Úvod do modulu: Distanční opory - texty

1. Úvod do modulu: Distanční opory - texty akademie distančního vzdělávání Ludmila Urbášková Olomouc 2007

2. Obsah prezentace • Cíle modulu • Úvod • Studijní opory • Studijní texty • Struktura textů • Struktura kapitoly • Studijní cíle • Doba potřebná ke studiu • Průvodce studiem • Výkladová část • Jak oslovit čtenáře – studenta? • Dialogový, interaktivní text • Jasný, otevřený jazyk

3. Obsah prezentace • Přívětivý text • Didaktické zásady • Strategie psaní pro DiV • Plánování • Příprava • Aktivizační prvky • Na co si dát pozor… • Aktivizační prvky – otázky • Aktivizační prvky – testy • Aktivizační prvky – příklady • Aktivizační prvky – případové studie • Reflexe a sebereflexe • Myšlenkové mapy

4. Obsah prezentace • Typografické zásady • Efektivita mezer mezi řádky a písmeny • Efektivita barev a fontů • Kompozice textu v ploše • Multimédia ve studijních oporách • Interaktivita MM a její stupně • Multimediální komponenty • Barvy, barvy, barvičky… • Barevná schémata • Efektivita barev a kontrastů • Barvy pro barvoslepé • Grafické formáty

5. Obsah prezentace • Video • Funkce zvuku v MM studijních pomůckách • Mluvený text • Hudba • Zvukové efekty • Zvuk a internet • Synchronizovaná multimédia • Na co nesmíme zapomenout • Co najdeme na internetu • Závěr • Profil autora

6. Cíle modulu Po prostudování modulu budete schopni: • vytvořit správnou strukturu studijního textu, • začlenit do studijních opor aktivizační a motivační prvky, • rozhodnout se o vhodném uplatnění multimediálních prvků do studijních opor, • aplikovat pravidla typografie, kompozice a efektivity barev při vytváření studijních opor jak tištěných tak elektronických.

7. Úvod • Modul „Studijní opory (texty a multimédia)“ je určen pedagogickým pracovníkům, kteří budou potřebovat vytvořit studijní opory pro distanční vzdělávání. • Užitečné informace zde najdou i manažeři a organizátoři distančního studia, protože i oni musí být informováni o základních kvalitách studijních opor pro distanční vzdělávání. Mají přece rozhodující slovo v tom, jaké opory se do kurzu zařadí a v jaké kvalitě mají být.

8. Studijní opory (materiály) Veškeré studijní a informační zdroje, které jsou speciálně připravené a využívané v distančním vzdělávání nebo eLearningu. • Tištěný studijní materiál metodicky, psychologicky a graficky speciálně zpracovaný tak, aby v maximální míře usnadňoval samostatné studium. • Elektronické materiály na CD nebo na netu, které studenti použijí při studiu. • Průvodce studiem, který představuje návod a doporučení k efektivní organizaci a řízení vlastního samostudia.

9. Studijní texty Efektivita procesu přijímání informací je základním kritériem pro specifické úpravy distančního textu! • Studijní text pro DiV • určen pro samouky, • text je členěn a informace jsou studentům dávkovány, • slouží jako pracovní sešit, • aktivizuje, motivuje studujícího pomocí úkolů a cvičení, • poskytuje zpětnou vazbu.

10. Struktura textů Každý text pro distanční formu vzdělávání má určitou strukturu: celého textu, kapitoly, stránky. Struktura stránky: Hlavní sloupec (70-80%) text, cíle, průvodce… grafy, schémata tabulky, aktivizační prvky (otázky, ukoly, testy…), obrázky. Popisný sloupec (20-30%) poznámky, doplňky a řešení příkladů, komentáře k textu, stručný popis obrázků a tabulek, ikony.

11. Struktura kapitoly • Studijní cíle • Doba potřebná ke studiu • Průvodce studiem (uvedení do problematiky) • Text • Prvky podporující aktivitu studujících – otázky, úkoly, cvičení apod. • Část pro zájemce • Příklady, případové studie • Obrázky, grafy, schémata, tabulky apod. • Shrnutí • Pojmy k zapamatování • Klíč

