190 likes | 703 Views
ZDRAVOVĚDA. ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVY Biorytmy člověka 11. Mgr. Andrea Ptáčková. www.zlinskedumy.cz. DEFINICE POJMŮ. Biorytmus pochází z řečtiny: bios = život rhythmos = pravidelný pohyb.
E N D
ZDRAVOVĚDA ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVYBiorytmy člověka 11 Mgr. Andrea Ptáčková www.zlinskedumy.cz
DEFINICE POJMŮ • Biorytmus • pochází z řečtiny: bios = život rhythmos = pravidelný pohyb . • Jedná se o děj, který se opakovaně (cyklicky) objevuje u živého organizmu s určitou pravidelností.
ÚVODEM… • … navzdory všem výdobytkům moderní doby jsme stále součástí přírody (přírodního dění), které nás ovlivňuje, a to i přes naše snahy vytrhnout se z jejího působení. Příkladem je třeba zasahování do přirozeného procesu stárnutí plastickými operacemi, „ponocování“ v hodinách, kdy bychom měli spát, dovolené u moře v zimních měsících apod.
ÚVODEM… • Člověk má v sobě zabudované "hodiny", které podle pravidel v krátkých i dlouhých intervalech aktivují nebo tlumí činnost orgánů i psychickou výkonnost. • řízení těchto "hodin" sídlí v mozku 1
DÉLKA CYKLU • Délka biologického cyklu může být rozdílná • může trvat hodiny, dny, týdny…
DÉLKA CYKLU Pro člověka je nejtypičtější: • denní cyklus (cirkadiánní = diurnální) – trvající 20- 28 hodin • měsíční cyklus – trvající přibližně 28 dní • roční cyklus (nazývaný též cirkanuánní ).
1. CIRKADIÁNNÍ RYTMUS U ČLOVĚKA = biologický rytmustrvající přibližně 1 den (20-28 hodin) • (lat. circa = přibližně, dies = den). • rytmus bdění a spánku • jedná se o pravidelně se opakující změny fyziologických funkcí, např. tělesné teploty, sekrece hormonů, krevního tlaku apod. • většina lidí spí jednofázově kolem 8 hodin denně, stavbdělosti tedy trvá přibližně 16 hodin • Cirkadiánní rytmy lze pozorovat u celé řady organismů - například některé rostliny na noc zavírají své květy, a to i v případě, že jsou umístěny v temné místnosti.
1. CIRKADIÁNNÍ RYTMUS U ČLOVĚKA Cirkadiánní rytmus se u jednotlivých lidí liší • "skřivani", u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách • "sovy", což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách3] 2
ŘÍZENÍ CIRKADIÁNNÍHO RYTMU • U člověka jsou řízeny párovými suprachiasmatickými jádry, nacházejícími se v předním hypotalamu • Hypotalamus má přímé propojení se sítnicí, dostává tak informaci o světle vnějšího okolí → • poté stimuluje epifýzu (šišinka, podvěsek mozkový) k produkci melatoninu („hormon noci“)→ vzestup jeho hladiny je spojen s nutkáním ke spánku • Ranní světlo naopak produkci melatoninu snižuje a my se probouzíme
2. LUNÁRNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA • = měsíční cyklus → pro pozorovatele ze Země trvá jeden měsíční cyklus, tj. nejčastěji od novu do novu, přibližně 29,5 dne • O vlivu Měsíce už věděli dávno; vypozorovali, že chování zvířat a rostlin, kvalita dřeva a vlasů nebo příliv a odliv podléhají vlivu Měsíce. 3
2. LUNÁRNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA U člověka • lunární cyklushraje nejsilnější roli v oblasti sexuality. • v závislosti na něm ženy menstruují a rodí • např. v době ovulace mají ženy největší vnímavost pro mužské feromony a mužům se během novoluní zvyšuje hladina testosteronu v krvi
3. CIRKANUÁLNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA = roční cyklus (založený na vzájemném pohybu Slunce a Země) = střídání ročních období • 12 měsíců (měsíčních cyklů) má celkem 354 dní, rok jich má však 365. Tento rozdíl více než 11 dní způsobuje posun začátku roku vždy o přibližně 11dní. • roční cyklus není slučitelný s přirozenou délkou měsíčního cyklu, takže délky jeho 12 měsíců jsou dány dohodou.
3. CIRKANUÁLNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA Význam pro člověka: • Jaro a léto: více světla vede člověka k větší aktivitě, pohybu, kratší době spánku; lehčí strava je v tomto období je také typická • Podzim: tělo si dělá „rezervy“ na zimu (např. přibírání na váze) • Zima: méně světla a chladné počasí vybízí spíše k odpočinku a čerpání z nahromaděných zdrojů
ZÁVĚREM… Jestliže dokážeme rozpoznat a respektovat pravidelnost našich biologických pochodů v organismu i v přírodě kolem nás, výrazně posílíme své zdraví!
Zdroje obrázků: • Cerebralvascularterritoriesmidline.svg [online]. 2010 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cerebral_vascular_territories_midline.svg • WILDEMANN, Alexander. Sova.svg [online]. 2006 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sova.svg • KALISTA, Lukáš. Mesic.jpg [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mesic.jpg
ZDROJE: TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. Praha: GradaAvicenum, 1994. ISBN 80-7169-036-8. LANGMEIER. Základy lékařské fyziologie. Praha: Grada, 2009, 320 s. ISBN 978-802-4725-260. DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. Olomouc: Epava, 2000. ISBN 80-86297-05-5. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2000. ISBN 80-85912-38-4.