VODA ČISTÁ – VODA MÁ

1. 71% povrchu Země 97,6% mořská 2,4% sladká VODA ČISTÁ – VODA MÁ VŠE – VŠECHNY PROCESY, POCHODY I ČINY spolu souvisí, vše se vzájemně ovliňuje projeví se zítra jinde co udělám dnes doma význam vody – životně důležitá pro vše a pro všechny

2. v atmosféře, na povrchu souše, podpovrchová 25% podzemní + půdní vláha 2,4% sladká 97,6% mořská jezera řeky 1% dostupná pro člověka 74% ledovce nádrže močály

4. Oceán – zásobárna vody, vznik života – nejvíce živočišných i rostlinných druhů - „plíce planety“ - mořské proudy Golfský proud – vzniká v Mexickém zálivu - ovlivňuje ho proudění v atmosféře - součást termohalinního výměníku -> způsobuje, že počasí v Británii je mírnější než v jiných oblastech se stejnou zeměpisnou šířkou rychlost 97 km - za den přenese stokrát více vody než všechny řeky na Zemi

5. Výpar = evapotranspirace Výpar + CO2– „skleníkový efekt“ – udržení stabilní teploty povrchu Země • v globálním měřítku - množství vypařené vody = objemu vody vracející se na Zemi ve formě srážek • pouze asi 10 % vypařené vody z oceánu - přeneseno nad pevninu • molekula vodní páry zůstává ve vzduchu zhruba 10 dní Kdyby veškerá voda v atmosféře spadla naráz ve formě deště, pokryla by zemský povrch do výšky asi 2,5 centimetru Srážky– sníh - déšť - kroupy srážky

6. Povrchová voda na Zemi: přírodní útvary - potoky řeky jezera drobné vodní nádrže – trvalé nebo přechodné (louže, tůně) močály, rašeniliště umělé (vytvořené člověkem) - rybník - chov ryb přehrada – pitná voda, závlahy, vodní elektrárny protipovodňová ochrana regulace toků

7. VODNÍ TOKY – dělení a klasifikace fyzikálně – chemicko – biologické parametry se v podélném profilu mění teplota množství rozpuštěného kyslíku tvar, hloubka, šířka koryta obsah různých chemických látek a sloučenin materiál dna – velikost kamenů bahno, písek typická společenstva organismů nazvané typy toků = klasifikace ryby (Frič) – rybí pásma pstruhové, lipanové, parmové, cejnové organismy na dně‏ nebo plovoucí volně ve vodě

8. Podzemní voda - začíná jako srážky pitná voda + závlahy intersticiální prostory – oživené Voda, která se z povrchu dostane do podzemí, se prodírá skulinami hornin a mezerami písčitých, štěrkových sedimentů. V nich čistí vodu spousta drobných vodních živočichů a bakterií. Voda rozpouští minerální látky a stopové prvky z horninového prostředí.

9. Potoky, řeky povrchová voda - udržuje život příklad Nil - závlaha, naplavení úrodných půd (černé říční náplavy (sedimenty)‏ -> černý Nil – delta Nilu je nejúrodnější část Afriky (bahno 15-23m) i pro moře je důležitá sladká voda – jinak přesolení (odpařování bez dotace nové vody) (sladká voda – jen 3%)‏ povodí toku – celá oblast, odkud teče voda do konkrétní řeky • průtok v řece a kvalita vody jsou ovlivněny lidskou či jinou činností odehrávající se v povodí Příklad: teď zrovna stojíme/sedíme v povodí Svratky

10. Pramen - místo, kde se stýká hladina podzemní vody se zemským povrchem výron podzemní vody na zemský povrch - mají různou velikost (vydatnost) -> malé prameny mohou třeba vzniknout a existovat pouze po vydatném dešti, zatímco prameny tekoucí z velkých zásobáren podzemní vody mohou dávat až stovky miliónů litrů vody denně po velmi dlouhou dobu Typy pramenů - pramenná stružka - studánka - mokřina

11. životní podmínky nízká teplota – poměrně stálá obsah minerálů – závisí na hornině, podloží nižší obsah kyslíku migrují sem zvířata z podzemních vod i z toku níže oživenízávisí na – velikosti - dostupnosti světla - vodnatosti - nadmořské výšce rozsivky, ruduchy, sinice mechy, zelené řasy ploštěnka horská blešivec studniční

12. vranka Potoky, říčky velký spád - poměr klidné a proudivé části 1:4 eroze – odnos materiálu kamenité dno dostatek kyslíku oligotrofní voda – nízký obsah živin pstruhové pásmo – pstruh, vranka, mihule pošvatka mihule – tř. kruhoústí, larvy – potřebují bahnité+písčité náplavy

