OŠETŘOVÁNÍ DĚTÍ S ONEMOCNĚNÍM DÝCHACÍCH CEST

1. OŠETŘOVÁNÍ DĚTÍ S ONEMOCNĚNÍM DÝCHACÍCH CEST OLGA BÜRGEROVÁ

2. CÍLE: • POPSAT MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT • IDENTIFIKOVAT PROBLÉMY DÍTĚTE • SESTAVIT OBECNÝ PLÁN OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

3. Dýchání • Zabezpečují: • Dýchací cesty • Plíce

4. Dýchací cesty a. nosní dutina - cavitas nasi b. nosohltan - nasopharynx c. hrtan - larynx d. průdušnice - trachea e. průdušky – bronchy (f. plícní sklípky – alveoly)

5. Stěna dýchacích cest sliznice (mucosa) podslizniční vazivo – submukosa chrupavčitý skelet (u dutin kostěný skelet) (v malých průduškách-menší jako 1mm chrupavka není) hladká svalovina serosa (povrchní vazivo)

6. Hrtan Kostra hrtanu = 5 chrupavek + vazy + svaly(napínají hlasivky) (…+ hlasivky) Řeč:složitý děj za pomoci proudu vydechovaného vzduchu a mluvidel tj. (hlasivek, průdušnice, dutiny ústní- měkké patro, jazyk, zuby, dásně, rty..) Koniotomie – akutní, život zachraňující výkon 1.pomoci, kdy při otoků hrtanu, dušení pacienta jehlou nebo nožem propíchneme, prořízneme vazy mezichrupavkami, zavedeme kanylu

7. Nemoci -Hrtan- larynx(hlasivky) zánět hrtanu = laryngitis -Průdušnice- trachea tracheitis = zánět hrtanu -Průdušky - bronchy bronchitis = zánět průdušek astma bronchiale = plícní astma -zánět plic = pneumonie

8. Dýchání - respirace Respirace jevýměna plynů (O2, CO2) mezi atmosférou a krvi ev. krvi a tkání -zevní: vzduch - krev -vnitřní: krev – tkáně (buňky) ..okysličování buněk= oxidace Vdechovaný vzduch se v DC čistí, zvlhčuje a otepluje Vydechovaný vzduch se v DC ochlazuje (a tím šetří teplo) Převod plynů (O2) ve sklípcích se děje DIFUZÍ, tj. pasivním přestupem -přes stěnu plícního sklípku (velice plochá epitelová buňka), -přes stěnu kapiláry – vlásečnice -přes buněčnou membránu erytrocytu …..aby se nakonec O2 navázal na Hemoglobin erytrocytů

9. Dýchání - respirace Inspirium = vdech = aktivní děj za pomoci dýchacích svalů (bránice, mezižeberní svaly) a vytvoření podtlaku v dutině hrudní Expirium = výdech = pasivní děj (pružnosti plic a hrudní stěny dojde k vytlačení vzduchu z plic a dýchacích cest) Dechový objem – 500ml (při námaze 1-2 litry) Vitálníkapacita = množství vydechnutého vzduchu po hlubokém nádechu u můžů asi 4200ml, u žen 3200ml. Spirometrie Dýchání řídí dýchacícentrum – sídlí v prodloužené míše. Řídí se podněty z krve a z různých chemoreceptorů a baroreceptorů v cévách, tkáních (a to zejména změny pH, koncentrace CO2,…)

10. Hodnoty fyziologických funkcí • Krevní tlak: kojenec 80/45 VD 110/70 • Puls: novorozenec 130- 160 kojenec 100 – 140 10 leté dítě 90 • Dech novorozenec 35-60 kojenec 30 -40

11. Fyziologické funkce Desetileté dítě 20

12. Příznaky onemocnění dýchacích cest • KAŠEL (TUSSIS) - obranný reflex;může býtvyvolánpodrážděním(chemickým,mechanickým,tepelným) sliznice dých. cest od hrtanu až do jemné větve průdušek

13. Příznaky • DYSPNOE - subjektivní pocit • CYANÓZA - NAMODRALÉ AŽ MODROFIALOVÉ ZBARVENÍ KŮŽE A SLIZNIC • BOLEST NA HRUDI - pohrudnice(pleurální) bolest - ostrá,bodavá ,vázaná na dých.pohyby,zvláště vdech

14. Laryngitis acuta • zánět horního úseku dýchacích cest – hrtanu, postihuje hlasivky a jejich okolí, projevuje se bolestí v krku, suchým dráždivým kašlem a chrapotem

15. Příčiny • Viry, bakterie,

16. patogeneze • Virová infekce vyvolává zánět v dýchacích cestách, včetně laryngu a trachey • Infekce je provázena otokem sliznice • Nejužším místem d.c. u dětí je subglotický prostor – několik mm pod hlasovými vazy - vyvolá zúžení prostoru o 70%

