30. 5. 2006 Ing. Martina Veselá Energetický regulační úřad

1. Strategie ERÚ, IT systémy a náklady na unbundling 30. 5. 2006 Ing. Martina Veselá Energetický regulační úřad

2. Obsah • Jednotný informační systém ERÚ • Náklady na unbundling a jejich uznání do povolených výnosů

3. Jednotný informační systém ERÚ

4. Cíl informačního systému • vytvořit jednotnou datovou základnu pro informace a data získávaná od subjektů podnikajících v energetice, • sjednotit a zjednodušit přístup k uloženým datům, • zkvalitnit a zpřesnit procesy v ERÚ, • zkvalitnit prezentaci dat (reporty, internet, GIS), • podpora při stanovování regulovaných cen.

5. Požadavky na systém při výběrovém řízení

6. Výběr dodavatelské firmy a konečného řešení • Autocont své řešení postavil na technologii fy Microsoft – Axapta. • Na základě provedených analýz došlo k dílčí změně v členění jednotlivých subsystémů (modulů), tak aby odpovídaly budoucí technologické a logické struktuře systému. Funkcionalita zahrnovaná do modulů CRM a Spory bude zajišťována subsystémem Činností. • Administrace není zařazena jako samostatný modul, ale je tvořena vlastním jádrem systému Axapta. • Dále byla odsouhlasena varianta nahrazení současně používaného řešení pro sledování došlé a odeslané pošty (SAS) od společnosti PVT novým modulem, který bude plně integrován v JIS.

7. Struktura Systém je modulární a je zaváděn ve třech etapách: I. etapa • modul řízení činností • modul subjekty a osoby • modul licence II. etapa • modul spisová služba • modul energetický regulační fond III. etapa • modul výkaznictví a reportingu.

8. Co není zatím součástí JIS • ekonomické a personální agendy, které slouží pro vlastní řízení ERÚ (účetnictví, mzdy apod.)

9. Modul výkaznictví a reportingu Statistika: • v elektroenergetice (dosavadní systém TISSEL), • v plynárenství, • v teplárenství. Regulační výkaznictví (podle vyhlášky č. 404/2005 Sb.): • v elektroenergetice, • v plynáreství, • v teplárenství. Doplňková data: • data získávaná nad rámec vyhlášky.

10. Způsob sběru dat od společností • klient výkaznictví –program na straně vykazujícího subjektu, • tabulky v MS Excel, • tabulky v papírové formě.

11. Reporting • statistiky, • časové řady, • porovnání společností. Problém: unbudling transformace společností Migrace dat z regulačních výkazůpodle vyhlášky č.439/2001 Sb. • v elektroenergetice roky 2000 až 2005, • v plynárenství roky 2000 až 2005, • v teplárenství roky 2003 až 2005.

12. Současný stav • I. a II. etapa jsou v provozu, • III. etapa bude dokončena v září 2006.

13. Náklady na unbundling a jejich uznání do povolených výnosů

14. Základní regulační vzorec PV0 = N0 + O0 + Z0 Z0 = WACCNH x RAB0 kde:PV0 povolené výnosy N0 povolené náklady O0 odpisy Z0 zisk WACCNH vážený průměr nákladů na kapitál - nominální hodnota RAB0Regulated Asset Base – regulační báze aktiv

15. Povinnost provedení tzv. oddělení činností vyplývá zejména z čl. 9 a 14 směrnice 2003/54/ES a čl. 10 a 15 směrnice 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem. Co nám říká o unbundlingu energetický zákon ? (č. 458/2000 Sb., ve znění p. p.) Povinnost oddělit provozovatele přenosové, přepravní a distribuční činnosti od ostatních činností Typy unbundlingu: účetní (§ 20) informační organizační právní Legislativa Strategie ERÚ z pohledu uznání prokazatelných minimálních nákladů na unbundling

16. Minimální kritéria k zajištění nezávislosti provozovatele (povinnosti vedoucích zaměstnanců statutárních orgánů atd.) Rozhodovací práva k majetku Program opatření (Compliance program - vyloučení diskriminačního chování, zpřístupnění informací, zajištění informačního a organizačního oddělení do doby právního oddělení) Legislativa Právní unbundling

