách abrazí nedotcené - nebo málo dotcené - okluzní plochy laterálních zubu. Takovýto fisurální kaz je výhradne typem kazu mladých jedincu. Muže však vzniknout také v patologických puklinách, šterbinách a trhlinách korunky, vzniklých v dusledku mikrotraumatizace zubu. Tehdy muže postihnout kterékoli období lidského veku. Okluzní kaz vzniká na okluzní ploše korunky laterálních zubu výrazneji postižených abrazí. Abrazí obnažený dentin je ku vzniku kazu náchylnejší než tvrdý email neabradovaných zubu. Je obvykle kazem starších jedincu. Aproximální kaz postihuje meziální nebo distální plochu korunky zubu. Zacíná v míste kontaktu zubu se sousedním zubem. Je nejcastejším typem zubního kazu. Vyskytuje se v kterémkoli období lidského veku. Kazy krcku a korene Vznikají nezrídka v rámci parodontopatií - pri obnažení cástí zubu puvodne krytých a chránených dásní a kostí alveolárního výbežku. Kaz krcku je lokalizován v blízkosti zubní drene a má tendenci k cirkulárnímu šírení.

    7. Paleopatologie zubního kazu Strouhal & Bareš, 1961; Delgado & Daries, 2005 Zubní kaz je stejne starý jako lidstvo samo a provází cloveka od paleolitu po soucasnost. U cloveka starší doby kamenné se vyskytoval pouze sporadicky. Nálezy kariézních zubu z mladší doby kamenné již vzácností nejsou. Tehdy však postihoval témer výhradne premoláry a moláry. Prevahu mel aproximální kaz korunky. Fisurální kazy byly vzácné: v dusledku rychle progredující abraze zubu pri vysokém podílu abraziv v potrave byly totiž již ve svém pocátku rychle „likvidovány“. V období rímském - od zmeny letopoctu do r. 400 n.l. - postihoval kaz 35-65% populace romanizované Galie a navíc se presunul již i do oblasti frontálních zubu. U Slovanu žijících na našem území v 7.-12. století byl výrazný rozdíl v kazivosti zubu u obyvatel venkova (1-2% kazivých zubu) a obyyvtel velkomoravských hradišt (6-9% kazivých zubu).

    8. APROXIMÁLNÍ KAZY V DOCASNÉ DENTICI Maxilární oblouk, kazy oznaceny šipkami A. Detská lebka B/b55, infans II, zubní vek 8-9 let. Meziální kaz m2 s prunikem do dentinu. B. Detská lebka B/b55, infans II, zubní vek asi 7 let. Plošne rozsáhlý akutní meziální kaz m2 penetrující hluboko do dentinu. C. Detská lebka B/b34, infans II, zubní vek 8-9 let. Distální kaz m1 + meziální kaz m2.

    11. AKUTNÍ KAZ M1 U DÍTETE - S PENETRACÍ DO CAVITAS CORONAE A S DEVASTACÍ ZNACNÉ CÁSTI KORUNKY Detská lebka B/b90, infans II, zubní vek 10-12 let, smíšená dentice Pravý kvadrant maxilárního zubního oblouku A: Mediální pohled, B: Dorso-mediální pohled

    12. PLOŠNE ROZSÁHLÝ AKUTNÍ KAZ DOLNIHO M1 l. dx. U DÍITETE, PRONIKAJÍCÍ DO DRENOVÉ DUTINY Mandibula M/B/D1, infans II, zubní vek 11-12 let A. Korunka postiženého moláru je kazem destruována, barva zubu svedcí o devitalizaci pulpy. Za kariézním M2 je v celisti videt okluzní plochu korunky prorezávajícího M2 a malou cást korunky M3 (šipka). P2 byl ztracen post mortem (alveolus oznacen žlute). B. Pohled na kariézní molár z linguální strany.

    15. CARIES AD PULPAM PENETRANS Lebka B494, žena, adultus-maturus Hluboký aproximální distální kaz maxilárního m1 l. sin. s penetrací do korenového kanálku (šipka). Tmavá barva zubu svedcí o devitalitaci zubu. Kost v okolí zubu nenese známky peridentálního zánetu.

    16. MEZIÁLNÍ APROXIMÁLNÍ KAZ DOLNÍHO M1 l. dx. S OTEVRENÍM DRENOVÉ DUTINY A PERIAPIKÁLNÍM ZÁNETEM Mandibula M/B/36, pohlaví neurceno, adultus (kolem 30. roku veku) A. celkový pohled (kariézní M1 – šipka), B,C. Detaily kariézního zubu

    19. VÍCECETNÝ ZUBNÍ KAZ U DOSPELÉHO JEDINCE Mandibula M/B/48, pohlaví neurceno, adultus (vek 30-35 let) A. Detail cásti pravého kvadrantu. Zbytky korunek P1- P2 a M1 rozrušených kazem. Hluboký krckový kaz na linguální ploše M2 s prunikem do dentinu. Zubní kámen. B. Celkový pohled na dolní celist. M2-3 vlevo ztraceny behem života. C. Kazivé torzo M1 l. sin. (šipka) se známkami peridentálního zánetu.

    20. APROXIMÁLNÍ KAZY PERMANENTNÍCH MOLÁRU Lebka B386, pohlaví neurceno, adultus II- maturus A, B. Levý maxilární kvadrant - detaily kariézních zubu, C. Celkový pohled na horní zubní oblouk Aproximální distální kaz M2 a devastující meziální kaz M3 s devitalizací zubu.

    21. KORENOVÝ KAZ MANDIBULÁRNÍHO M2 l. sin. Mandibula M/B/31, pohlaví neurceno, adultus Korenový kaz M2 (šipky), recese alveolárního výbežku s obnažením velké cásti korenu zubu, resorpce kosti kol kariézního korene. Pokrocilá abraze M1-2, zubní kámen.

    22. CERVIKÁLNÍ KAZY M1 - M2, APROXIMÁLNÍ KAZ M3 Mandibula M/B/28, pohlaví neurceno, adultus Cást pravého dolního kvadrantu Plošne rozsáhlý krckový kaz M2 s penetrací do hloubky a krckový kaz M1, šírící se cirkulárne (cervené šipky). Meziální kaz M3 (žlutá šipka). Známky parodontopatie: recese alveolárního výbežku s posunem cementoemailové junkce a obnažením cásti korenu. Zubní kámen na bukální ploše korunek moláru.

    23. APROXIMÁLNÍ PENETRUJÍCÍ KAZ MAXILÁRNÍHO M2 l. sin. S KOSTNÍMI PROJEVY PERIDENTÁLNÍHO ZÁNETU Lebka B377, muž, adultus I (25. - 30. rok veku) A. Ventro-mediální pohled, B. Mediální pohled Meziální kaz M2 s penetrací do cavitas dentis (A, B). O peridentálním zánetu svedcí nález na kosti v okolí korenu kariézního zubu a kostní píštele v (A, šipky). Viditelná je cást korunky prorezávajícího M3 (A, B). M1 byl ztracen behem života.

    24. ROZSÁHLÝ KAZ MAXILÁRNÍHO M1 U NEDOSPELÉHO JEDINCE Lebka B669a/b, juvenis A. Pohled na cást levého maxilárního kvadrantu se zbytky korunky kariézního M1. Otevrení korenové cásti drenové dutiny, devitalizace zubu. B. Laterální pohled. Rozrušení zevní steny alveolu M1 zánetem - pohled do dutiny abscesu a na obnaženou apikální cást korenu (šipka).

    26. KAZ MAXILÁRNÍHO M2 S PERIDENTÁLNÍM ZÁNETEM Lebka B/B97, žena, adultus A. Detail cásti pravého horního kvadrantu s M1 destruovaným kazem, B. Laterální pohled na alveolární výbežek v míste M2 A: Rozsáhlý kaz zcela znicil korunku M2. M1 byl ztracen již behem života, P2 ztracen post mortem. B: Kostní projevy hnisavého zánetu s rozrušením cásti zevní steny alveolu (šipka).

    27. KRCKOVÉ KAZY A. Lebka B434, žena, adultus II. Krckový kaz maxilárního M2 l. sin. Cervikální kaz s cirkulární propagací je oznacen šipkou. Tretí molár je nápadne malý. Zubní kámen na vestibulární ploše korunek všech stolicek. B. Mandibula M/B/18, muž, maturus. Cervikální kazy M2 s cirkulární propagací a rozsáhlý kaz M1 - puvodne pravdepodobne krckový, s plošným rozšírením na korunku a koren moláru a s penetrací do drenové dutiny. Chybející cást korenu M1 byla znicena kazem.

