Středisko podpory poradenských služeb

1. Středisko podporyporadenských služeb Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova 25 110 00 Praha 1 Ing. Zuzana Freibergová Ing. Pavlína Maříková Mgr. Radka Vepřková

2. Projekt Analýza činnosti informačních a poradenských středisek úřadů prácev procesu přechodu mladých lidí na trh práce

3. Projekt – základní informace Zadavatel – MPSV, odbor realizace služeb zaměstnanosti Mgr. Jaroslav Maroušek, GŘ ÚP Řešitel – Středisko podpory poradenských služeb NVF, o.p.s. Ing. Zuzana Freibergová Ing. Pavlína Maříková Mgr. Radka Vepřková Termín řešení – 1. 7. 2010 – 31. 8. 2011

4. Projekt – postup Příprava (7-8/2010) Studium dostupných pramenů Návštěva dvou IPS - rozhovory Kvantitativní fáze šetření (9-11/2010) Vypracování dotazníku Pilotní šetření (3 IPS) Vlastní sběr dat (všechny IPS) Zpracování získaných dat (12/2010-5/2011) Kontrola dat, kódování Statistické analýzy Interpretace výsledků (seminář) Kvalitativní fáze šetření (11/2010-5/2011) Focus Group Rozhovory Formulace opatření a závěrů (6-8/2011) Hodnocení lidmi z praxe Zpracování připomínek a návrhů Oponentní řízení

5. Březnový seminář 17. 3. 2011 81 účastníků z IPS + 3 hosté Hodnocení účastníků – z převážné většiny pozitivní Využití prezentovaných příspěvků – zpracovány jako příklady dobré praxe do závěrečné zprávy, poskytnuty všem IPS (prostřednictvím webové stránky se soubory ke stažení)

6. Projekt – cíle 1. Popsat současný stav a činnosti IPS Na základě analýzy dosavadních poznatků i praktických zkušeností jednotlivých IPS v ČR zjistit reálný stav fungování IPS Zachytit skutečné role IPS v současných službách zaměstnanosti 2. Formulovat možnosti a návrhy budoucího směřování IPS Stanovit klíčové skupiny klientů Stanovit klíčové služby, které by měla IPS do budoucna poskytovat Navrhnout vhodné postavení IPS v rámci ÚP (event. mimo ÚP) Navrhnout vymezení preventivní role IPS při přechodu mladých lidí na trh práce Navrhnout opatření, která přispějí k lepšímu využití IPS v podpoře procesu přechodu mladých lidí z oblasti vzdělávání do světa práce 3. Formulovat návrhy na optimalizaci podmínek práce IPS Připravit návrhy opatření pro zlepšení podmínek práce IPS

7. Dotazníkové šetření Připravené otázky byly rozděleny do dvou dotazníků – „společného“ pro celou IPS a „individuálního“ pro každého pracovníka. Oba dotazníky obsahovaly celkem 17 tématických okruhů a cca 120 otázek. Pro zpracování bylo získáno: 81 dotazníků „společných“ – tj. 76 (ze 77) IPS + 5 (ze 6) poboček / dislokovaných pracovišť 173 dotazníků „individuálních“ – z toho: 104 (60 %) řadových pracovníků IPS 10 (6 %) vedoucích zapojených do činnosti IPS 19 (11 %) vedoucích částečně zapojených do IPS 40 (23 %) vedoucích bez podílu na činnosti IPS

8. Vybrané výsledky Koncepce IPS není (existovala jako příloha metodického pokynu MPSV č. 10/93 o Zřízování informačních a poradenských středisek pro volbu povolání na úřadech práce – pokyn 10/93 byl zrušen Informací č. 10/2008) Je prokazatelný zájem o jednotnou metodiku, vymezení činností a poskytovaných služeb, ale na druhou stranu je oceňována „volnost“… Činnost IPS by měla být metodicky upravena (s využitím osvědčených postupů zkušených pracovníků a příkladů dobré praxe)

9. Vybrané výsledky Organizační začlenění IPS je různé (Koncepce uvádí začlenění v oddělení poradenství.) Většina IPS byla součástí oddělení poradenství (názvy však byly různé), některá IPS byla i v jiných útvarech. Celkově byla organizační struktura ÚP nejednotná. V současné době je situace zcela jiná, avšak různorodost zůstává. Nejednotné organizační začlenění může ovlivňovat kvalitu práce (systém řízení), ale také může komplikovat přístup klientům.

