270 likes | 407 Views
Profesní rozvoj učitelů jako nástroj zlepšování výsledků žáků. K. Starý Setkání s fakultními školami České Budějovice 17. 12. 2010. Obsah přednášky. Příklad spolupráce v projektech Výzkum profesního rozvoje učitelů Závěry a doporučení Diskuse. Činnost UK PedF ÚVRV.
E N D
Profesní rozvoj učitelů jako nástroj zlepšování výsledků žáků K. Starý Setkání s fakultními školami České Budějovice 17. 12. 2010
Obsah přednášky • Příklad spolupráce v projektech • Výzkum profesního rozvoje učitelů • Závěry a doporučení • Diskuse
Činnost UK PedF ÚVRV Centrum základního výzkumu školního vzdělávání (UK + MUNI, do r. 2011) • Odborný časopis Orbis scholae od r. 2006 • Vychází 3x ročně (jedno číslo v AJ) • Monotematická čísla např. 3/2008 Škola jako učící se organizace • Plné texty dostupné na: www.orbischolae.cz
Projekt PedPsy • UK, JČU, ZČU, TUL • 2005 - 2007 • „Pedagogické dny“ • Vašutová, J. Vzděláváme budoucí učitele : Nové trendy k pedagogicko-psychologické přípravě učitelů. Praha : Portál, 2008.
Projekt INOSKOP • 2006 -2008 spolupráce s 12 pražskými školami • Semináře (jednodenní pravidelné a výjezdní dvoudenní pro 3 „sborovny“ - Pedagogika ve škole ) • Konference - sborník Pedagogický rozvoj školy • Kniha Učitelé učitelů : Náměty na vzdělávání vlastního učitelského sboru.
Resortní výzkum pro MŠMT Zadání: Metodická podpora učitele, nové organizační formy práce směřující k postupnému přechodu k vzdělávacím strategiím, které naplňují individuální rozvoj potřeb žáka. Podpora systému Učící se škola. Výstup: Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., Duschinská, K., Schollert, R. Podpora práce učitelů : Profesní rozvoj učitelů jako prostředek ke zlepšování výsledků žáků. Praha : Karolinum, 2011.
Doporučení Rady EU pro EK a národní vlády k profesnímu rozvoji učitelů (2009): • vysoce kvalitní programy vzdělávání učitelů • pravidelné posuzování individuálních potřeb profesního rozvoje učitelů • všichni noví učitelé by se měli zúčastnit programu zaškolení • rozšířit možnosti výměny zkušeností mezi učiteli a řediteli na vnitrostátní a mezinárodní úrovni
Doporučení Rady EU (2009): Přezkoumat úkoly vedoucích pracovníků škol a zajišťování jejich podpory, zejména s cílem ulehčit jejich pracovní úkoly administrativní povahy, aby mohli zaměřit pozornost na vytváření celkových podmínek pro výuku a přispívat k vyšší úrovni dosahovaných výsledků. (Úřední věstník Evropské unie. 2009/C)
Analýza plnění strategických cílů Národního programu rozvoje vzdělávání - Bílé knihy • „je nutné nově koncipovat vysokoškolskou přípravu učitelů i jejich další vzdělávání, systematicky podporovat jejich práci, zvyšovat jejich motivaci pro angažování se v osobním rozvoji i v rozvoji školy a učinit učitelskou profesi přitažlivou.“ (BK 2001) • „chybí explicitní upřesnění toho, co očekáváme od učitelů, jakou práci a v jaké kvalitě mají zvládnout.“ (Analýza BK 2009).
