Ekonomický seminář

1. Ekonomický seminář Bankovka NBČS 1000 Kč z r. 1945 – titulní strana

2. 1. ÚVOD • Předmět obsahuje základní poznatky o: → podnikání (účel,forma,zahájení ) → systém sociálního zabezpečení v ČR → systém zdravotního pojištění v ČR → základní nástroje finančního trhu → veřejně přístupných zdrojích informací → daňovém systému v ČR včetně závazných tiskopisů

3. 1.1. Způsob hodnocení • Předmět bude hodnocen podle výsledků především písemného zkoušení (například správné vyplnění příslušných tiskopisů k jednotlivým oblastem)

4. 1.2. Studijní podklady • Přednášky učitele a vlastní poznámky • Zákony k jednotlivým oblastem • Závazné tiskopisy Není vyžadovaná konkrétní odborná literatura

5. 2. Začínáme podnikat Prvotní je potřeba sehnat si hmotné statky na život pro sebe a svoji rodinu. Možnosti: • Zaměstnanecký vztah- zaměstnání – pracovní poměr • Podnikání či jiná samostatně výdělečná činnost – podnikatel • Jiný způsob – úspory, rentiér, akcionář a pod Výhody i nevýhody jednotlivých možností: dej příklady • Charakteristika podnikání. Typologie definic podnikání (ekonomická, psychologická, právní, business). Vliv podnikání na personální, sociální a ekonomický rozvoj.

6. 2. Začínáme podnikat • Podnikání je soustavná samostatná činnost určité osoby za účelem dosažení zisku. Obchodní zákoník (Občanský) podnikání definuje jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. • Samostatná činnost spočívá v tom, že určitá právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom:

7. 2. Začínáme podnikat • jaké výrobky nebo služby bude na trhu poskytovat • jakým způsobem a kde bude své produkty vytvářet • s kým bude spolupracovat • jakým způsobem bude provoz financován • jaká bude právní forma podnikání • jakým způsobem se budou tvořit ceny • jakého zisku se má dosahovat

8. 2. Začínáme podnikat Podnikatel dle obchodního zákoníku je: • osoba zapsaná v obchodním rejstříku • osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění • osoba, který podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů • osoba, který provozuje zemědělskou výrobu a je zapsán do evidence podle zvláštního předpisu.

9. 2. Začínáme podnikat Typy definic podnikání podle vědních disciplín • Ekonomická definice Podnikání je kombinace ekonomických zdrojů a příslušných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Děje se tak zejména prostřednictvím inovací a zavedením změn. Je to dynamický proces vytváření přírůstkového bohatství, resp. přidané hodnoty. Hlavním kritériem úspěchu je zisk.

10. 2. Začínáme podnikat Psychologická definice • Podnikatel je osoba motivována určitými pohnutkami. Potřebou něco získat, něco dosáhnout, získat nezávislost apod. Podnikání je prostředek k uspokojování potřeb, kde dominuje potřeba seberealizace. Sociologická definice • Podnikání je aktivita určena ke kariérnímu rozvoji, k získání společenského statusu a prestiže. Je významným sociálním fenoménem, prostřednictvím kterého lze řídit nebo ovlivňovat některé sociální jevy, jako zaměstnanost, sociální integrace apod.

11. 2. Začínáme podnikat Business definice • Podnikání je charakteristický přístup k realizaci businessu. Znakem je jeho hlavní cíl – uspokojování potřeb jiných lidí, to se děje tak, že podnikatel vkládá do jeho realizace své vlastní zdroje, přebírá odpovědnost a riziko a pozitivní výsledky sklízí jako poslední.Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

12. 2. Začínáme podnikat • Právní podmínky podnikání v ČR (živnostenské a neživnostenské podnikání, kategorizace živností, všeobecné a zvláštní podmínky podnikání, překážky v provozování živnosti, odpovědný zástupce, vznik živnostenského oprávnění).

13. 2. Začínáme podnikat • Jak na právní formu podnikání Podnikatel může podnikat jako fyzická nebo právnická osoba. Právnická osoba si pak může vybrat z několika právních forem podnikání, podle toho, jaká právní forma lépe vyhovuje požadavkům na provoz podnikatelské činnosti.

14. 2. Začínáme podnikat Slovníček pojmů • Fyzická osoba = osoba, která podniká na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. Většinou vykonává činnost menšího rozsahu a to sama, případně s tichým společníkem. Ve většině případů také podnik sama řídí a vede.Právnická osoba= sdružení osob nebo majetku. Má vlastní právní subjektivitu.Živnost= soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.Obchodní rejstřík = veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích.

