Protikeynesovská revoluce

1. Protikeynesovská revoluce • Milton Friedman a monetarismus • Robert Lucas a racionální očekávání • Ekonomie strany nabídky

2. Milton Friedman (*1912) • Income from Independent Professional Practice (1945) – spolu se S. Kuznetsem • analýza bariér vstupu do odvětví (mikro) • Studies in the Quantity Theory of Money[Studie z kvantitativní teorie peněz] (1956) • A Theory of the Consumption Function (1957) • hypotéza permanentního důchodu • A Monetary History of the United States: 1860-1960[Monetární historie Spojených států: 1860-1960] (1963) • renesance kvantitativní teorie • „Role of Monetary Policy“(AER, 1968) • hypotéza „přirozené míry nezaměstnanosti“ (NRU, popř. NAIRU) • The Counter-Revolution in Monetary Theory [Kontrarevoluce v monetární teorii] (1970) • definice monetaristické doktríny

3. Milton Friedman (*1912) Populárnější knihy obhajující ekonomickou i politickou svobodu: • Capitalism and Freedom[Kapitalismus a svoboda] (1962) • Free to Choose[Svoboda volby](1979) • Nobel 1976

4. Teze friedmanovského monetarismu(M. Friedman: The Counter-Revolution in Monetary Theory, 1970) 1. Existuje stabilní, i když ne přesný vztah mezi mírou růstu peněžní zásoby a mírou růstu nominálního produktu 2. Tento vztah není zcela zjevný, neboť mezi příčinou a důsledkem existuje zpoždění. 3. Změna míry růstu peněžní zásoby způsobuje změnu nominálního produktu v průměru po 6 až 9 měsících. 4. Změna míry růstu nominálního produktu se projevuje zprvu ve změně reálného výstupu a téměř vůbec ne v cenách. 5. V cenách se změna nominálního produktu projeví v průměru po 6 až 9 měsících poté, co se změna nominálního produktu projeví na výstupu. (Celkem tedy dělí změnu míry růstu peněžní zásoby a změnu míry inflace asi 12-18 měsíců.) 6. I poté, co je o tato zpoždění vztah mezi změnou peněžního růstu a změnou růstu nominálního produktu očištěn, se nejedná o dokonalý, mechanický vztah.

5. Teze friedmanovského monetarismu (pokračování) 7. V krátkém období (až 5-10 let) ovlivňují změny peněžního růstu především výstup. V dlouhém období (desítky let) jsou ovlivňovány zejména ceny. (Reálný produkt je výsledkem reálných faktorů.) 8. Z toho plyne, že inflace je vždy a všude peněžní jev. 9. Vládní výdaje mohou, ale nemusí být inflační: záleží na zdroji jejich financování. Jsou-li financovány peněžní expanzí, povedou k inflaci. Jsou-li financovány z daní a z půjček, inflaci nezpůsobí. Fiskální politika sama o sobě není pro míru inflace relevantní. 10. Transmisní mechanismus: změna peněžní zásoby naruší žádoucí strukturu portfolia; lidé svá portfolia přizpůsobují, čímž je ovlivňován trh aktiv a úroková míra; změna úrokové míry ovlivňuje úrokově citlivé komponenty poptávky po statcích. 11. Účinek změn peněžní zásoby na úrokovou míru je dvojaký: nejprve ji ovlivní jedním směrem prostřednictvím přímých změn na trhu aktiv; změny na trhu statků (vyvolané změnou úrokové míry) - změna cen a změna inflačních očekávání - však později trh aktiv zpětně ovlivní a způsobí změnu úrokové míry opačným směrem. Úroková míra proto není vhodným cílem pro monetární politiku.

6. Friedman vs. Keynes • odlišný názor na empirický význam reálných a monetárních faktorů • Keynes: významnější reálné faktory (investice) • Friedman: významnější monetární faktory (peněžní zásoba) • obojí ale poptávkově orientováno (Friedman hleděl na problém stejnou perspektivou, ale ve světle jiných “dat”) • odlišný názor na úlohu hospodářské politiky • Keynesovství (nikoliv nutně JMK): stabilizace AD pomocí fiskální politiky (monetární politika jen kvůli nízkému i) • často fine-tuning • Friedman: stabilizace AD prostřednictvím monetární politiky • zlaté pravidlo růstu peněžní zásoby (X-rule) • je Friedman keynesovec?