    28. DEVASTUJÍCÍ KAZY U MLADÉHO JEDINCE Lebka B449, muž, adultus I Zbytky korenu kariézního P1 l. dx. (šipka) a velký aproximální meziální kaz M1 s prunikem do drenové dutiny a otevrením korenových kanálku. P2 vpravo byl ztracen intravitálne, nepríliš dlouho pred smrtí, I1a C vpravo a I1-2 vlevo postmortálne.

    29. KRCKOVÉ KAZY PRI POSTIŽENÍ PARODONTU Mandibula M/B/2, pohlaví neuceno, maturus A. Celkový pohled na mandibulu, B. Krckové kazy M1 a M2 a rozsáhlý aproximální meziální M3 l. dx., C. Kazivé torzo M1 l. sin. Známky postižení parodontu - znacné obnažení korenu zubu. Pokrocilá abraze.

    30. LITERATURA Bastors JL, Nomura LH, Peres MA. Dental caries and associated factors among young male adults between 1999 and 2003 in Southern Brazil. Community Dent Health 2007;24:122-7. Delgado-Darias T, et. al. Dental caries amomg the pre-Hispanic population from Gran Canaria. Am J Phys Anthropol 2005;128:560-8. Ferreira SH, et al. Dental caries in 0- to 5-year-old Brazilian children: prevalence, severity, and associated factors. Int J Paediatr Dent 2007;17:286-96. Chazel JC, et al. A comparative analysis of periapical health based on historic and current data. Int Endod J 2005;38:277-84. Islam B, Khan SN, Khan AU. Dental caries: from infection to prevention. Med Sci Monit 2007;13:RA196-203. O´Sullivan EA, Williams SA, Curzone ME. Dental caries in relation to nutritional stress in early child populations. Pediatr Dent 1992;14:26-9. Paichl P. Dejiny zubní medicíny. Praha: Nuga, 2000:223. Pereira SM, et al. Dental caries in 12-year-old schoolchidren and its realtionship with socioeconomic and behavioural variables. Oral Health Prev Dent 2007;5:299-306. Pospíšilová B, Procházková O. Zubní kaz u historických obyvatel Broumova. Lék Zpr LF UK Hradec Králové 2006;51:299-311. Psoter WJ, Reid BC, Katz RV. Malnutrition and dental caries: A review of the literature. Caries res 2005;39:441-7. Ruiz Miravet A, Montiel Company JM, Almerich Silla JM. Evaluation of caries risk in a young adult population. Med Oral Patol Oral Cir Bucal 2007;12:E412-8. Scheid RC. Woelfel´s dental anatomy: its relevance to dentistry. 7th ed. Philadelphia: Lippincott Wiliams & Wilkins, 2007:534. Strouhal E, Bareš L. K prehistorii zubního kazu. Prak Lék 1961;41:567-9. Young DA, Featherstone JD, Roth JR. Curing the silent epidemic: caries management in the 21st century and beyond. J Calif Dent Assoc 2007;35: 681-5.

    31. ABRAZE ZUBU

    32. Definice V domácím písemnictví se pod pojem abraze zahrnují obvykle všechny mechanicky podmínené zmeny v prubehu postnatálního života, které jsou spojeny s úbytkem tvrdých tkání zubu

    33. Topika abraze Baath & Nieuw Amergongen, 1977 Abraze horizontální Obrus okluzních ploch a incisiválních hran korunky zubu. Abraze vertikální – usuratio interstitialis, usuratio interaproximalis Oter aproximálních ploch korunky v dusledku vzájemného kontaktu zubu.

    34. Abraze zubu jako proces fysiologický i patologický Maat 2001; Pigno et al., 2001; Schneid, 2007 Abraze zubu je prirozeným atributem pribývajícího veku a do urcitého stupne ji lze oznacit za proces fysiologický, který postihuje obe dentice. Startuje v okamžiku prorezání korunky zubu. Pokud zasahuje pouze tvrdou a mechanicky odolnou sklovinu, probíhá pozvolna. Po obnažení mekcího a méne odolného dentinu proces akceleruje. Objevují se abrazivní konkavity vymletého dentinu, korunka zubu se zkracuje, snižuje se okluze, v pokrocilé fázi dochází k otevrení drenové dutiny. Ve svých pokrocilých formách tak abraze prechází v proces patologický, který svému nositeli prináší radu závažných zdravotních komplikací. Obnažení dentinu na oklusní ploše korunky predstavuje locus minoris resistenciae a predisponuje ku vzniku okluzního kazu korunky i parodontopatií. Otevrení drenové dutiny abrazí vede ke komplikacím typu pulpitidy, peridentálních zánetu a v konecné fázi pak ke ztráte zubu.

    35. Kvantifikace abraze Murphyho klasifikace (1959) Schneid, 2007 Stupen 0. Zub je zcela prorezán, okluzní plocha ci incisivální hrana je bez známek abraze. Stupen 1. Mírný oter skloviny incisivální hrany nebo okluzní plochy korunky. Ohlazení hrotu kousacích hrbolku. Lehké oploštení reliéfu okluzní plochy. Není obnažen dentin. Stupen 2.Tenká linie obnaženého dentinu na incisivální hrane korunky. Bodové obnažení dentinu na vrcholech hrbolku okluzní plochy. Výraznejší oter reliéfu okluzní plochy. Stupen 3. Silná linie obnaženého dentinu na incisiválních hranách korunky. Splývající plochy obnaženého dentinu na okluzní ploše korunky. Pocátky zkracování korunky. Stupen 4. Velmi silná linie obnaženého dentinu na incisivální hrane korunky. Obnažení dentinu na celé okluzní ploše korunky s abrazivními jámami „vymletého“ dentinu. Vymizení reliéfu okluzní plochy. Markantní zkrácení korunky zubu. Stupen 5. Velmi markantní zkrácení korunky zubu. Nevytvorí-li se sekundární dentin, dochází k otevrení korunkové cásti drenové dutiny. Stupen 6. Abraze zubu dosahuje k odstupu korenu. Dochází k otevrení korenové cásti drenové dutiny.

    36. Faktory ovlivnující proces abraze Klepácek et al., 2001; Maat, 2001, Verrett, 2001 Rychlost a rozsah abraze závisí na rade cinitelu: na faktorech geografických, zpusobu života dané populace, složení potravy, dedicných dispozicích, anatomií celistí, typu skusu i pretížení persistujících zubu pri vetších ztrátách v dentici. Dominantní roli hraje složení potravy, predevším zastoupení jejích abrazivních složek. Uplatnují se také stereotypne provádené pohyby, napr. bruxismus. Popisovány jsou „profesní“ abraze u hrácu na dechové nástroje, švadlen, obuvníku nebo abraze frontálních zubu u kuráku dýmky. Pri vrozených ci získaných defektech skloviny postupuje abraze rychleji než je norma v dané populaci.

    37. Prubeh abraze zubu dnes a v minulosti Škaloud, 1933; Parma, 1939; Pigno et al. 2001 Ve stálém chrupu soucasného cloveka se abraze stává opticky patrnou teprve asi od 30. roku veku. Její prubeh je pomalý a i u jedincu pokrocilého veku je dominantním 2. stupen abraze 2 (Cechová). V minulosti nastupoval opticky viditelný poces abraze dríve, probíhal rychleji a dosahoval vyšších stupnu v porovnání s nálezy u dnešního civilisovaného cloveka. Literární paleopatologické prameny uvádejí, že hlavní prícinou rychlého prubehu byla v minulosti znacná prímes abrasiv ve strave - „popela, písku, kremicitanu a jiných minerálu, které zuby znamenite obrušovaly“ (Škaloud, Parma). Také u populací žijících na území Broumova ve 13.- 18. století, byl nástup abraze casný, její prubeh rychlý a u starších jedincu dosahoval vysokých stupnu (Pospíšilová a Procházková). To dokumentují i fotografie v Atlasu.