15. 2. Začínáme podnikat • Typy právních forem podnikání • V ČR mohou lidé podnikat dvěma způsoby – jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. Typy právních forem podnikání upravuje obchodní zákoník v druhé části (obchodní společnosti a družstva) - (Zákon č. 513/1991 Sb.) a živnostenský zákon (Zákon č. 455/1991Sb.) se pak zaměřuje na podnikatelské subjekty provozující svou činnost na základě živnostenského oprávnění.

16. 2. Začínáme podnikat Fyzická osoba může na základě živnostenského oprávnění, které prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku, provozovat živnost: • ohlašovací– dále se dělí na řemeslnou, vázanou a volnou, • koncesovanou . • Právnická osoba, coby uměle vytvořený subjekt zapsaný do obchodního rejstříku, podniká na území ČR jedním z následujících způsobů:

17. 2. Začínáme podnikat • společnost s ručením omezeným (s.r.o.), • akciová společnost (a.s.), • veřejná obchodní společnost(v.o.s.), • komanditní společnost (k.s.), • družstvo.

18. 2. Začínáme podnikat Kritéria při rozhodování • Kritérií, která můžeme vzít v úvahu při volbě právní formy, je celá řada. Některá jsou specifická pro konkrétní druh činnosti, které se chceme věnovat, jiná jsou všeobecnější. Při volbě zvažujeme především:

19. 2. Začínáme podnikat • počet zakladatelů –podniká sám nebo přibere společníka, • velikost základního kapitálu – některé právní formy podnikání mají zákonem stanovenou minimální velikost základního kapitálu (tedy celková výše vkladů – peněžních i nepeněžních), • způsob a rozsah ručení za závazky vzniklé podnikatelskou činností – ručení může být tzv. omezené či neomezené (ručí veškerým svým majetkem), • administrativní náročnost – obtížnost založení a výdaje s tím spojené,

20. 2. Začínáme podnikat • oprávnění k řízení – kdo společnost povede a bude ji zastupovat navenek. S tím souvisí i povinné vytváření orgánů společnosti, které je u některých forem předepsáno zákonem • míra právní regulace – tedy požadavky na vedení účetnictví, povinnost auditu, zveřejňovací povinnost (povinnost zveřejňovat údaje z účetní závěrky v obchodním rejstříku mají subjekty zapsané do obchodního rejstříku), povinnost vytvářet rezervní fond a další. Největší míru právní regulace je u akciových společností, nejmenší u samostatných fyzických osob.

21. 2. Začínáme podnikat Živnosti (podniky, společnosti) dělíme na: • 1) obchodní • 2) výrobní • 3) poskytující služby

22. 2. Začínáme podnikat • Tiskopisy (formuláře) • Ohlášení živnosti • Příloha k ohlášení živnosti volné • Žádost o výpis z rejstříku trestů • Návrh na zápis do OR společnosti s.r.o. • Přihláška FO na FÚ • Přihláška OSVČ k zdravotnímu pojištění • Přihláška OSVČ k sociálnímu pojištění • http://business.center.cz/business/sablony

23. 3. Zdravotní pojištění • K čemu zdravotní pojištění slouží • Zdravotní pojištění je určeno k úhradě nákladů zdravotní péče, zajišťuje nárok na bezplatnou základní zdravotní péči. Plně jsou hrazeny nezbytné lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál. Na některé léky a zákroky pacient připlácí, některé hradí zcela. • Platit zdravotní pojištění je povinné. Tzn. pokud si zdravotní pojištění neplatíme sami nebo ho za nás neplatí někdo jiný (zaměstnavatel, stát), nevypadáváme z registru, ale narůstá nám dluh.

24. 3. Zdravotní pojištění • K čemu zdravotní pojištění neslouží • Zdravotní pojištění nezakládá nárok na výplatu nemocenské v případě nemoci. Nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění. • Pojištění nekryje léčebné výlohy v zahraničí, pokud mezinárodní dohody nestanoví jinak nebo se nejedná o úkon, který nelze provést v České republice a s jehož úhradou zdravotní pojišťovna souhlasí

25. 3. Zdravotní pojištění • Kdo je plátcem pojistného • Zaměstnanci a zaměstnavatelé zároveň • Pokud je člověk zaměstnán v pracovním poměru, případně na dohodu o pracovní činnosti, zaměstnavatel má povinnost odvádět za něj pojistné vybrané zdravotní pojišťovně. Částka, kterou hradí zaměstnanec se strhává ze mzdy. • Osoby samostatně výdělečně činné • Lidé, kteří pracují na živnostenský list, si hradí pojištění sami.