10. Vybrané výsledky Počet pracovníků IPS byl cca 140 (Celkem bylo zjištěno 143 pracovníků, z nich bylo 31 vedoucích. 13 % mělo zkrácený úvazek. V průměru byl každý okres obsazen 1,6 úvazku.) Dva pracovníky s plným úvazkem mělo pouze 22 % IPS. Tento počet byl doporučován původní Koncepcí a je podle názoru respondentů optimální. Stávající počet pracovníků byl podle pětiny respondentů nevyhovující. V současné době je situace zcela jiná, počty pracovníků IPS se v některých regionech snižují. Počet pracovníků na jednotlivých pracovištích nemusí být stejný, ale měl by zohledňovat velikost regionu (počet žáků ZŠ/dětí do 15 let), případně také počet škol či míru nezaměstnanosti.

11. Vybrané výsledky Vzdělávání pracovníků IPS funguje, ale ne optimálně (75 % pracovníků se během posledních dvou let zúčastnilo odborného vzdělávání.) Názory na vzdělávání nejsou jednotné – podle poloviny respondentů obsah kurzů odpovídá potřebám, čtvrtina požaduje jeho aktualizaci. 53 % oslovených je přesvědčena, že systém neumožňuje kontinuální a dlouhodobý profesní rozvoj. Systematické vzdělávání pracovníků je nezbytným předpokladem kvalitní poradenské práce. Bylo by vhodné připravit vzdělávací kurzy podle požadavků z praxe.

12. Vybrané výsledky Supervize je potřebná (ale není v systému zavedena) Většina pracovníků zná pojem a souhlasí s jejím zavedením (87 %). Pouze pětina z nich tuto možnost má. Podle názoru respondentů je optimální frekvence 2-3x ročně, na původu supervizora nezáleží – může být interní i externí. Je třeba supervize zavést (metodicky upravit).

13. Vybrané výsledky Prostorové a technické vybavení IPS je různé (bylo upraveno v Koncepci) Většina IPS má jednu či dvě místnosti pro práci s klienty a základní kancelářské vybavení (stoly, počítače, tiskárnu, připojení na internet), včetně nezbytné videotechniky (televize, VHS nebo DVD přehrávač). Necelé tři čtvrtiny pracovišť disponují dataprojektorem, 40 % má notebook, některé interaktivní tabuli či videokameru. Čtvrtina respondentů však považuje technické a materiální vybavení (svého IPS) za nedostačující, problém je především s místem pro samostatnou práci klientů a počtem počítačů pro klienty. Bylo by vhodné vybavení sjednotit a vyřešit regionální problémy s prostorem (počtem a velikostí místností).

14. Vybrané výsledky Klienti IPS především žáci ZŠ, ale i ostatní skupiny (IPS má - podle Koncepce - poskytovat služby především mladistvým při první volbě povolání a jejich rodičům, studentům a mládeži v různých situacích a dalším zájemcům.) Podle četnosti návštěv jsou klienty IPS nejčastěji žáci ZŠ, UoZ, kteří hledají další vzdělávání nebo si chtějí doplnit nedokončené a ZoZ ve stejné situaci. Dále studenti, kteří si vybírají navazující vzdělávání, rodiče žáků, UoZ hledající rekvalifikaci a „drop-outs“. Podle počtu klientů „vedou“ žáci ZŠ, na druhém místě jsou dospělí UoZ, dále studenti SŠ a absolventi v různých situacích.

15. Vybrané výsledky Mladí lidé v IPS především nezaměstnaní Služby IPS určené pro mladé lidi využívají především dlouhodobě ale i krátkodobě nezaměstnaní a absolventi (individuální poradenství, Job kluby). Další častou skupinou jsou mladí lidé, kteří chtějí dokončit vzdělávání, včetně „drop-outs“ (individuální poradenství, možnosti vzdělávání, případně diagnostika). Většina IPS nedostává informace od škol o „drop-outs“, ale každé druhé středisko má o ně zájem. Se školami spolupracuje (na řešení těchto případů) 40 % IPS, ostatní tuto spolupráci postrádají, s rodinami spolupracuje téměř 70 % IPS, ostatní mají zájem. Služby poskytované žákům a studentům (volba povolání ve vazbě na aktuální situaci na trhu práce) jsou nenahraditelné a měly by být zachovány, stejně jako služby pro mladé lidi.

16. Vybrané výsledky Diagnostické nástroje v IPS Především Průvodce světem povolání a internetové aplikace (Využívá většina IPS, dostupnost ostatních je omezená.) Spokojenost s používanými nástroji je poměrně vysoká, s výjimkou AIST-R (neadekvátní výstupy, problémy s interpretací) a COMDI (časová náročnost, finance). Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem pro žáky ZŠ je Průvodce světem povolání, pro ostatní skupiny klientů jsou to internetové aplikace (ISTP, Orienteexpress,…). Názory na vhodnost ostatních nástrojů nejsou jednotné. Třetina pracovišť považuje dostupnost diagnostických nástrojů za nedostačující, někde je zmiňován i problém s chybějícím psychologem pro interpretaci výsledků.

