Elektronické systémy kulturního dědictví

1. Elektronické systémy kulturního dědictví Mgr.Blanka Vorlíčková ÚISK FF UK Blanka.vorlickova@seznam.cz

2. Osnova: • Základní pojmy • Co je to kulturní dědictví • Uchovávání kulturního dědictví • Rozdělení CHS • Dekompozice CHS jako informačního systému • Technické parametry CHS a technologie užívané při jejich tvorbě • CHS a digitalizace • Organizace spojené a „spojující“ s digitalizací a CHS • Odborníci ve světě a v ČR • Konference týkající se oblasti CHS • Digitalizace a CHS ve vyučovacích osnovách škol oboru informační věda a knihovnictví v ČR a ve světě

3. Osnova: • Historie CHS • Současné aktivity v oblasti CHS ve světě a v ČR • Doporučující dokumenty v oblasti CHS • Příklady systémů

4. Elektronické systémy kulturního dědictví Základní pojmy - Cultural heritage systems (CHS) Kulturní dědictví Cultural Heritage Die kulturelles Erbe Le héritage culturel

5. Co je kulturní dědictví? B. Fielden a Jokilehto definují kulturní dědictví ve velmi širokém smyslu jako „evidenci lidské činnosti a výtvorů v jisté době“. (FIELDEN, B.; JUKKA, J. Pasaulio kulturos paveldo vietu bei vietoviu prieziuros Aires. Vilnius, 1998. In European Curriculum Reflections on Library and Information Science Education…S.44.) Světové kulturní dědictví je však také svědectvím pokroku a vývoje lidstva, dokumentuje jeho duchovní a kulturní zrání, vývoj jazyka, umění a vědy. Jedná se o památky literární a vědecké historie, umělecké artefakty, památky na politické i osobní každodenní dějiny člověka.

6. Uchovávání kulturního dědictví Knihovny, muzea, archivy • pracují již od počátku 90.let na digitalizaci kulturního dědictví, které uchovávají ve svých sbírkách. Cílem jejich činnosti je zakonzervovatdigitální obraz těchto památek, není-li v silách odborníků učinit tak přímo u originálů. Dnešní informační a komunikační technologie se schopností dlouhodobého uchovávání dat umožňují navíc i široké zpřístupnění těchto digitalizovaných kopií v rámci informačních elektronických systémů kulturního dědictví.

7. Uchovávání kulturního dědictví • Zakonzervovat lze původní dokument v případě papíru, filmu a dalších materiálů, které jsou uchovávány v uzavřeném prostoru depozitářů. U architektonických památek či artefaktů, které jsou umístěny v přírodní krajině, je tato možnost vyloučena. Působením přírodních katastrof i katastrof způsobených člověkem, přichází lidstvo o unikátní a nenahraditelné důkazy své historie. • Výhoda vytvoření digitální kopie „papírových dokumentů“ spočívá v tom, že je-li veřejně přístupná kvalitní a dostatečně zástupná digitální kopie dokumentu, není nutno dokument dále badateli fyzicky půjčovat (či jen výjimečně). U architektonických či zvukových dokumentů se, bude-li objekt zničen, uchová se alespoň obrazová či zvuková kopie. • U papírových dokumentů navíc může kvalitní digitální kopie posloužit jako matice sloužící k „novému“ tisku dokumentu

8. Elektronické systémy kulturního dědictví elektronické databázové systémy sdružující digitální kopie hmotného kulturního dědictví a zpřístupňující je: • v prostředí internetu, tj. bez hranic geografických • (většinou) zdarma - bez hranic sociálních • (většinou) pro všechny - bez bariér kulturních, bez omezení přístupu dle profesionálního či badatelského zařazení • díky většinovému užívání angličtiny coby mezinárodního dorozumívacího jazyka – více méně bez barier jazykových • a především bez bariér časových

9. Rozdělení CHS Rozdělení systémů CHS podle: • území, regionu či oblasti, jejíž památky digitálně zpřístupňují • podle náplně, kterou systémy zpřístupňují

10. Rozdělení CHS Systémy obsahují digitální obrazové či zvukové kopie, jejichž originálními předlohami jsou: • architektura, přírodní památky, archeologické památky • audio a video nahrávky (záznamy dokumentární či umělecké) • literární památky (rukopisy, knihy, periodika a texty přepsané do elektronické podoby) • mapy • fotografie (skenované, digitální) • osobní věci významných osobností • umělecké artefakty (umělecké památky ze sbírek galerií a muzeí) • digitální dokumenty (v digitální podobě již vytvořené) • informace týkající se folkloru, tradic, historie, etnografie regionu a regionální kultury