    38. Abraze rovnomerná, nerovnomerná a patologická Klepácek et al., 2001 ABRAZE ROVNOMERNÁ znací, že proces obrusu zubu príslušné dentice je stejnomerný. Ideálním chrupem, u nehož abraze probíhá naprosto rovnomerne, je chrup s dokonale vytvorennou Speeovou krivkou. Jeho rysem je absolutní artikulacní rovnováha a odpovídá mu okluze typu labiodoncie. U dnešního Evropana vyskytuje zcela mimorádne - pro soucasnou populaci je typická okluze typu psalidodoncie. Jí odpovídá abrasio ad palatum (korunky zubu se více opotrebovávají na strane patrové než na strane bukální ci labiální) a vetší obrus rezáku a stolicek (s výjimkou M3) oproti špicákum a premolárum. U dnešní populace tedy ve skutecnosti o zcela ideální rovnomernou abrazi nejde. V definitivní dentici je nejvíce abradován první molár jako erupcne nejstarší zub a naopak nejméne tretí molár jako zub erupcne nejmladší. ABRAZE NEROVNOMERNÁ vykazuje výraznou diferenci mezi stupnem abraze u jednoho ci nekolika zubu a stupnem abraze zubu zbývajících. Bývá zaprícinena anomáliemi skusu, intravitálními ztrátami zubu a v moderní dobe i špatne zhotovenými protetickými náhradami. ABRAZE PATOLOGICKÁ probíhá u postiženého jedince podstatne rychleji než je u dané populace obvyklé. Vzniká v dusledku hypoplasie tvrdých tkání zubu. Vyvolávající noxou jsou stresové faktory pusobící v casném stadiu vývoje jedince, z nosologických jednotek pak predevším rachitis a vrozená syfilis.

    39. POSTUP ABRAZE MAXILÁRNÍHO M1 l. dx. vlevo stupen 0, vpravo stupen 6 Murphyho klasifikace

    40. ABRAZE MAXILÁRNÍCH M1 U DÍTETE Lebka B/b82, infans II, vek 12-13 let První definitivní moláry jeví stupen 2 Murphyho klasifikace. Reliéf okluzní plochy korunky je výrazne setren (A, B), obnažen je dentin kousacích hrbolku (A) – vše ponekud více vlevo (stupen 2 Murphyho klasifikace). Frontální zuby a premoláry byly v dobe smrti dítete prorezány, M2 dle morfologie alveolu nebyl prorezán (všechny tyto zuby ztraceny post mortem). V celisti nejsou známky existence M3.

    41. ABRAZE MAXILÁRNÍCH M1 U NEDOSPELÉHO JEDINCE Lebka B670/b, juvenis A. Celkový pohled na horní zubní oblouk, B. Detail M1 l. dx. V horní celisti jedince ve veku 18.- 20. let persistují pouze první moláry, ostatní zuby byly ztraceny posmrtne. Reliéf okluzní plochy obou stolicek je cástecne setren, patrny jsou plošky obnaženého dentinu (2. stupen abraze).

    42. STAV ABRAZE TRVALÝCH ZUBU DOLNÍHO OBLOUKU U NEDOSPELÉHO JEDINCE Mandibula M/B/D14, juvenis A. Celkový pohled na dolní zubní oblouk, B. Detail cásti pravého dolního kvadrantu Viditelné známky abraze jeví pouze obe M1 (stupen 2), kdežto korunky P1-2 vpravo a korunky M2 bilaterálne jsou bez makroskopických známek oteru. Oba M3 jsou uloženy ve vertikálním postavení a dosud neprorezány - cást jejich korunek je v celisti viditelná (šipky). Chybející zuby (A) byly ztraceny posmrtne.

    43. ABRAZE DOLNÍCH MOLÁRU U JEDINCU VEKOVÉ KATEGORIE JUVENIS A. Mandibula M/B/D25, B. Mandibula M/B/D28, C. Mandibula M/B/D26 Unilaterálne jsou v detailech zachyceny definitivní moláry Na všech mandibulách je témer shodný nález: na M1 jsou patrny známky abraze – cástecne setrelý reliéf okluzní plochy a obnažení dentinu na vrcholu kousacích hrbolku (Murphyho st. 2). Dobre prorezaná korunka M2 je bez viditelných známek abraze (Murphyho st. 0). Za M2 je v celistech videt cást korunky dosud neprorezaného M3 (šipky).

    44. POKROCILÁ A STRANOVE LEHCE ASYMETRICKÁ ABRAZE ZUBU U DOSPELÉHO MUŽE Lebka B/503, muž, maturus Abraze persistujících frontálních zubu (I2, C vlevo) do stupne 3, abraze persistujících laterálnch zubu (P1,M1-3 vpravo, P1-M3 vlevo) do stupne 4-5e. Abraze je lehce stranove asymetrická, ponekud více jsou obroušeny premoláry a moláry na strane levé. Chybející zuby byly ztraceny post mortem.

    45. STRANOVE NEROVNOMERNÁ ABRAZE MAXILÁRNÍCH ZUBU U DOSPELÝCH JEDINCU A. Lebka B282, muž, adultus II – maturus: P2: vpravo stupen abraze 1, vlevo stupen 4; M2: vpravo stupen abraze 2-3, vlevo stupen 5. B. Lebka B234, muž, adultus II – maturus: M1: vlevo stupen abraze 1, vpravo stupen 5.

    46. NEROVNOMERNÁ ABRAZE ZUBU MAXILÁRNÍHO OBLOUKU U DOSPELÉ ŽENY PRI INTRAVITÁLNÍCH ZTRÁTÁCH ZUBU Lebka B490, maturus A. Maxilární dentice – celkový pohled. Abraze M2: Vpravo stupen abraze 2-3, vlevo 5-6. Na palatinální strane je korunka M2 l. sin. obroušena až k odstupu korenu, na strane bukální je malá cást korunky zachována. P1-M1 vlevo ztraceny intravitálne. B. Pohled na maxilární dentici zleva. Na M1 a M2 l. dx. je dobre patrný šikmý sklon abraze, s vetším obrusem palatinální plochy korunek. Obnažena je cást korenu zubu. Patrná jsou deposita zubního kamene.

    47. STRANOVE ASYMETRICKÁ ABRAZE V MAXILÁRNÍ DENTICI Lebka B282, muž, veková kategorie adultus II - maturus I A. Horní zubní oblouk – celkový pohled, B. Detail cásti levého horního kvadrantu Abrasio ad palatum. Persistující zuby v levém kvadrantu vykazují vetší abrazi než zuby vpravo. Zvlášte zretelný je rozdíl mezi abrazí M1 vpravo (stupen 2-3) a vlevo (stupen 5). Sekundární dentin na abradované okluzní ploše M1vlevo má vzhled „letokruhu“, uprostred je otevren korenový kanálek. V okolí korenu M1kostní známky zánetu (B). Chybející zuby ztraceny post mortem.

    48. NEROVNOMERNÁ ABRAZE MAXILÁRNÍCH TRVALÝCH MOLÁRU Lebka B46, muž, maturus A. Horní zubní oblouk, B-D. Detail M1-2 l. dx: B-pohled z bukální strany, C-pohled zezadu, D-pohled na okluzní plochy M1-2 M1vpravo je abradován více než vlevo. Markantní je také vyšší stupen abraze M2 l. dx. oproti M1 téže strany (v norme je více abradován M1 jako erupcne nejstarší zub trvalé dentice). Bilaterální ageneze M3, rozsáhlý caries dentis M2 vlevo, intravitální ztráty P1-2 l.dx. a I2 l. sin.

    49. POKROCILÁ ABRAZE MAXILÁRNÍHO P1 A M1-2 l. dx. LEBKA B312, žena, adultus II – maturus I U P1 a M1-2 l. dx. stupen abraze 5. P2 vpravo destruován kazem (šipka) a devitalizován.

    50. VYSOKÝ STUPEN ABRAZE MAXILÁRNÍHO M1 A M2 l. sin. Lebka B312, žena adultus II – maturus I A. Palatinální pohled, B. Bukální pohled, C. Buko-dorsální pohled Abrasio ad palatum, 5.-6. stupen Murphyho klasifikace. Recese alevolárního výbežku, obnažení velké cásti korenu zubu. A - šipka: otevrení korenové cásti drenové dutiny.

