2. cyklus Průzkumu Mobility pracovní síly v Ústeckém kraji

1. 2. cyklus Průzkumu Mobility pracovní síly v Ústeckém kraji Institut Trhu Práce 29.1.2008 Ing. Michaela Grimmová Krajské zastoupení ITP při HK v Ústeckém kraji

2. Příprava a průběh 2. cyklu Průzkumu Mobility 1 • V období od 5.11. 2007 do 7.12. 2007 proběhl na území Ústeckého kraje (UK) 2. cyklus Průzkumu Mobility pracovní síly. Cílem tohoto průzkumu bylo zmapovat postoje reprezentativního vzorku populace v regionu UK k získání či změně zaměstnání v jednotlivých okresech UK, získané informace dále analyzovat a výsledky zjištění prezentovat regionálním zaměstnavatelům. • Průzkum proběhl na území všech sedmi okresů UK. Vzorek respondentů byl pečlivě vybrán tak, aby reprezentoval geografickou a demografickou strukturu kraje (sledovaly se zejména kategorie věk, stupeň dosaženého vzdělání a to, zda je respondent zaměstnaný či nezaměstnaný). Výběr respondentů tak představuje reprezentativní vzorek disponibilní pracovní síly na trhu práce v našem kraji. • Průzkum proběhl formou dotazníkového šetření.

3. Příprava a průběh 2. cyklu Průzkumu Mobility 2 • Na přípravě dotazníku se významně podíleli regionální zaměstnavatelé. Aktivně se zapojili zejména do specifikace otázek č. 22 – 29 dotazníku. Zaměstnavatelé si dále zadali požadavky na výstupy z Průzkumu Mobility, které pro ně jsou zajímavé. Ve většině případů se jednalo o obecné výstupy za okres, ve kterém působí, a pro získání celkového přehledu i o výstupy za celý Ústecký kraj. • Do průzkumu bylo zapojeno 42 tazatelů z řad zaměstnanců Institutu trhu práce při Hospodářské komoře ČR (dále ITP HK) a pracovníků Institutu trhu práce při úřadech práce (dále ITP ÚP). Osloveno bylo 2923 respondentů. • Oslovení respondentů probíhalo na základně pečlivě připravených Metodických pokynů pro tazatele. • Pro záznam a sumarizaci výsledků byl zvolen elektronický systém Easyresearch

4. Základní charakteristika respondentů • Pro potřeby našeho šetření bylo osloveno 65,2 % respondentů zaměstnaných (ve firmách, na úřadech atp.), 15,4 % nezaměstnaných, 6,3 %, podnikatelů bez zaměstnanců, 4,1 % podnikatelů se zaměstnanci, 3,7 % studentů a 5,3 % ostatní (důchodci, osoby na mateřské či rodičovské dovolené) • Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání bylo osloveno : VŠ 9 %, VOŠ 2,9 %, SŠ 30,6 %, Vyučen s maturitou 7,6 %, Vyučen 35,1 %, Základní vzdělání 14,2 % a Neúplné základní vzdělání mělo 0,6 % respondentů. • Mezi oslovenými bylo 50,9 % žen a 49,1 % mužů. • Věková struktura respondentů byla následující

5. Analýza výsledků dotazníkového šetření 1 • Vztah respondentů k dojíždění: Ze získaných údajů vyplývá, že ochota dojíždět za prací závisí na pracovní pozici respondenta. Pracovníci na vyšších pozicích jsou obecně ochotnější za prací déle dojíždět. Pouze 9,5 % pracovníků na pozici Top manažer/vedoucí pracovník není ochotno do zaměstnání dojíždět. Na druhé straně 19,2 % pracovníků na pozici Manuální – pomocná síla není ochotno do zaměstnání dojíždět vůbec. • Do 30 minut je ochotno do zaměstnání dojíždět 40,3 % respondentů (v dotazu se jednalo o cestu „do“ zaměstnání a nikoliv „zpět“, resp. o cestu „tam a zpět“). Vzhledem k běžné době dojíždění ve větších městech se jedná o dojíždění běžnou MHD v dosahu bydliště, u obyvatel menších obcí se jedná o dojezdovou vzdálenost v rozmezí 15 – 20 km. • Do 60 minut je ochotno dojíždět do zaměstnání 34,4 % respondentů. Do 90 minut se jedná o skupinu respondentů tvořící podíl 9,2 % a nad 90 minut je ochotno dojíždět 2,8 % respondentů. Do zaměstnání není ochotno dojíždět 13,3 %.

