Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

1. Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

2. Socioekonomické faktory působící na zdraví • Socioekonomický status (SES) • Sociální opora (SO) • Životní události (ŽU) • Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví

3. Ekonomický status • základní rozdělení obyvatelstva podle zařazení na trhu práce • ekonomicky aktivní tj. zaměstnaní a nezaměstnaní • ekonomicky neaktivní - objektivní příčiny: děti, důchodci, invalidé - subjektivní příčiny: v domácnosti, rentiéři

4. Socioekonomický status • Pozice jedince (domácnosti) v sociálním zařazení (stratifikace, rozvrstvení). • Komponenty stratifikace: třída/status • Třída (úroveň materiálních prostředků, je charakterizována úrovní příjmů ) • otrokářství,feudalismus • kasty – náboženství,neprostupnost • stavy - privilegia ze zákona • třídy – postavení na trhu práce

5. Sociální status • Status vymezuje postavení jedince ve vztahu k ostatním jedincům – prestiž • Člověk má určité postoje,práva, povinnosti, určité chování, které se od něho očekává • Je spojen s charakteristickým životním stylem • Vrozený status - člověk získá bez vlastního přičinění narozením (věk, pohlaví,rasa) ale také příslušností k rodině a další skupině příbuzných,dáno minulým vývojem • Dosažený či získaný status, jehož úroveň je dána dispozicemi, schopnostmi a vlastním úsilím jedince. Je charakterizován úrovní vzdělání, profesí • Připsaný status – získaný bez vlastního přičinění, dědictví, šlechtický titul

6. SES jako osobní zdroj (základ) SES, který umožňuje přístup k finančním prostředkům a ke vzdělání, je potřeba počítat mezi osobní zdroje zvládání stresu Příklady: • peníze jsou předpokladem k získání nejlepší medicínské péče a právní pomoci • vzdělání rozšiřuje možnosti využití řešících přístupů ve zvládání života či stresu P. Thoitsová (1995)

7. SES a osobní rozvoj Osoby s nízkým SES (nižší třídy) vykazují: • nižší pocit kontroly nad událostmi („perceived control“,frustrace) • nižší pocit zvládání situací („mastery“) • nižší sebevědomí a úroveň aspirace • více tíhnou k vnější lokalizaci kontroly vedení sebe

8. Chudoba a vyloučení - definice • Stav , kdy je nerovný přístup k rozdělovanému bohatství společnosti • Chudoba – absolutní, extrémní ( EU, definice 1995) : závažné strádání v zajišťování základních lidských potřeb (jídlo, voda, bydlení, vzdělání, informace) • Chudoba relativní ( 1975, Rada Evropy): „ Lidé jsou chudí, když jim jejich příjmy a zdroje nedovolují mít stejný životní standard typický pro společnost, ve které žijí.“ • Sociální vyloučení: proces, kterým jsou jednotlivci tlačeni na okraj společnosti a jej jim bráněno se do ní začlenit, chybí jim prostředky ( finanční, znalostní, rozhodovací). Lidé nemohou dělat věci, které ostatní berou jako samozřejmost. Cítí se bezmocní a neschopní řídit svůj každodenní život .

9. Chudoba - příčiny Lidé v EU si myslí, že chudoba je způsobena: • Nespravedlivou společností (37%) • Vlastní leností a nedostatkem vůle ( 20%) • Nešťastnou náhodou nebo shodou okolností ( 19%) • Je to nevyhnutelná součást vývoje ( 13%) Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru, pokora přináší mír. (Arabské přísloví) Studie Eurobarometru č. 237, 2007

10. Jak je na tom ČR? • Jedna z nejvyrovnanějších zemí v EU v oblasti chudoby • Pozitiva: - malý rozdíl mezi příjmy „nejchudších a nejbohatších“ - nejméně osob v riziku chudoby - nejvíce osob se středním vzděláním - nejméně dětí předčasně ukončujících vzdělání - vysoká zaměstnanost migrantů - nejmenší riziko chudoby pro 65+ ( zejména muže) - nejmenší riziko chudoby pro zaměstnané • Negativa: - rozdíl v platech mezi muži a ženami - rozdíl v ekonomické zátěži rodin s jedním rodičem a dětmi oproti ostatním typům domácností - vysoký ekonomický stres

