Řešení úloh v testech Scio z českého jazyka zadaných ve školním roce 2012/2013

1. Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice projekt EUškolapro život, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.1977 Řešení úloh v testech Scio z českého jazyka zadaných ve školním roce 2012/2013 pro 9. ročník (17. – 25. úloha) III. označení digitálního učebního materiálu: VY_32_INOVACE_CJ.9.013

2. Metodické pokyny • Autor: Mgr. Roman Kotlář • Vytvořeno: červen 2012 • Určeno pro 9. ročník • Český jazyk 2. stupeň • Téma: řešení úloh testů Scio • Očekávané výstupy: aplikuje logickou úvahu a znalosti dosud osvojeného učiva při řešení úloh testů Scio • Forma: žáci pracují samostatně • Pomůcky: počítač, dataprojektor • Zdroje: zadání testů Scio, obrázky – zdroj uveden přímo v daném slidu • Další pokyny: Při práci lze využít hlasovací zařízení a vyhodnotit nejrychlejšího řešitele, který získá nejvíce z možného počtu bodů (Lze pracovat i ve skupinách, které mezi sebou soutěží. Pokud daná skupina nedokáže svoji úlohu vyřešit, může se o správné řešení pokusit jiná skupina.). Za podstatnou skutečnost lze považovat odůvodnění zvoleného řešení a pro kontrolu ukázat správné řešení. Hra může mít i více vítězů v případě rovnosti získaných bodů.

3. Úloha č. 17 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 17 Nevím, jak jsem dospěl k teorii dobře utajených houslí. Je podivná a ničím nepodložená, ale je tu. Dejme tomu, že odjíždíme vozem. Je to odjezd běžný a nedůležitý. Znám svou ženu. Chci tím říct, že se domnívám znát i její odvrácené tváře a že tu nepředpokládám, že si sem nedomýšlím nic fantastického. Čekám tedy, až se obleče. Čekám, až vykoná ony tisíce zbytečných pohybů, ale protože nemá ráda, jak říká, sleduje-li ji někdo při úpravách, odejdeme, syn a já, abychom počkali ve voze. Při našem odchodu je i ona k odchodu připravena. Čekáme. Na něco se zeptám a syn mi odpoví. Čekáme dál. V té chvíli se pohne myšlenka, necelá a počínající teprve, psychický polotovar: Co tam ještě může dělat? Jednoho dne tato otázka zazněla nahlas a položil ji můj syn. V zoufalé potřebě vysvětlit nevysvětlitelné jsem řekl: „Nevím. Ale myslím si, že naše maminka má někde ukryté housle, o kterých my nevíme a vědět nemáme. Před námi nikdy nehraje. Teprve v těchto chvílích jde ke svému úkrytu a vyjme své housle a zahraje si některý ze svých oblíbených kousků. Respektujme to.“ Můj syn přijal tento nesmysl klidně, neboť po mně zdědil nesmysly a po mamince klid. Které z následujících tvrzení vyplývá z úvodního textu? A) Maminka potají doma před odchodem tajně hraje na housle, aby napnula nervy tatínka. B) Tatínek si vymyslel teorii o houslích, aby zmátl syna a zároveň pobavil sebe a maminku. C) Teorie o dobře utajených houslích vznikla, když se poprvé syn zeptal, co maminka před odchodem dělá. D) Syn si ve své fantazii vymyslel, že maminka je tajná houslová virtuoska a on to nemá vědět. Řešení: A) Maminka potají doma před odchodem tajně hraje na housle, aby napnula nervy tatínka. B) Tatínek si vymyslel teorii o houslích, aby zmátl syna a zároveň pobavil sebe a maminku. C) Teorie o dobře utajených houslích vznikla, když se poprvé syn zeptal, co maminka před odchodem dělá. D) Syn si ve své fantazii vymyslel, že maminka je tajná houslová virtuoska a on to nemá vědět. Správnou odpovědí je varianta C).

