Číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu : Moderní škola

1. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Miriam Zralá Název materiálu: Vyšetřovací metody v neurologii Označení materiálu: VY_32_INOVACE_MP.M4.1114 Datum vytvoření: 2. 9. 2013 Vzdělávací oblast: Aplikovaná masáž Ročník: čtvrtý – Sportovní a rekondiční masér Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

2. Anotace • Úvod do problematiky, dělení vyšetřovacích metod.

3. Metodické pokyny • Jedná se o teoretickou výuku, které musí předcházet znalost anatomie nervového systému člověka. • K využití materiálu je nutný počítač s MS PowerPoint a projektor. • Zrakově postiženým přenést prezentaci do ozvučených čtecích zařízení.

4. Zdroje PFEIFFER, Jan. Neurologie v rehabilitaci. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s. 2007, 351 s. ISBN 978-80-247-1135-5. BERLIT, Peter. Memorix neurologie. [4. vyd.]. Praha: Grada Publishing, a.s , c2007, 447 s. ISBN 978-80-247-1915-3. Fotografie z archivu autorky

5. Vyšetřovací metody v neurologii

6. Rentgenové vyšetření v neurologii • Rentgenové záření objevil roku 1895 Wilhelm Conrad Rontgen. • Jedná se o elektromagnetické ionizující záření, které můžeme také nazývat jako fotony s energií. • Nejčastější je běžné tzv. nativní rentgenové vyšetření lebky nebo páteře. • Tato metoda se zdokonalila tzv. náplní dutin centrálního nervového systému buď kontrastní látkou, nebo vzduchem tzv. pneumoencefalografie.

7. RTG

8. Computertomography - CT • Počítačová tomografie je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení člověka. • Slouží k diagnostice poranění a chorob • Výsledkem vyšetření je obraz v různých odstínech šedi na monitoru počítače. • Výhodou tohoto vyšetření je, že můžeme zaznamenávat patofyziologické děje v různých časových úsecích během celého onemocnění. • Vyšetření má v současné době v neurologii dominantní postavení při vyšetřování patologických procesů.

10. CT • Komoce • Contuze • Dilacerace • Komprese

11. CT • Při kontaktu s povrchem těla rukou vyvoláváme specifickou reakci, dochází tak k interakci s pacientem, kterou můžeme využít diagnosticky, ale i terapeuticky. • Na vyhodnocení palpačních vjemů se zúčastňuje velký počet receptorů.

12. Magnetická rezonance - MRI • MRI je zobrazovací technika používaná k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla. • Pomocí MRI je možné získat řezy určité oblasti těla. • MRI využívá velké magnetické pole a elektromagnetické vlnění s vysokou frekvencí. • Výhodou vyšetření je nulová radiační zátěž. • Nevýhodou vyšetření je hlučnost zařízení.

13. Magnetická rezonance

14. Ultrazvuková vyšetření • Ultrazvuk je mechanické vlnění vyšší než 20 kHz a je mimo pásmo pro nás slyšitelného zvuku. • Zobrazovací metody jsou založeny na odrazu ultrazvukových vln v různých tkáních vyšetřované osoby. • Tento jev se zachycuje elektronicky a zobrazuje na displeji. • Vyšetření je neinvazivní a velmi šetrné.

15. Elektroencefalografie - EEG • Je vyšetřovací metoda, při níž snímáme pomocí přístroje elektrické potenciály mozku, zvláště mozkové kůry. • Registrujeme vždy současně několik svodů, nejčastěji 8, ale i 12, 16 i více. • Na normálním EEG zdravého člověka pozorujeme především základní aktivitu, vlny alfa a beta. • Patologické stavy se zobrazují většími vlnami v pásmu theta a delta. • EEG je nezbytné hlavně pro zjištění záchvatových onemocnění mozku, expanzivních nitrolebních procesů a úrazových poškození mozku.

16. Elektromyografie - EMG • Při tomto vyšetření se snímají bioelektrické potenciály z kosterních svalů (hladké svaly nelze metodou EMG dobře hodnotit) speciální myoelektrickoujehlovou elektrodou zanořenou do svalu. • Jehla je zapojena do elektromyografického aparátu se stimulační jednotkou, zesilovačem a počítačem na zpracování získaných dat. • Základní funkční jednotka svalu je motorická jednotka. • Aktivita jedné motorické jednotky vede ke vzniku akčního potenciálu (AP).

17. Svalová kontrakce • Ke stahům jednotlivých svalových vláken dochází asynchronně, což je zdrojem plynulosti svalové kontrakce. • Zcela uvolněný zdravý sval je v klidu bez prokazatelné aktivity. • Při přerušení nebo částečném poškození smíšeného nervu dochází k projevům denervačních příznaků. Na EMG se objevují velmi nízké potenciály nazývají se fibrilační potenciály. Jde o nekoordinované kontrakce jednotlivých svalových vláken, které okem nemůžeme postřehnout.

18. Fascikulace • Jsou to spontánní kontrakce svalových vláken patřících jedné motorické jednotce. • Fascikulace jsou pouhým okem dobře viditelné. • Mohou se objevit u zdravých osob po větším tělesném zatížení, ale jako patologické projevy jsou charakteristické pro poruchu předních rohů míšních a míšních kořenů.

19. Lumbální punkce • Lumbální punkcí získáváme mozkomíšní mok k vyšetření nebo k aplikaci léků. • Provádí se speciálními jehlami, aby nezpůsobily větší zranění, kterým by mohl likvor po ukončení punkce odtékat a vyvolat likvorovou hypotenzi. • Lumbální punkce se nejčastěji provádí pod čtvrtým trnem obratlovým lumbální páteře. • Po punkci musí nemocný ležet 24 hodiny na lůžku vodorovně. • Nového uplatnění se dostalo spinální anestezii, při níž se lumbální punkcí aplikuje anestetikum.

20. Opakování • U kterého typu vyšetření můžeme zaznamenávat patofyziologické děje v různých časových úsecích? • U CT • Které z vyšetření má nulovou radiační zátěž – RTG, CT, MRI? • MRI • Vyšetření ultrazvukem je invazivní nebo neinvazivní vyšetření? • Neinvazivní

21. Opakování • Jak se nazývá základní funkční jednotka svalu? • Motorická jednotka • Jaký je rozdíl mezi fibrilací a fascikulací? • Fibrilace jsou kontrakce svalových vláken okem neviditelné, fascikulace jsou kontrakce okem dobře viditelné • Jak se nazývá vyšetření, u kterého se odebírá mozkomíšní mok? • Lumbální punkce

22. Epidurální anestezie