11. Nerovnosti • Ekonomické: příjem, disponibilní příjem, • Sociální: různé skupiny nemají stejný sociální status, • SES přináší nerovnosti zdravotní: rozdíly ve zdraví v různých skupinách populace způsobené různými soc.ek. faktory - podmínkami, ve kterých lidé žijí a pracují Viz: • Nerovnosti v příjmu • Nerovnosti ve spotřebě • Nerovnosti na trhu práce • Nerovnosti pohlaví • Nerovnosti menšin

12. Spokojenost a štěstí Neurobiologie rozlišuje mezi spokojeností a štěstím, protože se jedná o biologicky odlišné procesy. • Spokojenost člověka souvisí s jeho genetickou výbavou či zážitky z ranného dětství. Jen asi u 25% lidí se v průběhu života výrazně změní stupeň spokojenosti. Ti ostatní jsou po celý život pesimisty, optimisty či „neutralisty“. • Štěstí/neštěstí se jen krátkodobě vyskytuje v tomto celkovém vyladění osobnosti (vrchol, peak).    ( Zdenka Mansfeldová, Hledání štěstí)

13. Komparativní štěstí • Richard Layard Happiness: Lessons from a New Science (2006) • Otázka: zvolili byste si žít ve světě, kde vyděláváte 50.000,- USD a ostatní 25.000,- USD? • Či ve světě, kde vyděláváte 100.000,- USD a ostatní 250.000,- USD, přičemž ceny jsou v obou světech stejné. • Většina lidí si zvolí první svět, ač absolutně chudí, jsou relativně bohatší vůči ostatním. Bohatí líde nepociťují vyšší úroveň štěstí ač jsou v absolutních údajích na tom ve všem lépe než chudí (zdravotní péče, jídlo, zaměstnání, bydlení). Úroveň štěstí totiž závisí na úrovni přiblížení se bodu, který je odvozen od úrovně (bohatství/sexuálních partnerů/domu) dosažené ostatními lidmi.

14. Sociálnígradient • Vliv úrovně soc.ek.faktorů (vzdělání,zaměstnání, výše příjmu, kvality bydlení, rodiny) na zdraví • Nejedná se o jednoduchý rozdíl mezi zdravými bohatými a nemocnými chudými • Jde spíše o gradient (stupeň), v jehož rámci je zdravotní stav každé sociální třídy lepší než zdravotní stav nižší třídy a horší než zdravotní stav vyšší třídy

15. Socioekonomický gradient - rozdíly Promítá se do: • odlišností v úmrtnosti kojenců i dospělých, • výskytu akutních i chronických infekčních a neinfekčních onemocnění, • psychiatrické nemocnosti. Sociální nerovnosti ve zdraví se nejčastěji vyjadřují prostřednictvím nemocnosti, úmrtnosti a očekávané délky života (life expectancy).

16. Morbidita, mortalita • Nemocnostje základním ukazatelem zdravotního stavu. Statistika nemocnosti - Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR), Nejčastěji se jedná o údaje epidemiologické, vztahující se k rozšíření onemocnění v populaci. • Úmrtnostje demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité skupiny za určité časové období • Očekávaná délka života (life expectancy) Češky- ženy - narozené v roce 2009 by se měli dožít v průměru 80,5 roku (průměr v EU -82,4 roku) Češi - muži 74,3 roku (průměr v EU – 76,4 roku) Eurostat

17. Sociální opora - social support • Sociální začlenění ovlivňuje významně psychickou pohodu a zdraví • Sociální vazby – k  druhým osobám,skupinám,společnosti = sociální opora, zdroj síly a pomoci v případě potřeby – buffer, tlumič stresu • Jde o vztah přátelský (důvěra,důvěryhodnost, přilnutí, vzájemnost,sociální blízkost, solidarita, sdílení)

18. SO definice • Definice: Sociální opora je činnost poskytovaná ochotně a s dobrými úmysly osobou, s níž je příjemce v osobních vztazích. Tato činnost vyústí v pozitivní odezvu a příjemci sociální opory přináší zlepšení, ať již bezprostředně nebo s delším časovým odstupem. • Zdroje sociální opory (support resources) • Sociální síť (social network)

19. Sociální opora/sociální podpora • Ve starší české literatuře je možno se setkat ještě s ekvivalentním pojmem "sociální podpora". • Po vzniku nového systému sociálních dávek v ČR – dávky sociální podpory • Nahrazeno v psychologii termínem "sociální opora".