11. Dekompozice CHS jako informačního systému • Vstupy do systému: dokumenty a artefakty všech druhů podléhající skáze díky opotřebování, stáří materiálu či dokumenty ohrožené válečnými konflikty a přírodními katastrofami, dále lidská a elektrická energie • Procesy a činnosti: návrh dokumentu k „záchraně“, rozhodování, skenování, přepis, fotografování, popis dokumentu, zařazování do depozitáře, zabezpečení dlouhodobého uchovávání dat, tvorba systému, udržování systému a aktualizace • Výstupy: on-line systém v prostředí WWW, CD-ROM, (+ klasické papírové publikace názorné a informační) • Okolí systému: kulturní instituce, ostatní státní i soukromé instituce • Faktory působící na systém celkový: čas, ekologické, ekonomické, povětrnostní aj. přírodní vlivy, politická situace, finanční možnosti digitalizující instituce, počítačové a informační technologie a metody zaznamenávání a uchovávání dat, nutnost migrace dat, informovanost a informační vzdělanost potencionálních uživatelů systému, poptávka po konkrétních informacích, vývoj věd, výše národního důchodu

12. Dekompozice CHS jako informačního systému • Technika: počítače, servery, skenery, digitální fotoaparáty, pomocná technika a zařízení • Účastníci systému samotného: Tvůrci a zadavatelé: muzea, knihovny, archivy, mezinárodní organizace ochrany kulturního dědictví, státní zákonodárné organizace Uživatelé: studenti, profesionálové v oboru, pedagogové, náhodní uživatelé, vzdělávací organizace (zpětně tvůrci)

13. Technické parametry CHS a technologie užívané při jejich tvorbě • Elektronické systémy kulturního dědictví jsou budovány jako digitální knihovny • Jádrem je databáze obsahující digitální objekty - kopie hmotného kulturního dědictví • Tyto kopie jsou pořizovány: skenováním trojrozměrným počítačovým modelováním přepisováním do digitálního formátu Originální dokument je zde reprezentován datovými soubory.

14. Technické parametry CHS a technologie užívané při jejich tvorbě Formáty umožňující uchovávání a otevírání obrazových souborů: JPG/JPEG, GIF, TIFF. • Důležitou otázkou je zde komprimace souboru, barva a schopnost rozlišení obrazového souboru. Systémy nabízejí různé možnosti rozlišení obrazu dle toho komu a za jakým účelem bude zobrazení sloužit. • Formáty umožňující uchovávání a otevírání zvukových záznamů: MPEG, WAV, WAVE. • Metadatové formáty: HTML, SGML. • V současné době je vrcholem užívání formátu XML, pro nejbližší budoucnost se počítá i s novým formátem METS (Metadata Encording and Transmission Standard). • Identifikační metadata: MARC, DC Metadata Set, EAD pro archivní materiály, CIDOC. • Komunikační formáty: Formát OAI-PMH, Protokol Z39.50 • Digitalizační technologie: např. technologie DjVu – technologie, která umožňuje uchovávání skenovaných dokumentů v prostředí webu. • Trendem a cílem vývoje CHS je interoperabilibta (propojitelnost) systémů, mezioborová spolupráce a výzkum

15. CHS a digitalizace • CHS by nebylo možné tvořit bez digitalizace • Digitalizace – převádění analogových dat do dat digitálních • Definice -

16. Organizace spojené a „spojující“ s digitalizací aCHS • Cultural Heritage Language Technologies http://www.chlt.org/ Organizace zabírající se výzkumem nových technologií pro vyhledávání a uchovávání souborů v digitálních knihovnách kulturního dědictví. • DigiCULT http://www.cordis.lu/ist/digicult/index.html Program Information Society Technologies zabývající tvorbou technologiií souvisejících přímo s digitalizací světového kulturního dědictví.

17. Organizace spojené s digitalizací aCHS • NINCH – National Initiative for a Networked Cultural Heritage http://www.ninch.org Organizace sdružující 65 kulturních ogranizací a institucí sdružených za účelem spolupráce při digitalizaci a tím i zpřístupnění kulturních zdrojů. • Consortium for the Computer Interchange of Museum Information CIMI http://www.cimi.org/index.html Konsorcium organizací a institucí, zabývajících se digitalizací kulturního dědictví.

