Česká meziválečná literatura

2. Česká meziválečná literatura Období 1918 – 1938, s přesahem do roku 1945. Úvodní charakteristika.

3. Co ovlivňovalo kulturní život mezi dvěma válkami? • Války samotné – 1.světová válka 1914 – 18, 2.světová válka – 1939 – 45. • Poválečná vitalita a vitalismus 20.let, optimismus, radost ze života. • Vědeckotechnický rozvoj, inspirace umění novými technologiemi. • Evropské umělecké směry, např.velmi zásadně surrealismus. • Světová hospodářská krize 1929-33, nástup fašismu v sousedním Německu (1933). • Okupace ČSR v říjnu 1938.

4. Spolek Devětsil • Umělecký spolek Devětsil, založený 1920, 1923 vznikla i jeho brněnská pobočka. • Názor: „Jedině organizovaná skupina může dělat revoluci v kultuře“. • Členy Karel Teige, Vladislav Vančura, Alois Wachsman, Jaroslav Seifert atd. • 1925 přejmenován na Svaz moderní kultury Devětsil.

5. Básnické směry • Civilismus – oslava výdobytků lidské civilizace po 1.svět.válce. • Dadaismus – inspirace evropským směrem, u nás jej prosazoval např.Vítězslav Nezval – dadaistický manifest „Papoušek na motocyklu“. • Poetismus – ryze český básnický směr, avantgardní směr. Rozvíjel lyričnost, hravost a prosazoval úplné odtržení umění od politiky. Představitelem např.J.Seifert, dále V.Nezval,… • Surrealismus – v českém prostředí prosazovaný hlavně Karlem Teigem a opět V.Nezvalem.

6. Proletářská poezie • Český literární směr, 1922 J.Wolker vydává stať „Proletářské umění“. • Inspirace v marxistickém náhledu na svět – i poezie má být revoluční, tendenční, realistická, ale hlavně kolektivistická – hlavním hrdinou je dělník, součást dělnického kolektivu. • Poezie a literatura mají být pro všechny – i pro pracující lid. • Hlavními představiteli J.Wolker, J.Hora, S.K.Neumann, ale v i J.Seifert, K.Biebl(v určitých obdobích a dílech).

7. Próza • Rozvíjí se v několika proudech – buď dle zaměření nebo dle ztvárňování témat. • Legionářská literatura – tématem boje československých legionářů proti Rakousku a Německu. Např. R.Medek, Fr.Langer, J.Kopta, J.Kratochvíl a další. • Tématiku 1.svět.války též ztvárnili J.Hašek a J.John. • Imaginativní proud – hravé a obrazné prózy. Hlavně Vl.Vančura.

8. Próza - pokračování • Katolický proud – autoři názorově vycházející z katolické (křesťanské) víry a náhledu na život. Představiteli hlavně J.Durych a J.Čep. • Ruralistický proud – těží z tématiky českého venkova, kde se ukrývá zdravé jádro národa. Sepětí s vlastenectvím a katolictvím. Představiteli J.Knap a Fr.Křelina. • Reportážní próza – inspirace žurnalistikou a hlavně filmem – snaha podat poutavou formou bezprostřední zážitky autora. Dotkli se jí např. M.Majerová, E.Bass, R. Těsnohlídeka další.

9. Próza - pokračování • Socialistický realismus – díla měla být levicová, ideologická, v popředí měl být proletariát. Představiteli např. M.Majerová, M.Pujmanová, dotkl se i I.Olbrachta. • Psychologická próza – soustředěnost na niterné problémy a stavy člověka. Představiteli J.Glazarová, E.Hostovský, J.Havlíček, V.Řezáč. • Demokratický proud – spjatý hlavně s prostředím Lidových novin. Představiteli K.Čapek, K.Poláček, E.Bass, F.Peroutka.

10. Drama • Vedle tradičních – kamenných – divadel se objevuje řada konkurenčních avantgardních divadel, značné oblibě se těší i kabarety. • Z kabaretů – Červená sedma (vznikl 1909, zanikl 1922, ale prošla jím celá řada osobností – E.Bass, heci Plachta, Burian, Futurista, písníčkářK.Hašler a další). • Z avantgardních divadel – Osvobozené divadlo (Voskovec, Werich, Ježek,…), D 34 (E.F.Burian).

11. Shrnutí • Doba meziválečná byla nesmírně bohatá na kulturní život. • V oblibě je avantgarda – tradicemi nevázané umění. • Z optimismu 20.a první poloviny 30.let celková nálada přechází v pesimismus pod vlivem ataků fašistického Německa vůči naší republice.

12. Zdroje • Vlastní tvorba autora.