12. Studijní cíle Jasné formulování toho, co bude student po nastudování kapitoly • Teoreticky znát • Schopen prakticky zvládnout • Cíle musí být vzájemně v souladu ale nesmí se zaměňovat: • vzdělávací cíle • pedagogické cíle • studijní cíle a dílčí cíle (kapitol) – pro studenta Vlastnosti studijních cílů: Konkrétní(přesná specifikace výsledné změny, aktivní slovesa bez podmínek) Přiměřené(cíle mají studenty povzbudit) Kontrolovatelné(musí být možné identifikovat získané výstupní ovednosti) V souladu se studijním programem( cíle mají specifikovat to, co budou potřebovat studující, nikoliv to, co považuje za nutné autor) Konzistentní

13. Doba potřebná ke studiu • Stanovení optimální doby ke studiu • Základního textu, externích zdrojů • Vypracování úkolů a cvičení • Celého textu a jednotlivých částí (kapitol) • Tato doba je ovlivněna: • Cílovou skupinou • Náročností (obtížností) textu • Opačně z možné časové dotace odvodíme rozsah kapitol Uvážíme-li na podkladě empirickým zjištění, že člověk čte 200-300 slov za minutu, při učení 50-100 slov za minutu, dostaneme jednoduchým propočtem, že hodina studia představuje 3000-6000 slov.

14. Průvodce studiem • vkládán na klíčová místa • upozorňuje, • poskytuje metodickou pomoc, • podává důležité informace ke studiu, • usměrňuje učební aktivitu studujících.

15. Výkladová část • Jak tedy být přátelský ke čtenáři? Každý text je nejen o něčem, ale také pro někoho. Číst texty znamená podílet se na dohodě o čtení. Srozumitelnost každého textu předpokládá nějakou základní dohodu o způsobu, jak jej máme číst. Tato dohoda o čtení je chráněna kulturními aparáty doby jako jsou literární věda, školní výuka, média apod. Ty určují, jaký správný smysl dát větám v textu. Dohody o čtení textů se nejčastěji mění s příchodem nových generací čtenářů (studentů). • Napětí mezi poznávací funkcí textů a jejich funkcí estetickou, mezi tím, o čem texty jsou, a tím, jak jsou udělány, je nicméně klíčem k jejich interpretaci v každé době. Bělohradský,V.: Kreativní čtení,1999

16. Jak oslovit studenta-čtenáře? Prostředků k tomu je mnoho: • výběr jazyka • výběr událostí a fakt (fakta, která je třeba znát, abychom mohli textu rozumět) • výběr stylistický (podle stylu modelový čtenář pozná žánr textu a také to, co od něj může očekávat – poučení, zábavu,…) • fokalizace (zvláštní hledisko v textu, například hledisko dítěte, nevědoucího člověka, člověka se zcela konkrétní zkušeností nebo postavením,…) • … Čtenář, kterého by text chtěl mít.

17. Dialogový, interaktivní text • mluvte v první osobě: hovořte jako „já“ nebo „my“, pokud je to adekvátní, a studujícího oslovujte „vy“ • občas používejte řečnické otázky (např. „Souhlasíte se mnou?“, „Mám pravdu, viďte?“,…), pomáhají udržet pozornost studujícího • nebojte se poukazovat na kontrasty • udržujte čtenáře „na stejné vlně“ používáním odkazů a analogií poukazujících na sdílenou každodenní zkušenost • snažte se na věci dívat „z lidského úhlu“ všude tam, kde je to relevantní

18. Jasný, otevřený jazyk • odstraňte z textu přebytečná slova (např. místo „v tomto konkrétním okamžiku“ použijte „teď“ apod.) • pokud máte na výběr, používejte krátká slova místo dlouhých • dejte přednost konkrétním vyjádřením před abstraktními (např. místo „objevila se velká úmrtnost pokusných zvířat“ raději „pokusná zvířata hodně umírala“) • používejte aktivní formu sloves místo pasivní (např. ne „změna byla udělána“ ale „udělali jsme změnu“) • snažte se o co nejkratší, ale různě dlouhé věty (doporučuje se méně než 20 slov, ale není to samozřejmě dogma) • strukturu textu udržujte co nejjednodušší (doporučuje se členění maximálně do tří úrovní) • odstavce udržujte krátké (doporučuje se 3-4 na stránku textu a tak, aby jeden odstavec obsahoval jednu ucelenou myšlenku) • zamyslete se při formulaci nadpisů – měly by co nejvýstižněji vyjádřit obsah textu, který uvozují (nebojte se používání otázek v nadpisech ani jejich výraznějšího formátování) • používejte obvyklá a dobře známá slova, zvláště s ohledem na strukturu vašich studentů