4. Úloha č. 18 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 17 Nevím, jak jsem dospěl k teorii dobře utajených houslí. Je podivná a ničím nepodložená, ale je tu. Dejme tomu, že odjíždíme vozem. Je to odjezd běžný a nedůležitý. Znám svou ženu. Chci tím říct, že se domnívám znát i její odvrácené tváře a že tu nepředpokládám, že si sem nedomýšlím nic fantastického. Čekám tedy, až se obleče. Čekám, až vykoná ony tisíce zbytečných pohybů, ale protože nemá ráda, jak říká, sleduje-li ji někdo při úpravách, odejdeme, syn a já, abychom počkali ve voze. Při našem odchodu je i ona k odchodu připravena. Čekáme. Na něco se zeptám a syn mi odpoví. Čekáme dál. V té chvíli se pohne myšlenka, necelá a počínající teprve, psychický polotovar: Co tam ještě může dělat? Jednoho dne tato otázka zazněla nahlas a položil ji můj syn. V zoufalé potřebě vysvětlit nevysvětlitelné jsem řekl: „Nevím. Ale myslím si, že naše maminka má někde ukryté housle, o kterých my nevíme a vědět nemáme. Před námi nikdy nehraje. Teprve v těchto chvílích jde ke svému úkrytu a vyjme své housle a zahraje si některý ze svých oblíbených kousků. Respektujme to.“ Můj syn přijal tento nesmysl klidně, neboť po mně zdědil nesmysly a po mamince klid. ... že naše maminka má někde ukryté housle... Ve které z následujících možností je věta z úvodního textu správně převedena do trpného rodu? A) ... že housle naší maminky někdo ukryl... B) ... že maminčiny housle jsou někde ukryty... C) ... že housle někde maminka schovává... D) ... že maminka se s houslemi někde ukrývá... Řešení: A) ... že housle naší maminky někdo ukryl... B) ... že maminčiny housle jsou někde ukryty... C) ... že housle někde maminka schovává... D) ... že maminka se s houslemi někde ukrývá... Správnou odpovědí je varianta B).

5. Úloha č. 19 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 17 Nevím, jak jsem dospěl k teorii dobře utajených houslí. Je podivná a ničím nepodložená, ale je tu. Dejme tomu, že odjíždíme vozem. Je to odjezd běžný a nedůležitý. Znám svou ženu. Chci tím říct, že se domnívám znát i její odvrácené tváře a že tu nepředpokládám, že si sem nedomýšlím nic fantastického. Čekám tedy, až se obleče. Čekám, až vykoná ony tisíce zbytečných pohybů, ale protože nemá ráda, jak říká, sleduje-li ji někdo při úpravách, odejdeme, syn a já, abychom počkali ve voze. Při našem odchodu je i ona k odchodu připravena. Čekáme. Na něco se zeptám a syn mi odpoví. Čekáme dál. V té chvíli se pohne myšlenka, necelá a počínající teprve, psychický polotovar: Co tam ještě může dělat? Jednoho dne tato otázka zazněla nahlas a položil ji můj syn. V zoufalé potřebě vysvětlit nevysvětlitelné jsem řekl: „Nevím. Ale myslím si, že naše maminka má někde ukryté housle, o kterých my nevíme a vědět nemáme. Před námi nikdy nehraje. Teprve v těchto chvílích jde ke svému úkrytu a vyjme své housle a zahraje si některý ze svých oblíbených kousků. Respektujme to.“ Můj syn přijal tento nesmysl klidně, neboť po mně zdědil nesmysly a po mamince klid. Při našem odchodu je i ona k odchodu připravena. Ve které z následujících možností je vytučněný větný člen z uvedené věty správně nahrazen vedlejší větou, aniž by se změnil obsah sdělení? A) Protože odcházíme, je i ona k odchodu připravena.; B) Pokud odcházíme, je i ona k odchodu připravena.; C) Když odcházíme, je i ona k odchodu připravena.; D) Jestliže odcházíme, je i ona k odchodu připravena. Řešení: A) Protože odcházíme, je i ona k odchodu připravena. B) Pokud odcházíme, je i ona k odchodu připravena. C) Když odcházíme, je i ona k odchodu připravena. D) Jestliže odcházíme, je i ona k odchodu připravena. Správnou odpovědí je varianta C).

