1 / 27

THEME 2

THEME 2. Public Choice Basic Assumptions of Public Choice Theory Selected Problems of Public Choice. 2. téma: Veřejné finance v paradigmatu veřejné volby - podstata veřejné volby a její aktéři - role byrokracie ve veřejné volbě - zájmové skupiny ve veřejné volbě

sarah
Download Presentation

THEME 2

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. THEME 2 • Public Choice • Basic Assumptions of Public Choice Theory • Selected Problems of Public Choice

  2. 2. téma: Veřejné finance v paradigmatu veřejné volby - podstata veřejné volby a její aktéři - role byrokracie ve veřejné volbě - zájmové skupiny ve veřejné volbě - hlasovací pravidla ve veřejné volbě

  3. O čem je toto téma? No, to se možná chci dovědět .... Je to o vztahu mezi preferencemi a volbami jednotlivých členů společenství a mezi kolektivní volbou učiněnou např. vládou Možností je mnoho - v různých typech demokracií, v diktatuře, v anarchii …

  4. TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY • DVA PROBLÉMY: • Jak agregovat jednotlivé • preference ve skupině? • K jakému cíli agregovaná • rozhodnutí směrovat?

  5. 2.1 Aktéři veřejné volby • politici • voliči (občané) • zájmové skupiny • byrokracie Všichni: maximalizují svůj užitek

  6. Soukromý zájem - jednotlivec maximalizuje svoje užitky za pomoci racionálního užívání zdrojů homo economicus Veřejný zájem - (někdy také kolektivní potřeby) - je patrný intuitivně, ale při podrobném studiu se začne rozkládat na různě integrované zájmy skupin nebo jednotlivců. Často je idealizován - v ideologiích a teoriích státu

  7. P VOLIČ MEDIÁN D1 D2 D3 1,2,3 … voliči Pg Q…množství veřejného statku Q1 Q3 Q2 O Q I Pg…cena veř. statku 2 3 1 I…index ordinálního užitku Q

  8. Předpoklady poptávky voliče po nabízených volebních programech • Předpoklad (axióm) úplnosti – volič umí uspořádat všechny nabízené varianty • Předpoklad tranzitivity – volič uspořádá varianty tranzitivně (A – B – C...) • Předpoklad výběru – volič usiluje o nejvíce preferovaný stav (umí maximalizovat svůj užitek)

  9. Hypotéza racionální neúčasti ve volbách • Volič K nepůjde volit, jestliže náklady na rozhodovací akt (zejména získání informací o možnostech a důsledcích volby) převyšují jeho očekávaný prospěch – tento prospěch závisí na tom, zda volič svým hlasem rozhodne volbu (je mediánový voličem) a ví o tom, tzn. že jeho prospěch je očekávaný

  10. HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU • Zvítězí-li kandidát X, společnost získá z jeho programu 50 jednotek; zvítězí-li kandidát Y, zisk je 20 jednotek • ČISTÁ HODNOTA VOLEBNÍHO VÝSLEDKU NV = VX – VY = 50 – 20 = 30 jednotek • Kdyby volič SÁM ovlivnil výsledek (sám si vybral celý volební program), je jeho očekávaný užitek z volby 30; každý další volič, který může ovlivnit výsledek, snižuje očekávaný užitek voliče K hodnotou pravděpodobnosti, že volba nedopadne podle jeho rozhodnutí: UK = p * NV, kde p = 1/n n je počet voličů

  11. MU, MC MC C MU=MC MCBYR MU QOPT QN Q...množství veřejného statku 2.2 Role byrokracie ve veřejné volbě Byrokrat – odborník realizující rozhodnutí politikova – jak:

  12. Niskanenův model(William A. Niskanen, USA) C,B C B Q Qopt Qbyr

  13. 2.4 Hlasovací pravidla ve veřejné volbě

  14. F1 E1 E F Paretovské optimum v tržní ekonomice bez selhání Paretovsky neoptimální bod Užitek skupiny B Užitek skupiny A Bod E: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání. Bod E1: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání a po přerozdělení zdrojů na pozici F1.

  15. Užitky dostupné při kolekt. akci E Paretovské optimum v tržní ekonomice se selháním trhu Užitek skupiny B Proč Důchody dostupné bez kolektivní akce Užitek skupiny A Bod E: Výsledek čistého laissez faire v tržní ekonomice se selháním trhu. Při kolektivních akcích se můžeužitekkaždého zvyšovat s tím, jak se společnost pohybuje z bodu E k hranici užitkových možností.