19. Přívětivý text • představte studujícími sebe (případně i spoluautory) a sdělujte mu své zkušenosti (student musí chápat, že mu sdělujete své osobní zkušenosti) s předmětem studia • mějte stále na paměti, abyste se nedotkli některých lidí v souvislosti s rozdílností pohlaví, věku, ras, fyzických schopností,… • snažte se vyjadřovat s přiměřenou mírou obtížnosti Zpracováno podle D.Rowntree,1999

20. Didaktické zásady • komplexnost (zachovejte logické návaznosti) • aktivita (do vzdělávacího procesu musíte studenta vtáhnout tím, že se ho aktivně účastní, definujte proto i cíle kapitol tak, aby podporovali aktivní přístup studenta ) • samostatnost (podněcujte studenta k samostatné práci, při definici cíle nezapomínejte tedy také na praktické dovednosti, které bude po prostudování kapitoly zvládat; při zařazování cvičení nenabízejte hned hotová řešení, ale napřed spíš jen nápovědu) • přiměřenost (respektujte možnosti studentů, např. časovou náročnost, zběhlost v práci s počítačem, zkušenosti z praxe apod.) • posloupnost (postupujte nejen v textu ale i při definování cílů od jednodušších ke složitějším, napřed zařaďte spíše analytické cíle a teprve potom syntetické)

21. Strategie psaní pro DiV • Plánování 25% • Příprava na psaní 25% • Psaní a přepisování 50% Nelekejte se, když první dvě etapy zabraly polovinu času, který na vytvoření textu máte. Ale pokud jste je udělali poctivě, máte práci ulehčenou. ☻ Máte hotovou přesnou představu o tom, co budete psát a nebudete ztrácet spoustu času změnami a přepisováním. ☻ Máte pohromadě většinu materiálů včetně aktivit, příkladů, zpětné vazby.

22. Plánování Co se ode mne očekává? Možná do textu zakomponujete jen své vlastní představy, nejspíš ale budete muset vyhovět i představám svého zaměstnavatele… Jaké zdroje budu pro svůj text potřebovat? Nejspíš to bude jen váš vlastní čas, schopnosti a energie, ale možná budete potřebovat výstupy práce i někoho jiného, nějaký další materiál… • Jaké jsou moje časové možnosti? V tomto směru je dobré zůstat realistický a neuvázat se k něčemu, co není v lidských silách.

23. Příprava • zvažte vstupní znalosti studujících, pokud jsou nedostatečné, navrhněte program k jejich doplnění • utřídění myšlenek a nápadů pro text, vyhledání vnějších zdrojů informací • přesné definice cílů, dávkování informací a ujasnění vzájemných souvislostí • vytvoření aktivit a zpětné vazby • nalezení příkladů • vymyšlení a příprava grafiky • navržení fyzického formátu

24. Aktivizační prvky Kvalitní distanční materiál motivuje a povzbuzuje studujícího k aktivní činnosti OTÁZKY • ITQs (In Text Questions) • SAQs (Self-assesment Questions) CVIČENÍ • Slouží k ověření praktických dovedností, které by měl student studiem textu zvládnout. Mají nezastupitelnou autokorekční funkci. TESTY • Tvoří je ucelené soubory otázek typu ITQs. K tomuto typu aktivity je nutně potřeba doplnit klíč a hodnocení výsledku vzhledem k schopnosti studenta postupovat s touto úrovní vědomostí v textu dále. ÚKOLY(projekty, eseje) • Jsou po vypracování, které zpravidla zabere větší množství času, odeslány tutorovi. Tutor se k nim písemně vyjádří a toto vyjádření sdělí studujícímu. Zpravidla tento typ aktivit slouží také jako podmínka k úspěšnému ukončení vzdělávací akce. PŘÍKLADY A PŘÍPADOVÉ STUDIE

25. Na co si dát pozor • Nevytvářejte pseudoaktivity, které ve skutečnosti studentovi nic nepřinesou; v odhalení těchto aktivit vám pomůže dobře fungující zpětná vazba a rovněž provedení pilotního kurzu. • Obtížně zvládnutelné aktivity, nebo jen s velkou časovou dotací, se tutorovi někdy velmi těžko odhadují, takže je tu opět důležitá zpětná vazba a pilotní běh. • Neodklánějte se od učiva, ani kdyby vaše cvičení bylo sebezajímavější.

