1 / 8

FILOZOFIE A VĚDA VE STAROVĚKÉM ŘECKU

FILOZOFIE A VĚDA VE STAROVĚKÉM ŘECKU. Zénon.

shiela
Download Presentation

FILOZOFIE A VĚDA VE STAROVĚKÉM ŘECKU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. FILOZOFIE A VĚDA VE STAROVĚKÉM ŘECKU

  2. Zénon • Narodil se na počátku 5. století. Je autorem spisu O přírodě. Jeho úvahy byly oznáčovány jako aporie (aporiá=neschůdnost a bezradnost). Aporie měly vyvracet existenci pohybu. Proslulé tvrzení bylo, že rychlý Achilleus nemůže dohonit pomalou želvu, protože musí dojít nejprve na místo, odkud se již želva pohnula ->pomalejší je vždy o něco vpředu. Další důkazem byl letící šíp, který v každém okamžiku stojí na určitém místě, takže se vlastně nepohybuje. Zenonovy aporie -> podnětné pro rozvoj matematiky (jednotky času a prostoru)

  3. Empedoklés • (*490 př. n. l. v Akragantu na Sicilii) byl řecký filosof předsokratického období. Definoval jakožto základní látky všeho bytí dodnes známé čtyři elementy: oheň, vodu, vzduch a zemi. Empedoklés byl dualista - hnací síla všeho dění jsou u něho dvě prasíly: láska (fília) - síla sjednocující, a nenávist (neikos)- síla oddělující. Pod vlivem těchto sil svět pulsuje mezi stavem naprosté jednoty a stavem naprostého rozdělení. Náš svět je možný mezi temito dvěma extrémními stavy.

  4. Platón • Platón(427 př. n. l. – 347 př. n. l.), vlastním jménem Aristoklés, byl řecký aristokrat, matematik a jeden z nejvýznamnějších západních filosofů. Britský filosof A. N. Whitehead napsal, že celá západní filosofie je jen komentář k Platónovi. Platón založil athénskou Akademii, jež pak byla vzorem evropským univerzitám a vědeckým institucím. Téměř celé jeho dílo jsou dialogy jeho učitele Sókrata, který touto cestou přesvědčoval athénské vzdělance, jak nejisté je jejich domnělé vědění.

  5. Leukippos • (*5.stol. př.n.l.V Mílétu) Je považován za zakladatele atomistické filozofie. Z jeho učení je nejvýznamnější tzv. atomická teorie. Malé částečky ze kterých se skládá hmota nazval atomy. Zachovala se jen jediná Leukippova myšlenka, vyjádřená jeho vlastními slovy: • Nic se neděje náhodně, ale vše podle řádu a nutnosti.

  6. Sókratés • (4. června 469 v Athénách – 399 př. n. l. v Athénách) Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropské filozofie, neboť položil základy západního myšlení. Aktivně se zúčastnil bojů v první fázi peloponnéské války. Podřídil se autoritě „třiceti tyranů“(moc skupiny třiceti konzervativních politiků)při stíhání stoupenců demokracie.

  7. Díogenés • (asi 413 př. n. l. Sinópé(dnešní Turecko) – 322 př. n. l. Korint) Byl to starořecký filosof a radikální zastánce kynismu(fylozofický názor o etické nezávislosti jedince) Snažil se vzdát se všech potřeb, které nejsou nezbytně nutné k životu (chodil prý bos a přebýval v sudu).

  8. Aristotelés • Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiké v dnešní řecké Makedonii a zemřel v roce 322 př. n. l. v Chalkidě. Byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Byl zakladatelem logiky->jeden z významných nástrojů poznání. Byl tvůrcem zoologie->třídil druhy.

More Related