17. Ostatní činnosti spojené s unbundlingem: S T E S Č E V Č E S M E Z Č E PRE Holding (RWE Plus, GESO) PRE Ústí n.L. Ústí n.L. SČE VČE Hradec Králové Hradec Králové ZČE Praha Praha STE SME Ostrava Plzeň Ostrava Plzeň JČE JME Brno Brno České Budějovice České Budějovice Rok 2001 Rok 2003 • Přecenění – přecenění majetku a odpisů při vkladu části podniku • Unbundling - vynaložení nákladů na oddělení provozovatele • Outsourcing – vyčlenění činností do sesterských organizací • Transformace – slučování činností a vznik synergických efektů

18. Legislativa Proces unbundlingu ve vztahu k ERÚ? • ERÚ může rozhodnout o zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů provozovatele do cen regulovaných činností. • Proces unbundlingu bude do povolených výnosů zohledněn formou faktoru „U“, který bude na základě metodiky ERÚ zařazen do regulačního vzorce. (vyhláška č. 438/2001 Sb., ve znění p. p.) U = NU + OU + ZU

19. Stanovení min. nákladů unbundlingu Jak ovlivňuje proces unbundlingu jednotlivé parametry regulace:

20. Stanovení min. nákladů unbundlingu Stanovení nákladů na unbundling • Metodika pro stanovení nákladů na unbundling byla stanovena ex ante • Provozní jednorázové náklady unbundlingu • Budou vynaloženy během období bezprostředně zahrnujícího vlastní realizaci právního unbundlingu • Investiční náklady unbundlingu • Za investiční náklady jsou považovány jednorázové výdaje, které souvisejí s pořízením aktiv nezbytných pro zajištění realizace unbundlingu • Provozní průběžné náklady unbundlingu • Budou pravidelně vynakládány počínaje rokem realizace unbundlingua v dalších následujících letech z titulu nového charakteru fungování oddělených společností

21. Stanovení min. nákladů unbundlingu Rozložení nákladů mezi obchodníka a distributora • Tlak od společností ohledně uznání všech nákladů do nově založené společnosti distributora • ERÚ toto tvrzení odmítl • Vycházel z alokačních klíčů regulačního výkaznictví, kde 50% nákladů obchodníka a 85% společných nákladů měl alokován distributor ve svých cenách • Předložené analýzy nákladů na unbundling byly zkracovány pouze na uznání nákladů pro distributora

23. Stanovení min. nákladů unbundlingu Posouzení IT nákladu na unbundling • Náklady a výdaje spojené s IT problematikou jsou dominantní částí nákladů na unbundling. • Náklady a výdaje spojené s IT problematikou při realizaci právního unbundlingu jsou alokovány mezi provozovatele distribuční soustavy a obchodníka s elektrickou energií v poměru využívání dílčích informačních systémů (jejich funkcionalit) těmito dvěma subjekty. • Pro každý z analyzovaných systémů (ERP, CIS, CRM, PTIS, GIS, EDM, ETRM) byly na základě jeho poměrného využití pro oblast distribuce stanoveny nákladové koeficienty distribuce (NKD). • Hodnota NKD leží v rozmezí 0 až 1, čím více se jeho hodnota blíží k 1, tím je systém více určen pro činnosti nezbytné v oblasti distribuce (primární měřítko př. z 89 % slouží systém ERP distribuci). • Náklady a výdaje spojené s IT v distribuci pro PRE jsou pro společnosti E.ON a ČEZ navyšovány dle poměru různých vybraných ukazatelů (sekundární měřítko př. ČEZ ERP koeficient 6,11 dle počtu zaměstnanců).

24. Stanovení min. nákladů unbundlingu

25. Stanovení min. nákladů unbundlingu

26. Kdo a jak unbundling zaplatí ? Přenesení minimálních nákladů na unbundling na konečného zákazníka • Průběžné provozní náklady budou přičteny v nominální hodnotě k povoleným výnosům stanoveným pro rok 2006 (tj. k již naindexovaným hodnotám povolených výnosů) a v dalších letech budou indexovány jako náklady v základním regulačním vzorci. • Jednorázové provozní náklady budou rozpuštěny do 4 let. • Investiční náklady unbundlingu se nepromítnou do regulační báze aktiv a budou posuzovány obdobně jako outsourcovaný majetek (tj. přesun odpovídajících odpisů do nákladů). V případě odpisů z tohoto majetku jsou stanoveny 4leté životnosti.

27. Děkuji Vám za pozornost www.eru.cz eru@eru.cz