190 likes | 318 Views
Milý Aleši a Ondrášku, dědoušku a Jajko, Raduško a Marečku!. Zkrátka - mí milí sponzoři. Ráda bych Vám ukázala pár mých výtvorů. z kurzu kreslení, který jsem si mohla užít hlavně díky Vám!. Pohodlně se usaďte – a jdeme na to …. Stránky už si obracejte sami dle libosti…klik….
E N D
Milý Aleši a Ondrášku, dědoušku a Jajko, Raduško a Marečku! Zkrátka - mí milí sponzoři Ráda bych Vám ukázala pár mých výtvorů z kurzu kreslení, který jsem si mohla užít hlavně díky Vám! Pohodlně se usaďte – a jdeme na to … Stránky už si obracejte sami dle libosti…klik…
Představte si páteční ráno – ničím neobvyklé … – s dostatečným předstihem jsem vystoupila na Radlické a prošla si široké, daleké okolí … a plna očekávání vstoupila do budovy školy … Přišla jsem mezi prvními, ale za chvilku jsem nebyla jediná, kdo se nemohl dočkat… a tak … … jsme začali kreslit. Podle předlohy, kterou jsme si vybrali a jak kdo uměl. Abychom prý měli srovnání na začátku a na konci našeho kurzu kreslení. Na prvním obrázku vidíte naše první společné pokusy vyjádřit to, co oko vidí, duše a mozek zpracuje … a na ruce je, aby to „hodila na papír.“ Chudák holka moje pracovitá – co to po ní chci??? No… snaha byla – ale bude to lepší. Napsala jsem zlepšení o 50%
← můj Vlastík Brodský No co, žádný učený z nebe nespadl ….
A pak to začalo … procvičení … a jdeme na to … Nejdříve však zkouška, kolik odstínů má obyčejná tužka → I gumou se dá psát a kreslit → ← také zkouška pohledu na předmět ve 3D šipka ukazuje na mou papučku …
… během pár hodin poznáváme sami sebe … Kreslení obrázku vzhůru nohama Po malých kouscích odkrýváme předlohu a připojujeme čárku k čárce … Cvičíme trpělivost ! Každý z nás zanechal v obrázku něco ze sebe … Jeden o něco větší hlavu, druhý větší pysk. Jiný zas má ruku vlevo hubenou a další z nás pravou stranu příliš širokou … je toho spoustu, co se z jedné kresby dá vyčíst a naše lektorka trpělivě vysvětluje každému zvlášť, jak to vidí ona a na nás je ve svých makovičkách dát si 1 a 1 dohromady … nikdy bych nevěřila, že to bude tak těžké …
Obídková pauza – jdu na vzdoušek a kochám se … ← vchod do školy →
Odpoledne „přituhuje“ … ← dostáváme předlohu A zde jsou výsledky → Můj „žórž vóšinktn“ →
Ještě jednou - pro srovnání tentýž den večer a páteční ráno Je neuvěřitelné – jaký kus jsme dokázali „ujít“ za jediný den ….
Jedna stěna naší třídy už je oblepena výtvory – divíme se a kocháme Překvapujeme sami sebe …
Za pouhý jediný den jsme ušli opravdu velký kus cesty … Ještě si vybíráme předlohu na druhý den a hajdy do peřin. Moje předloha - Josífek → A než by ses nadál - byla sobota ráno a už sedíme u stolu a snažíme se přenášet body a dát na papír to pravé „ořechové“ … Ale nejdříve rozcvička – hra se stínem… Záleží na fantazii…
← kreslíme zasněžené hory … Nakonec zjišťujeme, že to byl chyták na naše podvědomí, nakreslili jsme nádhernou dámu v klobouku → … to jsou věci …
… a pak … všichni začínáme u očí … … já taky →
… je to úžasné … TO, co se objevuje na papíře je k nevíře … Líbí se mi to čím dál víc …
o přestávce jdeme navštívit „pastelkáře“ – o patro níž si hrají s barvami a já už teď vím, že to bude můj další kurz
Naše druhá stěna je téměř zaplněna obrázky … ↑ Můj Josífek Somr – povedl se. Mám ohromnou radost …
Opět malé srovnání … Páteční ráno Sobotní večer
Neděle byla jen naše – spousta povídání a kreslení … Zapomněli jsme na čas, někteří i na jídlo… Já dokonce zapomněla i fotit … ← kreslila jsem sama sebe. No, já se tedy moc nepoznávám, ale to přijde … PROTOŽE Kreslení se mi dostalo už pod kůži ….
A abyste věděli, že nezahálím… Dovoluji si Vám ukázat můj první samostatný výtvor → kresba z 11. 5. 2010