1 / 62

Akustický seminář – ŘSD ČR

Akustický seminář – ŘSD ČR.  = c/f ( c o = 340 m/s ) (21 m - 2 cm). Frekvenční křivka A:. · hladina akustického tlaku L v dB L p = 20 log p e /p o p e -efektivní hodnota akustického tlaku; p o -referenční hodnota akustic. tlaku = 2.10 -5 Pa ·      hladina hluku L A v dB.

tobias
Download Presentation

Akustický seminář – ŘSD ČR

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Akustický seminář – ŘSD ČR

  2.  = c/f (co = 340 m/s )(21 m - 2 cm) • Frekvenční křivka A:

  3. ·hladina akustického tlaku L v dB Lp = 20 log pe/po pe-efektivní hodnota akustického tlaku; po-referenční hodnota akustic. tlaku = 2.10-5 Pa ·     hladina hluku LA v dB

  4. Druhy zvuků v závislosti na frekvencích

  5. Impulsní hluk Impulsní zvuk je zvláštním druhem proměnného zvuku, pro něhož je typické rychlý vzestup hladiny akustického tlaku a následný pokles v trvání do 0,2 s, kde interval mezi jednotlivými impulsy je větší než 0,01 s (jedná se o třesk zbraní, úder kladivem atd.). Pokládáme ho také za rušivější. Při průchodu zvukovodem jsou impulsy tlumeny, takže neproniknou k bubínku v původním tlaku.

  6. Ekvivalentní hladina hluku A, LAeq v dB - je legislativně zavedeným kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí. Je to energetický průměr okamžitých hladin akustického tlaku A. Zjednodušeně řečeno ekvivalentní hladina hluku je trvalá hladina hluku, která má na lidský organismus přibližně stejný účinek jako hluk časově proměnný.

  7. LAeq

  8. Energetický součet

  9. Ln (statistické vyjádření…)

  10. Schopnost lidského vnímání změn hladin akustického tlaku

  11. Charakteristické frekvence hluku z dopravy

  12. Vliv povrchu vozovky na měnící se frekvenční spektrum ( - suchý, ------- - mokrý)

  13. Tabulka rychlostí, používaná v Metodice pro výpočet hladin hluku z dopravy

  14. Korekce na útlum se vzdáleností (odrazivý terén)

  15. Korekce na útlum se vzdáleností (pohltivý terén)

  16. Vzory šíření hluku v okolí komunikací I.

  17. Vzory šíření hluku v okolí komunikací II.

  18. Vzory šíření hluku v okolí komunikací III

  19. Útlum vlivem povrchu

  20. Vliv větru na šíření hluku

  21. Útlum vlivem větru

  22. Vliv teploty na šíření zvuku

  23. Šíření zvuku ve volném prostoru • S rostoucí vzdáleností r (m) od zdroje se akustický výkon P (W) rozptyluje na stálé větší plochu S (m2), a tím se snižuje intenzita I (W/m2). Od bodového zdroje se zvuk šíří v kulových vlnoplochách, kde S = 4r2 . Zdvojnásobíme-li vzdálenost od bodového zdroje zvuku poklesne akustický tlak o 6 dB, u liniového zdroje je tento pokles 3 dB. Útlum se vzdáleností od zdroje závisí na kmitočtu (výjimkou je rozptyl akustického výkonu v prostoru - je stejný pro všechny kmitočty), a proto provádíme kmitočtovou analýzu posuzovaného hluku obvykle v oktávových pásmech. Stejně je tomu i při šíření zvuku na velkou vzdálenost (r = 100 m a více), ale uplatňuje se tu navíc útlum zvuku způsobený molekulární absorpcí, vlivem větru a teplotními změnami. Příkladem může být i ohyb zvuku přes překážku.