    51. POKROCILÁ ABRAZE HORNÍHO M1 l. sin. Lebka B477, žena, maturus Abraze okluzní plochy M1 s otevrením korenového kanálku (šipka). Na kosti v okolí korenu zubu jsou známky zánetu: dutina periradikulárního abscesu s rozsáhlým rozrušením zevní steny alveolu a obnažením korenu kariézní stolicky.

    52. ABRAZE MANDIBULÁRNÍCH STÁLÝCH REZÁKU Mandibula M/B/7, pohlaví neurceno, adultus II – maturus I A. Celkový pohled na mandibulu, B. Labiální pohled na abradované rezáky, C. Známky abscesu s rozrušením zevní steny alveolu intravitálne ztraceného P2 a M1 vpravo (šipka). Široká linie obnaženého dentinu na incisivální hrane všech rezáku a znacné zkrácení jejich korunek (stupen 4 Murphyho klasifikace). Morfologie alveolárního výbežku bezzubé cásti celisti svedcí o intravitálních ztrátách zubu a peridentálních zánetech. Remodelace alveolárního výbežku po intravitálních ztrátách zubu.

    54. ZNACNÁ ABRAZE DOLNÍCH MOLÁRU Mandibula M/B/90, žena, maturus II – senilis. Deposita zubního kámene na bukální strane korenu abradovaných moláru vpravo.

    56. LITERATURA Baath C, Nieuw Amergongen A. Tooh wear. Classification and terminology. Ned Tijdschr Tandheelkd 1997;104:138-41. Bermudia JM, et al. Rates of anterior tooth wear in Middle Pleistocene hominins from Sima de los Huesos (Sierra de Atapuerca, Spain). PNAS 2003;100:11992-6. Cechová L. Abraze zubu u soucasné pražské populace. Cs Stom 1971;72:27-34. Kaifu Y, et al. Tooth wear and „design“ of the human dentition: A perspective from evolutionary medicine. Am J Phys Anthropol 2003;Suppl 37:47- 61. Klepácek I, et al. Klinická anatomie ve stomatologii. Praha: Grada Publishing 2001:331. Litonjua LA, et al. Tooth wear: attrition, erosion and abrasion. Quintessence Int 2003;34:435-6. Maat GJ. Diet and age-at-death determination from molar attrition. A review related to the low countries. J Forensic Odontostomatol 2001;19:18-21. Mjor IA. Pulp-dentin biology in restorative dentistry. Part 5: Clinical management and tissue changes associated with wear and trauma. Quintessence Int 2001;32:771-88. Parma C. Umelá abraze zubu pri paradentose. Cs Stom 1939;39:347-72. Pigno MA, et al. Severity, disturbance, and correlates of occlusal tooth wear in a sample of Mexico-American and European-American adults. Int J Prosthodont 2001;14:65-70. Pospíšilová B, Procházková O. Proces abraze zubu u historických populací Broumova. Acta Medica (Hradec Králové) Suppl 2004;47:3-11. Schneid RC. Woelfel´s dental anatomy: Its relevance to dentistry. Philadelphia: Lippincott Wiliams & Wilkins, 2007:534. Škaloud F. O funkcním otrení zubu na ceských predhistorických lebkách. Anthropologie 1933;11:232-40. Verrett RG. Analyzing the etiology of an extremely worn dentition. J Prosthodont 2001;10:224-33.

    57. KOSTNÍ PROJEVY VEKOVÝCH ZMEN PARODONTU A PROJEVY ONEMOCNENÍ PARODONTU

    58. Parodont - parodontium synonyma: GINGIVODENTÁLNÍ APARÁT, MUKOPERIOST angl. PERIODONTIUM Souborné oznacení tkání, které upevnují zub v alveolu. Je složen ze struktur vzniklých z ektomezenchymálního vaku. Soucásti: gingiva, cementum, periodontium a alveolus dentis, do nehož je zub ukotven formou gomfózy.

    59. Stárnutí parodontu Škaloud, 1973; Kinane, 2000 V dospelosti s pribývajícím vekem schopnost regenerace parodontu klesá. Postupne dochází ke gingivální recesi, v dusledku tvorby sekundárního cementu ke zúžování periodontální šterbiny, k rídnutí spongiózy alveolárního výbežku a k recesi alveolárního výbežku. Obnažují se krcky a nasledne také cást korenu zubu. V norme by nemelo obnažení korene ve 40. roce života prekrocit 1-2 mm, v 50. roce 4-5 mm.

    60. Onemocnení parodontu Wotke, 2001 Parodontitis je zánetlivé onemocnení postihující všechny složky parodontu - gingivu, závesný aparát zubu a alveolární výbežek celisti. Patologické zmeny v prubehu onemocnení: Postupne dochází k destrukci struktur parodontu. Vznikají gingivální parodontální choboty, objevuje se recese dásne a alveolárního výbežku celisti, rozrušují se vlákna závesného aparátu zubu. V dusledku techto zmen se objevuje viklavost zubu a posléze vypadávání zubu. Klinické formy parodontitidy: Povrchová a hluboká marginální parodontitis dospelých, rychle progredující parodontitis, lokalizovaná juvenilní parodontitis, prepubertální parodontitis a další.

    61. Klasifikace parodontitid v osteologickém materiálu Aufderheide a Rodríguez- Martín, 1998 V paleostomatologickém osteologickém materiálu chybí pro možnost bližšího zarazení parodontitidy jak anamnéza pacienta, tak postmortální ztráta mekkých tkání. Z tohoto duvodu se v paleoantropologii klasifikuje parodontitis pouze do dvou kategorií: Parodontitis generalizovaná Parodontitis lokální

    62. Morfologické projevy parodontopatií v osteologickém materiálu Aufderhiede Rodríguez-Martín, 1998; Clarke et al. 1986; Costa, 1982; Kerr, 1994; Löe et al., 1986; Mucic, 1991 Zmeny na marginálním okraji alveolárního výbežku: nerovnosti, porosita, dehiscence, fenestrace Generalisovaný horizontální úbytek kosti alveolárních výbežku celistí Nerovnosti a porozita interdentálních sept (Kerr, 1994) Vzdalování cemento-emailové hranice zubu od marginálního okraje alveolárního výbežku Obnažování korenu zubu: u vekem podmínených zmen parodontu je obnažení korenu veku jedince úmerné, u parodontitid je vetší než odpovídá veku.

    63. ZNÁMKY PARADONTOPATIE U MLADÉHO DOSPELÉHO JEDINCE Lebka B300, muž, adultus I (stárí asi 20 let) Detaily cásti pravého horního zubního kvadrantu A. Dorso-laterální pohled, B. Ventro-laterální pohled Postižení parodontu neodopvídající veku. Recese alveolárního výbežku s expozicí znacné cásti korenu M2. M1 - s rovnež cástecne obnaženými koreny - destruován kazem. Zachycená Interalveolární septa mají nerovný okraj a jsou znacne porotická. Retence M3 (korunka zubu smeruje meziovestibulárne).

    64. POSTIŽENÍ PARADONTU U MLADÉHO MUŽE Lebka B360, muž, adultus I (20-30 let) Vpravo nahore byly intravitálne ztraceny všechny zuby, s výjimkou zde zachyceného prvního premoláru a prbvního moláru. Koreny moláru jsou témer obnaženy, koreny premoláru jsou kryty alveolem pouze v apikální cásti. Patrna je horizontální recese alveolárního vybežku, jeho okraj je nerovný a v oblasti M1 porotický s dehiscencemi.

    65. PARODONTOPATIE U DOSPELÉHO JEDINCE ZRALÉHO VEKU Mandibula M/B/25, pohlaví neurceno, maturus I (asi 45 let) Pravý dolní kvadrant. A. Laterální pohled, B. Pohled zepredu V pravé polovine dolní celisti jsou prítomny pouze dva zuby: M2 (s aproximálním kazem - šipka) a M3. Koreny obou zubu jsou cástecne obnaženy (A). Ostatní zuby byly ztraceny intravitálne. Margo alveolárního výbežku v místech ztracených zubu je nerovný s fenestracemi a hyperostózami.

    66. ZMENY NA PARODONTU PODMÍNENÉ VEKEM Mandibula M/B/67, pohlaví neurceno, maturus (50-60 let) Levý dolní kvadrant. Recese alveolárního výbežku s obnažením cásti korenu špicáku a prvního moláru l. sin. Poróza interdentálních sept. M2 byl ztracen intravitálne, frontální zuby a oba premoláry ztraceny post mortem. Pokrocilá abraze korunek C a M1.