20. Vliv SO • Lidé s rozvinutými sociálními vazbami žijí déle a mají lepší zdraví • Opora pozitivních mezilidských vztahů pomáhá lidem zvládat nemoci, zatímco absence takové opory vytváří primární předpoklad horšího zdraví

21. Obsah SO Čtyři složky obsahu sociální opory: 1) Hodnotící podpora (hodnocení, zpětná vazba) 2) Emocionální oporu (láska, víra, empatie), 3) Informační oporu (zprostředkování informací nebo rad) 4) Instrumentální oporu (služby,praktické druhy pomoci, nebo hmotná materiální pomoc) J . House (1981) -KOGN,EM,INF,HELP

22. Forma SO • Směr sociální opory -poskytována (provided) nebo přijímána (received) 2. Síť (network) - zdroje sociální opory kategorie: rodina, blízcí přátelé, sousedé, spolupracovníci, komunita, profesionálové • Uspořádání sociální opory - dosažitelná (available) - právně, ze zákona stanovená (enacted) Ch. Tardy (1985)

23. SO – poskytovatel/příjemce Dyáda: provider – receiver (person in need, social support seeker) • Přátelský vztah • Mentorování – rádce (učitel) a žák • Sociální asistence (psycholog, sestra, sociální pracovnice, linka důvěry) - charakter profesionální pomoci, jde o vztah dočasný

24. Charakteristiky úspěšné SO • Nenutit – přitahovat příjemce opory • Ne charakter povinnosti od poskytovatele opory • Ne pocit přítěže či zátěže u příjemce opory • Charakter vzájemnosti vztahu, nikoliv charakteru vztahu poskytovatel – příjemce Výsledky: - zvyšování sebeocenění přijímajícího - pocit příjemce, že je schopen lépe zvládat těžké situace

25. Problémy v poskytování SO • Existují lidí, kteří v situaci stresu chtějí být sami a svou situaci řešit vlastními silami. Přítomnost druhých lidí je pak zdrojem dalšího distresu. • Lidé mají své představy o tom, jak by měla vypadat sociální opora a pomoc jim poskytovaná. Liší-li se skutečně poskytovaná opora od jejich představy, je možno se setkat s „rozčarováním“ a frustrací. • Existují lidí, kteří očekávají sociální oporu a pomoc od druhých lidí, ale čekají marně. Tento zážitek se projeví na jejich celkovém stavu. • Sociální opora může být poskytována nežádoucím způsobem (skupiny toxikomanů, gangů apod.)

26. Skupinová SO • Skupiny vzájemné pomoci (peer-support groups) – skupiny lidí, kteří jsou postiženi stejným problémem (rakovina, diabetes atd.) • Skupiny svépomocné (self-help groups) – skupiny lidí, kteří řeší stejný problém (péče o nemocné příbuzné, úmrtí dítěte atd.) • Skupiny podpůrné (support groups) - systematická pomoc skupiny odborníků lidem s určitým zdravotním problémem (možnost i po telefonu, internetu)

27. Stanovení úrovně SO1 - zcela souhlasí 4 - spíše nesouhlasí 2 - souhlasí 5 - nesouhlasí 3 - spíše souhlasí 6 - zcela nesouhlasí • Když jsem v nouzi, existuje člověk, který je mi nablízku, jemuž se mohu se vším svěřit. • Hlavním zázemím je pro mne rodina: poskytuje mi zázemí, je pro mne oporou a mohu se na ni spolehnout. • Moji přátelé jsou spolehliví, snaží se mi pomáhat, je-li to třeba a mohu se s nimi podělit o své starosti i radosti. • V nesnázích se mohu obrátit na své spolupracovníky: vím, že by mi v případě potřeby poskytli pomoc, radu a podporu. • Zdrojem pomoci a podpory jsou pro mne v obtížných situacích i moji nadřízení v zaměstnání.