26. 3. Zdravotní pojištění • Stát • V zákonech vymezených podmínkách hradí pojistné za některé skupiny obyvatel stát. Jedná se např. o nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání vedené na ÚP, osoby ve vězení a další. • Osoby bez zdanitelných příjmů, tzv. samoplátci • Všichni ostatní, kteří nespadají do výše jmenovaných skupin. Např. ženy v domácnosti, které nepečují o děti, nezaměstnaní, kteří nejsou vedeni na ÚP. O platbu pojištění se musí starat sami.

27. 3. Zdravotní pojištění • Jaká je výše zdravotního pojištění? • Výše pojistného zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. Pro zaměstnance je vyměřovacím základem hrubá mzda, z níž zaměstnavatel strhává 4,5 %, dalších 9 % připlácí jako vedlejší náklad práce k hrubé mzdě. • Minimální výše pojistného pro rok 2012 • 1697 Kč měsíčně pro OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné • 1080 Kč měsíčně pro OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů

28. 3. Zdravotní pojištění • Vyměřovací základ • Pro osoby samostatně výdělečně činné platí strop vyměřovacího základu pro výpočet pojistného. Pro rok 2012 je stanoven na 72násobek průměrné měsíční mzdy, tj. strop je 1 206 576 Kč. • Komu se zdravotní pojištění platí? • Zdravotní pojištění se platí soukromým zdravotním pojišťovnám, kterých v současné době působí na našem území 9.

29. 3. Zdravotní pojištění Tiskopisy (formuláře) • Přehled o platbě pojistného – zaměstnavatel • Přehled o příjmech a výdajích – OSVČ

30. 4. Sociální zabezpečení Co je sociální zabezpečení? • Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora státu svým občanům při tzv. sociálních událostech. • U některých těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné (nezaměstnanost), u jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo trvalost (stáří, invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě pomoci, případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod. • Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti.

31. 4. Sociální zabezpečení Vymezení základních pojmů • Sociální událost • - nepříznivá životní situace, kterou člověk nezvládá sám svými prostředky. Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc), rodinou (mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera), nezaměstnaností, chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem vlastním přičiněním) a nepřizpůsobením se většinové společnosti (bezdomovectví, vyloučení občané) • Sociální politika • - řízení společnosti vedoucí k zajištění potřebné životní úrovně obyvatel

32. 4. Sociální zabezpečení ČSSZ • - správa sociálního zabezpečení - úřad, který má na starosti důchodové, nemocenské pojištění a lékařskou posudkovou službu • MPSV • - ministerstvo práce a sociálních věcí • Podpůrčí doba • - doba, po kterou je poskytována dávka • Vyměřovací (výpočtový) základ • - částka, ze které se vychází při určení výše dávky

33. 4. Sociální zabezpečení Nezaopatřené dítě (definice dle zák. o důchodovém pojištění) • - nezaopatřeným dítětem je člověk do 26 let, pokud: • se soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje) • nemůže studovat pro nemoc nebo úraz • z důvodu dlouhodobého nepříznivého stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost • má ukončenou povinnou školní docházku, není mu ještě 18 let, nestuduje, je veden na úřadu práce a nemá nárok na podporu

34. 4. Sociální zabezpečení Systém sociálního zabezpečení stojí na 3 pilířích: • - pojištění • - podpora • - pomoc

35. 4. Sociální zabezpečení Pojištění- je spravedlivé, tzn. pokud si pojištění platíme, můžeme z něho i čerpat • - v ČR se jedná především o pojištění zdravotní a sociální • - nemocenské a důchodové pojištění vyřizuje správa soc. zabezpečení • Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky: • nemocenské • podpora při ošetřování člena rodiny • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství • peněžitá pomoc v mateřství • Z nemocenského pojištění osob OSVČ se poskytují 2 dávky: • nemocenské • peněžitá pomoc v mateřství

36. 4. Sociální zabezpečení Podpora • - je solidární, tzn. že v zátěžových situacích je člověk podpořen z daňového systému, do kterého movití občané přispívají více než občané nemovití • - v ČR se jedná o systém dávek státní sociální podpory • - dávky SSP vyřizuje úřad práce příslušný podle místa trvalého bydliště žadatele (v Praze úřady městských částí) • Systém dávek státní sociální podpory • nezávislé na příjmu: závislé na příjmu: • porodné příspěvek na bydlení • pohřebné přídavek na dítě • rodičov. příspěvek sociální příplatek • pěstounské dávky

37. 4. Sociální zabezpečení Pomoc • - jedná se také o solidární pomoc v situacích, kdy nestačí pomoc předchozích dvou pilířů a občan nedokáže situace vyřešit vlastními prostředky • - v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče • Dávky v hmotné nouzi: Dávky sociální péče: • doplatek na bydlení, příspěvky pro zdrav. postižené • příspěvek na živobytí, příspěvek na péči • mimořádná okamžitá pomoc

38. 4. Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení dle právního systému ČR • V České republice bývá sociálním zabezpečením označováno pouze důchodové a nemocenské pojištění, tak jak to vyplývá z pojmosloví zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů.