18. Organizace spojené s digitalizací aCHS • Digital Preservation Coalition http://www.dpconline.org/graphics/index.html Organizace zabývající se uchováváním digitálního dědictví. • Archives and Museum Informatics: Conferences, Consulting, Publishing and Trainingfor Cultural Heritage Professionals. http://www.archimuse.com Organizace zabývající se oblastí CHS, pořadatel konference „Museum and the Web“.

19. Odborníci v této oblasti ve světě: • Seamus Ross – ředitelHumanities Computing and Information Management na University of Glasgow, vedoucí HATII (Humanities Advanced Technology and Information Institute). Je také výkonným ředitelem ERPANET (Electronic Resource Preservation and Network) a European Commission Funded Aktivity, která se zabývá ochranou kulturního dědictví a problematikou digitálních oběktů. Vedoucí partner The Digital Culture Forum, které pracuje na výzkumu technologií v oblasti kulturního dědictví. • Abdelaziz Abid – Hlavní vedoucí světového programu UNESCO"Memory of the World" pro ochranu a zpřístupnění dokumentárního a historického dědictví, stejně jako programy zpřístupnění informací z knihoven, digitální ochranu, informační politiku, vzdělávání v knihovnách. •  David Green – Zakládající výkonný ředitel National Initiative for a Networked Cultural Heritage (NINCH), sdružení více jak sta kulturních a vzdělávacích institucí, věnující se rozvoje kulturních informací a komunit v prostředí vývoje digitálního prostředí. Člen komise Art, Technology and Intellectual Property steering committee of the American Assembly a dalších

20. Odborníci v této oblasti v ČR: • Mgr. Adolf Knoll (NK ČR) – pracuje na největší iniciativě CHS v České republice - programu Memoriae Mundi Series Bohemica (http://digit.nkp.cz) • Ing. Stanislav Psohlavec (NK ČR) - taktéžpracuje na programu Memoriae Mundi Series Bohemica. • Zdeněk Uhlíř (NK ČR) – teoretik i praktik digitalizace historického kulturního dědictví • Ing.Martin Lhoták (knihovna AV ČR) –pracuje na digitalizaci probíhající v rámci Akademie věd ČR • PhDr.B.Stoklasová (NK ČR) • a další

21. Konference týkající se CHS • Globalization, Digitization, Access, and Preservation of Cultural Heritage http://slim.emporia.edu/globenet/sofia2006/registration.htm Mezinárodní konference organizovaná ve spolupráci Školy knihovnického a informačního managementu Emporia State University v Kansasu, Oddělením knihovnictví a informační vědy Univerzity Sv. Klimenta Ohridski v Sofii, a Seton Hall University v New Persey. 1 X 2roky Na konferenci se schází odborníci z oblasti knihovnictví, informační vědy, mezinárodního rozvoje. • Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě http://skip.nkp.cz/akcArch05.htm Pořadatelem je SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Problematika uchovávání, digitalizace a zpřístupňování historických sbírek uchovávaných ve fondech archivů, knihoven a muzeí na území České republiky i zkušenosti a aktivity ze zahraničí.

22. Konference týkající se CHS • Sistemi Digitali Integrati Multitarget per i Beni Culturali (Multitarget Integrated Digital Systems for Cultural Heritage) http://siba2.unile.it/midis-brochure-en.pdf Italská conference zabývající se integrovanými digitálními systémy kulturního dědictví. • ECHIM - International Cultural Heritage Informatics Meeting http://www.archimuse.com/conferences/ichim.html Konference pořádaná v rámci Archives and Museum Informatics. • The Museums & Heritage Show http://www.museumsandheritage.com/ Konference konající se ve Velké Británii, zabývající se prezentací muzeí a galerií.

