Mezinárodní finance 12.Měnové a finanční krize

1. Mezinárodní finance12.Měnové a finanční krize .

2. FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU

3. Expanze a recese • Expanze znamená, že se růst reálného HDP zrychluje a HDP roste nad potenciální produkt. • Recese znamená, že se růst zpomaluje a dochází k pokle­su reálného HDP pod potenciální produkt. • Ekonomové hovoří o recesi, když reálný HDP během dvou po sobě jdoucích čtvrtletích klesá. Hlubokému a dlouhotrvajícímu hospodářskému poklesu se obvykle říká deprese

4. PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ • Expanze a recese jsou výkyvy reálného HDP kolem potenciálního produktu, které jsou vyvolávány změnami agregátní poptávky - poptávkovými „šoky".

5. PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ

6. PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÝCH CYKLŮ • hospodářské cykly jsou ve své podstatě investiční cykly. Jejich příčinou mohou být poptávkové „šoky" vyvolávané tím, jak bankovní soustava zvyšuje nebo snižuje peněžní zásobu. To vyvolává dočasné změny úrokové míry. • V období expanze firmy často uskutečňují investice, které se později ukazují být „špatnými investicemi". • Střídání investičních a dezinvestičních vln, doprovázené a umocňované vlnami optimismu a pesimismu investorů, je příčinou toho, že se ekonomika vyvíjí nikoli „hladce", nýbrž v cyklickém střídání expanzí a recesí.

7. FINANČNÍ KRIZE • Investiční cykly bývají umocněny chováním lidí (včetně spekulantů) na trzích aktiv. • expanze začíná poklesem úrokové míry, pokles úrokové míry zvyšuje cenu aktiv - rostou ceny akcií, dluhopisů, pozemků, nemovitostí.

8. FINANČNÍ KRIZE • hospodářská expanze může někdy vést ke vzniku „spekulační bubliny" na trzích aktiv. • To je velmi nebezpečný jev, protože taková „bublina" nakonec nevyhnutelně praskne a ceny aktiv se zhroutí. • Tato finanční krizeprohlubuje hospodářskou recesi. • Když ceny aktiv prudce klesají, vede to k značnému růstu úrokové míry (inverzní vztah mezi úrokovou mírou a cenami aktiv). • Růst úrokové míry dále snižuje investice a spotřebu.

9. FINANČNÍ KRIZE • Teprve když už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další pokles, dojde k obratu - spekulanti začnou očekávat budoucí růst cen aktiv a někteří začnou zase nakupovat. • Nákupy zvyšují ceny aktiv a snižují úrokovou míru. • Investiční aktivita opět ožívá, pesimismus se mění v optimismus a recese postupně přechází v novou expanzi.

10. FINANČNÍ KRIZE • Finanční krize jsou někdy doprovázeny bankovními panikami • Podlehnou-li vkladate­lé panice, že by mohli přijít o své vklady, začne „run" na banky- hromadné vybírání vkladů • Protože však mají banky pouze částečné rezervy, nejsou schopny v tak velkém objemu vklady vyplácet. • Hromadný „nájezd" vkladatelů může způsobit krachy i zdravých bank.

11. FINANČNÍ KRIZE • Centrální banka může zachránit mnoho bank před krachem, jestliže v situaci runu na banku splní svou roli „věřitele v poslední instanci" a začne bankám poskytovat diskontní půjčky. • Finanční krize a bankovní paniky bývají velmi nebezpečným vyústěním hospodářské recese a představují pro ekonomiku vážné nebezpečí.

12. FINANČNÍ KRIZE • Hospodářské cykly mají na ekonomiku také pozitivní dopady. • Recese a deprese působí i jako ozdravný proces - slabé a nevýkonné firmy krachují, zatímco silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a zůstávají. • Joseph A. Schumpeter výstižně nazval tento ozdravný proces tvořivou destrukcí

13. Finanční krize • jsou důsledkem rostoucí globalizace, zejména propojenosti kapitálových trhů. • v rozvinutých zemích mají podobu • bankovních krizí (zde banky přestávají poskytovat úvěry) nebo • měnových krizí (měnových turbulencí, náhlých výkyvů měnového kursu domácí měny). • V rozvojových zemích jsou typické kombinace obou krizí s doprovodnými obtížemi při splácení zahraničních dluhů. • Finanční krize často vedou k hospodářským recesím či depresím.