13. Větší říčky vznikají spojením několika potoků (říček) - poměr klidné a proudivé části 1:2 vytváří se více větší tišiny a hlubší tůňky kamenité dno – menší kameny dostatek kyslíku vyšší obsah živin, ale voda stále čistá rostou vodní rostliny, řasy, sinice lipanové pásmo – lipan, pstruh, mřenka chrostík

14. Řeky • široké, mělké koryto • eroze i sedimentace • - dno – kameny a písek • koncentrace kyslíku kolísá během dne a noci • parmové pásmo – parma, jelec, ostroretka parma ostroretka jepice

15. - cejnové pásmo – cejn, kapr - v nížinách a široce otevřených údolích - větší hloubky – klidné úseky (sedimentace) - vytváří se slepá ramena, tůně jepice pijavka škeble, plovatka, okružák vodouch

16. JEZERA v ČR – 5 jezer na Šumavě - ledovcového původu perloočky buchanky

17. obecně vysvětlení procesů v řekách na plakátku zábavná aktivita, týmová spolupráce

18. přirozený charakter toku- typickou strukturu přírodě blízké nivní krajiny tvoří mozaika ekosystémů meandrujících vodních toků, ramen, poříčních jezer, periodických tůní a periodicky průtočných ramen, různých typů lužního lesa s vlhkými loukami - neustálý vývoj samočisticí schopnost řek zlepšují: členité břehy, štěrkopískové náplavy, ostrovy v řece, stromy napadané do koryta břehové porosty – zachycují znečištění z okolí nárůsty bakterií a řas – na kmenech a na větvích stromů - filtrují a čistí vodu jako velká biologická čistírna Pod kameny na dně žije mnoho drobných vodních živočichů - čistících vodu Ti se v době sucha stahují do tůní a v době větších průtoků se opět rozptylují v celé ploše dna.

19. ZNEČIŠTĚNÍ VOD - rozdělení I.Jednorázové – havárie - často okamžitý, i katastrofální následky, ale většinou rychleji odezní (únik oleje, rozpouštědla, chemikálie, …)‏ Dlouhodobé znečišťování - někdy se tok může vyrovnat samočištěním, ale často negativní ovlivnění vodního prostředí (dlohodobé vypouštění odpadních vod)‏ II. Podle charakteru zdroje - plošné - splach z polí - bodové – přítok splaškových vod, z rybníka, apod. III.Druh znečištění Chemické – ropa, detergenty (prostředky do praček, myček), hnojiva, vypouštění odpadních vod, průsaky (skládky, zemědělské + průmyslové areály), splachy z polí Fyzikální – vypouštění oteplených vod – elektrárny Biologické (organické) – hnijící organická hmota, bakterie saprobita Živinami - dusík, fosfor eutrofizace

20. Další: pesticidy - chemická ochrana rostlin, skladování, přeprava a likvidace nepoužitých pesticidů, havárie při výrobě odpadní vody z chemiček - kadmium, rtuť, arzen, chrom, stříbro (konec 90. let u Spolany Neratovice)‏ Příklady ze světa ASIE Chuang – Che (Čína), Ganga (Indie), Amu Darja, Syr Darja (Střední Asie) nejvíce znečištěné řeky světa domovní splašky, odpad z průmyslu, chemikálie, pevné odpady kontaminace podzemní vody arsenem - v některých krajích západního Bengálska, Indie, v některých vesnicích v Bangladéši 70x převyšuje národní standardy pro pitnou vodu (0,05 mg/l)‏ čištění odpadních vod - pouze pro 48% obyvatelstva Asie = nejméně ze všech světových regionů

21. AFRIKA umírá ročně kolem 3 miliónů lidí v důsledku chorob souvisejících s vodou např.: paraziti, cholera, průjmová onemocnění Viktoriino jezero ohrožení jezer - eutrofizace + invaze rostlin, např. tokozelka nadmutá – invazní rostlina (vodní hyacint)‏ nedostatek O2 umělé vysazování nepůvodních druhů ryb

22. EVROPA eutrofizace + splašky z měst, odpad z průmyslu ovlivnění moří – problematika lodní dopravy odpadní vody havárie Baltské moře – silně znečištěné Evropa ničí životní prostředí Arktidy – cirkulace, mořské proudy čistý („panenský“) ekosystém – nezvládá odbourávání - kumulace těžkých kovů

