Jaké kursy jsme pro Vás připravili v novém oboru KULTURÁLNÍ STUDIA

1. Jaké kursy jsme pro Vás připravili v novém oboru KULTURÁLNÍ STUDIA na Filozofické fakultě UP v Olomouci? Pro seznámení s jejich náplní klikejte dle svého tempa čtení.

2. Co vše můžeme „číst“? Co všechno můžeme považovat za text? Starodávný artefakt? Knihu? Obraz? Hudební skladbu? Fotografii? Billboard? Televizní seriál? Mapu? Oblečení? Krajinu? Jídlo? Vůni? Nemoc? Chování? DNA? … A jak k interpretaci různých komunikátů adekvátně přistupovat? Kde je hranice přiměřené interpretace a kde začíná nad- či dezinterpretace? Jak z textů konstruujeme, rekonstruujeme a dekonstruujeme významy? Jsou „moje“ významy lepší než ty „Vaše“, ty „nové“ lepší než „staré“? Proč je každý text „líným nástrojem, který vyžaduje od čtenáře, aby za něj udělal část práce“, jak napsal U. Eco? Je význam každého textu opravdu v moci čtenáře, který „jak velkou lžíci má, tolik nabere“? Proniknout do „tajů“ textuality se budeme snažit v kursechTeorie textu a Textuální analýza

3. René Magritte na svém slavném obraze dýmky tvrdí: Toto není dýmka. Není? Tak co to tedy je? Co vlastně zobrazují obrazy? A jak to zobrazují? Reprezentuje realistický obraz realitu, podle které byl tvořen? A je fotografie vlastně jen nejrealističtější formou realistických obrazů, při jejichž vytváření byl nedokonalý malíř nahrazen dokonalým přístrojem? A nebo je úplně jiným typem obrazu a svou podobností s realistickými plátny či kvaši nás jen obelhává? Jestliže představitelé kultur, které neznají fotografii, neumějí fotografie číst, co je to vlastně za zvláštní „jazyk“, kterým fotografie mluví? A „mluví“ k nám fotografie lépe, přesněji, jednoznačněji než slova? Odpovědi na tyto otázky budou diskutovány v našich kursechTeorie obrazu a Vizuální studia

4. Mají fanoušci hokeje něco společného s pravidelnými diváky Velmi křehkých vztahů? A v čem se liší od účastníků předvolebních meetingů? Slouží konzumace mediálních obsahů nějakým potřebám jejich uživatelů nebo dokonce může poskytovat potěšení? Jsou televizní diváci pasivní masa, která sleduje cokoli, co „dávají“ a nebo vykazují různé formy aktivity? Kdo tvoří publikum? A existuje vůbec? Nebo je to jen imaginární komunita, jak o ní mluví B. Anderson, či výmysl těch, kdo s ním potřebují obchodovat, jak říká J. Hartley? Zúčastnili jste se natáčení televizního pořadu? Napište o tom seminární práci do kursůTeorie publika a Auditoriální analýza

5. Napomáhají televizní zábavní pořady typu Jste to, co jíte či Vypadáš skvěle! skutečně k vylepšení životního stylu soutěžících? Anebo se jedná spíše o akt symbolického násilí, tj. o prosazení a ospravedlnění dominantních životních způsobů a zvyků vyšších společenských skupin? Co si o tom myslí význační teoretikové kultury, jako např. slavný francouzský sociolog Pierre Bourdieu? Kulturu z mocenské perspektivy s námi můžete analyzovat v kursuKultura a moc

6. „Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit,“ říká nejproslulejší výrok Karla Marxe. Jedenáctá z Tezí o Feuerbachovi změnila svět. Jak ji ale vyložit? V obecné rovině polemizuje s myšlenkovou tradicí nazírání – THEORIA, jak říkali „staří Řekové“. Kritická teorie, navazující na marxismus, pak vychází z nazření, že teoretický výklad světa je vždy součástí praxe, reálného života a jeho bojů o moc. Tuto perspektivu aplikuje na celek lidské kultury. Do jaké míry je např. umělecká tvorba odrazem třídního původu autora? Je pop-kultura projevem emancipace nižších vrstev, nebo jen nástrojem nadvlády nad jejich vědomím? Takové otázky se pokusíme vyložit v kursuKritická teorie jako klíčke kulturním obsahům