26. Aktivizační prvky - otázky Zásady tvorby otázek: • jednoznačné a jasné otázky • student musí být spolehlivě připraven na zodpovězení otázky • zamyslete se nad možností nejednoznačných odpovědí • návaznost na pozdější celkové hodnocení • musí být jasné, zda otázky slouží k autokorekci nebo hodnocení práce studenta Pokud student zodpoví většinu otázek správně, působí to jako silná motivace.

27. Aktivizační prvky - testy • Srovnávací testy – testy relativního výkonu, porovnávají znalosti s ostatními účastníky testování • Ověřovací testy – testy absolutního výkonu, znalosti jsou porovnávány s tzv. „ideálním studentem“, který učivo dokonale ovládá • Testy výsledků výuky (evaluační testy) • Testy studijních předpokladů

28. Aktivizační prvky - příklady Vytvoření systému poznatkových a zkušenostních schémat. • Typy příkladů: • krátké příklady k ilustraci • návody k použití nabytých znalostí • příklady zařazené do procesu výkladu jako jeho součást nebo východisko problému • Formy příkladů: • poukázání na dřívější znalost nebo zkušenost • poukázání na jinou relevantní situaci • analogie na nějaké předchozí znalosti • příběhy jiných lidí nebo i tutora, odrážející nebo dokreslující učivo • obrázky, grafy, tabulky

29. Aktivizační prvky – případové studie • Ze skutečné praxe • Zcela fiktivní • Upravené z praxe, aby lépe odrážely potřeby studia Slouží k navození představy reálné situace a nutí studenta vypracovat řešení i jeho alternativy. Toho dosáhne: • komplexní aplikací poznatků • pochopení reálných situací a souvislostí

30. Reflexe a sebereflexe • Navozuje přemýšlení o obsahu výuky • Přemýšlení o použitých metodách • Hodnocení sebe sama v procesu výuky • Typy sebereflexe: • volné sebereflexní poznámky na konci kapitoly si studenti zapíší poznámky reflektující výuku a je samotné přímo do studijního textu, tyto zápisy pak používají na konci studia k závěrečné sebereflexi • reflektivní tabulka metod zaměřuje pozornost především na použité vyučovací metody a strategie • reflexe v roli, např. optimisté, pesimisté, pragmatici, věční rebelové…, nebo studenti, učitel, ředitel…

31. Myšlenkové mapy • Jedná se o jednu z technik „tvořivého myšlení“. • Opírá se o skupinovou diskuzi a řešení problémů. • První fáze:spontánní produkování nápadů, netradičních řešení atd., přičemž je vyloučeno jakékoliv jejich hodnocení • Druhá fáze:nápady jsou podrobeny analýze, různě se modifikují a dopracovávají s cílem nalézt nejlepší řešení

32. Typografické zásady • Zásada 1: Pokud zarovnáváme několik řádků pod sebou na střed, musí být spodní řádek nejkratší. • Zásada 2: Pokud strana obsahuje jeden dominantní prvek (název dokumentu atd.), měl by být umístěn v optickém středu, který je kousek nad středem geometrickým. • Zásada 3: Nejdůležitější nadpisy nebo obrázky by měly být v textu umístěny na tzv. zlatém řezu. • Zásada 4: Pokud je v textu více obrázků, měly by jejich okraje být v lince. Pokud je na obrázku pohybující se předmět nebo někam hledící člověk, měl by pohyb (pohled) vždy směřovat dovnitř knihy. • Zásada 5: Popisky obrázků se dávají do textových polí pod obrázky, píší se menším písmem než je základní text (někdy i kurzívou) a nepíše se za nimi tečka. Popisky k zajímavým obrázkům si přečte skoro každý – mělo by v nich být uvedeno nejen, co je na obrázku, ale i stručně řečené důležité sdělení tiskoviny. • Zásada 6: Dlouhé „šedé“ texty lidé často vůbec nečtou. Text by měl být výrazně členěn nadpisy, měl by mít jasnou strukturu.

33. Efektivita barev a fontů Některé typy fontů, zvláště při určité kombinaci barev pozadí a textu, se stávají téměř nečitelnými. Některé velikosti písma, zvláště při určité kombinaci barev pozadí a textu, se stávají téměř nečitelnými.

34. Efektivita mezer Mezery mezi písmeny musí být dostatečné. Mezery mezi řádky musí být dostatečné.

35. Kompozice textu v ploše • Vzdálenost horního a dolního kraje nesmí být menší než mezery mezi slovy • Řádkový proklad nesmí být větší než vzdálenost textu od okraje