  16. Užitky dostupné při kolekt. akci Užitek skupiny B P E W R Tři výsledky kolektivní akce Užitek skupiny A E: Bod laissez faire.EP: Každý si polepší.EW: Vládní selhání (každý si pohorší).ER: Efekt přerozdělení (odnětí zdrojů skupině B a jejich postoupení skupině A.

  17. Základní pravidla většinového hlasování I. • PROSTÁ VĚTŠINA (absolutní, >50%, obvykle jen dvě varianty) • RELATIVNÍ VĚTŠINA (voliči volí mezi více variantami, jen nejvyšší % vítězí – first past the post, winner takes all) • CONDORCETOVO PRAVIDLO (bodují se výsledky porovnání s každou variantou • PLURALITNÍ HLASOVÁNÍ (PREFERENČNÍ) – přidělování bodů čili preferencí jednotlivým variantám

  18. Základní pravidla většinového hlasování II. • PŘIDĚLOVÁNÍ BODŮ – z daného počtu bodů každé variantě volič přidělí část • BORDŮV POČET – je to preferenční hlasování s vahami pro preference (např. první pořadí má váhu 5, druhé pořadí váhu 4 atd.) • a mnoho dalších....

  19. Dostupnéužitky X E´ Užitek skupiny B Y E Užitekskupiny A Jednohlasná shoda Předpoklad: Každá osoba musí souhlasit s každým rozhodnutím. Důsledek: Nikdo si nemůže pohoršit. Vyjdeme-li z E, musí všechny výsledky rozhodnutí ležet v oblasti EXY.

  20. Většinové pravidlo Dostupné užitky Užitek skupiny B (menšina) L E M N Užitek skupiny A (většina) Většinová skupina bude hlasovat pro zlepšení vlastního užitku: Např. EL - efektivně a s užitkem pro A i B, EN - neefektivně a s velkým zmenšením užitku B, EM - kdy bod M přináší skupině A nejvyšší užitek.

  21. Cyklické hlasování, hlasovací paradox (Markýz Condorcet, 18. stol.) • vzniká, pokud žádný jednotlivý program nemůže docílit většinu proti všem ostatním programům • podmínka: nejméně 3 voliči, 3 alternativy

  22. Dvouvrcholová preference (2) volič (3) volič (1) volič B A C Druhý volič má dvouvrcholovou preferenci

  23. Výskyt hlasovacího paradoxu: Při třech voličích a třech posuzovaných návrzích (A, B, C) je 63 = 216 možností a z toho pouze 12 vytváří paradox

  24. Arrowův teorém (Kenneth Arrow, 1963): • Neexistuje takový volební systém, který by vedl ke kolektivnímu rozhodnutí za splnění těchto podmínek: • byl by demokratický (nediktátorský), • nezávisel by na množství a pořadí variant, • byl by založen na rozhodnutí jedince bez restrikce jeho preferovaného pořadí variant, • byl by založen na nezávislém a racionálním rozhodování každého jednotlivce, • byla by zachována Paretova optimalita.

  25. Reálné volební systémy - obcházejí některou Arrowovu podmínku • Bodová volba - pořadí alternativ není ordinální, ale je kardinální - tím je respektována intentezita preferencí, ale porušeno pravidlo o nezávislosti voličů navzájem • Log-rolling - voliči si vyměňují hlasy pro různé alternativy • Manipulace s hlasy - před volbami (OK) a po volbách (nelze!)

  26. Anthony DOWNS - An Economic Theory of Democracy, 1957 „Politické strany neusilují o uvedení společnosti do stavu Paretovského optima; každá usiluje o maximalizaci počtu voličských hlasů. Zásadní otázkou potom je, zda soutěž mezi stranami vede k Paretovskému optimu.

  27. Vládní selhání (government failure) Hlavní důvody: • obtížnost předvídání důsledků státních zásahů • obtížnost jasného vymezení cílů vládní politiky • obtíže s implementací - omezená možnost kontroly subjektů a organizací veřejného sektoru • byrokracie jako vrstva profesionálů je drahá - transakční náklady mohou převýšit přínos vládního zásahu • politikové usilují o maximalizaci svého užitku - to může být zdrojem poškozování společnosti - uspokojování skupinových zájmů, lobby

More Related