Některé aspekty financování dopravní infrastruktury

1. Některé aspekty financování dopravní infrastruktury Mezinárodní konference „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ Luhačovice 13.9.2012

2. Finanční trh • Druhý pololetní pokles objemu syndikovaných úvěrů v oblasti EMEA, za první pololetí 2012 na $380.1mld. Toto byl nejnižší pololetní výsledek od 2H 2009, ($271.7bn) a pokles o 36% v porovnání s $595.5bn za 1H 2011. • CDS ČR – nejnižší hodnoty z CEE: CDS 10Y @ 157 bps. CDS

3. Financování veřejné infrastruktury • Společná vlastnost: respektování sociální únosnosti dopadu na konečného uživatele projektu • Projekty NEUMOŽŇUJÍCÍ ekonomickou samostatnost. • Obvykle veřejné projekty • Důležitou funkci mají dotační tituly a podpora veř. sektoru. • Techniky financování veřejného sektoru jako jsou přímé financování a odkupy pohledávek. • Projekty UMOŽŇUJÍCÍ ekonomickou samostatnost • Veřejné i čistě komerční projekty umožňující zahrnout reálnou nákladovost projektu a přiměřenou ziskovost pro vlastníky. • Techniky projektového financování

4. Projekty ekonomicky NEsamostatné • Zejména jde o financování projektů integrálně zapojených do služeb poskytovaných veřejným sektorem a vlastněných přímo/nepřímo veřejným sektorem. • Obvykle čistě veřejné projekty zaměřené na takové služby, které nelze přirozeně oddělit, nebo to není ekonomicky opodstatněné – například z důvodů objemu. • Financování obvykle z rozpočtových prostředků s využitím dotačních titulů. • Externí financování ve formě buď ST/LT úvěrů, odkupu pohledávek, směnečného programu, dluhopisů apod. • Kapacita „projektu“ splatit dluhové financování je úzce spjata s bonitou přílsušného subjektu veřejného sektoru.

5. Projekty ekonomicky NEsamostatnéVeřejný sektor - hlavní posuzované parametry • Vývoj příjmů - zatím stabilizovaný, v budoucnu především závisí na případných změnách příjmů z rozpočtového určení daní (RUD), tj. i přímo závisí na vývoji příjmů do státního rozpočtu • Výše úvěrové angažovanosti - porovnání s konsolidovanými příjmy (nebo lépe s opakujícími se příjmy) • Výše dluhové služby v jednotlivých letech – schopnost ji pokrýt s dostatečnou rezervou kladnými provozními výsledky • Vývoj běžných výdajů – neměly by růst opakovaně rychleji než běžné příjmy. Zaměření se všeobecně úspory provozních, energetických a dalších trvale se opakujících nákladů. • Stav majetku –potřeba nezbytných (nebo i vyvolaných) investic pro plnění základních funkcí a pro rozvoj v budoucnu Josef Vaňousek l Financování energeticky úsporných projektů municipalit

6. Projekty ekonomicky nesamostatné Veřejný sektor - Hlavní posuzované parametry • Doba čerpání – 2 (i více let), pravidelné i nepravidelné čerpání, revolvingové čerpání při předfinancování dotací • Doba splatnosti – až do 20 let, pravidelné, nepravidelné, lineární, anuitní splátky • Úročení – pohyblivé (od Pribor) nebo fixní sazby.Marže v závislosti na délce splatnosti, bonitě a konkrétních podmínkách financovaného projektu. • Náklady na rezervaci zdrojů – závisí na průběhu a délce čerpání jistiny a jejím objemu. • Poplatky – standardní za poskytnutí financování a správu úvěrového účtu Josef Vaňousek l Financování energeticky úsporných projektů municipalit

7. Projekty ekonomicky NEsamostatnéOdkup pohledávek • Umožnění této možnosti již při zadání. Dodavatel požádá banku o cenu odkupované pohledávky, a tu pak zahrne do ceny díla. • Prodloužením splatností uznaných pohledávek dodavatelů ve střednědobém časovém období (dodavatelé pak řeší své finanční potřeby přes odprodej pohledávek), nebo • Okamžité řešení u stávajících, již vysoutěženných kontraktů – alokace nákladů. • U nových kontraktů je možné náklady financování promítnout rovnou do soutěžených cen. • Nutnost umožnit prodej pohledávek dodavatelem v dokumentaci. • Odkupovat pouze „uznané pohledávky“ ze strany ŘSD.

8. Projekty ekonomicky NEsamostatnéOdkup pohledávek • Možnost rozložením platby v dlouhodobém horizontu a prodej tohoto diskontovaného cash flow od státu za jednorázovou platbu splatnou nedlouho po dokončení zakázky. Jednorázová platba by byla současnou hodnotou cash flow diskontovanou sazbou soutěženou uchazečem. • umožní dostat příjem pro stát ihned po proplacení faktur za výstavbu. • Rozprostřít náklad výstavby v čase. • O využití této možnosti rozhodnout až dle konkrétních okolností v budoucnu. • Předpokladem je existence dlouhodobého nezpochybnitelného a vymahatelného závazku státu poskytnout dostatek finančních prostředků entitě, která bude povinná za úhradu ročních plateb straně odkupující (ŘSD, SFDI, … MD).