23. Digitalizace a CHS ve vyučovacích osnovách škol oboru informační věda a knihovnictví v ČR a ve světě • Na rozdíl od výuky muzejnictví v našem oboru není zatím velké množství škol, které se na danou tématiku soustředí v samostatných předmětech výuky či dokonce v programu • V osnovách těchto škol se objevuje tématika kulturního dědictví, především pod pojmy „digitalizace“, „dlouhodobé uchovávání speciálních dokumentů“, „digitální knihovnictví“, „digitální knihovny“, „informatika kulturního dědictví“, nebo dokonce tak široké pojmy jako „kulturní“ nebo „sociální informatika“[1]. • [1]European Curriculum Reflections on Library and Information Science Education [online]. Denmark: The Royal School of Library and Information Science, c 2005. ISBN – 87-7415-292-0. 241 s. Dostupný také z WWW: http://www.kf.vu.lt/site_files_doc/LIS_Bologna.pdf s.36.

24. Hlavní předměty výuky CHS dle analýzy učebních osnov v oblasti digitálních knihoven v roce 1999*Dle SPINK, A.; COOL, C. Education for Digital Libraries. 1999.

25. Hlavní předměty výuky CHS dle analýzy učebních osnov v oblasti digitálních knihoven v roce 1999*

26. Navržené osnovy výuky CHS dle CH.BorgmanBorgman, Christine (2005), “Evaluationg the uses of digital libraries”, DELOS Workshop on Evaluation of Digital Libraries, Padova, Italy, 4 October 2004, available at http://www.delos.info/eventlist/wp7_ws_2004/Borgman.pdf • Dle průzkumu, který proběhl v roce 2005 je oblast kulturního dědictví a jeho digitalizace obsažena v osnovách 62% škol informační vědy a knihovnictví těch škol, které se podrobily průzkumu. V žebříčku deseti hlavních témat odborné výuky se problematika CHS umístila s 19% umístila na osmém místě. • (více o výzkumu Jeannie Borup Larsen, A Survey of Library and Information Science Schools in Europe ve výše zmíněné European Curriculum…s.232) • Předměty navržené pro zamýšlené osnovy výuky této oblasti: • Tvorba projektů digitalizace kulturního dědictví • Strategické plánování digitalizace • Vzhled systému zaměřený na uživatele a jeho potřeby • Volba strategií digitalizace dokumentů • Technologie převádění dat • Technologie uchovávání dokumentů • Technologie rozšiřování digitálních informací • Metadata

27. Navržené osnovy výuky CHS dle CH.Borgman dále: • Kontrola kvality a hodnoceni • Ekonomika digitalizace a obchodní modely CHS

28. Typ znalostí: Koncepční: 1. Znalost procesu komunikace kulturního dědictví, jeho politický, ekonomický, technologický, sociální a kulturní význam. 2. Porozumění problematice digitalizace kulturního dědictví a schopnost hodnocení důsledku aktivit knihoven, muzeí a archivů v této oblasti. 3. Pochopení kulturního dědictví v rozličném sociálním kontextu (např.výuka, zábava, společenské aktivity aj.) 4. Pochopení povahy digitální informace, jejích základních rysů, převedení informací do digitálního prostředí 5. Rozeznání sociálních a technologických aspektů informačních systémů kulturního dědictví Výsledné znalosti a dovednosti, které by si měl student během tohoto studia osvojit

29. Operativní: 1. Schopnost rozhodovat se v procesu digitalizace založen za pomoci kritického hodnocení výhod a nevýhod v konkrétní situaci 2. Schopnost vlastní invence v digitalizačním procesu 3. Osvojení si tvorby digitálních služeb orientovaných na uživatele, založené na základních metodách klasifikace uživatelů a analýze jejich požadavků a schopností. 4. Znalost mezinárodní a národní legislativy, soustředící se na právo duševního vlastnictví 5. Schopnost řídit lidské, materiální a finanční zdroje v průběhu digitalizace 6. Schopnost aplikovat technologické standardy spojené s digitalizačním procesem 7. Schopnost zabezpečení spolehlivosti a kvality elektronických informačních systémů kulturního dědictví a jejich služeb Výsledné znalosti a dovednosti, které by si měl student během tohoto studia osvojit

30. Výsledné znalosti a dovednosti, které by si měl student během tohoto studia osvojit Technické dovednosti : Základní praktické dovednosti v oblasti digitalizace včetně osvojení si obvyklých digitalizačních technologií a metod, zdokonalované dalším profesním vzděláváním. Mezi těmito dovednostmi by nemělo chybět: • běžné používání skenneru a digitální kamery • práce s digitálním obrazem • práce s XML editory aj.