7. Je klasická hudba hodnotnější než rock? Je Felliniho Satyricon lepším filmovým dílem než Doba ledová 2? Je vysoké umění opravdu lepší než to populární, jak tvrdí někteří kritici kultury? Anebo se jedná o uměle vytvořený rozdíl, který neodráží rozdíl v estetických kvalitách dvou typů uměleckých děl, nýbrž slouží k posílení a ospravedlnění sociálních nerovností, jak tvrdí někteří sociologové? Kdo z nich má pravdu? Má v současné kultuře ještě smysl rozlišovat mezi vysokou a populární kulturou? Hledat odpovědi na tyto otázky můžete v kursuVysoká a/vs. populární kultura

8. Proč kupujeme víc věcí, než ve skutečnosti (s)potřebujeme? Spotřební zboží nám slibuje šťastnější, naplněnější a delší život. Prostřednictvím zakoupených výrobků se můžeme stylizovat a vytvářet vlastní identitu. Výrobky od osobního automobilu po kartáček na zuby jsou vyráběny a prezentovány tak, aby mohly sloužit jako prostředek k vyjádření lidských vlastností. Jakým způsobem funguje spotřební kultura a spotřební chování v současné postindustriální společnosti? Jaký je vztah mezi užitnou hodnotou výrobku a jeho fikční hodnotou, tj. významy, které můžeme jeho zakoupením získat a připojit k naší identitě? Proč na některé značky „slyšíme“ více než na jiné? Analýzou konzumerismu se budeme zabývat v kursuProlegomena ke spotřební kultuře

9. Proč rádi posloucháme, vyprávíme, sledujeme příběhy? Je vyprávění příběhů jen kratochvíle jako bowling či pití čaje o páté, nebo nám příběhy umožňují rozumět našemu světu a orientovat se v něm? Lze tentýž příběh vyprávět různými způsoby, nebo každý způsob přináší jiný příběh? Může týž příběh vyprávět román i film? Mohou vyprávět příběhy i fotografie a obrazy? A má něco společného dobrodružný román s RPG či adventurami (počítačovými hrami)? A není naše historie jen vyprávěním jednoho z mnoha příběhů, nebo jde vskutku o pravdivé zprostředkování ověřených fakt o naší minulosti? Do příběhů a jejich analýz se budete moci zaposlouchat v kursu Obecná intermediální naratologie

10. Sledovali jste v televizi nějakou válku? Měli jste dojem, že sledujete akční film, nebo že se dozvídáte fakta o skutečnosti? A zpravují nás vůbec média o skutečnosti, nebo jen „píší příběhy“? Jak se dělá válka v médiích? Přinášela česká média objektivní zpravodajství o válce v Bosně, Iráku a jiných? Co je to objektivita zpravodajství a je vůbec možná? Mají naše média vlastní názor, nebo jen kopírují názory médií západních? Z jakých zdrojů dnes vlastně získáváme informace o našem světě? A jak s nimi nakládáme? Dozvídáme se něco o něm i z uměleckých děl, nebo jsou romány, filmy a obrazy jen fikce pro naše rozptýlení? V čem spočívá „autentičnost“ uměleckých děl? Hledat odpovědi na tyto otázky můžete v kursu Analýza způsobů zprostředkovaní válečného konfliktu

11. Je jazyk nevinný nástroj přenosu informací, nebo je prostředkem k prosazování společenského a ekonomického pořádku, který je v zájmu elit? Jsou dnešní média demokratickou arénou svobodné diskuze, nebo kolbištěm partikulárních zájmů a lobbingu, kde se nejrůznější mocenské skupiny snaží prosadit svoji vizi světa, která dává legitimitu jejich cílům? Jaká je mediální tvář rozvojového světa a jaká je skutečnost? Díváme se stále očima kolonizátora? Mají se sociální vědy angažovat politicky a upozorňovat na situace, kdy užitím jazyka dochází k porušování práv jiných (sexismus, rasismus v médiích), či k nespravedlivému prosazování individuálních zájmů na úkor většiny? Na principy označování spolu kriticky nahlédneme v kursu Kritická analýza diskursu

12. Vracíme se používáním moderních webových služeb od mas ke komunitám? Jsou „nová média“ definitivní formou médií? Nebo můžeme po éře kvartérních médií opět očekávat další radikální změnu technokultury? Do jaké míry lze interpretovat mediální texty bez poznání kontextů produkce a recepce? V mediálních studiích dnes už prakticky existuje konsensus, že mediální publika jsou fakticky – jestli jako taková existují – nepoznatelná. Umožní nám vzrůstající otevřenost komunikace na webu uchopit a pochopit chování lidí v rámcech mediálních komunikací? Můžeme média chápat z pohledu „Ptolemaia“, nebo spíš z perspektivy „Koperníka“, jak o nich uvažuje Winfried Schulz? Tedy – zrcadlí realitu, nebo ji aktivně konstruují? Těmito a dalšími otázkami se budeme zabývat v kursu Mediální studia

