170 likes | 299 Views
K v souvýskytu předložek se vyskytujícím významům. ZUZANA KOMRSKOVÁ Žďárek 10.–12 .5. 2013. Souvýskyt předložek. mluvčí anteponuje původně postponovaný větný člen v předložkové vazbě před řídící větný člen, nacházející se rovněž v předložkové vazbě
E N D
K v souvýskytu předložek se vyskytujícím významům ZUZANA KOMRSKOVÁ Žďárek 10.–12 .5. 2013
Souvýskyt předložek • mluvčí anteponuje původně postponovaný větný člen v předložkové vazbě před řídící větný člen, nacházející se rovněž v předložkové vazbě • Řidič narazil do kamionu jedoucího před ním. • Řidič narazil do před ním jedoucího kamionu. • souvýskyt 2 předložek • 3 předložky pouze u Jamka (1998):Svna dlouhém řemenivisícítašceuloženou svačinou vypravil jsem se na šichtu.
Hledané kombinace předložek pouze primární předložky: bez(e), dle, do, k (ke, ku), mezi, na, nad(e), o, ob, od(e), po, pod(e), podle, pro, proti, před(e), přes(e), při, s(e), u, v(e), z(e), za 1156kombinací (souvýskytů) SYN2009PUB nalezeno 7234 vyhovujících dokladů
Anteponovaná předložková fráze Novotná (2011) – jde o vsuvku (syntakticky nezačleněnou poznámku či komentář do přerušené věty) - významy anteponované fráze: srovnání, časová a místní určení,prospěch/neprospěch - u všech souvýskytů význam nepojmenovává (frekventované kolokace v podstatě, v pořadí, v přepočtu, frazémy) Panevová (2003)– významy: příslovečné určení rozdílu (předložka o+AKK), příslovečné určení normy/měřítka(předložka podle)
Určované významy Příslovečná určení místa času způsobu míry (vlastní) příčiny účelu přípustky podmínky zřetele srovnání původu průvodní okolnosti • předložky vyjadřují okolnostní významy => větný člen příslovečné určení => syntaktická začleněnost + Předmět – v externí předložkové frázi je často deverbativní adjektivum, které zachovává původní slovesnou valenci(např. myslící na) + Vsuvka – anteponované fráze, které se vztahují k celé nominální frázi (např. na v uvozovkách povedených seriálech)
Lokalizace a temporalita lokalizace (1577dokladů) a temporalita (1212dokladů) - podle Mluvnice češtiny II náleží k základním vlastnostem sémantického pole předložek temporalita: 1) předčasnost – např. turné k v dubnu vydanému sedmému albu 2) současný děj s dějem přísudku, např. mezi v současnosti nejžádanější služby patří broušení hran 3) durativnost děje nebo stavu vyjádřeného deverbálním adjektivem, např. zapadádo po generace pěstovaného a přežívajícího obrazu „tatíčka“ lokalizace – např. nedobrzdil svůj vůz a narazil do před ním stojícího nákladního vozidla
Srovnání a zřetel srovnání - 1923 dokladů, vyjadřováno výhradně předložkou o (souvýskyt s o tvoří 62 % celkového počtu dokladů) např. Jaroslav K. se na inzerát seznámil s o pět let starší ženou. zřetel (1325dokladů) - kombinace s předložkou pro tvoří přibližně 80 % celkového počtu - fráze uvozené prepozicí pro vyjadřují nejčastěji činitele, který má ze skutečnosti, vyjádřené externí předložkovou frází, prospěch nebo neprospěch např. hosté v závěru zkorigovali skóre do pro ně přijatelné podoby
Způsob, míra a podmínka • způsob (255 dokladů) např. Příbramští by neměli být pro v dobré formě hrající Duklu těžkým soustem • míra (154 dokladů) např.Vzal sklenici od nápoje a prudce jí hodil po na smrt vystrašené ženě. • podmínka (124 dokladů) – nejčastěji vyjádřena spojením na (první) pohled např. říká brněnský trenér po na pohled hladkém vítězství
Příčina, účel, původ, průvodní okolnost • příčina (11 dokladů) např. projekt liberecké radnice pro z různého důvodu sociálně vyloučené skupiny • účel (32 dokladů) např. poskytla z k tomu vytvořeného fondu zaměstnancům bezúročné půjčky • původ (3 doklady) např. pohled na z tepaného železa vyvedenou konstrukci Eiffelovy věže • průvodní okolnost (7 dokladů) např. podle s námi konzultované studie
Předmět určený k, uzpůsobený k myslící na, navazující na, čekající na číhající na, bojující o, hrající o dohodnutý s, sjednaný s, smířený s, spojený s, spolupracující s srovnatelný s, související s,
Vsuvka bez nadsázky, bez výjimky po výtce, po čertech s prominutím, s velkou (největší) pravděpodobností v podstatě, v pořadí, v průměru, v přepočtu, v uvozovkách, v zásadě z podstaty + Persepolis označovaný za se zmíněným Mausem vůbec první íránský komiks např. Zajímavostí P. O. D. je, že na v podstatě standardní rap-metal nabalují texty prostoupené křesťanskou vírou.
Frazémy ustálená spojení: do očí bijící, do nebe volající, k smrti vyděšený/vystrašený, na kost vyhublý, na slovo vzatý, na smrt nemocný, na hodinu vyhozený, po zuby ozbrojený/vyzbrojený - přičleněny k PU frazémy (s vyšší mírou ustálenosti, nerozdělitelné na části, tvoří interní i externí frázi): z nouze ctnost, z pekla štěstí (celkem 9 výskytů) - zvláštní kategorie např. obyvatelé Slovenska konzumují v posledních deseti letech mírně zdravější stravu, při níž jde spíše o z nouze ctnost než o průlom v tradičních návycích
Poznámky ke struktuře frází • anteponovaná (interní) fráze označená jako PU nebo předmět rozvíjí adjektivum/řadovou číslovku v externí frázi: • 2 výjimky - balíček s na pečení přísadami; staré zápasy , které byly pro v první lize Hradec na dlouhou dobu poslední - absence adjektiva v externí frázi (anteponovaná fráze jsou převeditelné na adjektivum) • anteponovaná fráze označená jako vsuvka rozvíjí celou externí frázi
Závěr • anteponovaná fráze je v 93 % případů syntakticky začleněna • o vsuvce lze hovořit jen v necelých 7 % případů
Literatura k souvýskytu - výběr • Čermák, F. (1996). Systém, funkce, forma a sémantika českých předložek. Slovo a slovesnost, 57, pp. 30–46. • Jamek, V. (1998). Před pikolou, za pikolou. In O patřičnosti v jazyce. (pp. 162–164). Praha: Nakladatelství Franze Kafky. • Machová, S. (2000). Dvě předložky vedle sebe. Naše řeč, 83(1), pp. 30–34. • Novotná, R. (2011). Kumulace předložek v textu. In: Čermák, F. Korpusová lingvistika Praha 2011 2: Výzkum a výstavba korpus. (pp. 174–183). Praha: Nakladatelství Lidové noviny. • Panevová, J. (2003). Existuje chyba v syntaxi?. In: Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. (pp. 145–153). Opava: Slezská univerzita. • Styblík, V. (2000). K spojení dvou předložek vedle sebe. Český jazyk a literatura, 51(3-4), pp. 90–91. • Vlková, V. (1988). K některým aspektům užívání předložek. In: Praktické kapitoly ze spisovné češtiny. (pp. 67–73). Praha: ÚJČ ČSAV.
Děkuji za při referátu projevenou pozornost a těším se na v diskusi položené dotazy!