Bilingvismus: jazykový a kognitivní vývoj

1. Bilingvismus: jazykový a kognitivní vývoj Denisa Bordag Herder-Institut Universität Leipzig

2. Bilingvismus Podle výsledku: • Oba jazyky jako mateřské (stejná či téměř stejná úroveň) Podle způsobu osvojení: • Simultánní osvojování dvou (či více) jazyků od narození • Jak velký může být odstup mezi začátkem osvojování obou jazyků? Dominantní vs. nedominantní jazyk

3. Hlavní otázky • Probíhá osvojování jazyka (jazyků) u bilingvních dětí stejně jako monolingvních, popř. jak se průběh odlišuje? • Ovlivňuje bilingvismus kognitivní vývoj dítěte? Pokud ano, jak?

4. Jazykový vývoj bilingvních a monolingvních dětí: Podobnosti • Časový průběh nejdůležitějších vývojových fází: • žvatlání (Oller et al., 1997) • produkce prvních slov (Nicoladis & Genesee, 1997) • růst celkové slovní zásoby (Pearson et al., 1997) a proporce slovních druhů (Nicoladis, 2001) • vývojmorfosyntaxe (Paradis & Genesee, 1996) • Přinejmenším v dominantním jazyce

5. Jazykový vývoj bilingvních a monolingvních dětí: Rozdíly • Menší slovní zásoba v jednotlivých jazycich • Pozdějšídiskriminacefonémů • Opoždění při osvojování minimálních slovních párů • Transfer struktur; obzvlášť z dominantního do nedominantního jazyka (Gawlitzek-Maiwald &Tracy, 1996; Paradis & Genesee, 1996; Matthews & Yip, 2003; cf. Müller, 1999; Nicoladis, 2002) Mnoho těchto jevů vysvětlitelných na základě frekvence/množství inputu (input frequency) (Pearson et al., 1997; Marchman, Martínez-Sussman, & Dale, 2004)

6. Jazykový vývoj bilingvních a monolingvních dětí: Dodatečné schopnosti • Jak používat obou jazyků k dosažení komunikačního cíle? • Bilingvní děti dokáží velmi záhy adekvátně a s ohledem na komunikačního partnera užívat obou jazyků (vs. mezery ve slovní zásobě) • Socio-pragmatickéaspekty komunikace • Metajazykové myšlení

7. Specifika bilingvního jazykového vývoje • Pozdějšídiskriminacefonémů • Opoždění při osvojování minimálních slovních párů

8. Exkurz do fonetiky Kategorialní vnímání fonémů

9. Percepce fonémů: Komputační problém • Úkol při osvojování: Roztřiď zvuky do kontrastivních kategorií (fonémů) • Příklad: 23 akusticky rozdílných zvuků tvoří (clusters) 4 kontrastivní kategorie. Zvuky v jedné kategorii jsou vnímány jako identické. x x x x x x x x x C2 x C1 x x x x x x x x x x x x x x x x x x C3 x x x x C4 x x x x x x x x x x x x x x

10. Kategoriální percepce Řada stimulů, jež tvoří kontinuum, je vnímána jako rozčleněná do několika málo kategorií, jejíž členové jsou vnímáni jako identičtí. Skutečné stimuly Kategoriální percepce stimulů

11. Voice onset time (VOT)‏ • U konsonantů dochází k vytvoření striktury (překážky) v cestě výdechovému proudu. • VOT je doba mezi uvolněním striktury a začátkem chvění hlasivek. • pozitivní VOT: striktura se uvolí před zapojením hlasu negativní VOT: kmitání hlasivek začíná před uvolněním striktury kmitání hlasivek = zapojení hlasu

12. VOT: Kdy se rozkmitají hlasivky

13. Kategoriální vnímání

14. Diskriminacefonémů • Jazyky mají různé inventáře fonémů • Dospělí mají obtíže rozlišovat mezi hláskami, které v jejich mateřském jazyce nemají distinktivní funkci, tj. nejsou samostatnými fonémy (např. angličtina /r/ - /l/ x japonština /l/)

15. Diskriminační schopnost u monolingvních dětí • Novorozené děti mají „universální“ diskriminační schopnost; mohou rozlišovat mezi všemi fonémy všech jazyků na světě → mohou si osvojit jakýkoliv jayzk • Během prvního roku života se na základě inputu mění performance • Děti se učí lépe rozlišovat mezi fonémy mateřského jazyka a ztrácejí schopnost rozlišovat mezi fonémy, které neslyší („Lernen durch Verlernen“ – „Učení se odnaučením“)

16. Angličtina /r/ - /l/ x japonština /l/)‏ • Kuhl et al. (2006) • Anglické a japonské děti mají mezi 6. a 8. měsícem stejnou schopnost rozlišovat mezi /ra/–/la/ • Kolem 10-12 měsíce se tato schopnost u japonských dětí zhoršuje, zatímco u anglických dětí se zlepšuje