13. Kolik „významu“ je možné vyčíst z textu? Dají se limity našeho čtení posouvat dál? Je možné pochopit logiku určitého diskursu? Jestli ano, jak na to? Vezměme třeba takový „banální“ každodenní diskurs, jako jsou televizní zprávy. Jak fungují? Jakými prostředky označují realitu? A označují vůbec nějakou? Podávají nám televizní zprávy strukturovaný sled důležitých informací, nebo nám předkládají pouze na jiný způsob vyprávěný příběh stejně jako následný díl seriálu? Co z nich zbude, odmyslíme-li si každodenně se měnící události? Vyznačují se reportéři tvořivostí, nebo spíš jen postupují podle rutin, vzorců? Mají redakce nějaké strategie, kterými dosahují, aby bylo zpravodajství čteno „preferovaně“, tj. jako nezprostředkovaný odraz „Reality“? Proč jim věříme? Pátrejte s námi po zákonitostech diskursů v kursu Diskursivní analýza mediálního textu

14. Dokážete si vybavit alespoň pět vynálezů profesora Huberta Farnswortha z Futuramy? A dokázali byste jmenovat stejný počet skutečných vědeckých objevů za poslední rok? Zkoušeli jste někdy srovnávat jednotlivé série Star Treku? A vzali jste si k tomu třeba soudobou populárně vědnou publikaci o astrofyzice? Pamatujete si toho z fyziky víc ze školy nebo z Červeného trpaslíka? Máte přehled, v kolik paralelních světech se vlastně nachází Dave Lister? A víte, jak si dnes stojí mnohosvětová interpretace kvantové mechaniky? Proč se praví policejní vyšetřované děsí seriálu Kriminálka Las Vegas a bojují proti tzv. „CSI efektu“, ve který společnost uvěřila? Jak popkulturní díla ovlivňují představu společnosti o vědě? Dozvíte se v kursu Věda a/vs. popkultura

15. Proč je Andreas Gursky nejbohatším a nejúspěšnějším uměleckým fotografem současnosti? Jeho fotografie 99 centů byla dokonce vydražena za neuvěřitelných 3,3 miliónů dolarů. Jaký je vlastně vztah mezi uměním, jeho cenou a kvalitou? Proč se současní vrcholní politici a manažeři nadnárodních podniků nechávají s oblibou fotografovat před výtvarnými uměleckými díly? Proč ne v souvislosti s jinými uměleckými druhy, jakými je například literatura nebo film? Jaký je vztah mezi uměním a politickou a hospodářskou mocí? A co vlastně můžeme ještě dnes za umění považovat a proč? Překračovat meze „tradiční“ estetiky budeme v kursu Za hranice(mi) estetiky

16. Je komiks čtení pro negramotné jedince, jakousi nejpokleslejší literaturou, která je ilustrovaná do té míry, že je obrázků více než slov? Nebo má komiks naopak svůj specifický „jazyk“, který jeho kritici neumí číst a proto komiks odsuzují? Proč v Japonsku tvoří komiksy 60% veškeré polygrafické produkce, ve Francii jich najdeme v každém knihkupectví pomalu víc než „normálních“ knih, ale v totalitním Československu se komiks skoro nepěstoval a byl ideologicky deformován? A co je to vlastně komiks – žánr, „deváté umění“, médium? Jsou prvními komiksy nástěnné malby pravěkých lidí nebo komiks vznikl až s masovým tiskem? Proč se v posledních letech točí tolik filmů podle komiksů? Načrtnout co nejkomplexnější pohled na komiks se pokusí kurs Comics Studies

17. V současnosti dochází v západní kultuře k historicky ojedinělému sociálnímu experimentu, který se odehrává přímo před našima očima: žijeme ve vizuální kultuře, která je přeplněná mediálními obrazy bezpočtu inscenovaných známých i neznámých krásných lidí. Lidská krása je navíc v médiích prezentována převážně v afirmativním kontextu, tj. ve spojení s kladnými povahovými vlastnostmi hrdinů, zatímco ošklivost je démonizována. Jaký vliv má převaha virtuální krásy na naše prožívání krásy v reálném světě? Nedochází prostřednictvím mediální všudypřítomnosti virtuální krásy ke znehodnocení skutečnosti, například k nejistotě a nespokojenosti v partnerských vztazích? Tělesnou krásu budeme dekonstruovat v kursu Mýtus krásy

