Dilemata v partnerských vztazích. Josef Zeman

1. Dilemata v partnerských vztazích.Josef Zeman

2. Dilema 1.:Je manželství konec svobody, nebo začátek naplňování svobody? • Emancipační koncept svobody (Jan Sokol 2002) • Svoboda je svobodné naplnění volného prostoru! • Čím?

3. Varianty životního partnerství. • Tradiční manželství - princip společensky určené dělby rolí • „čistý vztah“ – S.K. Neumann, Kovaljová, Anthony Giddens • Nesezdané soužití, LAT • Moderní manželství

4. Princip rovnoprávnosti muže a ženy • „…učiním mu pomoc jemu rovnou“ (Gn 2.18) • Starověké a středověké diskuse – T.Akvinský: „žena je nedokonalý muž“ • Vstup žen do společenského prostoru - vzdělání, feminismus • Pokračující emancipační pojetí svobody – „pro choice“, „společnost jedinců proměnlivé identity a neurčitého pohlaví“ • Naproti tomu: Proměna principu plodnosti – plodnost páru je násobkem plodnosti jedince. • Podmínkou je, že kvalita vztahu je důležitější, než úspěšnost fungování. Moderní manželství

5. Dilema 2.: Hledat toho pravého, nebo se spokojit s dostupným? • Bezpečná známost • Dynamika známosti. je podřízena situaci starších teenagerů a mladých dospělých, nikoli naopak. V případě střetu volím rozchod. • Musí umožnit, aby růst ve vztahu předcházel sexuálnímu soužití. • Problematičnost výjimek

6. Dilema 2.: Hledat toho pravého, nebo se spokojit s dostupným? • Odpověď: • v mladším věku opatrný a značně zdrženlivý vztah s dostupným, dostupnou, • Zhruba po 23 letech preferovat, snad přímo aktivně a odpovědně vyhledávat vztahy vážné a perspektivní. • Neperspektivní vztahy s „dostupným“ partnerem již mají v této době charakter méně odpovědného chování.

7. Odpověď není odmítavá jen proto, že jako věřící většinou uznáváme, že sex patří výhradně do manželství. • Existují i prokazatelné psychologické důvody, které zpochybňují praxi nesezdaného soužití: • Nesezdané soužití probíhá téměř vždy v podmínkách umělé nekonfliktnosti.. • Umělá nekonfliktnost mívá charakter výborného sexuálního porozumění, které zhoršuje nebo blokuje reálný rozvoj vztahu.. Dilema 3.Žít v nesezdaném soužití ano nebo ne?

8. Tendence jsme spolu proto, abychom se poznali a správně si tudíž vybrali celoživotního partnera nutně vede k vybírání a tedy i k střídání partnerů. • Opakované soužití „spotřebovává“ neužitečně psychickou energii, která vzniká při novosti a atraktivnosti počátků (prvního) soužití, a která tak není využita pro řešení problémů spojených se zakládáním trvalého vztahu. (investice do bydlení, definitivní životní styl, koníčky, profesní nároky atd.) • Opakované soužití umožňuje srovnávání, které obecně znevýhodňuje pozdější vztahy oproti dřívějším. Dilema 3.Žít v nesezdaném soužití ano nebo ne?

9. Zdůvodnění jsme spolu, abychom se poznali, není zcela pravdivé, protože nejde vytvořit podmínky, které reálně napodobují manželství v jeho kritických nárocích. • Opakované soužití zvyšuje pravděpodobnost, že konflikty budou častěji řešeny rozchodem namísto vyjednáváním a tím zvyšují labilitu vztahu. • V nesezdaném soužití větřšinou nelze vyzkoušet sexuální ohleduplnost a zdrženlivost, které začnou hrát rozhodující roli pro porozumění v této oblasti v pozdějším věku. Dilema 3.Žít v nesezdaném soužití ano nebo ne?

10. Dilema 3.: Žít v nesezdaném soužití ano nebo ne? • Odpověď: • dr. A. Šťastná (VÚPSV): „Nesezdané soužití předcházející manželství zvyšuje pravděpodobnost jeho pozdějšího rozpadu o 57,4% ve srovnání s přímými sňatky“. Demografie. 2005 roč.47, s. 26

11. Otázka je v podstatě nesmyslná, ale téměř každým člověkem někdy položená. • Zvláště obtížnější vztah je vždy prožíván jako náročný na moje vstupy a málo vydatný na mé zisky.. • Zásadně subjektivní definovanost toho co dávám i toho co dostávám. • Kdykoli tedy mám pocit, že dávám „objektivně“ více, jde o pocit mylný, respektive neoprávněný. • Když tímto pocitem dokonce argumentuji, chovám se značně nerozumně. Dilema 4.Je možné ve vztahu stejně dávat jako dostávat?

12. Dilema 4.: Je možné ve vztahu stejně dávat jako dostávat? • Odpověď: • Jak v neproblémových, tak v problémových manželstvích si téměř vždy oba partneři myslí, že více ustupují druhému a více dávají, než dostávají. Těm neproblémovým to nevadí. • Vztahově nadaní ( vztahoví geniové) z toho mají radost, • Vztahově nenadaní (vztahoví debilové) se kvůli tomu rozvádějí.