17. Kotrasty v hindi asalish u anglických dětí L1 salish ahindi:v jednom roce dokonalá schopnost rozlišovat mezi fonémy, jež jsou specifické jen pro Salish- und Hindi L1 angličtina:se stopajícím věkem schopnost rozlišovat mezi fonémy specifickými jen pro Salish und Hindi mizí (Werker & Tees, 1984) • Salish – indiánský jazyk, Severní Amerika • Hindi: alveolární [d] x retroflexní [D]

18. Dospělíbilingvní mluvčí • 3 hypotézy: • Bilingvní mluvčí mají jednu společnou fonetickou reprezentaciobou jazyků, jež se odlišuje od fonetické reprezentace každého z těchto jazyků (Flege, 1987, 1995; Flege, Munro & MacKay, 1995) • Hranice mezi fonémovými kategoriemi bilingvních mluvčí vedou jinak, než jak je tomu u monolingvních mluvčí každého z obou jazyků • Bilingvní mluvčí mají jen jednu fonetickou reprezentaci a to tu svého dominantního jazyka (Bosch, Costa & Sebastian-Galles, 2000) • Bilingvní mluvčí mají dva oddělené, na sobě nezávislé fonetické systémy (Grosjean, 1997; MacLeod & Stoel-Gammon, 2005)

19. Osvojování vokálů španělsko-katalánských bilingvních dětí ---e------------E------------------------Є katalánština španělština /e/ - /Є/: kontrast specifický pro katalánštinu Katal. Spanisch Bilingual 4 Monate ja ja ja 8 Monate ja nein nein 12 Monate ja nein ja (Bosch & Sebastian-Galles, 2003)

20. Bilingvní děti • Organizace fonetického prostoru („bilingual phonetic space“) trvá u bilingvních dětí déle, protože tento prostor je hustěji „osídlen“, resp. je komplexnější Problém: • Frekvenční efekty: katalánské/Є/má výrazně nižší frekvenci než španělské a katalánské e/E • „The less frequent phone was amalgamated into the more frequent category“ (Burns et al., 2007)

21. Osvojování konsonantů francouzsko-anglickými bilingvními dětmi Jen frekvenční efekt, nevypovídá nic o rozdílu mezi mono a bi: Burns et al. (2007) • Výzkum schopnosti francouzsko-anglických bilingvních dětí rozlišovat voice onset timerůzných plosiv (s vysokou frekvencí) Francouzština ---ba----------II----------pa----------------------- Angličtina ----------------------------ba-----------II----------pha • Výsledek: Bilingvní děti (10-12 měsíců) rozlišují hranice fonémů obou jazyků • → žádné zpoždění vývoje

22. Asociativní učení slov Habituační fáze Experimentální fáze /bi/ /di/ /bi/ /di/ • Úkol: Učení slov se znělými plosivami /b/–/d/ (labial x alveolar): minimální slovní páry jako bih x dih • Monol.: 17 měsíců • Biling.: 20 měsíců Stager & Werker, 1997; Werker et al., 2002; Peter et al., 2004; Fennell, Byers-Heinlein & Werker, 2007

23. „Overhearing a language“ • Dospělí, kteří do dvou let vyrůstali jako anglicko-hindští bilingválové a později byli v kontaktu jen s angličtinou, jsou po krátkém tréninku opět schopni rozeznávat kontrasty specifické pro hindi (Tees & Werker,1984; podobně také Au, Knightly, Jun & Oh, 2002; Oh, Jun, Knightly & Au, 2003) • Korejské děti, které byly adoptovány do Francie, nejsou v dospělosti schopny rozlišovat mezi fonémy specifickými jen pro korejštinu (Ventureyra, Pallier & Yoo, 2004)

24. Exkurze: Metody výzkumu

25. EEG

26. High-amplitude sucking

27. Head-turn preference

28. Kognitivní schopnosti • Probíhá kognitivní vývoj bilingvních a monolingvních dětí odlišně?

29. IQ testy (I) starší studie • Bilingvismus má negativní vliv na kognitivní vývoj • Bilingvismus má za následek sníženou inteligenci (z. B. Haugen,1956) • „mental confusion“ (Saer, 1923; welština-angličtina)‏ ‘retarded’,‘feeble-minded’, ‘handicapped’ in theirmental growth (Saer 1924, Goodenough 1926,Thomson 1952) „If it were possible for a child to live in two languages, at once equally well, so much the worse. His intellectual and spiritual growth would not thereby be doubled, but halved.“ (Laurie 1893: 18)

30. IQ testy (I) pozdější studie • Bilingvismus ma pozitivní vliv na kognitivní vývoj • Bilingvismus„zvyšuje mentálníflexibilitu“ (Peal & Lambert, 1962; angličtina - francouzština) A bilingual child is […] a youngster whose wider experiences in two cultures have given him advantages which a monolingual does not enjoy. Intellectually his experience with two language systems seems to have left him with a mental flexibility, a superiority in concept formation, a more diversified set of mental abilities […] There is no question about the fact that he is superior intellectually. […] In contrast, a monolingual appears to have a more unitary structure of intelligence which he must use for all types of intellectual tasks (Peal and Lambert 1962:20)