31. Historie CHS První aktivity v oblasti CHS ve světě - počátek 90.let 20.stol. ČR – 1994 NK ČR vstupuje do programu UNESCO „Memory of the World“ Postupně se začaly objevovat digitalizační a integrační snahy o zpřístupnění a uchovávání kulturního bohatství ve webovém prostředí

32. Současné aktivity CHS Nejrozsáhlejší projekty a programy ve světě: • Memory of the World Programme • The European Library • The Library of Congress American Memory • Digital Preservation Europe Další programy: CALIMERA (http://www.calimera.org/default.aspx) MINERVA (http://www.minervaeurope.org/), PULMAN (http://www.pulmanweb.org/), CULTIVATE (http://www.exploit-lib.org/issue4/cultivate/) ACTIVATE (http://www.activate.ie/), CURL Exemplars in Digital Archives http://www.leeds.ac.uk/cedars/, CAMILEON (http://www.si.umich.edu/CAMILEON/)

33. Memory of the World Programme Program mezinárodní organizace UNESCO 1992 • UNESCO Charter on the Preservation of the Digital Heritage • General Guidelines to safeguard documentary heritage • „DIGICOL – UNESCO/IFLA Directory of Digitized Collections“ ve spolupráci s IFLA vytvořen „rozcestník“ digitalizovaného kulturního dědictví, z něhož je možné otevřít 293 digitálních knihoven. Http://www.unesco.org/webworld/digicol/.

34. Memory of the World Programme Účast ČR – Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digit.zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR) z něho digitální dokumenty zpřístupněné v digitální knihovně programu – Manuscriptorium NK ČR – účast v tomto programu a v programu států G7 Bibliotheca Universalis Cena NK ČR - Jikji

35. The European Library • Portál nabízející přístup k digitálním i klasickým informačním zdrojům ze 45 národních knihoven Evropy (některé zdroje jsou placené) • 2001 – 2004 trvající projekt Evropské komise • V roce 2008 – 2.000.000.digitálních kopií • Prohledávání mezi sbírkami • Důraz je kladen na vícehojazyčný přístup

36. The Library of Congress American Memory • Rozsáhlý komplexní projekt dokumentující historii amerického kontinentu • Tvorba v letech 1990 – 1994 • Dnes 9.000.000 digitálních kopií • Více jak 100 digitalizovaných sbírek • Všechny druhy dokumentů • 18 tématicky členěných sbírek

37. Digital Preservation Europe • Postaven na zkušenostech existence sítě ERPANET • Chce vytvořit koherentní prostředí pro spolupráci v rámci Evropy • Zajišťuje vzdělávání a školení profesionálů, kooperaci ve výzkumu a vývoji, angažuje se ve vývoji metod dlouhodobého uchovávání dokumentů a jejich používání

38. Současné aktivity CHS Největší projekty a programy v ČR: Projekt Digitální knihovna NK ČR v rámci programu VISK6 a VISK7: Manuscriptorium Kramerius Další projekty: People for Europe( v evropském projektu zapojeno Národní muzeum v Praze) Projekty Knihovny AV ČR další

39. Manuscriptorium • Aktivity od r.1992 • Digitální knihovna programu Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR • Virtuální badatelské prostředí pro oblast historických fondů • Zdarma i s licencí • Součást TEL • Primárně pro data vzniklá v ČR v rámci programu VISK6

40. Kramerius • Vychází z VISK7 • Hlavní cíl programu – digitalizovat archivní dokumenty (převážně starší noviny, časopisy, další vzácné dokumenty tištěné na „kyselém“ papíře) a zpřístupnit je veřejnosti v souladu s autorským zákonem. • Staré tisky jsou přístupné přes Manuscriptorium

41. Doporučující dokumenty oblasti CHS • Digital Library Initiative – „vlajková loď“ iniciativy i2010 Hlavními zájmy této iniciativy je: • umožnit online přístup • digitalizaci analogových sbírek pro jejich širší zpřístupnění • chránit a uchovávat tyto sbírky pro další generace • Historie DIL a TEL: • 28.dubna 2005 šest hlav států EU zaštítilo vytvoření virtuální knihovny, která by umožnila sdílení kulturního bohatství EU • 7.července 2005 José Manuel Barroso, prezident Evropské komise, odpověděl kladně na jejich dopis a podpořil jejich návrh • 30.září 2005 komise přijala Doporučení i2010: digitální knihovny, které podpořilo iniciativu týkající se vytvoření digitální evropské knihovny • 27.února 2006 evropská komise přijala Rozhodnutí o ustanovení nejvyšší expertní skupiny digit.knihovny