    67. ZNÁMKY PARODONTOPATIE NA ALVEOLÁRNÍM VÝBEŽKU MANDIBULY Mandibula M/B/82, žena, maturus Zachycena cást pravého dolního kvadrantu Persistují pouze P1-2 a M2-3, ostatní zuby vpravo dole byly ztraceny intravitálne. Korunky premoláru a moláru jsou abradovány do stupne 5 Murphyho klasifikace, jejich koreny jsou z velké cásti obnaženy. Okraj alveolárního výbežku v rozsahu persistujících zubu je nerovný a výrazne porotický. Depositum zubníhp kámene na bukálne strane krcku a korene tretího moláru.

    68. POSTIŽENÍ PARODONTU U JEDINCE STREDNÍHO VEKU Mandibula M/B/26, pohlaví neurceno, maturus Cást levého zubního kvadrantu Horizontální recese alveolárního výbežku s expozicí velké cásti korenu znacne abradovaného M2-3. Depozita zubního kamene na bukální strane korenu stolicek. Hrebenovitá reaktivní exostóza na marginální cásti alveolárního výbežku v rozsahu M2-M3. Kostní projevy hnisavých zánetu – pravdepodobne parodontálního puvodu - u intravitálne ztraceného P1, P2 a M1 (šipky).

    69. LITERATURA Aufderheide AC, Rodríguez-Martín C. The Cambridge encyclopedia of human paleopathology. Cambrdge University Press, 1998:478. Clarke NG, et al. Periodontal disease in ancient population. Am J Phys Anthropol 1986;71:173-83. Clerehugh V. The changing face of periodontal epidemiology. Community Dent Health 1993;10 Suppl 2:19-28. Costa RL Jr. Periodontal disease in the prehistoric Ipiutak and Tigara skeletal remains from Point Hope, Alaska. Am J Phys Anthropol 1982;97-110. Deroux E. Complication of dental infections. Rev Med Brux 2001;22:A289-95. Eber OTJ. Periodontal diseases in the child and adolescent. J Clin Periodontol 2002;29:400-10. Goldberger HJ, et al. Measuring periodontal disease in ancient populations: root and wear indices in study of American Indian skulls. J Periodont 1976;47:348-51. Kerr NW. Prevalence and natural history of periodontal disease in prehistoric Scots (pre-900 AD). J Periodont Res 1998;33:131-7. Kerr NW. Prevalence and natural history of periodontal diseases in a London, Spialfields, Population (1645-1852 AD). Archs Oral Biol 1994;39:581-8. Kinane DF. Periodontal disease in children and adolescents: Introduction and classificaton. Periodontology 2000;26:7-15. Klepácek I, Mazánek J. Klinická anatomie ve stomatologii. Grada Publishing, 2001:331. Löe H, et al. Natural history of periodontal disease in man. Rapid, moderate and no loss of attachment in Sri Lanken labores 14 to 46 years of age. J Clin Parodontol 1986;13:431-45. Loessche WL, Grossman NS. Periodontal disease as a specific, albeit chronic, infection: Diagnosis and treatment. Clin Microbiol Rev 2001: 727-52. Mucic D. Periodontal disease on Yugoslav soli during the past two milenia. Stomatol Glas Srb 1991;37:469-79. Škach M, et al. Onemocnení parodontu. Praha: Avicenum, 1973:103. Wotke J. Patologie orofaciální oblasti. Grada Pubklishing, 2001:335.

    70. ZUBNÍ KÁMEN CALCULUS DENTIS - ODONTOLITH

    71. Puvod, vzhled a složení zubního kámene Greene et al., 2005; Gürgan & Bilgin, 2005; Roberts-Harry et al. 2007; Wotke, 2001 Puvod, vzhled Tvorbe zubního kamene predchází zubní plak = mikrobiální povlak na zubech. Calculus dentis je definován jako mineralizovaný zubní plak. Tvorí tvrdý a drsný povlak na zubech. Složení Anorganická složka: kalciumfosfát ve forme hydroxylapatitových krystalu (75%), kalciumkarbonát a magnesiumfosfát (5%), H2O (20%) Organická složka: epitelie, mucin a zbytky bakterií – koku a gramnegativních tycek Zubní plak a zubní kámen predisponují ku vzniku zubního kazu a onemocnení parodontu

    72. Lokalizace zubního kamene Roberts-Harry et al., 2007; White, 1997; Wotke, 2001 SUPRAGINGIVÁLNÍ ZUBNÍ KÁMEN Tvorí se v blízkosti vyústení velkých slinných žláz do dutiny ústní na linguální strane dolních rezáku: pri vyústení glandula submandibularis a glandula sublingualis na caruncula sublingualis na vestibulární strane horních moláru: v blízkosti vyústení glandula parotis na papilla parotidea SUBGINGIVÁLNÍ ZUBNÍ KÁMEN (KONKREMENT) Muže být lokalizován na kterémkoli zubu horního a dolního zubního oblouku

    73. Kvantifikace zubního kamene v paleopatologii Calculus score Aufderheide & Rodríguez-Martín 1998; Dobney & Brothwell, 1987; Whittaker et al., 1998 0 = Zubní kámen není prítomen 1 = Zubní kámen kryje zub maximálne do šíre 1 mm od okraje dásne 2 = Strední deposita supragingiválního i subgingiválního kkamene 3 = Velká deposita supragingiválního i subgingiválního kamene

    74. CALCULUS DENTIS NA HORNÍCH PREMOLÁRECH A MOLÁRAECH Lebka B391, muž, adultus I A. Celkový pohled na maxilární dentici, B. Laterální pohled na P1- M2 Velká deposita supragingiválního i subgingiválního kamene na vestibulární ploše P1-M2.

    75. DEPOZITA ZUBNÍHO KAMENE NA OKLUZNÍ A VESTIBULÁRNÍ PLOŠE KORUNEK MAXILÁRNÍHO M1-2 l. sin. Lebka B350, žena, adultus I (stárí 25-30 let) A. Pohled na okluzní plochu M1-2, B. Laterální pohled na M1-2 l. sin. Znacná depozita zubního kamene v predilekcní lokalizaci na horních molárech - pri vyústení vývodu príušní žlázy do vestibulum oris. Calculus zcásti kryje i okluzní plochu korunek. Dalším nálezem je hluboký fisurální kaz M1 (A) s periapikálním zánetem, který se rozšíril i na sousední zdravý M2. B: Rozrušení tenké zevní steny alveolu M1-2 zánetem a obnažení jejich korenu.

    76. CALCULUS DENTIS Lebka B490, žena, maturus Maxilární dentice, levý kvadrant. A. Laterální pohled, B. mediální pohled Velká deposita supragingiválního i subgingiválního kamene na vestibulární i palatinální strane P1 – M2 l. sin.

    77. SUPRAGINGIVÁLNÍ ZUBNÍ KÁMEN NA BUKÁLNÍ PLOŠE KORUNKY MANDIBULÁRNÍHO M1-2 l. dx Mandibula M/B/30, pohlaví neurceno, adultus II – maturus I

    78. ZUBNÍ KÁMEN NA DOLNÍCH TRVALÝCH MOLÁRECH A. Mandibula M/B/57, pohlaví neurceno, adultus II –maturus. Subgingivální kámen na vestibulární ploše obnažené cásti korenu M1-3 l. sin. B. Mandibula M/B/50, pohlaví neurceno, adultus. Zubní kámen v oblasti krcku a prilehlé cásti korene M1-2 l. dx. Deposita kamene se pravdepodobne podílela na vzniku parodontopatie, o níž svedcí recese alevolárního výbežku s cástecným obnažením korenu zubu, marginální nerovnosti a porosita alveolárního výbežku i kostní val v marginální cásti alvelárního výbežku vestibulárne (reakce na gingivitis).