6. Úloha č. 20 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Do které z následujících vět je nutné dosadit tvar zájmena ona – ni, aby byla věta mluvnicky a pravopisně správně? A) Neustále o _____ mluvil. B) Nebyla na _____ nit suchá. C) Díval se na _____ upřeným pohledem. D) Bez _____ si neví rady. Řešení: A) Neustále o nímluvil. B) Nebyla na nínit suchá. C) Díval se na niupřeným pohledem. D) Bez nísi neví rady. Správnou odpovědí je varianta C).

7. Úloha č. 21 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Zahrajete si s námi fotbal? Která z následujících odpovědí na uvedenou otázku je gramaticky i významově správná? A) Včera se nám to moc nehodilo. B) A půjčili by jste nám míč? C) Tak jo, ale půjčemesi míč! D) My bychom si zahráli, kdybyste nám půjčili míč. Řešení: A) Včera se nám to moc nehodilo. B) A půjčili by jste nám míč? C) Tak jo, ale půjčeme si míč! D) My bychom si zahráli, kdybyste nám půjčili míč. Správnou odpovědí je varianta D).

8. Úloha č. 22 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 22 - 25 V 18. století převládalo v českých zemích tradiční pojetí vlastenectví založené na pocitu sounáležitosti s určitou zemí či krajem. Pojmy „český, moravský, slezský národ“ se vztahovaly výlučně na lidi urozené nebo vzdělance. Zbytek představoval „lid obecný“. Jazykem šlechtického prostředí byla po dlouhou dobu francouzština, u vzdělanců latina, úřednictvo a měšťanstvo hovořilo německy. Na venkově a v chudších čtvrtích měst zněla čeština, v pohraničních oblastech a velkých městech Moravy a Slezska němčina. Čeština po gramatické a stylistické stránce upadala na úroveň nářečí. Vzdělanci, jako historik František Martin Pelcl, často nahlíželi na budoucnost českého jazyka pesimisticky. Za určité úspěchy rozvoje českého života bylo možno považovat pouze vybudování Nosticova (Stavovského) divadla v Praze v letech 1781 – 1783 a zřízení Českého stavovského polytechnického ústavu roku 1803. Ve které z následujících publikací byste nenašli úvodní text? A) v knize o českých dějinách B) v jazykovém slovníku C) v historické encyklopedii D) v učebnici dějepisu Řešení: A) v knize o českých dějinách B) v jazykovém slovníku C) v historické encyklopedii D) v učebnici dějepisu Správnou odpovědí je varianta B).

9. Úloha č. 23 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 22 - 25 V 18. století převládalo v českých zemích tradiční pojetí vlastenectví založené na pocitu sounáležitosti s určitou zemí či krajem. Pojmy „český, moravský, slezský národ“ se vztahovaly výlučně na lidi urozené nebo vzdělance. Zbytek představoval „lid obecný“. Jazykem šlechtického prostředí byla po dlouhou dobu francouzština, u vzdělanců latina, úřednictvo a měšťanstvo hovořilo německy. Na venkově a v chudších čtvrtích měst zněla čeština, v pohraničních oblastech a velkých městech Moravy a Slezska němčina. Čeština po gramatické a stylistické stránce upadala na úroveň nářečí. Vzdělanci, jako historik František Martin Pelcl, často nahlíželi na budoucnost českého jazyka pesimisticky. Za určité úspěchy rozvoje českého života bylo možno považovat pouze vybudování Nosticova (Stavovského) divadla v Praze v letech 1781 – 1783 a zřízení Českého stavovského polytechnického ústavu roku 1803. Který z následujících nadpisů se nejspíše hodí pro úvodní text? A) František Martin Pelcl – průkopník novodobé češtiny B) Vývoj latiny a němčiny v moravských a slezských zemích C) Rozdělení české společnosti na šlechtu a úřednictvo D) Zemské vlastenectví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Řešení: A) František Martin Pelcl – průkopník novodobé češtiny B) Vývoj latiny a němčiny v moravských a slezských zemích C) Rozdělení české společnosti na šlechtu a úřednictvo D) Zemské vlastenectví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Správnou odpovědí je varianta A).