42. Doporučující dokumenty oblasti CHS • 24. srpna 2006 vydala Evropská komise doporučení týkající se digitalizace, online zpřístupnění evropského kulturního a vědeckého dědictví a jeho ochrany pomocí digitalizace Tento dokument vznikl v návaznosti na „i2010: Digital Libraries Initiative“ i2010: Digitální knihovny – strategie • jejím cílem je usnadnit používání informačních technologií a evropských informačních zdrojů a dosáhnout tímto způsobem ekonomického růstu, zvýšení zaměstnanosti a zlepšení životních podmínek v Evropě • Využít potenciál evropského kulturního dědictví pro studium, práci a zábavu • Nastolila otázky, které se snaží řešit nebo rozvinout nové Doporučení: otázku autorských práv, strategie uchovávání digitalizovaných dokumentů, nutnost vytvoření politiky uvnitř států EU ohledně tohoto uchovávání, finanční otázky, výběr dokumentů k digitalizaci, výzkum technologií, důležitost koordinace a kooperace

43. Příklady CHS Mandragore(http://mandragore.bnf.fr) Francouzský systém obsahující a zpřístupňující databázi iluminací středověkých tisků. Vytvořila, spravuje a zpřístupňuje ho Národní knihovna Francie. Databáze systému obsahuje miniaturní iluminace ze středověkých rukopisů z orientálních sbírek NBF. Jazyk systému: francouzština Archim (http://www.culture.fr/documentation/archim/accueil.html) systém, vytvořený francouzským Centrem národního archivu a zpřístupňovaný francouzským Ministerstvem kultury. Databáze Archim obsahuje více jak 3,5tisíce bibliografických záznamů a 1182 digitálních kopií středověkých i současných dokumentů textové i figurální povahy. Jazyk systému: francouzština Down of Western Printing – INCUNABULA (http://www.ndl.go.jp/incunabula/e/index.html) Databáze, zpřístupňovaná National Diet Library je skvělou ukázkou systému svého druhu. Obsahuje digitální kopie prvotisků vzniklých v Německu, Itálii, ale i Anglii, Francii, Španělsku a Portugalsku a uchovávaných ve sbírkách National Diet Library. Jazyk systému: japonština, angličtina

44. Příklady CHS Semarch (http://semarch.uni-hd.de/) Německý systém zpřístupňující digitální nahrávky stále živých semitských jazyků a dialektů. Vytvořil a provozuje ho Institut Semitských studií Univerzity v Heidelbergu . Sbírka má sloužit odborníkům srovnávací a historické oblasti lingvistiky semitských jazyků. MP3, RAM, M3U Jazyk systému: němčina, Abdul Hamid II Collection (http://lcweb2.loc.gov/pp/ahiiquery.html) Systém obsahující a zpřístupňující digitální kopie téměř dvou tisíc fotografií vztahujících se k Ottomanské říši, konkrétně v letech 1880 – 1893. Jazyk systému: angličtina Picture Australia(http://www.pictureaustralia.org/trails.html) Australský systém vytvářený a zpřístupňovaný australskou národní knihovnou. Systém obsahuje velké množství digitálních kopií dokumentů, umístěný v mnoha kulturních institucích Austrálie. Jazyk systému: angličtina

45. Příklady CHS National Archives and Records Administration (NARA), Archival Information Locator (NAIL) (http://www.archives.gov/historical-docs/) Americký systém, který stvořila a zpřístupňuje americká administrativní správa národních archivů a záznamů (National Archives and Records Administration). Datatáze obsahuje téměř 400.000 popisů dokumentů a 114.121 digitálních kopií dokumentů, uchovávaných ve sbírkách NARA. Jsou zde kopie dopisů, tištěných dokumentů a fotografií. Jazyk systému: angličtina Lietuvos kultūros paveldo Tūkstantmečio virtualit paroda (http://alka.mch.mii.lt/index.en.htm) Litevský program, iniciovaný a podporovaný státem, vybudovaný jako virtuální výstava ku příležitosti Milenia litevského kulturního dědictví. Je součástí velké stránky kulturního dědictví, která se nachází na webové stránce Litvy (http://neris.mii.lt/), kde se nalézají také další odkazy na památky kulturního dědictví Litvy. Jazyk systému: litevština, angličtina