13. Donedávna byl kladen důraz, právní důraz, na smysl. Na dobré fungování. • Dnes toužíme více po harmonii, tedy po porozumění, soucítění, souznění, prostě po dobrém a krásném vztahu. • Harmonie bez smyslu není v manželství dost dobře možná. • Většina mužů vidí smysl manželství v nějakém typu materiálního nebo duševního budování, bývají vedeni nějakou konkrétní představou cíle. Dilema 5.Je v manželství důležitější jeho harmonie, nebo jeho smysl?

14. Dilema 5.Je v manželství důležitější jeho harmonie, nebo jeho smysl? • Většina žen vidí smysl manželství v jeho naplňování v přítomném okamžiku. Budoucnost zajímá ženy též, ale vede zásadně přes dobrou přítomnost. • Smyslem manželství je odzbrojit rozdílnost muže a ženy a naopak jí udělat plodnou, vzájemně obohacující • Harmonie vzniklá převálcováním jednoho nebo druhého je zhoubná, v budoucnu může zničit vztah.

15. Dilema 5.: Je v manželství důležitější jeho harmonie, nebo jeho smysl? • Odpověď: • Výlučným smyslem manželství není harmonie soužití. Je však velmi důležitým nástrojem, který dává sílu náš konkrétní smysl našeho manželství naplňovat. • O harmonii však není možné přestat usilovat..

16. Dilema 6.: Kdy končí investice do vztahu a začíná sobectví ve dvou? • Porozumění mezi některými manželi není využito k plodnosti manželství, ale výlučně k naplňování jeho vlastních vnitřních, většinou materiálních cílů. • Odpověď: • Sobectví ve dvou začíná tam, kde se ztratí zájem a postupně i schopnost být tu společně pro druhé. Manželský vztah je opravdu dobrý jen tehdy, když je plodný pro druhé.

17. Dilema 7.: Je pro manželský vztah důležitější ohleduplnost a příjemnost v chování, nebo pravdivost a spravedlnost? • Pro manželský vztah je důležitější ohleduplnost a příjemnost v chování, než pravdivost a spravedlnost. • V manželství a v rodině jde nesrovnatelně častěji o pravdy a spravedlivá jednání podstatně nižšího řádu, než o pravdy filosofické nebo teologické povahy.

18. Dilema 7.: Je pro manželský vztah důležitější ohleduplnost a příjemnost v chování, nebo pravdivost a spravedlnost? • Boj o pravdu a spravedlnost až příliš často poškozuje vztah. • Naopak přiznání pravdy druhému, i když to podle nás je nepravdivé, zvyšuje možnost společnou a uspokojující „pravdu“ najít. • Největší zdroj problémů bývá dokazování, co si druhý „doopravdy myslí“.

19. Dilema 7.: Je pro manželský vztah důležitější ohleduplnost a příjemnost v chování, nebo pravdivost a spravedlnost? • Odpověď: • Cestou ohleduplnosti a snahou o příjemné chování se dosáhne vyšší pravdivosti a vyšší spravedlnosti ve vztahu podstatně bezpečněji a trvaleji. Proto jsou důležitější a zaslouží si více úsilí v jejich rozvíjení.

20. Dilema 8.: Jak moc je nutné, možné nebo potřebné brát doslova, co druhý říká. • V manželské komunikaci jsou častěji v popředí emoční doprovody vztahových zážitků, než informace. • Tím vzniká oproti jiným komunikačním kontextům jakési specifické napětí, které je funkční a zvládané v páru souznějícím, ale zneklidňující a explozivní v páru konfliktním. • Emoční doprovod často dramatizuje manželskou komunikaci.

21. Cílem této dramatizace většinou není sdělit informaci, ale vyjádřit emoci nespokojenosti, strádání, ohrožení nebo naopak emoci nadšení a spokojenosti. • Protistrana by měla reagovat na emoci, nikoli na slova, která jsou jejím nosičem. • Znamená to položit těžiště úsilí do emoční adekvátnosti odpovědi, nikoli do logiky sdělení. • Schopnost takto reagovat je podstatnou součástí určitého individuálního nadání pro vztahový život. Dilema 8.:Jak moc je nutné, možné nebo potřebné brát doslova, co druhý říká.

22. Odpověď: • Brát doslova co druhý říká je možné prakticky pouze ve zcela emočně klidných situacích a to ještě s náležitou opatrností. • V situacích emočně vypjatějších je vždy žádoucí reagovat adekvátně, tedy pokud možno pozitivně, na význam doprovodné emoce, než na vyslovená slova. • Zvláště při retrospektivě je to přímo naléhavé. Dilema 8.:Jak moc je nutné, možné nebo potřebné brát doslova, co druhý říká.

23. Odpověď: • Moje reakce na emoce partnera by měly být vždy předmětem mého kritického zvažování, nejlépe rovnou předmětem důkladného zpytování svědomí. Dilema 8.:Jak moc je nutné, možné nebo potřebné brát doslova, co druhý říká.

24. Děkuji za pozornost!