    79. LITERATURA Aufderheide AC, Rodríguez-Martín C. The Cambridge encyclopedia of human paleopathology. Cambrdge University Press, 1998:478. Dobney K, Brothwell D. A method for evaluating the amount of dental calculus on teeth from archaeological sites. J Archaeol Sci 1987;14:343-51. Greene TR, Kuba CL, Irish JD. Quantifying calculus: a suggested new approach for recording an important indicator of diet and dental health. Homo 2005;56:119-32. Gürgan CA, Bilgin E. Distribution of different morphologic types of subgingival calculus on proximal root surface. Quintessence Int 2005;36:202-8. MacPerson LMD, et al. The site-specificity of supragingival calculus deposition on the lingual surface of the six permanent lower anterior teeth in humans and the effect of age, sex, gum-cheving habits, and the time since the last prophylaxis on calculus scores. J Dent Res 1995;74:1715-20. Roberts-Harry EA, Clerehugh V. Subgingival calculus: where are we now? A comparative review. J Dent 2000; 28:93-102. Roberts-Harry EA, et al. Morphology and elemental composition of subgingival calculus in two ethnic groups. J Periodontal Res 2007;71:1401-11. Whittaker DK, Molleson T, Nuttall T. Calculus deposits and bone loss on the teeth of Romano-British and eigteenth-century Londoners. Arch Oral Biol 1998;941-8. White DJ. Dental calculus: recent insights into occurence, formation, prevention, removal and oral health effects of supragingival and subgingival deposits. Eur J Oral Sci 1997;105:508-22. Wotke J. Patologie orofaciální oblasti. Grada Publishing, 2001: 335.

    80. KOSTNÍ PROJEVY ODONTOGENNÍCH ZÁNETU

    81. Parodontální absces, periodontitis, osteomyelitis purulenta Bednár et al. 1975, Wotke 2001 Parodontální absces: Retence hnisu v parodontálním chobotu. Muže být solitární ci mnohocetný, dle prubehu akutní nebo chronický. Vedle mekkých tkání muže postihnout i okolní kostní tkán. Periodontitis: Hnisavý zánet odontogenního puvodu, lokalisovaný v periodontální šterbine. Muže být lokalisován pouze do oblasti korenového hrotu nebo postihnout celou perioodntální šterbinu. Retencí hnisu v periodontální šterbine vzniká periodontální absces (Válayi a Gorzó 2004). Možné je šírení na okolní kostní tkán ve forme alveolitis, ostitis nebo osteomyelitis. Osteomyelitis purulenta - hnisavý zánet kosti

    82. Cesty šírení hnisavého zánetu do kosti Bednár et al., 1975; Mazánek et al., 1999 Cesta zvencí – pri poranení kosti (nejcasteji otevrené frakture) Prechod z okolních hnisavých pochodu - jako komplikace hnisavé periodontitidy nebo abscedující parodontitidy Metastatická hematogenní cesta u „primární osteomyelitis“

    83. Prubeh osteomyelitidy Bednár et al., 1975 Prubeh zánetu kosti jeví znacnou variabilitu, která odvisí od virulence patogenního agens a imunologické resistence organismu. Prubeh velmi prudký s celkovou alterací organismu, muže koncit smrtí Prubeh akutní - koncí úplným vyhojením nebo prechodem do subakutní a chronické fáze Prubeh subakutní Prubeh chronický - casto s akutními exacerbacemi

    84. Klinické projevy peridentálních infekci Derux, 2001; Mazánek et al.,1999; Roberts, 2007; Válayi & Gorzó, 2004; Wotke, 2001 A. Zánet je ohranicen na periodontální šterbinu v míste hrotu korene. B. Zánet prechází na mekké tkáne ci kost v okolí a projevuje se jako: Absces Absces s píštelí Odontogenní cysta Alveolitis Osteitis Osteomyelitis Maxilární sinusitis

    85. Patologické zmeny v prubehu osteomyelitidy celistí Bednár et al., 1975; Mazánek et al., 1999, Wotke, 2001 V akutní fázi dochází k nekrózám postižené kosti, vytvárejí se abscesy obsahující hnis. Dutiny abscesu se drénují pod periost, vzniká subperiostální absces - vyprazdnuje se navenek píštelí. Po provalení abscesu dojdeít bud k vyhojení procesu - píštel se uzavírá, nebo k prechodu do subakutního a chronického stadia. V subakutní fázi se abscesy ohranicují pyogenní membránou. V chronické fázi persistují opouzdrené abscesy. Píštele zustávají trvale otevreny nebo se uzavírají pouze docasne a pri akutní exacerbaci zánetu se znobu otvírají.

    86. Projevy hnisavého zánetu v paleostomatologickém materiálu Aufderheide & Rodríguez-Martín, 1998; Hillson, 2005; Ortner & Putschar, 1981; Pérez et al., 1997 Abscesy v periodontu casto precházejí na okolní kost. Nejcasteji destruují zevní tenkou stenu alveolu príslušného zubu. Mohou rozrušit také interalveolární septum a rozšírit se do alveolu sousedního zdravého zubu. U horních laterálních zubu je možný prechod per continuitatem do sinus maxillaris.

    87. A. Lebka B66, muž, maturus. Kaz M1 l. sin s otevrením drenové dutiny, devitalizace zubu. Peridentální hnisavý zánet, lýza zevní steny alveolu (šipka). B. Lebka B553, žena, adultus. Zánetlivá perforace zevní steny alveolu intravitálne ztraceného P2 l. sin. (šipka). C- Lebka B585, muž, maturus – senilis. Kostní dutina abscesu s rozrušením zevní steny aveolu P2 l. sin. (šipka). Otvorem je videt cást korene (zbytek kariézního zubu ztracen intravitálne). D. Lebka B59, muž, maturus. Hluboký meziální kaz M3 s prunikem do drenové dutiny. Peridentální zánet s postižením kosti alveolu. Lytickou lézí v zevní stene alveolu je videt apikální cást korenu zubu.

    88. PERIDENTÁLNÍ HNISAVÝ ZÁNET Lebka B604, žena, adultus (vek 25-30 let) Zánet v alveolu M1 l. dx s prechodem na kost a rozrušením zevní steny alveolu. Zub je bez kazu a s minimální abrazí. Zánet se rozšíril do alveolu zdravého zubu ze sousedního intravitálne ztraceného - pravdepodobne kariézního - druhého premoláru.

    89. PERIDENTÁLNÍ ZÁNETY FRONTÁLNÍCH ZUBU A. Lebka B586, muž, maturus-senilis. Pohled do dutiny abscesu intravitálne ztraceného I1 l. sin. Dutina abscesu dosahuje až k dolnímu okraji apertura piriformis nasi. B. lebka B373, žena, adultus-maturus. Dutina abscesu intravitálne ztraceného maxilárního I2 l. dx.

    90. OSTEOMYELITIS V OKOLÍ DEVITALIZOVANÉHO MOLÁRU Mandibula M/B/30, pohlaví neurceno, adultus II – maturus I Kaz dolního M2 l. sin. vedl k devitalizaci zubu a k hnisavému zánetu v okolí jeho korenu. Zánet se z periodontální šterbiny rozšíril na okolní kost – snímek zachycuje rozsáhlou destrukci kosti s obnažením korenu moláru.

    91. PERIDENTÁLNÍ ZÁNETY V MAXILÁRNÍ DENTICI Lebka B52, muž, maturus-senilis A. Maxila – celkový pohled na maxilární dentici. Velké intravitální ztráty zubu a znacná abraze persistujícíh zubu (stupen 5-6), B. Dutina abscesu v rozsahu P2-M1 l. sin. Purulentní zánet zcásti rozrušil interalveolární septum a zevní stenu obou alveolu. C. Dutina abscesu intravitálne ztraceného I1 l. dx.(šipka).

    92. HNISAVÉ ZÁNETY V HORNÍ CELISTI Lebka B608, muž, maturus A. Detail dutiny abscesu v rozsahu alveolu C-P2 l. dx. Špicák byl ztracen intravitálne, oba premoláry jsou bez kazu a abradovány do st. 3-4. Hnisavý zánet zcela rozrušil interalveolární septa mezi C-P1-P2. B. Zánety v alevolech C, P1-2 l. sin. (šipky). Zevní stena alveolu všech trí zubu rozrušena hnisavým procesem. P1 a P2 devitalizovány devastujícími kazy. Z kariézního P2 zbývá pouze cást korenu, viditelná kostním defektem ve stene alveolu. Cást korunky špicáku posmrtne ulomena. C. Celkový pohled na levý horní kvadrant.