28. Životní události • Katastrofy - traumatické události, které se obvykle vymykají běžné lidské zkušenosti • Life events: zátěžové životní události - přinášejí velký žal, je však pravděpodobnosti, že nás postihnou vyjímečně nebo několikrát za život (Distres) Eustres – radostné životní události) • Drobné denní příhody: Denní obtíže (daily hassless) /denní radosti (daily uplifts)

29. ZŽU – Holmes Rahe - test • Začátek 70. let minulého století • Stres vyvolaný důležitými změnami v životě je indikátorem budoucího onemocnění • Přiděleny body od 1 do 100 podle síly stresu • Seznam 43 pravděpodobných událostí • Sečíst počet bodů těch událostí, které se vás v průběhu minulého roku týkaly • Součet vyšší než  150, je 50% pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde ke změně vašeho zdravotního stavu. Při součtu vyšším než 300 je tato pravděpodobnost 80 %. • Thomas Holme a Richard Rahe

30. Událost Počet bodů Smrt partnera 100 Rozvod 73 Rozchod s partnerem 65 Pobyt ve vězení 63 Smrt příslušníka rodiny 63 Osobní úraz nebo nemoc 53 Svatba 50 Propuštění z práce 47 Manželské usmiřování 45 Odchod do důchodu 45 Zdravotní změny příslušníka rodiny 44 Těhotenství 40 Sexuální problémy 39 Příchod nového člena rodiny 39 Změny ve finančním postavení 38 Smrt blízkého přítele 37 Přechod na nový způsob práce 36 Přibývání manželských hádek 35 Větší zadlužení 31 Ztráta velkého obnosu peněz 30 Změny odpovědnosti v práci 29 Syn nebo dcera opouštějí domov 29 Potíže s příbuzenstvem s partnerovy strany 29 Mimořádný osobní úspěch 28 Partner/ka začíná nebo končí s prací 26 Začátek nebo konec školy 26 Změny životních podmínek 25 Změny v osobních návycích 24 Potíže se šéfem 23 Změny v pracovních hodinách nebo podmínkách 20 Změna bydliště 20 Změna školy 20 Změna v rekreování 19 Změny v náboženských aktivitách 19 Změny ve společenských aktivitách 18 Zadlužení 17 Změny ve spánkových návycích 16 Velké změny v počtu rodinných příslušníků15 Změny v návycích v jídle 15 Prázdniny, dovolená 13 Vánoce 12 Drobná porušení zákona 11

31. Placebo / Nocebo Sugestivní efekt – výsledek očekávání Placebo „Budu léčit“/ • Nocebo „Budu škodit“ = neúčinná látka.Pouhá obava z nežádoucího nebo vedlejšího účinku léku vede u mnoha lidí k tomu, že se tento účinek skutečně dostaví. (Woodoo, návody k lékům, peří)

32. Kyberchondrie • Cyberchondria - hovorový pojem sloužící k popisu chování člověka, který užívá internet k nadměrnému získávání informací o zdraví a zdravotní péči • Specifická forma hypochondrie • „Online zájem o zdraví“ - nevídaný nárůst zájmu o příznaky nemocí, založený na hledání odkazů a získávání odborné literatury na webových stránkách

33. Hledání na webu • Webové vyhledávání - zvýšené znepokojení uživatelů bez lékařského vzdělání • Webové vyhledávání - zvyšuje možnost návštěvy lékaře za účelem potvrzení zjištěných příznaků • Obecný omyl - řazení informací o příznacích na webu se uskutečňuje podle závažnosti (pravděpodobnosti) onemocnění Lidé mají tendenci zaměřit se na první zjištěné výsledky ve vyhledávači….. • Informace opomíjí individuální anamnézu člověka, věk, zdravotní stav,rodinnou analýzu, apod. • Je rozdíl mezi vyhledáváním informací pomocí zadaného hesla a mezi lékařskou poradnou, která odpovídá na konkrétní dotaz • Závěr: lékařské informace vyvolávají u uživatelů internetu úzkost