17. Vybrané výsledky Informační materiály potřebují aktualizovat (Některé informační materiály jsou z dob vzniku IPS.) Nejvíce jsou využívány Atlasy školství a letáky a brožury dodávané zřizovatelem, ale i většina ostatních materiálů (seznamy škol, šanony o povoláních, videoklipy o povoláních a k hledání zaměstnání, informační softwarea další). 80 % IPS využívá letáky a brožury vytvořené vlastními silami. S jednotlivými typy materiálů jsou pracovníci převážně spokojeni, pouze seznamy škol a studijních oborů někteří považují za neaktuální a letáky za „neatraktivní“. Dostupnost informačních materiálů je hodnocena převážně pozitivně, pouze desetina respondentů ji považuje za nedostačující. Informační materiály, především některé videoklipy, je nutno aktualizovat (modernizovat).

18. Vybrané výsledky Metodické příručky jsou málo využívány a chybí jednotná metodika (Bylo nabídnuto 20 příruček, které alespoň minimálně souvisí s činností IPS.) Většina (80 %) IPS využívá publikaci Poradce k volbě povolání (Raabe), polovina brožurku EURES – průvodce evropským trhem (MPSV), Jak na vysokou školu (Fortuna) či Orientace ve světě práce (Hněvín). Ostatní jsou využívány v menší míře. Dostupnost metodických příruček hodnotní jako nedostačující téměř 30 % pracovníků IPS (60 % však má názor opačný). Chybí především jednotná metodika pro práci IPS a publikace věnující se tématu práce se skupinami. Zájem je o mnoho dalších příruček či alespoň obecný přehled použitelných publikací. Omezení je pociťováno především z finančních důvodů (nemožnost koupit, co je potřeba).

19. Vybrané výsledky Spolupráce mezi IPS je o ní zájem(Mohou zajišťovat servisní pracoviště – metodici. Situace v jednotlivých krajích se liší.) Za velmi přínosné považuje většina oslovených pracovníků IPS pravidelná krajská setkání všech pracovníků IPS, ale ocenili by i další formy kontaktů (mailing-list, celostátní setkávání, Zpravodaj, či on-line diskusní skupinu na internetu). Pracovníci IPS mají potřebu setkávání a předávání zkušeností (může nahradit vzdělávání).

20. Vybrané výsledky Spolupráce v rámci ÚP Především s oddělením poradenství, speciálního poradenství a rekvalifikací (IPS je většinou součástí uvedeného oddělení.) Častá je také spolupráce s útvarem zprostředkování a trhu práce, ale i s ostatními útvary. Spolupráce uvnitř ÚP je hodnocena převážně dobře či velmi dobře, někde však jsou problémy (špatná komunikace, neochota spolupracovat). V současné době problémy s novou organizační strukturou a zařazením pracovníků IPS (KrP x KoP). Možnost spolupráce uvnitř ÚP by měla zůstat zachována z důvodu předávání informací a možnosti řešení situace jednotlivých klientů komplexně.

21. Vybrané výsledky Externí spolupráce především se školami (všech typů) Nejčastějším a nejdůležitějším partnerem IPS jsou základní školy a dále školy střední a učiliště. V průměru IPS spolupracují s 85 % ZŠ (a 75 % SŠ) ve své spádové oblasti, ale existují značné regionální rozdíly. Pokud IPS spolupracuje s dalšími institucemi, je tato spolupráce hodnocena velmi dobře. Četnost, forma i náplň spolupráce s různými institucemi mimo ÚP je různorodá (není sjednocena).

22. Vybrané výsledky Propagace IPS je potřebná Jsou využívány letáky dodávané zřizovatelem, nástěnky a webové stránky (před reorganizací). Stávající propagační materiály vyhovují alespoň částečně – problémem je zastaralost (neaktuálnost) či grafické zpracování letáků (neatraktivní). Za dostačující považuje současný stav 84 % pracovníků, ostatní upozorňují především na nízké povědomí veřejnosti o existenci IPS. V současné době na Integrovaném portálu MPSV chybí potřebné informace o IPS. Propagace IPS je jednoznačně vnímána jako potřebná, je třeba zvýšit povědomí veřejnosti o existenci IPS a nabízených službách a aktualizovat propagační materiály. Navrhována je také forma mediálních prezentací či využití internetu.

23. Ideální IPS Poskytuje informace o vzdělávacích příležitostech a povoláních všem skupinám klientů Klíčovou roli má stále práce s dětmi (žáky ZŠ) – volba povolání a vzdělávací dráhy – ve spolupráci se ZŠ Důležité je poradenství pro absolventy škol a mladé lidi, kteří předčasně ukončili vzdělání Budou rozšiřovány služby pro dospělé klienty (poradenství pro vzdělávání a změnu povolání) a zlepšovány služby pro nezaměstnané klienty IPS se stanou základem pro vznik sítě pracovišť poskytujících kariérové a celoživotní poradenství

24. Děkuji za pozornost