    93. DUTINA VELKÉHO ABSCESU SE ŠIROCE PERFOROVANOU ZEVNÍ STENOU A S PENETRACÍ DO SINUS MAXILLARIS Lebka B136, žena, adultus I (asi 25-30 let) Rozsáhlý hnisavý proces v okolí intravitálne ztraceného M3 l. sin. Detail nekolik cm veliké dutiny abscesu s rozrušením znacné cásti zevní steny maxily a s penetrací do sinus maxillaris. Komunikace kostní dutiny abscesu se sinus maxillaris jsou oznaceny šipkami.

    94. VELKÁ DUTINA PO ABSCESU NEBO ODONTOGENNÍ CYSTE S DEFORMACÍ CÁSTI PREDNÍ STENY MAXILY Lebka B554, žena, aultus II – maturus A. Dutina dosahuje až k dolnímu okraji apertura piriformis nasi a má souvislost s alveoly I1-2 vpravo (oba zuby ztraceny intravitálne). Septum mezi alveoly je zcela destruováno. Prední stena kavity je výrazne vyboulena nad niveau okolí (šipka). B. Pohled na deformaci maxily zboku (šipka). C. Proces vedl k perforacím tvrdého patra – šipky.

    95. LITERATURA Aufderheide AC, Rodriguéz-Martín C. Cambridge University Press, 1998:478. Bednár B, et al. Ucebnice patologické anatomie. Avicenum, 1975:759. Derux E. Complications of dental infections. Rev Med Brux 2001;22:A289-95. Hillson S. Teeth. Cambridge University Press, 2005: 373. Mazánek J. Traumatologie orofaciální oblasti. Grada Publishing, 1999:122. Mazánek J, et al. Stomatologie. Triton, 1999:163. Ortner DJ, Putschar WGJ. Identification of pathological conditions in human skeletal material. Washington: Smithonian Institution Press, 1981:479. Pérez PJ, et al. Paleopathological evidence of the cranial remains from the Sima de los Huesos Middle Pleistocene site (Sierra de Atapuerca, Spain). Description and preliminary inferences. J Hum Evol 1997;33:409-21. Roberts ChA.. A bioacheological study of maxillary sinusitis. Am J Phys Antropol 2007;133:793-7. Schneid RC. Woelfel´s anatomy. Lippincott Williams & Wilkins, 2007:534. Válayi P, Gorzó I. Periodontal absceses: etiology, diagnosis and teatment. Fogory Sz 2004;97:151-5. Wotke J. Patologie orofaciální oblasti. Grada Publishing, 2001:335.

    96. EXOSTÓZY ALVEOLÁRNÍCH VÝBEŽKU

    97. Definice a etiologie exostóz (hyperostóz) Bednár et al., 1975, Hillson, 2005; Schneid, 2007; Wotke, 2001 DEFINICE Solitární nebo mnohocetné hyperplazie kosti ve forme úzce ci široce nasedajících výrustku nebo valu ETIOLOGIE Casto vznikají v dusledku lokálních faktoru - mechanického dráždení, zánetu, traumatizace Nekteré mají puvod hereditární : napr. torus mandibulae Mohou – zejména u bezzubých celistí – pusobit obtíže pri zhotovování protetických prací

    98. Klasifikace exostóz Mazánek et al. 1999; Wotke, 2001 Torus mandibulae: valovitá exostóza na vnitrní ploše mandibuly v míste úponu m. mylohyoideus Symetrické hyperostózy alveolárních výbežku v oblasti trigonum retromolare Reaktivní hyperostózy alveolárních výbežku: vznikají na ruzných místech alveolárních výbežku jako projev periostální reakce na lokální zánet (napr. apikální periodontitis) nebo traumatizaci (extrakce zubu).

    99. MOHUTNÉ VALOVITÉ EXOSTÓZY V ZADNÍ CÁSTI MAXILÁRNÍCH ALVEOLÁRNÍCH VÝBEŽKU Lebka B36, muž, adultus II – maturus I A. Pohled shora na alveolární výbežky horních celistí, B. Detail valovité exostózy vlevo – pohled shora a zevne, C-D. Detail exostózy vpravo: C – pohled zevnitr, D – pohled shora.

    100. MNOHACETNÉ VALOVITÉ A VOŠTINOVITÉ EXOSTÓZY ALVEOLÁRNÍCH VÝBEŽKU HORNÍCH CELISTÍ Lebka B419, muž, maturus I A. Celkový pohled, B. Detail exostóz l. dx, C. Detail exostóz l. sin. Intravitální ztráty moláru vpravo a premoláru a moláru vlevo.

    101. VALOVITÉ A TRÁMCITÉ HYPEROSTÓZY ALVEOLÁRNÍCH VÝBEŽKU HORNÍCH CELISTÍ Lebka B331, muž, maturus A. Celkový pohled na alveolární výbežky, B. Detil zadní cásti alveolárního výbežku l. sin. Maximum zmen je v zadní cásti alveolárního výbežku oboustranne, kde bilaterálne došlo k vícecetným intravitálním ztrátám zubu.

    102. VALOVITÁ HYPEROSTÓZA ALVEOLÁRNÍHO VÝBEŽKU MANDIBULY Mandibula M/B/50, pohlaví neurceno, adultus Kostní val v marginální cásti alveolárního výbežku lna linguálne strane u M1a M2 l. dx. Známky postižení parodontu, calculus dentis. Exostóza zrejme vznikla jako lokální reakce kosti na postižení parodontu.

    103. EXOSTÓZY NA LINGUÁLNÍ STRANE ALVEOLÁRNÍHO VÝBEŽKU MANDIBULY Mandibula M/B/25, pohlaví neurceno, adultus II – maturus A. Celkový pohled na exostózy vnitrní plochy alveolárního výbežku l. sin., B. Detail exostóz Na vnitrní ploše alveolárního výbežku je v rozsahu M1-3 hrebenovitá exostóza, na níž ventrálne navazuje mohutný „lalocnatý“ kostený val. Pokrocilá abraze moláru s otevrením korenového kanálu u M2, cástecná expozice jejich korenu a zubní kámen na linguální strane korunek.

    104. EXOSTÓZA V MÍSTE INTRAVITÁLNE ZTRACENÝCH DOLNÍCH MOLÁRU (šipka). Mandibula M/B/42, pohlaví neurceno, adultus (asi 40 let). A. Pohled na pravou polovinu celisti shora, B. Detail - laterální pohled. LIŠTOVITA EXOSTÓZA NA VNITRNÍM OKRAJI ALVEOLÁRNÍHO VÝBEŽKU MANDIBULY - šipka (pravá strana) v míste intravitálne ztracených stolicek. Nápadné je „trámcité“ uzavírání alveolu ztracených zubu. Mandibula M/B/80, pravdepodobne žena, maturus. C. Detail zadní cásti levé poloviny celisti. Pohled shora.

    105. LITERATURA Bednár B, et al. Ucebnice patologické anatomie. Avicenum, 1975:759. Hillson S. Teeth. Cambridge University Press, 2005: 373. Mazánek J, et al. Stomatologie. Triton, 1999:163. Schneid RC. Woelfel´s anatomy. Lippincott Williams & Wilkins, 2007:534. Wotke J. Patologie orofaciální oblasti. Grada Publishing, 2001:335.

    106. ZMENY NA CELISTECH PO EXTRAKCÍCH ZUBU TRAUMATA ZUBU REMODELACE CELISTÍ PO ZTRÁTE ZUBU

    107. Klinické „kostní“ komplikace extrakcí Hillson, 2005; Mazánek, 1999; Mazánek et al.,1999; Wotke, 2001 Fraktura zubu pri extrakci Odlomení steny alveolu Odlomení tuber maxillae Poškození sousedního zubu Fraktura celisti Vytvorení komunikace se sinus maxillaris

    108. Stomatochirurgie v historii medicíny Aufderheide & Rodríguez-Martín, 1998; Ortner & Putschar, 2000; Pierloni et al., 1985; Paichl, 2000; Verger-Pratoucy, 1975 Ve stredovek byla péce o chrup vložena do rukou laiku, pozdeji remeslných „odborníku“ – nápravníku, mastickáru, lazebníku a zubotrhacu. Veškeré ošetrení spocívalo v extrakcích zubu. Teprve v 18. století zacínají zubní lékarství praktikovat vysokoškolsky vzdelaní odborníci, zprvu jako podobor chirurgie, pozdeji již jako samostatný obor. Práve v 18. století však ukládání kostí do broumovské kostnice koncí. V paleostomatologickém materiálu z Broumovské kostnice jsou patrny známky laických a casto drastických stomatochirurgických zákroku.