17. příznaky • celková slabost, chrapot a obtížné mluvení, ztráta hlasu,bolest v krku,39 stupňů Celsia, suchý štěkavý kašel, oteklá sliznice,obtížné dýchání,inspirační stridor dušnost se obvykle zhorší v pozdních večerních hodinách, otok hrtanu může v nejtěžších případech způsobit dušení, cyanóza, zatahování měkkých částí hrudníku, stoupá pus a mění se saturace

18. diagnostika • celkový stav a pohled do krku (laryngoskopie). charakteristické zduření hlasivek a sliznice hrtanu.. při podezření na případnou doprovodnou bakteriální infekci při virovém zánětu hrtanu může lékař požadovat mikrobiologické vyšetření • hodnocení závažnosti dle Downese

19. terapie • Poloha • Inhalace • Prieznitz • Tekutiny • Zvlhčený vzduch studený • Analgosedace Prometazin • Kortikosteroidy dexametazon • Adrenalínová nebulizace

20. terapie • Kyslík • Heliox • Paracetamol

21. Akutní epiglotitis • patří mezi záněty hrtanu. Je to náhle se vyskytující závažné onemocnění, které bez včasného lékařského zásahu může končit smrtí udušením.

22. charakteristika • Postihuje příklopku hrtanovou (epiglottis), což je chrupavčitá deštička pokrytá sliznicí nacházející se za kořenem jazyka. V průběhu polykání uzavírá vstup do průdušnice a tím zabraňuje vniku potravy a tekutin do dýchacích cest.

23. charakteristika • Při tomto onemocnění dochází k jejímu zánětu se vznikem otoku, čímž se příklopka několikanásobně zvětší a působí jako mechanická překážka dýchání vedoucí k uzávěru dýchacích cest, nebo může vyvolat podrážděním reflexní stáhnutí svalů hrtanu (laryngospasmus) a vést k udušení.

24. charakteristika • Onemocnění se vyskytuje nejčastěji v zimních měsících a postihuje převážně malé děti ve věku 3–6 let. Jako původce onemocnění u dětí se uplatňuje nejčastěji bakterieHaemophilus influenzae typu B.

25. Rizikové faktory epiglotitis • nemocnění se vyskytuje častěji v zimě, proto je toto období jedním z rizikových faktorů. • Rizikovou skupinou jsou malé děti. Důvod častějšího výskytu onemocnění u dětí je vysvětlován odlišným anatomickým uspořádáním dýchacích cest v dětství, kdy je velikost příklopky k poměru velikosti dýchacích cest větší než v dospělosti, a tím je riziko rozvoje příznaku při jejím zánětlivém otoku větší. Také je v tomto věku oproti dospělosti neúplně vyvinutý imunitní systém, konkrétně je snížená schopnost produkovat protilátky typu IgG2.

26. Prevence epiglotitis • Nejúčinnější prevencí je očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typu B.

27. Příznaky a projevy epiglotitis • náhle, rychle se zhoršují. Začínají jako nespecifické projevy infekce horních cest dýchacích. Bývají přítomné vysoké horečky (nad 38°C), dítě je celkově zchvácené. • Prvním příznakem obvykle bývá řezavá bolest v krku a bolestivé polykání (odynofagie). Dítěti proto vytékají sliny, nechce pít, i když má následkem horečky žízeň, má pootevřená ústa, lehce vyplázlý jazyk. • Postupně se začíná rozvíjet dechová nedostatečnost, problémy s dýcháním, nejdříve v poloze na zádech. Dítě má bledou kůži, je zpocené. Větší děti si vynucují polohu vsedě, v mírném předklonu, opírají se o ruce, brání se položení, mají otevřená ústa a předsunutou čelist. Kojenci ležící na zádech zaklánějí hlavu dozadu, čímž se zlepšuje průchod vzduchu dýchacími cestami. • Při nádechu i výdechu je slyšet srkavý až bublavý hlasitý zvuk. Dítě mluví tiše, huhňavým monotónním hlasem. Kašel pro jeho vyvolávání bolesti nebývá přítomen. Dítě jen lehce pokašlává. • Celkově je dítě až nápadně klidné, nebrečí, protože to vyvolává bolest. Je unavené, bez zájmu (apatické) a obluzené v důsledku nedostatečného přísunu kyslíku (hypoxie). Časté jsou i příznaky sepse.

28. Léčba epiglotitis • Když dojde ke kritickému uzávěru dýchacích cest a dušení provádí se okamžitá intubace- přes ústa nebo nos přímo do průdušnice na zabezpečení dýchání, případně tracheostomie (přes kůži na přední straně krku se udělá otvor do průdušnice a do té se zavede rourka) či koniotomie (výkon podobný tracheostomii, otvor se jen udělá výš).