23. Eutrofizace řek Obohacování vod o živiny, zejména dusík (N) a fosfor (P)‏ • Přirozená eutrofizace – přírodními procesy - způsobena vyluhováním dusíku a fosforu z půdy - rozkladem odumřelých organismů • Kulturní eutrofizace –– činností člověka – narušuje koloběh N+P - splachem dusíkatých a fosforečných hnojiv z polí (intenzivní zemědělství – nadbytečné živiny)‏ - splaškovými vodami se zvýšeným obsahem fosforečnanů /ze saponátů/, z fekálií apod. - odstraňování vegetace, odvodňování, dokrmování ryb v chovných rybnících Vlivem eutrofizace vod dochází k přemnožení sinic a řas vegetační zákal uvolňují ze svého těla jedovaté toxiny - kvetení rybníků (eutrofní nádrže)

24. Jak sinice škodí • zabraňují průniku světla do nižších částí nádrže • toxiny (cyanotoxiny) – různá poškození i smrt organismů v nádrži • spotřebovávají kyslík – noční dýchání (mohou se i udusit ryby)‏ - na podzim se rozkládají – velká spotřeba O2 • alergické reakce, ekzémy, poruchy imunitního systému, průjmy, záněty spojivek (při dlouhodobém kontaktu – mohou ovlivnit funkci jater, nervový systém, vývoj plodu • problémy s pitnou vodou – při úpravách vody uvolňují toxiny – kodstranění jsou zapotřebí speciální technologie • zdravotní riziko při konzumaci ryb (hlavně vnitřností) a zeleniny www.sinice.cz

25. Pitná voda pro Brno a její cesta k lidem Březová n. Svitavou – prameniště, vrty 17-21 m, 12-18 m, 80-130 m Vír – vodní nádrž úpravna vod Švařec trubní přivaděč vodojem Čebín vodojem Palackého vrch

26. Úpravna vod odběrná místa – přehrada - 18, 36 a 51 metrů nade dnem tři nerezová potrubí k analyzátorům měření O2, pH, zákalu a teploty štola surové vody pomalé mísení a kontaktní filtrace přes pískové filtry • akumulační nádrže dezinfekční ozonizace, dezinfekční činidlo –> Cl, oxid chloričitý

27. Co dělat, když nám pitná voda nechutná voda z vodovodu je zdravotně nezávadná – dotaz na příslušné vodárně nevyplatí se kupovat balenou vodu možnost – různé filtry Uhlíkový filtr - zbaví pitnou vodu nepříjemné chuti, chloru, zákalu a zápachu, výjimečně i dusičnanů a nemění její minerální složení. Filtruje studenou vodu z veřejných vodovodů a bakteriálně nezávadnou vodu studniční.

28. Kanalizace – historie už v mezopotámských městech – 2,5 tis.p.Kr. – kanalizační systémy na odvod odpadních vod (splachovací záchody -> přímo do kanalizace) -> do velkých řek, sběrných jam Knóssos na Krétě, Kartágo – koupelny, splachovaní záchody Čechy – ranný středověk hrady – suché záchody přímo na hradby města – otevřené rigoly na ulicích zápach nemoci (cholera, mor, ...)‏ první stoky – 2.pol. 17.stol. 1872 – pisárecký vodovod výstavba kanalizační sítě – koncem 19. stol.

29. ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ČOV Brno Modřice 1) mechanický stupeň – zachycení unášeného materiálu + suspendovaných látek - absorpce rozpuštěných látek na suspenze a sedimentující materiál skladování, pálení I. sedimantace surový kal lehké usazeniny mechanicky vyčištěná voda (10% nečistot)‏ anaerobní fáze aerobní fáze česla – hrubé nečistoty lapák písku lapač tuků – dodatečné provzdušňování – tuková emulze na hladině

30. 2) biologický stupeň anaerobní – schopnost mineralizovat velké množství organických látek - pomalé - nepříjemný zápach (bioplyn = metan + CO2, sulfan, amoniak)‏ aktivační nádrž kalové vyhnívací komory aerobní – biochemická aktivita heterotrofních organismů, tj. baktérií + hub - rychlá, za nízkých teplot limitující faktor – udržení aerobního prostředí (dostatek kyslíku)‏ mineralizace – rozklad organických látek na jednoduché anorganické sloučeniny aktivovaný kal = vločky osídlené mikroorganismy (bakterie, prvoci), houbovými vlákny, vířníky, hlísticemi II. sedimentace

32. Kořenové čistírny + jezírka na odpadní vodu z domácnosti umělé mokřady – výsadba běžných mokřadních rostlin - podpovrchový průtok odpadní vody využívá přírodní samočisticí procesy v půdním prostředí nasyceném vodou průtok odpadní vody filtračním materiálem (biofilm na částicích)‏  odstraňování nečistot kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů.

33. Co můžeme dělat lépe – prací prášky, myčky, hnojení (certifikace, eko-zemědělství)‏

34. Toť vše!