9. Projekty ekonomicky samostatné • Existují strany dostatečné motivované pro realizaci projektu. • Ekonomická a právní „oddělitelnost“. • Potřebnost projektu. • Ekonomické, smluvní a případně i vlastnické osamostatnění projektu do projektové společnosti – transparentnost. • Financování subjektu založeného výhradně za účelem realizace projektu. • Vlastní zdroje i úvěrové financování jsou spláceny z cash flowgenerovaného projektem. • Finanční struktura je založena na samofinancovatelnosti projektu. Té je dosaženo buď komerční návratností nebo vyrovnáním ze strany zadavatele (sociální únosnost). • Strukturování projektu, tak aby rizika a přínosy spojené s projektem byly spravedlivě rozděleny mezi účastníky projektu, tj. mezi „sponzory“ (což mohou být akcionáři, odběratele, dodavatele či provozovatele beroucí na sebe určitou část rizik) i financující subjekty.

10. Projektové financování Přímá smlouva Veřejný sektor DBFM smlouva Platba za službu Veřejná služba Vklad Úvěr Banky Investoři (vlastní kapitál) Projektová společnost Dividendy Splátky Dodavatelé zařízení Stavební společnosti Poskytovatelé služeb Peněžní toky

11. Projekty ekonomicky samostatné Klíčové aspekty z pohledu financovatelnosti • Kontraktační zajištění • Smluvní období klíčových smluv – podstatné pro určení maximálního období a profilu splatnosti dluhového financování • Platební mechanismus – jak je generováno cash flow projektu • Regulérní/předčasné ukončení klíčových smluv a kompenzace. • Kvalita projektu a robustnost projektovaného cashflow. • Jak silné je cash flow projektu s ohledem na rizika projektu. • Kvalita vlastníků a zadavatelů a dodavatelů • Společnosti využívající produkt/služby projektu • Společnosti sdílející rizika ale i zisk projektu • Společnosti dodávající aktiva projektu a/nebo suroviny • Platební riziko zúčastněných případně jiných povinných z klíčových smluv.

12. Projekty ekonomicky samostatné Klíčové aspekty z pohledu financovatelnosti • Non recourse povaha financování • Možnost (při vhodné struktuře) omezitreálné riziko vlastníků do výše jejich počátečně investovaného kapitálu, případně navýšené o předem definovanou rezervu. • Zásadní význam na kvalifikovaný výpočet očekávané výnosnosti. • Z povahy věci dlouhodobé vztahy. • Formy zajištění – projektově orientované • Aktiva projektu – ne v případě převodu na veřejného partnera • Zástava/postoupení pohledávek z koncesní smlouvy • Postoupení práv z některých subdodavatelských kontraktů • Zástava vlastnických podílů v koncesionáři • Rezervní účty, pojištění (vinkulace) • Podpůrné prostředky • Závazky sponzorů, investorů, dodavatelů… (akontační, performance bondy, zádržné atd.) • Přímé smlouvy – právo “Step-In” • „Takeorpay“, kompenzace apod v případě ukončení klíčových smluv (splacení max části dluhů v případě předčasného ukončení).

13. Závěr - Financování infrastruktury - Trendy Financování na riziko veřejného sektoru • Apetit stále je, nicméně může klesat a ceny růst – koncentrace. Projektové financování • Apetit velký, nejen ČR. • Riziko dostupnosti – ANO, riziko poptávky – NE. • ESA 95 – shoda. • Vlastnický podíl veřejného sektoru v projektových společnostech. • Když převod infrastruktury na veřejný sektor – vypořádání dluhu sloužící k její realizaci. • Poskytnutí bonity společnostem zřízeným veřejným sektorem, něco jiného než záruky za dluh. • Dlouhé splátkové kalendáře versus střednědobé komitmenty finančních institucí.  Miniperm. • Valuefor money i z pohledu financování. • Miniperm: hardvs soft a refinanční záruky. • Úrokové zajištění - převoditelnost.

14. … a nebo využít již dříve realizovaných vzorů výkonového zpoplatnění 1901 Palackého most - mostné • 1907 - Holešovické předmostí mostu císaře Františka Josefa • mostné • potravinová daň 1909 – provizorní most mezi Holešovicemi a ostrovem Štvanice - mostné

15. Kontakt Jan Troják Ředitel, Projektové financování +420 22411 4367 jtrojak@csob.cz www.csob.cz Člen skupiny KBC Tato prezentace byla vytvořena pouze za účelem diskuse nad uvedenou problematikou, tedy bez nároků na právní, účetní či daňovou perfektnost.