1 / 17

Elektromagnetické vlny a záření

Elektromagnetické vlny a záření. nejdůležitějším druhem elektromagnetického záření je světlo světlo jsou elektromagnetické vlny o velmi krátkých vlnových délkách vlna se znázorňuje křivkou, která pravidelně stoupá a klesá, nazývá se sinusoida

tavita
Download Presentation

Elektromagnetické vlny a záření

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Elektromagnetické vlny a záření • nejdůležitějším druhem elektromagnetického záření je světlo • světlo jsou elektromagnetické vlny o velmi krátkých vlnových délkách • vlna se znázorňuje křivkou, která pravidelně stoupá a klesá, nazývá se sinusoida • vzdálenost mezi sousedními vrcholy se nazývá vlnová délka a označuje se řeckým písmenem l (lambda)

  2. Přehled elektromagnetických vln • rádiové vlny • mikrovlny • infračervené záření • světlo • ultrafialové záření • rentgenové záření • gama záření Poznámka: 1 nm (nanometr) = 10-9 m 1 pm (pikometr) = 10-12 m

  3. Rádiové vlny Světlo

  4. Vlnová délka • v elektromagnetické vlně jsou elektrické a magnetické pole vzájemně propojena a neustále se mění v čase, šíří se rychlostí světla ve vakuu c = 300 000 km/s • u elektromagnetické vlny kmitočet udává počet period za sekundu. • frekvence je nepřímo úměrná vlnové délce • čím kratší je vlnová délka elektromagnetické vlny, tím vyšší je její kmitočet a naopak Vlna o dlouhé vlnové délce Vlna o krátké vlnové délce

  5. Je užitečné srovnat šíření elektromagnetické vlny (světla) a šíření zvukového rozruchu: • zvuk se šíří jen v látkovém prostředí, zatímco elektromagnetické vlny se šíří i ve vakuu • rychlost zvuku je podstatně menší než rychlost světla

  6. šíření elektromagnetických vln závisí také na vlnové délce • je-li jejich vlnová délka velká, elektromagnetické vlny snadno pronikají za překážky, jako např. rádiové • je-li ale vlnová délka malá, nebude se tato vlna šířit za překážky a bude vytvářet stín • vlny o velmi malých vlnových délkách se šíří prakticky přímočaře, jako paprsek, a pak je nazýváme záření

  7. Rádiové vlny • rádiové vlny mají velké vlnové délky • používají se k přenosu informací, zpráv, hudby a obrazu při rozhlasovém a televizním vysílání • aby vlna mohla přenášet informaci, musí bát upravena, modulována (kopírovat časový průběh kmitů hlasivek zpěváka či zvuk hudebního nástroje) • takto modulovaná nosná vlna je vysílána anténou, potupuje k našemu přijímači • abychom mohli přijímat co nejvíce rozhlasových stanic a dosahovali co nejčistší kvality zvuku, umožňují krátké a velmi krátké vlny(VKV)

  8. Mikrovlny • vlny o kratších vlnových délkách (dm, cm, mm) jsou mikrovlny • odrážejí se od kovových předmětů a používají se v radiolokaci při sledování pohybu letadel a lodí za tmy a mlhy • radar slouží v navigaci a také policii při měření rychlosti vozidel.

  9. mikrovlny umožňují vybudovat sítě mobilních telefonů • jde o vlny s vlnou délkou asi 30 cm a kmitočtu 900 MHz • vyžadují rozsáhlé sítě antén • také byla vybudována i satelitní síť 28 družic, které se pohybují Země s oběžnou dráhou 1/2 dne • v mikrovlnných troubách a grilech vlny o délce asi 12 cm mají podoby záření, pohlcují se v látkách, ohřívají je a mohou přenášet teplo

  10. Infračervené záření • elektromagnetické vlny, nejčastěji vytvářené horkými předměty • i chladná tělesa vydávají záření a to umožňuje vidět je ve tmě pomocí přístrojů, které infračervené záření zviditelňují • ve vojenství a kosmickém výzkumu můžeme pozorovat krajinu i v nocí infračervenými dalekohledy a pořizovat snímky v infračerveném záření • úzký paprsek infračerveného záření v dálkovém ovladači spíná a ovládá televizor nebo videorekordér

  11. Světlo • lidské oko může vnímat jen elektromagnetické vlny vlnových délek 750nm - 400nm – tyto vlny představují světlo • největší vlnovou délku má světlo červené pak oranžové, žluté, zelené, modré a fialové • bílé světlo je ze složeno ze všech těchto barev a dá se hranolem do barevného spektra opět rozložit

  12. Elektromagnetické spektrum

  13. Ultrafialové záření • elektromagnetické vlny kratší než viditelné světlo • jeho zdrojem je Slunce, ale jen malá část se dostane na zemský povrch • umožňuje opálení nechráněné pokožky, ale může vyvolat i rakovinu kůže • oči před ním musíme chránit slunečními brýlemi • největší intenzitu má ve vysokých horách a u moře.

  14. Rentgenové záření • přineslo převrat do lékařské diagnostiky, kde umožnilo fotografovat vnitřní tkáně, orgány a cizí předměty uvnitř lidského těla • jedná se o formu ionizujícího záření a jako takové může být nebezpečné, má silnější rakovinotvorné účinky a řada lékařů zaplatila za to životem • dnešní technika umožňuje dobrou ochranu před ním, přesto je dobré omezit rentgenová vyšetření na nejnutnější míru

  15. Gama záření • vzniká při radioaktivní přeměně atomových jader, přichází k nám z kosmu a můžeme ho také vytvářet v laboratoři • je to nejpronikavější záření, lze se před ním chránit olověným stíněním • používá se také v medicíně, jak k diagnostice, tak při ozařování zhoubných nádorů • rentgenové a gama záření slouží také v technice k prozařování kovových odlitků a zjišťování jejich vad

  16. James Clerk Maxwell • 1831-1879, skotský fyzik • vytvořil matematickou teorii elektromagnetismu, vysvětlil fyzikální podstatu světla, předpověděl mnoho vlastností elektromagnetických vln • zabýval se též teorií plynů

  17. Wilhelm Conrad Röntgen • 1845-1923, německý fyzik • objevil pronikavé neviditelné záření – rentgenové záření • využíváme je v medicíně, vědě a technice • v roce 1901 získal Röntgen jako první Nobelovu cenu za fyziku

More Related