Mezinárodní výzkum OECD TALIS 2009 • Teaching and Learning International Survey • 2007-2008 ve 24 zemích (bez ČR) • Dotazníkové šetření mezi učiteli • Výstupy: • Technical Report 2008 • Thematic report on Teachers´ Professional Development
Oblasti, ve kterých učitelé vyjadřují nejsilnější potřebu profesního rozvoje (seřazené sestupně): • Vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • ICT dovednosti • Zvládání žáků s výchovnými problémy • Výukové strategie • Oborové znalosti • Poradenství žákům • Standardy obsahu a výkonu • Postupy hodnocení žáků • Vyučování v multikulturních podmínkách • Řízení třídy • Školní administrativa a management http://www.oecd.org/TALIS
Zapojení učitelů do aktivit profesního rozvoje za období posledních 18 měsíců (OECD TALIS 2009)
Účast českých učitelů na programech dalšího vzdělávání (alespoň 1 den za poslední 3 měsíce: průměr ostatních 40 % x ČR 30 % - OECD PISA 2000)
Formy profesního rozvoje podle četnosti a vnímané efektivity (TALIS 2009) • Neformální rozhovory na pracovišti přispívající ke zdokonalování výuky • Kurzy a workshopy dalšího vzdělávání • Samostudium odborné literatury vztahující se k výkonu profese učitele • Konference a odborné semináře o vzdělávání • Zapojení do sítí profesního rozvoje • Akční výzkum (individuální i skupinový) • Mentoring nebo kolegiální hospitace • Návštěvy v jiných školách • Kvalifikační studijní programy
Aktuální výzkumy v ČR • UIV – rychlá šetření • Factum Invenio – dotazníkové šetření • McKinsey – přehledová studie • ÚVRV – kvalitativní studie
Factum Invenio 2009: Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků… http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/predpoklady-a-vzdelavaci-potreby-pedagogu?source=rss Kurzy DVPP 9 z 10 učitelů hodnotí je považuje za důležité. 7 z 10 učitelů považuje nabídku za dostatečnou. 6 z 10 se jich aktivně účastní z důvodu: • Zvyšování kvality své práce(36 %) (1.st. ZŠ 45 %; JČ 52 %) • Obecný zájem o obor (35 %) (G 44 %; ) • … • Setkání s kolegy, vzájemná podpora (pouze 4 %)
McKinsey 2010: Klesající výsledky českého základního a středního školství : fakta a řešení • Za výsledky nejlepších výchovně-vzdělávacích systémů stojícílenější důraz na kvalitu výuky ve třídách. • 67 % učitelů shledává příležitosti ke školení jako uspokojivé, i když pouze 20–35 % učitelů se v posledních dvou letech nějakého školení zúčastnilo, kdežto v zemích EU je to v průměru 40–60 %. • http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/index.asp
Doporučení McKinsey • „učitelé by měli mít více příležitostí k rozvoji svých schopností prostřednictvím profesní spolupráce a sdílení nejlepší praxe.“ (McKinsey, 2010, s. 31).
Výzkum UK PedF ÚVRV Případová studie základních škol – kvalitativní přístup (rozhovory, pozorování, analýza dokumentů) Skupinové rozhovory s řediteli a zástupci středního managementu škol Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., Walterová, E. Česká základní škola : Vícepřípadová studie. Praha : Karolinum, 2010.
veřejnost zdroje dat a použité výzkumné metody a nástroje ↓ dotazování obec vedení školy terénní poznámky rodiče dotazník rodiče pozorování ↓ záznamové archy pro pozorování výuky ve třídě učitelé dotazník klimatu třídy škola žáci indiv. rozhovory ohniskové skupiny videozáznamy výuky dotazník klimatu učitelského sboru výsledky v testech výroční zprávy ŠVP sešity, písemky, apod. autoevaluace inspekční zprávy ↑analýza dokumentů↑
Hlavní zjištění • Ve vzdělávacím systému jsou pociťovány vážné strukturální nedostatky: nemotivující kariérní systém a absence činnosti regionálních metodických sdružení. • Profesní rozvoj učitelů je ztotožňován hlavně s dalším vzděláváním a podceňuje odbornou spolupráci ve škole. • V nabídce programů DVPP převažují krátkodobé akce bez systémového propojení, některé oblasti vzdělávání nejsou nabídkou pokryty.
Závěry a doporučení • Za konečný cíl a kritérium posuzování potřebnosti a kvality programů profesního rozvoje považovat učení žáků. • Vytvořit kariérní systém, který by umožňoval učitelům profesní růst nejen jako předpoklad pro výkon specializačních činností, ale i v oblasti pedagogického mistrovství při výuce ve třídě.
Závěry a doporučení • Profesní rozvoj učitelů je potřeba rozvíjet vyváženě jak z interních zdrojů (pojetí učící se školy), tak pomocí zdrojů externích (vzdělávání na zakázku, poradenské služby). • Jako efektivní se jeví oborově specifická podpora (didaktické znalosti učitele) nebo podpora konkrétně tematicky zaměřená.