46. Příklady CHS Stalinka – Digital Library of Staliniana (http://images.library.pitt.edu/cgi-bin/i/image/image-idx?c=stalinka) Sbírka obsahující digitální kopie fotografií, maleb, a dalších dokumentů vytvořených v rámci stalinského kultu osobnosti i opoziční dokumenty. Jazyk systému: angličtina Chartres – Cathedral of Notre-Damme (http://images.library.pitt.edu/cgi-bin/i/image/image-idx?c=chartres&page=index) Databáze vytvořená a zpřístupněná Digital Research Library University of Pittsburgh´s Library System obsahuje velké množství digitálních fotografií chartreské katedrály, architektonických nákresů katedrály, jejích vitráží. Tato digitální zobrazení obsahují velmi podrobný popis. Jazyk systému: angličtina

47. Příklady CHS Atlas of Napoleonic Carthography in Italy (http://geog.queensu.ca/NapoleonAtlas/index.htm) Pilotní projekt, vzniklý za spolupráce Queen´s University a Service historique de l'armée de terre, byl vytvořen z rukopisných kartografických materiálů, které se zachovaly na území Itálie z dob napoleonských válek a chce ukázat také užitečnost umístění této sbírky na internetu. Jazyk systému: angličtina Historical Maps Online (http://images.library.uiuc.edu/projects/maps/index.html) Knihovna Univerzity v Illinois, University Illinois Press an Knivna v Newberry zpřístupňují elektronické kopie mapy ze 400 let dějinného vývoje státu Illinois. Tento projekt si klade za cíl zprostředkovat informace širokému spektru uživatelů z oblasti kartogafie a historie. Jazyk systému: angličtina

48. Příklady CHS Motley Collection of Theatre and Costume Design (http://images.library.uiuc.edu/projects/motley/) Velmi cenný zdroj historie divadla, který je taktéž součástí digitálních sbírek Univerzity v Illinois Rare Book and Special Collections Library. Čítá více jak 500 kostýmů ze 150 představení ve Velké Británii a Spojených státech. Jsou zde zpřístupněny návrhy kostýmů, scénografické návrhy a fotografie. Jazyk systému: angličtina Scotland´s Pages: Scotland´s Written History (http://www.nls.uk/scotlandspages/index.html) Databáze obsahuje digitální faksimile rukopisů a tištěných materiálů uchovávaných ve sbírkách Národní knihovny Skotska. Jsou zde obsaženy dokumenty uchovávající tisíciletou skotskou kulturu. Databáze se opírá o knihu „Reportage Scotland“, publikované ve spolupráci s Národní knihovny Skotska. Jazyk systému: angličtina

49. Příklady CHS Historic Cities (http://historic-cities.huji.ac.il/historic_cities.html) Databáze obsahuje digitální kopie map, literárních památek, tištěné dokumenty a další materiály vztahující se k současnosti i minulosti historických světových měst. Jde o projekt spolupráce Centra historických měst Oddělení pro geografii na Hebrejské Univerzitě v Jeruzalémě a Židovské národní a univerzitní knihovny. Jazyk systému: angličtina The Gertrude Beel Project (http://www.gerty.ncl.ac.uk) Sbírka obsahuje přepsané (tedy nikoli faksimile) dopisy a deníky a fotografie z cest, které tato Bellová nasbírala za svého cestování po Evropě i Asii. Jazyk systému: angličtina

50. Příklady CHS George Washington Manuscripts at the University of Pittsburgh (http://images.library.pitt.edu/cgi-bin/i/image/image-idx?c=gwletters&page=index) Sbírka obsahující rukopisy George Washingtona, uchovávané ve sbírkách University of Pittsburgh Digital Research Library. Jazyk systému: angličtina Albert Einstein Archives (http://albert-einstein.org/) Sbírka archivních materiálů zachycených na různých druzích médií, týkající se profesního i osobního života Alberta Einsteina. Jazyk systému: angličtina Japanese Ex-libris Stamps (http://www.ndl.go.jp/zoshoin/e/index_e.html) Další databáze, zpřístupňovaná National Diet Library, obsahuje ukázky ex libris užívaných v historii japonského sběratelství knih. Jazyk systému: japonština, angličtina