10. Úloha č. 24 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 22 - 25 V 18. století převládalo v českých zemích tradiční pojetí vlastenectví založené na pocitu sounáležitosti s určitou zemí či krajem. Pojmy „český, moravský, slezský národ“ se vztahovaly výlučně na lidi urozené nebo vzdělance. Zbytek představoval „lid obecný“. Jazykem šlechtického prostředí byla po dlouhou dobu francouzština, u vzdělanců latina, úřednictvo a měšťanstvo hovořilo německy. Na venkově a v chudších čtvrtích měst zněla čeština, v pohraničních oblastech a velkých městech Moravy a Slezska němčina. Čeština po gramatické a stylistické stránce upadala na úroveň nářečí. Vzdělanci, jako historik František Martin Pelcl, často nahlíželi na budoucnost českého jazyka pesimisticky. Za určité úspěchy rozvoje českého života bylo možno považovat pouze vybudování Nosticova (Stavovského) divadla v Praze v letech 1781 – 1783 a zřízení Českého stavovského polytechnického ústavu roku 1803. Ve kterém z následujících slovníků lze najít vysvětlení výrazu polytechnický z úvodního textu? A) v etymologickém slovníku B) v překladovém slovníku C) ve slovníku cizích slov D) v synonymickém slovníku Řešení: A) v etymologickém slovníku B) v překladovém slovníku C) ve slovníku cizích slov D) v synonymickém slovníku Správnou odpovědí je varianta C).

11. Úloha č. 25 testu Scio z českého jazyka pro 9. ročník (podzim 2012) Společné zadání pro úlohu č. 22 - 25 V 18. století převládalo v českých zemích tradiční pojetí vlastenectví založené na pocitu sounáležitosti s určitou zemí či krajem. Pojmy „český, moravský, slezský národ“ se vztahovaly výlučně na lidi urozené nebo vzdělance. Zbytek představoval „lid obecný“. Jazykem šlechtického prostředí byla po dlouhou dobu francouzština, u vzdělanců latina, úřednictvo a měšťanstvo hovořilo německy. Na venkově a v chudších čtvrtích měst zněla čeština, v pohraničních oblastech a velkých městech Moravy a Slezska němčina. Čeština po gramatické a stylistické stránce upadala na úroveň nářečí. Vzdělanci, jako historik František Martin Pelcl, často nahlíželi na budoucnost českého jazyka pesimisticky. Za určité úspěchy rozvoje českého života bylo možno považovat pouze vybudování Nosticova (Stavovského) divadla v Praze v letech 1781 – 1783 a zřízení Českého stavovského polytechnického ústavu roku 1803. Která z následujících informací nevyplývá z úvodního textu? A) Čeština nebyla v 18. století naším spisovným jazykem, měla úroveň nářečí. B) Historik František Martin Pelcl věřil, že český jazyk má svoji budoucnost. C) Nosticovo (Stavovské) divadlo v Praze bylo postaveno v 80. letech 18. století. D) V 18. století mluvila šlechta v Čechách francouzsky, vzdělanci užívali latinu. Řešení: A) Čeština nebyla v 18. století naším spisovným jazykem, měla úroveň nářečí. B) Historik František Martin Pelcl věřil, že český jazyk má svoji budoucnost. C) Nosticovo (Stavovské) divadlo v Praze bylo postaveno v 80. letech 18. století. D) V 18. století mluvila šlechta v Čechách francouzsky, vzdělanci užívali latinu. Správnou odpovědí je varianta B).