34. Psychogenní panika „Špatné zprávy vyvolávají špatné fungování organismu“ • Vysílač škodí. Při pokusu bylo lidem v určité lokalitě sděleno, že mohou pociťovat obtíže proto, že v blízkosti jejich bydliště je vysílač umožňující spojení mobilních telefonů. Brzy se mnozí skutečně s různými potížemi hlásili. Vysílač vůbec nebyl zapojen.  • Toxické látky. Učiteli se udělalo špatně když ucítil ve škole zápach podobný benzinu. Bolela ho hlava, zvracel, trpěl závratěmi a měl dechové obtíže. Škola byla evakuována. Během týdne se dostavila k lékaři stovka studentů i učitelů s podobnými příznaky. Testy nic neodhalily. Nakonec se lékaři shodli, že šlo o„nakažlivou paniku“. Lidé byli přesvědčeni, že se otrávili,a proto vykazovali příznaky otravy. • Klimatizace – panika – Sick Building Sy • Obrazovky – karcinogenní vliv • Strach ze záření • RSI (Repetitive Strain Injury)

35. Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví • Každý člen lidské společnosti má stejné právo žít zdravý a dlouhý život. (WHO 1999, 2001,, zakotveno i v ústavách EU) • Všichni lidé nemají stejné předpoklady,mezi lidmi existují rozdíly a odlišnosti. • Mnohé jsou jen málo (vůbec) ovlivnitelné (věk, pohlaví, etnická příslušnost).

36. "Zdraví 21" • Zdravotní politika WHO a EU vytváří strategie snižování rozdílů v životních podmínkách = sociální spravedlnost • První dva cíle Zdraví 21: • "Solidarita pro zdraví v evropském regionu„ a "Spravedlnost ve zdraví“ zaměřeny na nerovnosti ve zdraví v EU

37. "Zdraví 21" • Stav extrémně nízkého SES (chudoba) je nejvýznamnějším zdravotním rizikovým faktorem • Rozdělení společnosti podle příjmů je závažnou nespravedlností a jedním z nejdůležitějších momentů, ohrožujících zdraví • Finanční deprivace má podstatný vliv na stoupající kriminalitu a násilí

38. „Překonání rozdílů“ • Closing the Gap: Strategies for Action to tackle Health Inequalities“.Na realizaci se podílí 22 evropských zemí (zde SZÚ). Cílem je oslovit a získat pro řešení tohoto problému co nejširší oblast odborného, společenského a politického života. • (www.health-inequalities.eu) • DETERMINE: Evropské konsorcium pro sociálně - ekonomické determinanty zdraví – (Janatová) • GRADIENT ve zdraví: Využití nástrojů veřejné zdravotní politiky k efektivnímu snížení nerovností ve zdraví u rodin a dětí (Kebza) • ENGENDER. Podpora rovnosti mužů a žen (Janatová) • Shrnuto: nelze předpokládat úplné odstranění nerovností mezi lidmi;přijetí proklamativní zásady rovnosti všech lidí je do značné míry fiktivní.

39. Evropská úmluva o duševním zdraví a pohodě 2008 • Duševní problémy - 11 % osob • Deprese nejčastější zdravotní problém • Sebevražda nejčastější příčinou smrti (Kožená L. ČPL 1/2009) • Psychosociální rizika začínají být pro zaměstnavatele srovnatelným problémem jako pracovní úrazy • Studie EU prokazují, že rozhodující podíl na stresu mají pracovní podmínky

40. Podnik podporující zdraví – dlouholetá kampaň SZÚ Proklamace: • Zaměstnanci mají potřebné schopnosti i zdravotní způsobilost, které jim umožňují vykonávat jejich práci nebo mají příležitost tyto schopnosti získat. • Práce je organizována tak, aby zaměstnanci nebyli pracovně přetěžováni ani pracovně nevytíženi. • Zaměstnancům je umožněno rozvíjení osobní pracovní kariéry • Všem zaměstnancům je umožněno se aktivně účastnit podpory zdraví na pracovišti • Vedoucí pracovníci podporují dobrou pracovní atmosféru • Organizace aktivně pracuje na reintegraci zaměstnanců (handicapovaných a po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti). • Organizace provádí opatření k lepšímu sladění (přizpůsobení) pracovního a rodinného života.