39. 4. Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou: • Ministerstvo práce a sociálních věcí • Česká správa sociálního zabezpečení • Okresní správy sociálního zabezpečení • Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání), • Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb), • Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky vězeňské služby)

40. 4. Sociální zabezpečení • Informační zdroje • www.cssz.cz • portal.mpsv.cz/sz • Tiskopisy (formuláře)- vybrané • Přehled o příjmech a výdajích – OSVČ • Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách- zaměstnavatel

41. 6. Finanční trhy • Finanční trh je systém institucí a instrumentů, zabezpečující pohyb peněz a kapitálu (nabízeného ve formě cenných papírů) ve všech jeho formách mezi různými ekonomickými subjekty; a to na základě poptávky a nabídky. Poptávka na finančním trhu má pro pořizovaný kapitál tři kritéria: • bezpečnost (rizika), • likvidita a • výnosnost.

42. 6. Finanční trhy Dělení finančního trhu • Finanční trh lze rozdělit na: • privátní (tj. veškeré akce tam jsou neveřejné a probíhají mezi oběma subjekty přímo) a • zprostředkovatelský (existuje třetí subjekt – zprostředkovatel, který přesun zajišťuje). • Na tento trh v Česku dohlíží Česká národní banka. • Jeho účastníkem je většina velkých finančních ústavů, jako například banky, pojišťovny, záložny, penzijní fondy, investiční fondy, kampeličky, leasingové společnosti, či makléři.

43. 6. Finanční trhy Mezi další dělení patří například na • peněžní a • kapitálový finanční trh.

44. 6. Finanční trhy Peněžní trh • U uvedeného platí splatnost do jednoho roku (nástroji transakcí jsou šeky, směnky, depozitní certifikáty, ale též i krátkodobé úvěry a ostatní krátkodobé cenné papíry). Tento trh nemá (na rozdíl od druhého) uvedené přesné místo, avšak tvoří jej síť bankovních ústavů, makléřů, kupců, prodejců či různých dalších zprostředkovatelů. Největší význam ze všech těchto hráčů na trhu mají ale banky, a to vzhledem k tomu, že disponují velkým množstvím kapitálu.

45. 6. Finanční trhy • Kapitálový trh • Na kapitálovém trhu je životnost instrumentů delší. Jedná se například o akcie či obligace a obchoduje se s nimi výhradně na burze. Lze sem zařadit i hypotéky

46. 6. Finanční trhy • Funkce finančního trhu a jeho členění • Finanční trh soustřeďuje nabídku (úspory) a poptávku (potřeby) peněz a kapitálu. • Definice: „Systém vztahů a nástrojů umožňující soustřeďování, rozmisťování a přerozdělování dočasných volných peněžních prostředků na základě nabídky a poptávky.“ • Základní podmínky existence finančního trhu: • individuální spoření, • možnosti investování, • instituce realizující a podporující investice.

47. 6. Finanční trhy • Základní funkce finančního trhu: • soustřeďování dočasných volných peněžních prostředků, • umístění finančních prostředků, • redistribuce zmobilizovaného kapitálu. • Další funkce: • depozitní,zachování bohatství,likvidity – schopnost přeměnit aktiva na formu peněz,kreditní,platební,ochrana proti riziku (např. investice do st. pokladničních poukázek),politická (např. st. dluhopisy, mimořádné dluh. – povodňové).

48. 6. Finanční trhy Struktura finančního trhu: 1.) členění z hlediska předmětu obchodování • peněžní trhy, - trh s dlouhodobými CP a trh s úvěry a půjčkami • kapitálové trhy, - trh s cennými papíry • komoditní trhy, - trh s komoditami • měnové trhy – trh s peněžními prostředky 2.) podle časového hlediska • peněžní trh (krátkodobý) x kapitálový trh (dlouhodobý). 3.) podle umístění emise • primární x sekundární. 4.) podle způsobu chování • regulované trhy (státní dohled ČNB) x neregulované trhy. 5.) z hlediska teritoriálního • národní trhy, • zahraniční trhy, • eurotrhy a světové trhy.

49. 6. Finanční trhy Běžné tiskopisy (formuláře) Česká pošta- podací lístek, pošt.poukázka Banka – příkaz k úhradě, složenka,výběrka vyřizování úvěru k podnikání Ostatní - směnka

50. 6. Finanční trhy Informační zdroje • www.koba.cz • jiné veřejné zdroje