  24. Šíření zvuku v uzavřeném prostoru V uzavřeném prostoru dochází k odrazu akustické energie od stěn, stropu a podlahy zpět ke zdroji. Následkem je zvýšení hladiny akustického tlaku ve srovnání s tím, který by vznikl ve volném prostoru. Uzavřený prostor ohraničují povrchy, které mají pohltivé vlastnosti. - činitele odrazu:  = Pr / Po - činitele pohltivosti:  = Pa / Po - činitele prostupu:  = Pt / Po Zvuková pohltivost Ai (m2) konstrukce je dána součinem její plochy Si (m2) a činitele pohltivosti i. Celková zvuková pohltivost místnosti A (m2) je součtem zvukové pohltivosti všech ploch ohraničující místnost (též osob a věcí nacházejících se v místnosti).

  25. Zvuk šířený vzduchem Rozdíl hladin D mezi hladinou akustického tlaku v poli odražených vln ve vysílací místnosti L1 a hladinou akustického tlaku v přijímací místnosti L2 budou mít rozhodující vliv zvukoizolační vlastnosti dělící konstrukce charakterizované činitelem průzvučnosti , uplatní se plocha S (m2) dělící konstrukce a celková pohltivost A2 (m2) přijímací místnosti. Veličina stupeň vzduchové neprůzvučnosti R (dB) se používá pro hodnocení izolace proti zvuku a s její pomocí stanovujeme tlak v přijímací místnosti. Index stavební vzduchové neprůzvučnosti Rw (dB) a index hladiny normalizovaného kročejového hluku Lnw (dB). Jsou nezávislé na neustále se měnící hlukové situaci v budově a při jejich zjišťování měřením se používají umělé zdroje zvuku, které mají známé normou stanovené vlastnosti.

  26. Šíření hluku přes PH bariéru

  27. Průběh hodnot korekčního faktoru Z v závislosti na efektivní výšce stěnyZ=a+b-(r+d)

  28. Princip útlumu hluku bariérou(a+b-c)

  29. Útlum stěnou s měnící se výškou

  30. Předpokládaný vývoj obměny vozového parku z hlediska akustických emisních parametrů

  31. Vliv stupně saturace na hladiny hluku

  32. Vzor PH bariéry - dřevo Minimální plošná hmotnost = 15 kg/m2

  33. Vzory PH bariér - dřevo

  34. Vzor PH bariéry

  35. Vzor PH bariéry

  36. Detaily styku dřevěné bariéry se zemí

  37. Detail PH bariéry na mostě

  38. Detail betonové PH bariéry

  39. Detaily betonová PH bariéra

  40. Vzory uplatnění vegetace u PH stěn

  41. Vzory uplatnění zeleně u PH stěn

  42. Vzory uplatnění zeleně u PH stěn II.

  43. Detaily PH bariér z hliníku

  44. Pokládka zdrsňujícího krytu do epoxidové vrstvy

  45. Neprůzvučnost oken • Počet a tloušťka skel a způsob jejich upevnění v konstrukci okenního křídla (S počtem se zvyšuje neprůzvučnost, ale i nároky na konstrukci. • Šířka vzduchové mezery mezi skly (Má na zvukovou izolaci podstatný vliv, ale má vliv zároveň na tepelnou izolaci – tep. optimální šířka 40 mm. Požadavky na tepelnou a zvukovou izolaci jsou v rozporu, protože zvuková izolace s růstem šířky stoupá, tepelná izolace naopak.) • Konstrukce okenního křídla a rámu (Výhodnější jsou hmotné rámy) • Těsnění mezi křídlem a rámem (Dává se přednost dvoustupňovému těsnění před jednoduchým, pryžovému před pásky molitanu. Dokonalé těsnění je však v rozporu s hygienickými požadavky na přirozenou výměnu vzduchu.) • Těsnění mezi rámem a obvodovým pláštěm – zdivem

  46. Vliv tloušťky skel a šířky vzduchové mezery na akustické parametry oken

  47. Ventilace I

  48. Ventilace II

  49. Ventilace III

  50. Ventilace IV

More Related