31. IQ testy (II) • Reliabilitastudií (Hakuta,1986) • Bilingválové byli testováni v jazyce, který dobře neovládali • Srovnávané skupiny nebyly dostatečně „stejné“ • Socioekonomický status, vzdělání • Děti imigrantů z nejnižších verstev byly srovnávány s monolingvními dětmi ze středních verstev • Záměr vs. objektivita • Bilingvismus může ovlivnit nonverbální kognitivní vývoj

32. Hypotézy o kognitivním vývoji bilingvních dětí • Zkušenost, že existují dvě možnosti, jak popsat svět, dává bilingvním mluvčím základ pro porozumění tomu, že tutéž věc je možné vidět ze dvou různých úhlů bilingválové jsou flexibilnější ve vnímání a interpretaci (Peal & Lambert, 1962) • Vzájemná interference mezi dvěma jazyky nutí bilingvály užívat strategie, které urychlují kognitivní vývoj (Ben-Zeev, 1977)

33. Kontrola/ regulace pozornosti • Patří k exekutivním funkcím/ kognitivní kontrola • Funkce, kterými lidé řídí své chování s ohledem na podmínky, ve kterých se nacházejí: • Určování cílů, plánování, rozhodování o prioritách, regulace emocí, oprava vlastního jednání apod. • Přední lalok mozkové kůry (Cortex) • Část mozku, která nejpozději dozrává a jejíž funkce se ve stáří nejdříve zhoršují • Exekutivní funkce, především kontrola pozornosti, jsou ovlivňovány bilingvismem

34. Selekce jazyka u bilingvních mluvčích • Oba jazyky jsou simultánně aktivní, i když bilingvál právě užívá jen jeden z nich (e.g., Grainger & Beauvillain, 1987; Brysbaert, 1998; Kroll & Dijkstra, 2002)‏ • Bilingválové musí neustále kontrolovat zaměření pozornosti na jeden ze dvou „soutěžících“ jazykových systémů, aby mohli plynně mluvit zvoleným jazykem • Bilingválové neustále trénují zaměřování pozornosti na jeden či druhý jazyk. Schopnost regulovat a kontrolovat pozornost je u nich obzvlášť vyvinutá a zlepšuje jejich kognitivní kontrolu, jež se pak může uplatnit i v jiných, nejazykových, oblastech

35. Selekce jazyka u bilingvních mluvčí Z prezentace E. Bialystok

36. Experimenty s počítáním: Bonbóny

37. Experimenty s počítáním: Věže (I.)

38. Experimenty s počítáním: Věže (II.)

39. Experimenty s počítáním: Shrnutí • Počítání malého množství předmětů • → pouhé určení počtu • úkol s věžemi navíc: zavádějící informace (o výšce), jež má přitahovat pozornost a tvořit možnou, leč nesprávnou alternativu ke správné odpovědi • Bilingvní děti mají lepší schopnost zaměřit pozornost na správnnou informaci (počet) a ignorovat informaci zavádějící (výšku)

40. Experimenty s obrázky: „Embedded Figure Test“ • Perceptuální analýza komplexního obrazce • Cíl: najít jednoduchou část

41. Dům

42. Stan

43. Bilingvní a monolingvní děti ve věku 5;6 (Bialystok & Shapero, 2005)Žádný rozdíl mezi skupinami Výsledky

44. Experimenty s obrázky: „Ambiguous Figure Reversal“ • Testuje schopnost alternativní interpretace dvojznačných obrázků (tato schopnost se objevuje kolem 6 let)

46. “rat” “man”

47. * * * Výsledky: „Ambiguous Figure Reversal“ Bilingvní děti častěji než monolingvní rozeznají oba obrázky(Bialystok & Shapero, 2005)

48. Figure: Embedded vs. Reversal Nalezení významu, jenž je v konfliktu s aktuální interpretací Je třeba se přestat soustředit na kachnu, abychom mohli vidět zajíce • Analýza obrázku za účelem najít schovaný komponent (žádné řešení konfliktu)

49. Výhody bilingvalismu Výhody v selektivním zaměření pozornosti byly pozorovány • U bilingvních dětí • U starších bilingválů (Bialystok et al., 2006) • U mladých dospělých bilingválů jen při velmi náročných úkolech • Bilingvní mluvčí jsou oproti monolingvním ve výhodě jen, jsou-li nároky na mentální zpracování úkolu velmi vysoké, nebo pokud jsou „ressources“ probandů velmi nízké; v ostatních případech řeší monolingválové a bilingválové úkoly stejně dobře • U dětí se exekutivní kontrola teprve vyvíjí • Starší lidé disponují redukovanými „ressources“pro exekutivní kontrolu (normální důsledek stárnutí (Daniels, Toth & Jacoby, 2006)); redukce „ressources“ zvyšuje relativní náročnost zpracování => zvýhodnění bilingválů (Bialystok et al., 2004)

50. Shrnutí • Vývoj jazyka probíhá u monolingvních a bilingvních dětí přibližně stejně • Někdy lze pozorovat mírné opoždění v jazykovém vývoji bilingvních dětí (diskriminace fonémů), to se však velmi rychle vyrovnává (během několika měsíců) • Bilingvismus má pozitivní vliv na určité aspekty kognitivního vývoje, např. kontrola pozornosti