7. Edmund S. Phelps(*1933) • “Phillips curves, Expectations of Inflation and Optimal Unemployment Over Time” (Economica,1967) • idea „přirozené míry nezaměstnanosti“ • Microeconomic Foundations of Employment and Inflation Theory (1970) • hledání mikroekonomických základů pro NRU • „search theory“

8. Škola racionálních očekávání Aplikace REH: J. Muth: „Rational Expectations and the Theory of Price Movements“ (Econometrica, 1961) - hypotéza racionálních očekávání (REH) Burton Malkiel: A Random Walk Down Wall Street (1973) • mikroekonomické: • ceny akcií („random walk“), předpoklad neustálé rovnováhy • makroekonomické: • neúčinnost hospodářské politiky • monetární politika: inflační očekávání • vylepšení a nahrazení adaptivních očekávání (autorem adaptivních očekávání Phillip Cagan: „Monetary Dynamics in Hyperinflation“ v Friedman: Studies in the Quantity Theory (1956) • fiskální politika: ricardovská ekvivalence

9. Robert E. Lucas, Jr.(*1937) • „Expectations and the Neutrality of Money“ [Očekávání a neutralita peněz] (JPE, 1972) • „Some International Evidence on Output-Inflation Tradeoffs“ AER, 1973) • aplikace REH na Phillipsovu křivku a NRU • „Equilibrium Search and Unemployment“ (s E. C. Prescottem, JET, 1974) • mikroekonomické základy NRU • Nobel 1995

10. Thomas J. Sargent(*1943) a Neil Wallace(*1939) • „’Rational‘ Expectations, the Optimal Monetary Instrument and the Optimal Money Supply Rule“ (JPE, 1975) • „Rational Expectations and the Theory of Economic Policy“ (JME, 1976) • rozvíjení aplikace REH na Phillipsovu křivku

11. Robert J. Barro(*1944) • “A General Disequilibrium Model of Income and Employment” (s H. I. Grossmanem, AER, 1971). • součást nerovnovážného keynesovství • “Are Government Bonds Net Wealth?” (JPE, 1974) • Ricardiánská ekvivalence • „Rational Expectations and the Role of Monetary Policy“ (JME, 1976) • neúčinnost monetární politiky

12. Co zbylo z JMK:„Neokeynesovsko-friedman-phelps-lucasovská syntéza“ • snaha vysvětlit „keynesovské jevy“ pomocí klasické ekonomie • „Recent Developments in Monetary Theory“ (s Robertem M. Barrem, JME, 1976) • charakteristika „syntézy“: • vertikální Phillipsova křivka v LR • krátkodobé odchylky od přirozené míry nezaměstnanosti v důsledku nepružností a nedokonalých informací • omezené možnosti pro zásahy státu Stanley Fischer(*1943)

13. Finn E. Kydland(*1943) a Edward C. Prescott(*1939) • „Rules Rather than Discretion: the inconsistency of optimal plans“ (JPE, 1977) • „Dynamic Optimal Taxation, Rational Expectations and Optimal Control“ (JPE, 1980) • časování hospodářské politiky • „Time to Build and Aggregate Fluctuations“ (Econometrica, 1982) • teorie reálného hospodářského cyklu

14. Teorie reálných hospodářských cyklů(„RBC“) • od 80. let • reakce na „misperception“ teorie • korelace odchylek od trendových hodnot (Lucas) • mýty: procykličnost cen, proticykličnost mezd, vliv monetárních veličin • žádné strnulosti, vše stále v rovnováze • cykly důsledkem změn technologie, preferencí

15. Ekonomie strany nabídky • návrat k uvědomění si skutečnosti, že v hospodářství se musí rovněž něco vyrábět, aby to mohlo být poptáváno • překážky na straně nabídky: • zdanění příjmu • substituce příjmu z produktivní činnosti volným časem • vyhýbání se daním (daňová optimalizace, barter) • Lafferova křivka • ostatní regulace produktivních činností • vyústění v konzervativnější politiku (reaganomika, thatcherismus) a deregulační aktivity 80. let (privatizace, deregulace jednotlivých odvětví)

16. Jude Wanniski (*1941) Arthur B. Laffer (*1941) • novinář • The Way the World Works (1978) • propagace „Lafferovy křivky“ (* 4. 12. 1974) • The Economics of the Tax Revolt (s J. P. Seymourem, 1979) • idea „Lafferovy křivky“ (J. Wanniski) • Foundations of Supply-Side Economics[Základy ekonomie strany nabídky] (s V. A. Cantoem a D. H. Joinesem, 1983) • vedle Laffera et al. měla ekonomie strany nabídky podporu i u seriózních ekonomů: • R. Mundell (učitel Laffera), chicagovci apod.