6. Analýza výsledků dotazníkového šetření 2 Vysoký výdělek jako kompenzaci dojíždění delšího než 1 hodinu nejvíce upřednostňují respondenti s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním. Dopravu plně hrazenou zaměstnavatelem preferují zejména osoby vyučené s maturitou, vyučené a se základním vzděláním. Podobná situace je i u zajištění přímého spoje z místa bydliště do zaměstnání, kde tuto podmínku upřednostňují, ze zkoumaných skupin, respondenti s vyšším odborným vzděláním, vyučení a se základním vzděláním. Ochotu jezdit na služební cesty v rámci ČR vyjádřilo 26% respondentů, v rámci EU 20,3% dotázaných, v rámci kraje je ochotno jezdit 12,5 %, v rámci okresu 9,2 % a v rámci města 3,6 % respondentů. Necelá 3 % respondentů jsou ochotna vycestovat na služební cestu i mimo EU. Na služební cesty není ochotno jezdit 25,9 % respondentů. • O změně místa bydliště kvůli zaměstnání neuvažuje 67,7 % respondentů. V rámci ČR je ochotno se za prací přestěhovat 10,3 % a v rámci EU 7,6 %, v rámci okresu 5,1 % a v rámci kraje 4,9 % respondentů. Zbývající část tedy necelé jedno procento respondentů je ochotno se přestěhovat i za hranice EU.

7. Analýza výsledků dotazníkového šetření 3 • Změna zaměstnání v daném časovém horizontu: Ze získaných údajů vyplývá, že 60,8 % respondentů o změně zaměstnání neuvažuje. O změně zaměstnání v horizontu měsíců uvažuje 13,3 % a v horizontu roku také 13,3 %. Alarmující je zjištění, zaměříme-li se pouze na tu část respondentů, kteří v době sběru dat uvedli, že jsou nezaměstnaní. Aktivně hledá práci jen 61% dotázaných z této skupiny, tj. uvažují o změně stávající situace v řádu týdnů. V časovém horizontu měsíců uvažuje o změně současného postavení na trhu práce 23,8 % respondentů. Necelých 11 % o změně stávající situace vůbec neuvažuje a 4,5 % o nalezení zaměstnání uvažují v horizontu roku. • Ochota respondentů pracovat ve směnném režimu: Ve směnném režimu není ochotno pracovat 45,2 % respondentů, ve dvousměnném režimu je ochotno pracovat 33,7 %, třísměnném 10,3 %, ve čtyrsměnném 2,2 % a v nepřetržitém režimu 8,6 % dotázaných.

8. Stručný souhrn Průzkumu Mobility Toto stručné představení Průzkumu Mobility nepostihuje celou šíři a možnosti vytvořené databáze. Byly zde uvedeny jen některé z možných souvztažností mezi otázkami dotazníku. Jejich podrobný rozbor je nad rámec doby určené pro tuto prezentaci, ale je k dispozici v rámci zpracované Závěrečné zprávy 2.cyklu Průzkumu Mobility. Zajímavé výsledky získáme korelací stupně dosaženého vzdělání s ochotou pracovat na směny, dojíždět do zaměstnání, nastoupit za danou hrubou mzdu do zaměstnání, či hledat si nové zaměstnání atp. Variabilita výstupů je využitelná zejména pro zaměstnavatele, kteří si mohou nechat zpracovat pouze určité otázky „šité přímo na míru“ jejich konkrétním potřebám a požadavkům. Pravidelným opakováním podobného typu průzkumu můžeme sledovat vývoj postoje lidí v regionu k hledání práce, k ochotě cestovat či se přestěhovat za prací. Mezi největší přínosy průzkumu patří zmapování názoru nejpočetnější skupiny na trhu práce, tj. ZAMĚSTNACŮ firem, úřadů atp.

9. Využití výsledků Průzkumu Mobility v praxi Informace získané z Průzkumu Mobility a jejich správa prostřednictvím SW Easyreaserch umožňuje jejich využití na několika úrovních: 1) zaměstnavatelé: • náborové kampaně při hledání nových pracovníků; • efektivní nastavení nástupních podmínek při obsazování nedostatkových profesí; • rozhodování o oblasti, ve které dojde k případnému vybudování nové provozovny, výroby atp.; • prezentace nedostatkových profesí, tj. využití získaných informací k zacílení prezentace na klíčovou skupinu či samotnou profesi 2) další organizace • využití různých úrovní souvztažností pro zmapování určité cílové skupiny pro potřeby úřadů práce; • veřejná správa při komunikaci s investory a podnikateli

10. Organizace participující na průzkumu Česká pojišťovna, a.s. (pobočka Teplice); TPCA Kolín – uvažují o otevření náborové kanceláře v Ústí nad Labem; Krajská zdravotní a.s., Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o.z.; FUJIKOKI CZECH s. r. o.; Tris Czech, s.r.o. Lovosice; Glaverbel Czech a. s.; Mondi, s.r.o. Štětí; Conta, s. r. o.; Chvalis, s.r.o. Hoštka; Aisan Bitron Czech, s.r.o; Český porcelán, a.s.; ZKL s.r.o. Klášterec nad Ohří; MONOSH s.r.o.; rt steel s.r.o. Chomutov; Česko-saské přístavy s.r.o.; Parker Hannifin Industrial s.r.o. Chomutov; ČSPL a.s.; TRCZ, s.r.o. Lovosice; VELVETA a.s.; Magistrát města Ústí nad Labem – odbor Strategického rozvoje a Investorské centrum

11. DĚKUJI ZA POZORNOST