18. Je gender kauzálním projevem naší vrozené „přirozenosti“? Nebo jsou spíš naše těla od narození systematicky a jednoznačně „genderována“, aby nám bylo „jasné“, co v životě smíme, a co ne? Proč se čtenářkám v obchodech nedostává možnosti sáhnout po ženském lifestylovém magazínu, který by měl na obálce urostlého polonahého chlapa? Proč se kultura tváří, že ženy jsou veřejně asexuální, kdežto muži jsou „na prasečinky“, jak se často tvrdí, „od přírody“? Co opravňuje muže koukat na ženy? Stojí za pornem i znásilněním domněnka, že existuje jakési „právo na sex“? Jestli říkáme, že „náš“ gender (a třeba i sexualita) je „naší“ osobní záležitostí, nezapomínáme přitom na politický rozměr této zřejmě nejuniverzálnější lidské identity? Prostor na diskusi o těchto problémech Vám nabídneme v kursu Identita a gender

19. Proč gayové a lesby dobrovolně sahají po označení queer, které je dosud používáno také jako nadávka? Proč se ním dnes rádi označují také mnozí lidé, kteří homosexuální nejsou? Víte, kdo jsou „pomosexuálové“? Jak se politizuje lidská sexualita? A kde je hranice, kdy už nehovoříme o její politizaci, nýbrž radikalizaci? Co se v západní kultuře změnilo, když francouzští ragbisté fotí kalendáře, v nichž ve sprše pokukují po svých nahých tělech? Proč je tohle, termínem Marka Simpsona, „sporno“ heterosexuálními sportovními fanoušky akceptováno? Je pro lidi s alternativními sexualitami jediný způsob, jak být adekvátně reprezentován/a v médiích, užít alternativní média a žánry? Nedá se také „queerovat“ mainstream? Sexuality budeme společně problematizovat v kursu Queer Theory

20. Je mužství v krizi? Jsou muži mocní, nebo bezmocní? Jaký je vliv mediálních obrazů na vědomí, myšlení, chtění, způsob života a sexualitu mužů a žen? Je pornografie škodlivá? Diskriminuje ženy? Může být feministická? Nebo je porno především záležitostí mužů? Co dělá muže mužem? Svaly? Otcovství? Statisticky je kriminalita mužů vyšší než kriminalita žen. Je snad zakódovaná v násilné přirozenosti mužů? Na tyto a podobné otázky budeme hledat odpověď v kursu Mužská studia

21. Myslíte si, že když je muž hezký, upravený a navoněný, že je určitě gay? Obdivujete Madonnu? Divíte se, proč je v reklamě na cokoli zobrazeno ženské tělo? A je pornografie ponižováním ženy? Jste žena a čtete časopisy pro muže, protože v těch pro ženy vás nic nezajímá a máte dojem, že se tam články a témata stále dokola opakují? Jaký je rozdíl mezi seriálem Sex ve městě a Ordinací v růžové zahradě? A co mají společného? Jak se mediální sdělení podílejí na udržování genderových stereotypů? Proč se na reprodukování hodnot patriarchální společnosti podílejí redaktorky ženských periodik? Tyto a podobné otázky zaznějí v kursu Feministická kritika médií

22. Co přinesla evropská kolonizace světu? Znamenala otroctví, útlak a bezpráví na straně jedné a zisk, moc a sílu na druhé? Nebo snad má nějaká pozitiva? Pokud ano, pro koho? Jak se vidí obě strany dnes? Podepsalo se koloniální dědictví na kultuře či ekonomice zemí z obou stran barikády? A vnímáme to všechno vůbec ještě? Vypadal by dnes západní svět jinak, nebýt zámořských kolonií? Máme mít radost z kulturní plurality nebo je to produkt globalizace vedoucí ke stavu, kdy bude všechno všude? A jak to, že nejoblíbenějším jídlem v Británii se stalo „curry“? Odpovědi na otázku, jaký je svět po kolonizaci, nastíní kurs Postkoloniální studia

23. Odkud pochází pojmy rasa a rasismus? Kdy a proč začaly hrát zásadní roli v dějinách evropského myšlení a později i politiky? Jaký vliv mělo křesťanství na vývoj rasismu? A jaký je tento vliv dnes? Jaký je vztah mezi rasismem a estetikou? Proč byl „objev“ sanskrtu jedním z nejdůležitějších mezníků při vzniku ideologie „árijské rasy“? Proč řada rasistů hledala a hledá bájnou Atlantidu? A proč věří v UFO? Odkud bral Adolf Hitler myšlenky pro zformulování svých rasistických doktrín? Proč je nacisté přijali za oficiální učení? Jsou některá dnes tak populární esoterická učení trojským koněm soudobého rasismu? Jak využívají rasisté populární kulturu (zejména hudbu) k šíření svých názorů? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v kursu Rasa a rasismus

