Houbová onemocnění včelího plodu

1. Houbová onemocnění včelího plodu Zvápenatění včelího plodu Ascosphaerosis larvae apium Zkamenění včelího plodu Aspergillosis larvae apium

2. Zvápenatění včelího plodu • Houbové onemocnění včelího plodu - v Evropě známé od 1.poloviny 20. století • V ČR dříve výskyt ojedinělý • Se zavlečením varroázy – častější a závažnější výskyt • Není povinné hlášením

3. Původce • Ascosphaera apis - má dvě formy: - maloplodou / plodničky 50 – 82 um / - velkoplodou / plodničky 88 – 168 um /

4. Ascosphaera apis • Mycelium článkované • Heterothalické – 2 různé typy vláken • Při dotyku – vzniknou samčí a samičí gametangia • Po kopulaci – podničky v nich oválné askospory

5. Ascosphaera apis

6. Šíření nákazy • Výtrusy nebo myceliem – potravou i pokožkou • Nejcitlivější jsou larvy 3-6 dní staré • Trubčí plod je citlivější • Houba proroste ze střev celé tělo i pokožku • Choroba probíhá rychle, za 5-7 dní po nakažení je většina larev mumifikovaných • Spóry Ascosphaera apis jsou infekční 15 let, hlavně v pylu

7. Klinické příznaky • Skvrnitá víčka, propadlá • Mumie v buňce volné • Barva mumií bílá, šedozelená nebo čedočerná • Mumie na podložkách a dně úlů

8. Diferenciální diagnóza • Plesnivý pyl - Ascosphaera alvei • Rozlišení tvarem, případně mikroskopickým vyšetřením

9. Dezinfekce • Úly vyškrabat, vyžehnout do hněda • Vymýt 4% roztokem formalinu • Půdu před včelínem přerýt • Ruce, oděvy, nářadí – průběžně dezinfikovat

10. Prevence • Pravidelně používat Formidol - odparné desky • Rezervní plásty pravidelně dezinfikovat • Umožnit obměnu díla • Neusazovat roje neznámého původu • Nezkrmovat včelám pyl neznámého původu • Tlumit varroázu

11. Opatření • Plásty s mumiemi – spálit • Včelstvo přeložit do dezinfikovaného úlu s minim.počtem starých plástů • Plodiště doplnit mezistěnami • Vyměnit matku za prověřenou na dobrý čisticí pud • Pokrmit cukerným roztokem s vit. C • Případně posílit zavíčkovaným plodem • V ČR není na zvápenatění žádný registr. lék

12. Zkamenění včelího plodu • Houbové onemocnění včelího plodu i dospělých včel • Není povinné hlášením

13. Výskyt zkamenění včelího plodu • V Evropě, Severní a Jižní Americe • V jiných světadílech není podchyceno • V ČR – výskyt vzácný

14. Původce • Aspergillus flavus někdy také Aspergillus fumigatus • Tyto plísně se vyskytují běžně v přírodě • Vytvářejí dlouhá, článkovaná vlákna / hyfy / • Množí se: nepohlavně – konidiemi pohlavně – plodnice a askospory • Tvoří toxiny – aflatoxiny – /kancerogenní účinky/ • U oslabených lidí – možnost mykotických pneumonií

15. Šíření • Konidie a askospory – na rostliny – s nektarem a pylem - do úlů • S potravou do žaludků larev – tam se pomnoží, prorostou orgány larvy • Usmrtí larvu – hyfy prorostou i pokožku • Vznikne velice tvrdá mumie, pevně lpí v buňce

16. Klinické příznaky • Podobné jako u zvápenatění včel.plodu • Napadená larva – nažloutlá – kašovitá hmota – později jako chomáčky vaty - po vytvoření konidií – žlutozelená zrna - nakonec velmi tuhá mumie, pevně v buňce • Dospělé včely – proroste plíseň pokožku – včely jsou jako zlaté - nemohou létat -uhynou

17. Klinické příznaky

18. Opatření • Jako u zvápenatění včelího plodu • Uhynulé včely spálit • Úly vyškrabat a vypálit až do hněda • Tlumit varroázu • Při práci – pozor na vdechování spór • Chovat silná včelstva