41. Duševní zdraví a pohoda na pracovišti – kampaň SZÚ • Soutěž pro podniky ke zlepšení psychosociálního prostředí na pracovišti, snížení stresu a zvýšení pohody. • Průměrné evropské skóre – 53% • Nejlepší výsledky – 73% - Velká Británie (119 podniků • Nejhorší výsledky – Francie 38% (427 podniků) • ČR 1. kolo – 25 podniků, 54% • 13 podniků pod průměrem • 10 podniků dosáhlo vyšší skóre než 70% a vyzvány k účasti v 2. kole • 2. kolo – 4 podniky (Česká spořitelna a.s.,F. X. Meiller Slaný, s.r.o,Krajský úřad kraje Vysočina,Lohmann & Rauscher s.r.o.) • Nejlepší se představily na závěrečné konferenci v Berlíně 2011

42. Kampaň SLIC – Psychosociální rizika na pracovišti • Byly vybrány pracovní sektory s výrazným výskytem pracovního stresu: • zdravotnictví • sociální služby • hotely a restaurace • Inspektoři práce ve spolupráci s hygieniky práce vytipují podniky a provedou kontrolu jak zaměstnavatelé hodnotí psychosociální stres na pracovištích a zavádějí vhodná opatření k jeho prevenci. • Kampaň má dvojí cíl: • jednak poskytnout inspektorům práce vhodné nástroje, které mohou využívat k monitorování stavu pracovní zátěže v oblasti psychosociální • zvýšit informovanost o tomto tématu • Závěrečné hodnocení pracovních podmínek a porovnání mezi účastnickými státy proběhne v r. 2013 na konferenci. Senior Labour Inspectors Committee

43. Obsah preventivních programů • Rizikové faktory životního stylu (kouření, alkohol, léky, TK, cholesterol) • Výživa (BMI, obezita, skladba a režim stravy, pitný režim) • Pohybový systém (zátěž, zvedání břemen, „Škola zad“- prevence cviky, prevence následků „homo sedens“ • Prevence traumatického poškození z práce a rehabilitace • Směnový režim, zdravý spánek • Zvládání a léčba nadměrného stresu

44. Work-Life Balance Audit • Mapuje problematiku rovnováhy pracovního a soukromého života ve společnostech a nabízí i pomoc s řešením! • V rámci projektu nabízí: • zmapování rovnováhy pracovního a osobního života vašich zaměstnanců • odhalení kritických ukazatelů ovlivňujících výkon, spokojenost a motivaci Vašich lidí • pomoc s nastavením vhodných opatření na základě závěrečné zprávy • odborné působení experta • Dotazník - 103 tvrzení, 4 bodová škála

46. Best Employers • Žebříček nejlepších zaměstnavatelů podle hodnocení zaměstnanců • Aon Hewitt - „Ještě nikdy nebyla úloha jednotlivce v globální ekonomice tak důležitá. Společnosti potřebují strategie, které jim umožní nejen získat a udržet, ale i ocenit, odměnit a motivovat největší talenty ve svém odvětví“. Sledování 3S • Stay- jak silnou mají zaměstnanci vnitřní touhu pracovat pro firmu i v budoucnosti. • Say - zda se zaměstnanci pozitivně vyjadřují o firmě před svými spolupracovníky, přáteli, potenciálními zaměstnanci či klienty. • Serve - zda zaměstnanci v práci vynakládají mimořádnou snahu a nasazení, které přispívá k lepším výsledkům firmy. Dotazník – ukázky otázek • Můj nadřízený mne podporuje, abych přicházel(a) s novými nápady a podněty. • Společnost, ve které pracuji, přistupuje ke svým zaměstnancům čestně. • Pracovní prostředí je zde velmi otevřené a akceptuje individuální rozdíly

47. Drobnosti Sv-Sidonie • http://drobnostisv-sidonie.webnode.cz/ • Webová prezentace byla spuštěna • www.psvz.cz