24. Co je to etnicita? Chcete porozumět tomuto frekventovanému slovu? Co dnes etnicita znamená a v jakých souvislostech se v sociálních vědách objevuje? Jaký je vztah etnicity k náboženství? Můžeme hovořit o etnických konfliktech? Je etnicita univerzální? Proč některá etnika považujeme za a priori problematická? To jsou jen některé z otázek kursu Etnicita a etnické skupiny

25. Zajímá Vás, jak a proč lidé migrují? Chcete se něco dozvědět o uprchlících, nelegálních pracujících, migrantech? O současném stavu migrace? O transnacionální migraci? Chcete diskutovat o aktuálních migračních politikách? Chcete se zamýšlet nad úspěchy a neúspěchy integrace migrujících/druhých do společnosti? Získat přehled o tom, jak se migrující zabydlují v nových domovech? Kdo je vlastně cizincem? Proč jsou muslimové považováni za nejobtížněji integrovatelné? Proč migrující žijí často v separovaných enklávách a ghettech? Jakou podobu bude mít soužití s nimi v blízké budoucnosti? Jaké jsou limity multikulturalismu? Hledání odpovědí na tyto otázky Vám nabízí kursy Teorie migrace a Problém Druhého: od asimilace k integraci

26. Víte, proč byste před arabskou ženou neměli říct slovo „zub“? A proč byste na Ukrajině neměli rukou ukazovat OK? Připadá vám váš čínský kolega neslušný, když si „ani“ nerozbalí dárek, který jste mu dali? Máte pocit, že vašemu egyptskému kolegovi nechutnal pokrm, který jste mu připravili, když zanechal na talíři zbytky? Víte, proč byste neměli jíst polévku levou rukou před vaším muslimským kolegou? Proč bude váš thajský kamarád tápat v českém jídelníčku, když si bude chtít objednat polévku? Když vám vaši čínští sousedé sdělí, že k nim přiletěl čáp, budete jim gratulovat nebo kondolovat? Odlišnosti kultur budeme společně poznávat v rámci kursu Interkulturní komunikace

27. Co je to vlastně člověk? Výsledný produkt biologické evoluce nebo průsečík sociálních vztahů? Obojí? A v jakém vztahu je pak příroda a kultura? Panuje mezi nimi vratká rovnováha nebo boj na život a na smrt? Jak lze propojit obojí – přírodní a kulturní dimenzi člověka? A jak se tento vztah odráží v lidském sebepojetí – v konceptualizování lidského těla a mysli? Hrozí, že rozbujelá věda pohltí lidskou subjektivitu? Demaskuje neurověda estetický prožitek? Ukáže, kde se v neuronové síti líhnou metafory a zbaví nás tak poezie? Jaká může být budoucnost rodu Homo? Bude usilovat o své přetvoření – transgresi – prostřednictvím biotechnologií? Jak se smíří se svou druhořadostí ve chvíli, kdy jej umělá inteligence odkáže do rezervace umění a filosofie? Na cestu za „esencí“ lidskosti se vydáme v kursu Biokulturní antropologie

28. Existuje dnes ještě nějaký ostrý rozdíl mezi tzv. přírodními a tzv. humanitními vědami? Jak by se asi dnes Paul Feyerabend díval na společenství vědců a jejich oblasti zájmů? Napadlo by jej ještě vtipnější označení než „fachidiot“? Třeba „transdiletant“? Nebo Brouk Pytlík? Jak se vlastně dnes pěstuje věda? Říká se, že teď místo oborů studujeme problémy – jde to vůbec? Nakolik je skutečně zhoubná postmoderní interpretace vědeckého pokroku? Reflexe vědy, které nezdůrazňují, že je zkoumání trans- a inter- a multidisciplinární prostě nejsou košer, ale existuje opravdu dostatečná mezioborová komunikace? A jaká je věda tam, kde se tato komunikace plodně rozvíjí? Jaká je třeba kognitivní věda nebo teorie dynamických systémů? Na úvahách o podobách vědeckého bádání je založen kurs Postmoderní vědy

29. Zaujaly Vás naše kursy? Přihlaste se na obor KULTURÁLNÍ STUDIAna Filozofickou fakultuUniverzity Palackého v Olomouci!

30. Více informací o oboru a přijímacích zkouškách najdete nawww.kulturalni-studia.czTěšíme se na Vás!