    109. EXTRAKCE MAXILÁRNÍHO M1 l. sin. S ODLOMENÍM ZEVNÍ STENY ALVEOLU Lebka B576, žena, adultus I.

    110. EXTRAKCE MAXILÁRNÍHO M1 l. sin. S KOMUNIKACÍ (šipka) SE SINUS MAXILLARIS Lebka B441, žena, adultus

    111. EXTRAKCE MAXILÁRNÍHO M3 l. sin. – KOMUNIKACE SE SINUS MAXILLARIS Lebka B494, žena, adultus Alveolus extrahovaného moláru vykazuje známky vitální reakce. Ve stene maxilárního sinu (v míste tuber maxillae) jsou patrny dehiscence – známky hnisavé sinusitidy, která pravdepodobne vznikla jako následek traumatické alveoloantrální komunikace. Hluboké aproximální kazy M1 bilaterálne - devitalizace zubu.

    112. KOMUNIKACE DNA ALVEOLU M1 SE SINUS MAXILLARIS. Lebka B342, pravdepodobne muž, adultus II - maturus I Levá zadní cást alveolárního výbežku maxily - intravitální ztráty všech moláru.

    113. TRAUMATICKÉ ODLOMENÍ ZEVNÍ STENY ALVEOLÁRNÉHO VÝBEŽKU V ROZSAHU I1-P1. ROZSÁHLÁ OROANTRÁLNÍ KOMUNIKACE MEZI ALVEOLY MOLÁRU A MAXILÁRNÍ DUTINOU. Lebka B17, muž, adultus (kolem 35 let) A. Celkový pohled na horní zubní oblouk, B. Detail zadní cásti alveolárního výbežku vlevo s oroantrální komunikací Intravitální ztráty zubu vlevo – pravdepodobne extrakce - s výjimnkou I1, který byl ztracen post mortem.

    114. A: Celkový pohled zepredu B. Detail rezáku sboku Odchylné postavení levého malého maxilárního rezáku (A,B - šipky) je pravdepodobne následek traumatické luxace zubu. Traumata pozicne exponovaných frontálních zubu jsou dosti castá. Prícinou bývá pád ci prímý úder do zubu.

    115. REMODELACE HORNÍCH CELISTÍ PO ZTRÁTE ZUBU

    116. LITERATURA Aufderheide AC, Rodriguéz-Martín C. Cambridge University Press, 1998:478. Hillson S. Teeth. Cambridge University Press, 2005: 373. Mazánek J. Traumatologie orofaciální oblasti. Grada Publishing, 1999:122. Mazánek J, et al. Stomatologie. Triton, 1999:163. Ortner DJ, Putschar WGJ. Identification of pathological conditions in human skeletal material. Washington: Smithonian Institution Press, 1981:479. Paichl P. Dejiny zubní medicíny. Nuga, 2000: 223. Pierloni P, Bossini L, Bossini PB. Exodontics in prehistory and in contemporary primitive societes. A study of tooth extraction as a technic of utilitarian resort and as a fact of custom. Minerva Stomatol 1985;34:595-616. Verger-Pratoucy JC. History of tooth extractions: data conncerning the prehistoric period. Actual Odontostomatol (Paris) 1975;(111) 421-8. Wotke J. Patologie orofaciální oblasti. Grada Publishing, 2001:335.

    117. ZUBNÍ PROJEVY SYPHILIS CONGENITA

    118. Projevy vrozené syfilis na zubech Antonio et al.,2005; Cruickhang, 1939; Erdal, 2005; Hillson et al., 1998; Hunnius et al., 2006; Mansilla & Pijoan, 1995; Mo & Lyuk, Sudheer & Silveira, 2002; Watts, 1997 Postihují pouze permanentní dentici (J. Hutchinson, 1857). Charakterizovány jsou vývojovým defektem skloviny a odlišnou morfologií korunky zubu. Jsou prítomny u 22-45% pacientu s vrozenou syfilis. V prubehu druhé poloviny 19. století je popsali J. Hutchinson, H. Moon a A. Fournier. HUTCHINSONOVY REZÁKY (Hutchinson, 1857): Permenentní horní mediální rezáky jsou nápadne malé, mají zaoblenou korunku a charakteristický polomesícítý zárez na incisivální hrane. Sklovina má nápadnou špinave šedou barvu. MOONOVY MOLÁRY – MOLÁRY TVARU POUPETE (Moon, 1877): První horní a dolní permanentní moláry jsou malé a mají kupulovite klenutou korunku, jejíž obvod je širší pri bázi a užší v apexu. Zub má tvar „poupete“. FOURNIEROVY MOLÁRY – MORUŠOVITÉ MOLÁRY (Fournier, 1884): Sklovina v horní tretine a korunky prvních horních a dolních moláru je hypoplastická. Reliéf okluzní plochy je zmenen – rozeklán nepravidelnými pseudohrbolky - pripomíná plod moruše. Maximum hypoplazie skloviny je pri bázi pseudohrbolku. FOURNIEROVY ŠPICÁKY (Fournier, 1884): podobne jako rezáky, mohou mít také permanentní horní a dolní špicáky na vrcholu korunky polomesícitý konkávní defekt. Špicáky pozbývají svého charakteristického kopinatého vzhledu, ponevadž chybí cuspis korunky.

    119. FOURNIERUV MORUŠOVITÝ MOLÁR Detská lebka B/b54, infans II, zubní vek 7-8 let. Hypoplazie skloviny na okluzní ploše pravého horního M1. Okluzní plocha zubu s nepravidelnými hrbolky má vzhled plodu moruše (A-C). M2 dosud neprorezán: cást jeho okluzní plochy - viditelná v celisti (C, šipka) - nevykazuje patologické zmeny.

    120. FOURNIERUV MORUŠOVITÝ MOLÁR

    121. MOONUV MOLÁR TVARU POUPETE Detská lebka B/b259, infans II, zubní vek 7-8 let Okluzní plocha horního M1 l. dx. je rozeklána nepravidelnými hrbolky (A). Hypoplazie skloviny v apikální cásti zubu s maximem pri bázi hrbolku okluzní plochy. Pri laterálním pohledu (B) je korunka M1 „soudkovite“ klenutá a pri bázi horní tretiny „zaškrcenᓠ- zub má tvar kvetního poupete (Moonuv „bud molar“) Viditelná cást okluzní plochy dosud neprorezaného M2 (A, šipka) je bez patologických zmen.

    122. LITERATURA Antonio AG, Kelly A, Maia LC. Premature loss of primary teeth associated with congenital syphilis: a case report. J Clin Pediatr Dent 2005;29:273-6. Brown Dl, Frank JE. Diagnosis an management of syphillis. Am Fam Physician 2003;68:283-90. Cruickhang LG. The dental stigmata of congenital syphilis. Proc R Soc Med 1939;32:343-8. Erdal YS. A pre-Columbian case of congenital syphilis from Anatolia (Nicaea, 13th century AD). Int J Ostoarchaeol 2005;16:16-33. Fournier A. Syphilitic teeth. Dent Cosmos 1884;26:12-25. Hillson S, Grigson K, Bond S. Dental defects of congenital syfilis. Am J Phys Anthropol 1998;107:25-40. Hunnius TE, et al. Histological identification if syphilis in pre-Columbian England. Am J Phys Anthropol 2006;129:559-66. Hutchinson J. Syphilis. London: Cassels & Co, 1857:451. Mansilla J, Pijoan CM. Brief communication: A case of congenital syphillis during the colonial period in Mexico City. Am J Phys Anthropol 1995;97:187-95. Mo J, Lyuk Ch. A clinical study of dental and maxillofacial anomalies in late congenital syphilis. Korean Medical database. http://kmbase.medric.or.kr/Main.aspx. Moon H. On irregular and defective tooth development. Trans Odontol Soc Great Britain 1877;9:223-43. Pospíšilová B, Procházková O, Khalid S. Nálezy syfilis na lebkách z „Broumovské kostnice“. Acta Medica (Hradec Králové) Suppl 2003;46:23-31. Sudheer MS, Silveira MP. Congenital syphilis. Indian Pediatr 2002;39:972-3. Watts R. Lessons from syphilis. Posit Outlook 1997;4-9.

More Related