Rozvíjející větné členy - opakování -

1. Rozvíjející větné členy- opakování -

2. Předmět • větný člen, který je závislý na slovese nebo přídavném jménu, označuje osobu, věc nebo jev, které jsou slovesným dějem zasaženy • může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu • bývá nejčastěji vyjádřen podstatným jménem, zájmenem a infinitivem Příklad: Viděl jsem Petra.

3. 1) Uvedená slova použijte ve větách jako předměty a určete jejich pád: dveřebabičku noviny o kamarádovi do něho oříšky Zavřel jsem dveře ( 4. pád). Petr potkal babičku (4. pád). Včera jsem četl noviny (4. pád). Vyprávěla o kamarádovi (6. pád). Do někoho (4.pád) takového bych to neřekl. Většina lidí má ráda oříšky (4. pád). http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chav.jpg

4. Příslovečné určení • je větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso • někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost • tyto okolnosti mohou být různé • proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné • určení (PU), jsou velmi různé • Nejčastěji jsou to:kdy?, kde?, jak?, proč?. Př. Petr se vracel z práce.

5. Druhy příslovečného určení • příslovečné určení času • příslovečné určení místa • příslovečné určení způsobu a míry • příslovečné určení příčiny • příslovečné určení účelu • příslovečné určení přípustky • příslovečné určení podmínky .

6. 2)Vyhledejte ve větách příslovečná určení a určete jejich druh: příslovečné určení času příslovečné určení příčiny V zimě automobily jezdí pomaleji. V čisté vodě potoka plavali štíhlí pstruzi. Na žádost jsme uvedli adresu trvalého bydliště. Přes mrazivé počasí jsme jeli v neděli do hor. Úplně nás uchvátil pohled na rozbouřené moře. Večer jsme si u táboráku vyprávěli různé příhody. Veronika se letos přihlásila do jazykového kurzu. příslovečné určení způsobu a míry příslovečné určení místa příslovečné určení přípustky

7. Přívlastek (pk) • blíže určuje význam podstatného jména • ptáme se otázkami jaký?, který?, čí? • mezi přívlastkem a jeho řídícím podstatným jménem je vztah závislosti • tvoří spolu skladební dvojici • může být holý, rozvitý, několikanásobný • rozlišujeme přívlastek shodný a neshodný Př. Unavený Petr se vracel.

8. 3)V lidových rčeních podtrhněte přívlastky a určete, zda jsou shodné (PKS), nebo neshodné (PKN) Zameť si před svým prahem. Byla v něm malá dušička. Nechal si otevřená zadní dvířka. Ještě nepřišla má hodina. Kousnul do kyselého jablka. Má jazyk z hadích ocásků. Jídal vtipnou kaši. PKS PKS PKS PKS PKS PKS PKN PKS

9. Doplněk Je rozvíjející větný člen, který závisí na slovese, ale zároveň se vztahuje ke jménu (nejčastěji v podmětu nebo předmětu). Příklad: Petr se vracel unavený.

10. 4) Použijte tyto výrazy ve větách jako doplňky: • spokojen • první • kapitánem • otevřená • ředitelem Vracel se spokojen. Skončil jako první. Určili ho kapitánem. Vrata zůstala otevřená. Petra jmenovali ředitelem.

11. 5) Určete podtržené větné členy: V prachu na dvorku se popelil mladý kohoutek. ( podmět) Spravte nám prosím kohoutek (předmět) u umyvadla. Maminka se zlobila, že jí někdo udělal na noži zub (předmět). S bolestí zubu(př. neshodný) jsem v neděli musel jít na pohotovost. Marek měl zánět středního ucha(př. neshodný). Netrhej ze sešitu listy! Na jaké vlajce najdete obrázek javorového listu? (př. neshodný)