Temperament, charakter

1. Temperament, charakter

2. Temperament • vrozená dispozice, obecné vlastnosti duševní dynamiky; • projevuje se v chování, prožívání a vegetativních reakcích; • stabilní vlastnost osobnosti, formální charakteristika nezávislá na obsahu vědomí, směru osobních sklonů

3. 1) rychlost, osobní tempo; • 2) charakter obecného citového ladění (prožívání) a) intenzita a hloubka emocí; b) stabilita a vyrovnanost citových prožitků; c) odolnost vůči vnějším vlivům; d) citová reaktivita; • 3) celková reaktivita (chování) a) intenzita reakcí; b) stabilita a vyrovnanost chování; c) odolnost vůči vnějším vlivům; d) reaktivita; • 4) vegetativní reakce;

4. temperamentové typy

6. I. P. Pavlov – neurofyziologické komponenty: • síla – slabost; • vyrovnanost (podráždění a útlumu) – nevyrovnanost; • pohyblivost – pohyblivost; sangvinik – síla, vyrovnanost, pohyblivost flegmatik – síla, vyrovnanost, nepohyblivost cholerik – síla, nevyrovnanost melancholik – slabost

7. Eysenckův kříž faktory: stabilita – labilita, extraverze – introverze; stabilita sangvinik flegmatik extroverze introverze cholerik melancholik labilita

8. Charakter • samostatně formovaná, relativně ustálená nejobecnější osobní východiska řídících mechanismů, flexibilně uplatňovaná v konativních projevech osobnosti; a) individuální zvláštnosti (typické rysy, volní vlastnosti); b) morální charakter – umožňuje řídit chování člověka podle společenských požadavků;

9. zahrnuje: • 1) vztah k lidem, • 2) vztah k sobě, • 3) vztah k práci (činnosti);

10. L. Kohlberg – stupně morálního úsudku • 1) prekonvenční rovina: základem hodnocení konkrétní následky – odměna nebo trest; • 2) konvenční rovina: nosným motivem je splnění sociálního očekávání; • 3) postkonvenční (principiální) rovina: vědomé přijímání abstraktních osobních principů morálního chování a hodnot za vlastní, předpoklad poznání všelidských hodnot; zvnitřnělá morálka;

11. 1) prekonvenční rovina a) heteronomní stadium (orientace na trest a poslušnost); • dítě je zaměřeno na poslušnost – neposlušnost vůči dospělému kvůli odměně a trestu; • snaží se trestu vyhnout a získat odměnu (někdy až vypočítavé tendence dětí);

12. 1) prekonvenční rovina b) stadium naivního instrumentálního hedonismu (výhoda – vyhnutí se nepříjemnosti); • chování v souladu s příkazy a zákazy za účelem získání výhody nebo vyhnutí se trestu; • jednání dítěte se vyznačuje účelovým uspokojováním vlastních potřeb („tržní“ vztahy);

13. 2) konvenční rovina a) morálka „poslušného dítěte“ (orientace na souhlas vázaný k určité osobě); • dítě se chová tak, jak se od něj očekává, účelem je udržení pozitivních vztahů; • správné jednání je vždy se souhlasem autority (rodiče, vychovatele);

14. 2) konvenční rovina b) morálka svědomí a autority (orientace na právo a pořádek); • dítě se chová podle sociálních norem, aby předešlo kritice autoritativních osob a pocitům viny;

15. 3) postkonvenční rovina a) morálka jako forma společenské smlouvy (orientace na zákonné chování a sociální úmluvy) • respektuje společenskou užitečnost před individuálními právy; • člověk přebírá to, co je dáno společensky a dokáže to hodnotit kriticky;

16. 3) postkonvenční rovina b) morálka všeobecných etických principů (orientace na univerzální etické principy); • chová se tak, aby se sám před sebou nemusel stydět a sebe odsuzovat; • váží si hodnot jako láska, rovnoprávnost, osobní víra aj.; • dokáže s obrátit proti společnosti či autoritě, aby obhájil skutečnou hodnotu ;

17. J. Piaget – stupně morálního úsudku a) heteronomní morálka předškolní věk určovaná druhými, příkazy, zákazy, autoritami, závislé na autoritě dospělého; b) autonomní morálka věk 7- 8 let správné a nesprávné existuje samo o sobě, bez ohledu na autoritu dospělého a jeho kritiku; zásady platí pro všechny a za každých okolností stejně („je správné být poslušný“);

18. J. Piaget – stupně morálního úsudku c) autonomie věk 11 - 12 let vniká hlouběji do podstaty mravního hodnocení a přihlíží k motivům chování a k vnitřním a vnějším podmínkám situace konajícího (za stejné chování nemusí být stejný trest či odměna);

19. temperament + charakter = povaha;

20. otázky ??? • lze v průběhu života změnit temperament ? • lze v průběhu života změnit charakter? • které oblasti zahrnuje temperament? • ne, je to vrozená dispozice • ano, vyvíjí se v průběhu života • osobní tempo – dynamika • citové ladění – emoce, prožívání • reaktivita – chování • vegetativní reakce – psychosomatika

21. otázky - co je východiskem jednání ??? • co je východiskem jednání v období konvenční morálky ? • v období prekonvenční morálky? • v období postkonvenčnímorálky? • splnění sociálního očekávání • konkrétní následky – odměna či trest • všeobecné etické principy

22. doplň Eysenckův kříž stabilita flegmatik sangvinik extroverzeintroverze melancholik cholerik labilita

23. Použité zdroje PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2005. ISBN 80-200-1387-3 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokudneníuvedenojinak, jsoupoužitéobjektyvlastníoriginálnítvorbouautora.