14. Obecné znaky finančních krizí • Finančním krizím předchází finanční deregulace a liberalizace kapitálových transakcí. • Měnové krize předchází zvýšení přílivu zahraničního kapitálu, způsobený vysokým úrokovým diferenciálem (iD > iF) při stálém (fixním) měnovém kursu. • Příliv zahraničního kapitálu tlačí na zhodnocení domácí měny, zhoršování vnější rovnováhy (běžného účtu platební bilance) a oslabení finančního sektoru. • Bankovní krize jsou spojeny s nadměrnými půjčkami na aktiva (na nemovitosti nebo na akcie) se spekulačně vysokými cenami.

15. Finanční krizi doprovází panika • zahraniční investoři utíkají ze země, příslušné země zvyšují úrokové sazby, aby útěku zahraničního kapitálu bránily, což však se nedaří. • Odliv zahraničního kapitálu a problémy se splácením úvěrů bývají spojené se zvyšováním zahraničních úrokových sazeb, • postižené země následně znehodnocují svou domácí měnu, to vede ke ztrátě kapitálu u subjektů nepojištěných proti kursovému riziku, což ústí ve volný pád domácí měny – depreciaci a následně přerůstá v měnovou krizi

16. Měnová krize Měnová krize roku bývá charakteristická • pádem hodnoty měny, • změnou kurzového režimu • masivními devizovými intervencemi centrální banky. • Souběžně probíhají často probíhají silné politické otřesy.

17. MĚNOVÁ KRIZE • Spouštěcím mechanismem měnové krize je ztráta důvěry investorů v měnu a její stabilitu • Hromadně proto nakupují devizy /poptávají/ v míře, kterou nemůže devizový trh uspokojit • Velmi rychle dochází k prudkému znehodnocení domácí měny, která prudce depreciuje

18. MĚNOVÁ KRIZE • Devizové rezervy centrální banky jsou brzy vyčerpány a situace z hlediska panické snahy investorů proměnit investice v domácí měně za devizové prostředky odpovídá bankovní panice /runu na banku/ v měřítku celého devizového trhu • V důsledku prudké a rezervami centrální banky nezvládnutelné depreciace dochází k prudké devalvaci měny. /změně oficiálního kurzu/ • Skoková devalvace může u silně zadlužených států vést až k neschopnosti splácet závazky státu v zahraničí a v důsledku toho až ke státnímu bankrotu./Argentina, Island/

19. MĚNOVÁ KRIZE Řešením je zastavení plateb do zahraničí, • uzavření burzy a bank • uplatnění administrativního pevného úředního kursu – currency board • vyhlášení nové měny a měnová reforma • Mezinárodní měnový fond (IMF) nabízí stabilizační programy, vázané však na uskutečnění další ekonomických reforem (přizpůsobení ekonomiky).

20. Měnové krize na sklonku 20.stol. • Mezinárodní měnový fond (IMF) nabízí stabilizační programy, vázané však na uskutečnění další ekonomických reforem (přizpůsobení ekonomiky). • V devadesátých letech 20. století (i počátkem 21. století) docházelo k rozsáhlým měnovým krizím, spojených s prudkými poklesy cen aktiv, kolapsem finančních institucí a depreciací měn (znehodnocováním měn). Doprovodným faktorem měnových krizí byly mnohdy hospodářské deprese.

21. Měnové krize • 1. 1992 - 1993 útoky na Evropský měnový systém. • 2. Mexická měnová krize 1994 - 1995 • 3. Měnové turbulence v zemích Východní a Střední Evropy 1997 - 1998 • 4. Asijská měnová krize let 1997 - 1998 • 5. Ruská finanční krize 1998 - 1999. • 1999 brazilská měnová krize • 7. 2000 - 2001 finanční krize Turecka • 8. 2001 - 2002 finanční krize v Argentině • 9. Krize na americkém hypotečním trhu - 9. srpna 2007